Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Jaroslav Lonek

28.03.2019

Jaroslav Lonek se narodil 22.12.1904 v Chrudimi v rodině poštovního úředníka. Nejspíše v zimě 1909-1910 se rodina odstěhovala do Pardubic. Po absolutoriu nižší reálky se vyučil jemným mechanikem. Jeho celoživotní láskou bylo letectví. 

od 27.12.1921 do prosince 1926.

V roce 1924 Jaroslav Lonek dobrovolně nastoupil osmnáctiměsíční vojenskou službu u Leteckého pluku č. 1. Jako nováček byl 4.1.1924 přidělen k Letecké rotě 71, 15.4.1924 pak přemístěn k Letecké rotě 4. Dne 11.1.1925 byl povýšen na svobodníka. Už 5.2.1925 vykonal vojenskou přísahu a 4.3.1925 se reversem zavázal, že ve smyslu § 19 branného zákona (resp. § 83 br.předp.) po absolvování elementární pilotní školy a úspěšném složení pilotní zkoušky I stupně setrvá jeden rok dobrovolně v další činné službě přes zákonnou presenční dobu. Dne 1.5.1925 byl povýšen na desátníka. Po absolvování zmíněné zkoušky byl Lonek 22.10.1925 jmenován pilotem - letcem prvního stupně (pilotní průkaz FAI č. 192). 

Ve dnech 3.7. - 19.11.1925 absolvoval Pilotní školu pokračovací v Chebu. Od 28.11.1925 do 12.1.1926 byl frekventantem poddůstojnické školy Leteckého pluku 1. Školu však neukončil a zkoušky nekonal. 

13.1.1926 byl přidělen k Druhé náhradní letce leteckého pluku 1, kde pak do 2.5.1926 vykonával podmínky na jmenování polním pilotem - letcem. Tím se stal 1.5.1926.

 4.7.1926 byl Jaroslav Lonek propuštěn z činné vojenské služby a přeložen do I. zálohy jako desátník v záloze. 

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1929 vykonal cvičení ve zbrani.

V prosinci 1929 spoluzakládal Východočeský Aeroklub v Pardubicích (VAP).

V roce 1930 jako záložník vykonal u Leteckého pluku 1 50 dobrovolných cvičných letů, a to 12 samostatných na letounu A 11 v době trvání 46 minut, 6 na letadle A 125 v době trvání 22 minut a 32 na letounu Ab 111 v době trvání 2 hod. 10 minut. Dne 31.7.1930 byl přemístěn k Náhradní letce leteckého pluku 4. 

V roce 1931 vykonal cvičení ve zbrani.

Stal se jedním z jeho nejpopulárnějších členů VAP. Působil jako šéfpilot a instruktor, později také jako amatérský letecký konstruktér. Zkonstruoval letouny L 1 Lump. L 4 zůstal nedokončen, L 5 a L 8 Ginette. 

Letoun L 1 Lump byl první leteckou konstrukcí Jaroslava Lonka. V pozůstalosti konstruktéra se zachovalo fotoalbum s kresbou letounu na deskách a s označením "Lump, jeho vývoj, činnost a budoucnost". Obsahuje řadu fotografií, které dokumentují stavbu i zalétání typu. Ke stavbě bylo přikročeno patrně na jaře roku 1931. Ve zmíněném fotoalbu lze totiž nalézt jediný datovaný snímek, který zachycuje rozestavená křídla. Byl pořízen 16.5.1931. Fotografie již zkompletovaného draku letounu, ovšem zatím bez motoru, můžeme klást do léta nebo na začátek podzimu 1931. Dne 21.8.1931 totiž regionální list Východ napsal : " Figurantně je ...letadlo hotovo. Chybí již jen maličkost - vlastní motor. Doufejme, že i tento vytoužený sen se šéfpilotovi Lonkovi uskuteční, ačkoliv je to sladká hudba budoucnosti, neboť pořízení takového motoru reprezentuje částka "jen" 20 000 - 30 000 Kč." Nicméně sehnat motor se nakonec podařilo poměrně brzy. Další fotoalbum, tentokrát dokumentující činnost Východočeského aeroklubu v letech 1931-1936, obsahuje dvě fotografie zcela dokončeného letadla, obě označené daty. První byla pořízena 22.11.1931, druhá 3.12.1931. Zachovala se i řada snímků zachycujících L l v letu nad Pardubicemi. Další osudy tohoto letadla však nejsou známy, v roce 1932 se s jeho motorem Orion již počítalo pro další Lonkův typ L 5. Letoun L 1 Lump byl dvoumístný vzpěrový hornoplošník celodřevěné konstrukce potažené překližkou s plátnem. Plochý, vzduchem chlazený dvouválec Orion LL-30 o výkonu 25 kW, vyráběný továrnou Vilém Michl ve Slaném, poháněl dvoulistou dřevěnou vrtuli. Podvozek byl pevný, dělený, bez průběžné osy. Na jeho vzpěrách umístěny olejopneumatické tlumiče. Technické údaje ani výkony nejsou známy. Letoun L 1 byl opatřen registrační značkou OK-VAF.

V roce 1932 souběžně vznikala letadla L 4 a L 5. Byla určena pro třetí ročník mezinárodního závodu sportovních letounů Challenge International de Tourisme. Ten tvořil rozsáhlé technické zkoušky, zkouška maximální rychlosti a okružní let Evropou, jehož trasa vedla přes naše území se zastávkami v Praze a Brně. L 4 s motorem Walter Junior o výkonu 88 kW byl určen pro kategorii I. (hmotnost pražného letounu do 480 kg). L 5 s motorem Orion LL-30 o výkonu 25 kW pro kategorii II. (hmotnost prázdného letounu do 336 kg). Původně se s letouny pravděpodobně počítalo i pro závod sportovních letadel Malou Dohodou, který se měl konat v červnu. Již v květnu 1932 však byla tato soutěž, vypsaná jugoslávským královským aeroklubem, odřeknuta, a to z úsporných důvodů. Po schválení návrhů byla zahájena stavba letadel. Lonkovým cílem bylo postavit ekonomický a jednoduchý letoun s nízkou kupní cenou. Tento záměr spojoval se snahou dát svým konstrukcím ladný tvar a aerodynamickou jemnost zdůrazněnou štíhlostí trupu a křídel. Aeroklub Republiky československé oba letouny přihlásil do soutěže pod startovními čísly T5 a T6. Podle seznamu soutěžících uveřejněného v Letci téhož roku měl být pilotem L 4 Lonek a L 5 Karel Levý. Nakonec se však nepodařilo získat motor Junior pro L 4, neboť VAP neměl dostatek finančních prostředků na zakoupení a továrna Walter odmítla motor půjčit, protože byl již zamontován do letounu Breda 15S, který sama továrna přihlásila do Challenge. Z toho důvodu bylo rozhodnuto dokončit pouze L 5. Podle dostupných informací byl letoun L 4 dvoumístný dolnoplošník celodřevěné konstrukce, kromě motoru jinak shodný s L 5. Do jakého stadia se dostala jeho stavba, se však nepodařilo zjistit. Na stavbě tohoto letounu se kromě Lonka podílela i řada dalších členů VAP: Levý, arch. Schůller, Roček, Calaš, bratři Němečkové, Kolářský, Procházka a Hošek. Původní vzduchem chlazený dvouválec Orion s reduktorem byl pro malý výkon nahrazen tříválcovým, vzduchem chlazeným motorem Walter Polaris o výkonu 37-44 kW. V seznamu startujících a jejich letounů k mezinárodnímu závodu turistických letadel Evropou ( Letec, červenec 1932 ) je ještě typ uveden s původním motorem. Na všech dostupných fotografiích je vybaven již Walterem Polaris. Lze tedy předpokládat, že Orion byl na L 5 namontován pouze velmi krátkou dobu. Na konci července 1932 došlo k dohotovení letounu, následovaly letecké zkoušky. Letoun L 5 byl opatřen opět registrační značkou OK-VAF.

V říjnu 1932 letecký den v Pardubicích byl spojen s II. ročníkem Memoriálu Ing. Kašpara– 3 x 50 km okruh Pardubice - Bohdaneč - Heřmanův Městec - Chrudim - Pardubice. Dne 9.10.1932 u Chrudimi došlo k nehodě Lonkova letadla L 5 OK-VAF, při němž uhořela jeho snoubenka, Ginette Ferron, učitelka jazyků v Pardubicích.

V roce 1933 mu bylo cvičení prominuto.

Stavba letounu L 8 Ginette OK-LON. Motor ? Letoun byl zapsán do leteckého rejstříku 13.9.1935

28.2.1935 zpět k Leteckému pluku č. 1, tentokrát ke Cvičné letce leteckého pluku 1. V roce 1935 mu bylo cvičení prominuto.

V únoru 1935 nastoupil jako šéfkonstruktér Zlínské letecké akciové společnosti ve Zlíně. (František Oskar Mayer zkonstruoval motorový letoun Zlín Z XI zalétaný v září 1934. Nebyl uvolněn do výroby, protože ZLAS neměla ještě povolení k sériové výrobě. Společnost žádala o povolení již v květnu 1934 ale dostala ho až v červenci 1935.) Konstruktér Mayer proto odešel a na jeho místo nastoupil Jaroslav Lonek.

V roce 1935 se Jaroslav Lonek oženil. Jeho manželka Božena vzpomínala: že se seznámili na letišti v Pardubicích a letadla se stala dalším členem jejich rodiny. Jaroslav jimi žil a ona nadšeně jeho vášeň podporovala Nechyběli na žádném leteckém dni v okolí a on byl jejich králem. Létali vlastním letadlem L 8 "Ginette" OK-LON.

V ZLAS Jaroslav Lonek vyprojektoval letoun Zlín Z IX Pošťák. Motor Salmson AD-XII o výkonu 11 kW. To ale nelétalo.

Jaroslav Lonek zkonstruoval motorový letoun Zlín Z XII. 101 OK-BTA, který byl zalétán v dubnu 1935. Byl poháněn nejprve původním americkým motorem Continental A-40-2 o výkonu 28 kW. Později zlínská kopie Persy I o výkonu 26 kW.

Druhý prototyp Z XII. 102 OK-BTB s motorem Walter Mikron o výkonu 37 kW.

Již první dva prototypy Z XII byly vyslány k Národnímu letu Republiky československé ročník 1935. OK-BTA s osádkou Šťastný a Šebesta skončila na 29. místě, OK-BTB s osádkou Jaroslav Lonek a Roček na 50. místě.

V roce 1936 ing. Jaroslav Lonek zkonstruoval větroň Zlín Z X. V dílnách PO MLL ve Zlíně byly postaveny dva kusy -  "Toma" a "Janeček". V roce 1936 se pánové Antonín Glacner a Břetislav Kotyza zúčastnili mezinárodních závodů na Stráníku u Žiliny. Poté byl postaven ještě jeden větroň s eliptickým trupem, který továrník Baťa věnoval curyšskému plachtařskému klubu Cumulus.

27.5.1936 Lonek L 8 Ginette OK-LON na letišti Plzeň

Nehoda pilota Bureše a JuC. Fischla u Nové Hospody , , , . Z leteckého rejstříku vymazán 4.7.1936.

Od července 1936 v nových prostorech vybudovaných na letišti vyráběn letoun Zlín Z XII. První sériové stroje létaly s motory Persy I, brzy je však vystřídala silnější verze s vzduchem chlazeným čtyřválcem Persy II o výkonu 34,6 kW.

V říjnu 1936 v soutěži První letecký okruh Moravou zvítězil letoun Z XII s osádkou Brtník - Úředníček, druhé místo patřilo osádce Šťastný - Ladislav Šváb na Z XII a ženská osádka Železníková - Veletová obsadila se Z XII místo deváté.

V roce 1936 uspořádal také Slovenský aeroklub II. ročník Štefánikova memoriálu, kterého účastnily i tři Z XII ze zlínského aeroklubu. První cenu si odnesl pilot Vítek se strojem Z XII, další se umístily na šestém a dvanáctém místě.

V únoru 1937 pořádal Egyptský královský aeroklub třetí letecký závod nad oázami, který aeroklub RČS obeslal také dvojicí Z XII. Zlíny byly dopraveny po železnici do Itálie, odkud pokračovaly vzdušnou cestou přes Středozemní moře, Tunis, Tripolis do Káhiry. V samotném závodu obsadil Z XII s osádkou mjr. let. J. Ambruš a ing. Š. Šmela sedmé místo.

V dubnu 1937 obsadil Z XII OK-TBI devátou pozici v přeboru čs. pilotů vysokoškoláků.

30.5.1937 na Letu pravidelnosti Moravou zvítězil Z XII s osádkou Hula - Hill. Další obsadily 5.-7. a 9. místo. V následujícím cílovém závodu v Olomouci vyhrál Z XII.

29.6.1937 překonal kpt. M. Seidl s cestujícím K. Radou s Z XII na trati dlouhé 1200 km dva mezinárodní rekordy ve třídě lehkých letadel 4. kategorie. Trať 100 km letěl průměrnou rychlostí 113,845 km/h a trať 1000 km rychlostí 109,433 km/h.

V dalším ročníku Národního letu Republiky československé získala stříbro A. Železníková a J. Beneš letící na Z XII OK-BTX. Další Z XII obsadily 8., 11.-14., 16., 19. a 20. místo.

Na I. přeboru čs. pilotů v Klatovech obsadil v celkové klasifikaci druhé místo s Z XII otrokovický pilot Hruška.

V roce 1937 zkonstruoval ing. Lonek velmi rychlé cestovní nebo-li kurýrní letadlo Zlín Z XIII, elegantní celodřevěný jednomístný dolnoplošník, opatřený přistávacími klapkami a stavitelnou vrtulí typu Ratier. Motor Walter Major 4 o výkonu 96 kW. Bylo pozoruhodné velkou rychlostí až 350 km/hod. Je uloženo jako exponát v Národním technickém muzeu v Praze. NTM.

OK-TBZ

Po rekonstrukci v majetku NTM.

Následně byla do výroby zařazena další výkonnější varianta s pohonnou jednotkou Persy III o výkonu 41,9 kW, to se již ale vyráběl také zdokonalený typ Z 212 s motorem Walter Mikron II o výkonu 45 kW vyšlý z druhého prototypu.

V roce 1938 ze ZLAS odešel pro neshody s vedením závodu zpět do Pardubic a počítal s tím, že bude pracovat v některé letecké továrně.

Další, tentokrát mimořádné čtyřnedělní cvičení vykonal od 15.7. do 11.8.1938

14.9.1938 byl prezentován při vyhlášení mimořádných opatření.

23.9.1938 byla vyhlášena všeobecná mobilizace československé armády. Jaroslav Lonek byl povolán k Leteckému pluku 1 do Hradce Králové.

24. 9.1938 přidržen v činné službě v důsledku vyhlášení mobilizace. 

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Po vzniku protektorátu se spolu s dalšími rozhodl 24.8.1939 odejít do zahraničí.

1.9.1939 vypuknutí války. Útěk do Rumunska. Jaroslav Lonek byl zajat sovětskými okupanty.

Od skupiny pplk. Svobody odešli v Jarmolincích čtyři armádní piloti a Vladislav Bobák pilotující sportovní letadla. V listopadu souhlasili se spoluprací v sovětské rozvědce. Četaři Radoslav Selucký a Jan Vycpálek, desátník Jaroslav Lonek, svobodník Miloslav Hůla a vojín Vladislav Bobák odjeli do Moskvy, kde absolvovali zpravodajský kurs. Selucký a Hůla i na radiotelegrafistu.

Ze SSSR byli přes Podkarpatskou Rus, Maďarsko a Slovensko zpět do vlasti GRU ilegálně vysláni bývalí českoslovenští letci z Otrokovic čet. Radoslav Selucký – „Lis“ (23.3.1904 – 28.7.1943 popraven v Drážďanech), čet. Jan Vycpálek – „Tereza“ (29.11.1905 – 8.9.1943 popraven v Drážďanech), des. Jaroslav Lonek – „Ler“ (22.12.1904 – květen 1943 popraven v Drážďanech), Vladimír Bobák – „Bredov“ (4.2.1912 – 12.7.1943 popraven v Drážďanech), Jiří Calaš (byl zatčen v Maďarsku a zřejmě popraven), radiotelegrafista Miloslav Hůla – „Čáp“ (14.2.1915 – 16.3.1943 popraven v Berlíně - Plötzensee) a Jan Polanský.

Jejich úkolem bylo posílit sovětskou zpravodajskou síť proti Německu. Navázali spolupráci s činiteli Obrany národa mjr. Janem Sadílkem a plk. Miroslavem Berkou, zprávy pak předávali rezidentu sovětské rozvědky Leonidu Andrejeviči Michajlevovi – Mochovovi. Rezidentem skupiny byl Vycpálek. Ke zpravodajskému a finančnímu krytí činnosti zakoupil papírnickou firmu v Praze na Letné, Kamenická 46, odkud skupinu řídil a udržoval spojení se sovětským konsulátem v Praze. Bobák působil v Brně, kde vytvořil zpravodajskou skupinu (Ladislav Havelka, František Havelka, radista Gustav Košulič a Jindřich Pintera), která udržovala rádiové spojení s Moskvou. V Ostravě vedl podobnou skupinu Hůla. 

Jeho hlavním úkolem bylo zjišťovat informace o letecké výrobě. Pozoruhodné je, že Lonek žil po sedmi měsících ilegální nepřítomnosti pod svým jménem a se svou rodinou v Pardubicích, aniž by to způsobilo sebemenší podezření německých orgánů či gestapa. Manželka Božena totiž za jeho pobytu v zahraničí uváděla, že pracuje jako obchodní cestující. Aby mohl co nejvolněji cestovat po území protektorátu a organizovat přitom zpravodajskou síť, požádal Jaroslav Lonek svého přítele Františka Formana, aby ho zaměstnal jako obchodního cestujícího u své firmy na prodej vah v Albrechticích. Tohoto krycího zaměstnání vskutku úspěšně využíval ke služebním cestám, na kterých navazoval kontakty s řadou spolupracovníků. Na Pardubicku tvořili jádro Lonkovy skupiny především jeho známí z okruhu VAP např. Jaroslav Wiesner. Do odbojové činnosti se zapojila i jeho manželka Božena Lonková, která mezitím otěhotněla a očekávala narození dítěte, což pro ni nebylo vůbec jednoduché. Malá Ginette se narodila 12.12.1940. 

Prozrazeni byli až díky konfidentům SD Jaroslavu Bednářovi (nar. 27.4.1905, po válce nezvěstný) a Františku Foukalovi. 

4.3.1941 byl zatčen Selucký a 6.3.1941 i jeho kolegové.

9.3.1941 byl zatčen i Jaroslav Lonek, jako poslední.

Z jejich spolupracovníků bylo popraveno celkem 58 osob, dalších 22 bylo umučeno ve vězení.

31.1.1942 gestapo zatklo i Boženu Lonkovou. 

12.1.1943 bylo odsouzeno k smrti celkem 50 lidí. Samozřejmě i pětka našich letců: Jaroslav Lonek, Radoslav Selucký, Jan Vycpálek, Vladislav Bobák, Miloslav Hůla.

Na jaře 1944 Boženu Lonkovou propustili pro nedostatek důkazů. Ale nastalo opětovné zatýkání, výslechy, a potom propuštění.

Konec všem nadějím přinesla obálka s drážďanským razítkem a zprávou ze dne 12.3.1945, že Jaroslav Lonek byl 26.1.1945 popraven v Drážďanech.