,
,
. 17.11.2023
Československý přenosný montovaný ocelový hangár typu Pícha (od královehradecké mostárny Alféda Ippena)
typu I (výroba od roku 1923) ,
,
.
Prostějov 1931 
.
typu Ia
Olomouc-Neředín 
,
.
Piešťany 1926 (pravý
hangár) 
.
Nitra 1933 (pravý hangár)
.
typu II (výroba 1925-28)
Dnes VHÚ Kbely 
,
.
Nitra 1932 
Nitra 1933
,
.
1945 severní hangár 
.
Československý kovový hangár typu ? (architekt Sláma z Prahy)
České Budějovice 1936 
1936 
1938 
1938 
Československý kovový hangár typu ?
Olomouc-Neředín 1935 (Hangár postaven za 425 000 Kč stavební firmou Schmalz na městském
pozemku těsně u vojenského letiště v Neředíně. ) 
.
?
Praha-Kbely VHÚ Kbely 
,
.
Zvolen 1943
,
.
?
Hradec Králové 1945
,
.
Pardubice 1945 
.
Československý kovový hangár typu ?
České Budějovice 1945 jižní hangár
.
Zbraslavice 1957 
.
Přibyslav 1939
.
Piešťany 1943 
.
Bratislava-Vajnory 1960
(se světlometem) 
.
Československý kovový hangár typu ?
Praha-Kbely. Vedle obnoveného dřevěného hangáru firmy Aero, továrna letadel, dr. Kabeš byl v roce 1922 (1923) postaven první kovový (vyzděný) montážní hangár firmy Aero o ploše cca 1 300 m2. Historie.
Hloubka 21 m, šířka 60 m, výška vrat 5 m a šířka vrat 3 x 20 m. Popis letiště Praha. Zdroj.
,
,
,
,
,
. Přesunut
do Letňan.
Olomouc-Holice (rozměry 51 x 24
m) 1940 
.
Československý kovový hangár typu ? Projekt vypracovalo vojenské stavební ředitelství v Brně, rozměry stavby bez přístavku byly 77,01 x 60 m. Stavbu provedla Škodovka.
Německý Brod 1939
,
, 
.
Stavba dvojhangáru. K prvnímu jednání o její realizaci bylo přistoupeno již srpnu 1937. Zasedání se účastní majitelé pozemků, zástupci města, zástupci stavebních ředitelství z Brna a Hradce Králové, zástupci Leteckého pluku 6 z Hradce Králové a především firma, která měla hangár postavit. Jednalo se o akciovou společnost Škoda Plzeň. Zástupci jednotlivých stran s výstavbou souhlasili. Projekt vypracovalo vojenské stavební ředitelství v Brně, rozměry stavby bez přístavku byly 77,01 x 60 m. K hangáru byla připojena z jižní strany budova o rozměrech šířky hangáru (60 m) a na šířku o 16 m se sklady, dílnami a kancelářemi v přízemí a v prvním poschodí se nacházelo zázemí pro letecký personál. Název dvojhangár vycházel z příčky vybudované uprostřed hangáru ve směru od jihu na sever. Obě strany hangáru, jak západní, tak jižní, měly po celé délce instalovány několikakřídlá plechová, ručně manipulovatelná vrata téměř v celé výšce stavby (respektive do dvou třetin, zbytek tvoří okna). Rozvod vody byl prozatím napojen na místní studnu, počítalo se ovšem s městským vodovodem. Elektrifikaci s osvětlením provedl Východočeský elektrárenský svaz s napojením na rozvod města. Hangár byl situován severní stranou v bezprostřední blízkosti okresní silnice Chrudim – Sobětuchy. Do hangáru vnikla v zimě 1937/1938 voda, další nehodou bylo poškození střechy vichřicí v květnu 1938. Obě závady byly městem opraveny. Cena hangáru pro tento typ byla standardizována, stejné stavby byly stavěny i na dalších letištích, celkem 3 125 000 Kč. 9 Bohužel ze spisu nelze rozeznat, zda byla cena propočtena i s přístavkem. Stavba hangáru byla dokončena před mnichovskou krizí, ale přístavek nikoliv, jeho dokončení hlásí starosta města protektorátnímu ministrovi vnitra dne 20.5.1939.
1945
,
.
Německý kovový hangár (obdélníkový se šikmou střechou svažující se dozadu dolů)
Plzeň-Skvrňany 1945
.
.