od 27.12.1921 do prosince
1926.21.11.2023
od 27.12.1921 do prosince
1926.
První letadla československé výroby ze začátku 20. let měla palubní desky osazeny přístroji zahraničních značek. Závislost na dovozu však byla při poměrně prudkém rozvoji leteckého průmyslu neekonomická, a proto se brzy objevily snahy vybudovat vlastní výrobu leteckých přístrojů.
V roce 1925 zahájila činnost firma Klevin, která byla založena dvojicí pilotů Československé armády, podplukovníkem Františkem Klepšem (průkopníkem nočního létání v Československu) a kapitánem Zdeňkem Vinopalem. Vzorkové práce a jednoduché operace, které nevyžadovaly složitější zařízení, se původně dělaly v bytě jednoho ze zakladatelů v Radlicích. Zdroj.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
Jak se výroba postupně rozrůstala a zakázek přibývalo, firma si pronajala větší prostory na Vinohradech proti Olšanským hřbitovům, kde v roce 1933 zaměstnávala už třicet lidí. Rozvoj podniku se však nezastavil a nové dílny brzy přestaly stačit.
Další rozšiřování firmy na území tehdejší Prahy nebylo z finančních důvodů možné, a tak se podnik v roce 1935 přestěhoval do Modřan, do budovy tehdejšího výrobce fotoaparátů Kolarex. V té době s firmou přestal spolupracovat podplukovník Klepš a byl vystřídán bratrem kapitána Vinopala Karlem. Původní název podniku Klevin se proto změnil na Bratři Vinopalové, továrna na výrobu leteckých palubních přístrojů.
Po potřebných adaptacích nových prostor se výroba rozjela naplno a v letech 1936 až 1937 měl už modřanský podnik téměř čtyři sta zaměstnanců.
Vzhledem ke stoupajícím požadavkům Ministerstva národní obrany koupili bratři Vinopalové anglickou licenci firmy Sperry na výrobu horizontů a směrových setrvačníků a přitom dále rozšiřovali kádr pracovníků konstrukčně vývojové základny; modřanský podnik v té době vyráběl variometry, dýchací přístroje a další příslušenství vlastní konstrukce, které svými parametry odpovídalo zahraniční konkurenci. Na tomto místě je třeba připomenout, že již na vývoji prvních leteckých přístrojů firmy Klevin se podílel modřanský rodák pan Ladislav Bořek.
V roce 1937 zaměstnávala přes 700 dělníků.
Firma Kadlec.
(Praha X.) Zdroj.
Firma Prema. Vršovice.
TOKA spol. s r. o. Praha XIII.
V. Hodek, specielní letecké přístroje v Holešovicích. Praha VII. Zdroj.
ALMO Zdroj.
Josef a Jan Frič - rychloměry, dálkové teploměry, manometry, otáčkoměry, theodolity, registrační teploměry pro službu meteorologickou
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
,
, 
,
, 
.
Novodobé letecké palubní přístroje a Linkův stroj pro létání podle přístrojů a radia. Letectví 3/1939.
,
,
,
,
,
,
,
,
,
.
V červenci 1939 na mezinárodním aerosalonu v Bruselu předvedení výrobků firmy V. Hodek, specielní letecké přístroje
Deutsche Flugzeug-Ausrüstungen 1928-1945.
Bordfunk-Geräte der deutschen Luftwaffe 1939-45.
Bratři Vinopalové,
Továrna leteckých přístrojů a jemné mechaniky, Klevin
A. G. Moderschan
Modřany u Prahy
Kódové označení výrobků elo
Firma dodávající variometry, dýchače,
pneumatické umělé horizonty Sperry, kompasy se svislou růžicí, kyslíkové
dýchací přístroje apod.
,
,
.
Kadlec, Výroba přístrojů
Praha 10, Olomoucká tř. 10 (Prag VIII Troja, Bei der
Obstbauanstalt. Což by znamenalo, že zmíněná firma sídlila v areálu
Pomologického ústavu v Troji. Nyní v těchto místech sídlí Elektrotechnický
zkušební ústav, ulice Pod lisem 2, katastr Troja čp.129, Praha 8.)
Kódové označení výrobků dxt
Vyráběla v licenci filmové kamery a různé palubní přístroje (kompasy
pilotní, pozorovatelské s vodorovnou růžicí, pro přesnou navigaci, pro
sportovní letouny, dálkové měřící přístroje, palivoměry, elektrické
ukazatele klapek a podvozku, navigační logaritmická pravítka)..
Kompas "Armbandkompass mod.1939" (AK-39) černý - F1: 23235 a bílý - F1: 23235-1.
Vincenc Hodek, Letecké
přístroje
Praha VII - Holešovice, V závětří 3
Kódové označení výrobků jlq
Výroba: přesné dálkové chronoelektrické (ss) dvouručičkové otáčkoměry
udávající současně otáčky dvou motorů, elektronické horizonty, zatáčkoměry,
direkcionály.
Prema (ing. Roundnický,
Janáč a spol.)
Praha - Vršovice, Grégrova 669 (Brühlgasse 939)
Kódové označení výrobků jlr
Firma dodávající přesné letecké palubní přístroje membránového
provedení (barografy - registrační přístroje), zatáčkoměry, rychloměry
(s hustotní kompensací do 6000 m a kompresibilní korekcí), manometry, výškoměry
(dvouručičkové), sklonoměry (kapalinové relativní podélné) odstředivé
otáčkoměry, jednoduché a dvojnásobné tlakoměry pro dmychladla a
fotosoupravy pro vyvolávání leteckých filmů.
A. Löschner, továrna
na výrobky jemné mechaniky (A. Löschner, Fabrik fein-mechanische Erzeugnisse)
Modřany u Prahy
Kódové označení výrobků eoo
Řádkovací zobrazovače, letecké kompasy a další přístroje vyráběné v
licenci Deuta Werke, Berlín, Dr. Th. Thorn, Lipsko, Noris Tachometerwerk,
Norimberk, ElektroLux A. G. Berlín.
Mikrofona, Bratří Knotkové, telefonní a radiotechnická továrna vyráběla i letecké přístroje. Strašnice
Aš (okres Cheb): Köhler Max, továrna na výšivky, krajky a stávkové zboží, - radiolampy, vysílačky, telefony
Skalná - Starý Rybník (okres Cheb): hostinec - elektrosoučástky, telefony a ústředny
Chodov (okres Sokolov): Richter, Fenkl a Hahn, továrna na porcelán - letecké přístroje
Horní Slavkov (okres Sokolov): (akciová společnost Haas a Čžjžek) Haas & Czjzek - navigační přístroje a letecký materiál
Svatava (okres Sokolov): Siemens-Hackenfelde - automatické piloty Siemens Kurssteuerung K4w
Podnik přesné mechaniky a optiky Feinapparatebau Jena (FAB) závod jemné mechaniky, elektrotechniky a montáže vznikl v Rýnovicích u Jablonce nad Nisou v roce 1939 a pro letectvo se vyráběly umělé horizonty. Podrobnosti.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
27.10.1945 byl dekretem prezidenta republiky závod v Klevin a. s. Modřanech znárodněn a dostal název národní podnik Pal Modřany.
1946 
,
,
.
V roce 1946 byla na firmu Kadlec uvalena státní správa a v roce 1948 byla zestátněna.
V květnu 1945 mohl Hodek požádat ministerstvo dopravy o povolení ke stavbě tří prototypů sportovního letadla, jeho výkresy předložil. Jenže potom už se „děly věci“. Na podzim 1945 byly zestátněny prakticky všechny podniky, které nějak souvisely s leteckým průmyslem. Hodkova firma zůstala prakticky jediným podnikem v této oblasti v soukromých rukách. Vývoj moderního sportovního letadla pokračoval v mimořádně obtížných podmínkách, do kterých v dubnu zasáhla šestitýdenní stávka zaměstnanců jeho podniku a stále se horšící finanční situace firmy, kterou vývoj letadla prostě vyčerpával. Když v září 1947 vzlétl první prototyp letadla Hodek HK-101 v Klecanech, mělo už ministerstvo financí vypracovaný postup pro zestátnění firmy Vincenc Hodek a její začlenění pod národní podnik PAL. Došlo k tomu v lednu 1948, kdy už sice existovaly dva prototypy projektu HK-101, ale nové vedení podniku odmítlo na výrobě letadla pokračovat. Ministerstvo obrany proto nařídilo první prototyp předat Vědeckému leteckému ústavu v Letňanech a druhý prototyp předat národnímu podniku Aero k dodělání… Hodek zůstal ve „svém“ podniku jako řadový zaměstnanec a dočkal se tam 28.2.1948, kdy mu byla předána výpověď. Hodek i s rodinou zamířil do emigrace, celá skupina byla ale u Chebu zadržena a Hodek si odseděl rok ve vyšetřovací vazbě. Od soudu nakonec odešel bez trestu. Do Spojených států se legálně vystěhoval až roku 1966, to měl za sebou dvacet let různých dělnických prací a života mimo Prahu, odkud se musel vystěhovat.
V prosinci 1945 Mikrofona, Bratří Knotkové, telefonní a radiotechnická továrna byla znárodněna a přešla pod n p. Tesla.
Znárodnění (krádež) a reorganizace československého leteckého průmyslu.
Bratří Vinopalové, se sídlem v Modřanech u Prahy čp. 409, spr. okr. Praha-venkov-jih byla znárodněna. Zdroj
Továrna na přesnou mechaniku Prema Ing. Roudnický, Janáč a spol., se sídlem v Praze - Vršovicích čp. 939 byla znárodněna. Zdroj
PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik v Českých Budějovicích, Doudlebská ul. 501, soustřeďoval všechny podniky zabývající se vývojem a výrobou automobilového a leteckého příslušenství. Postupně do něj byly začleněny majetkové podstaty firem Jihočeský kovoprůmysl a.s. ve Velešíně, Klevin a.s. (dříve Bratři Vinopalové, továrna na letecké přístroje a přesnou mechaniku) v Modřanech, Magneton s.r.o. v Kroměříži, Kraslické strojírny Straubling a spol. v Kraslicích, „PANTOF“ C. Pantoflíček v Radotíně, Josef Rotter v Novém Jičíně, Sum Vergaser-Gessellschaft Carl Wirsum & Co. A.G. ve Falknově nad Ohří (nyní Sokolov), Ostmarkwerke GmbH v Praze Kbelích, V. Hodek v Praze VII, OHM v Táboře, Elka – výzbroj a opravy automobilů a letadel spol. s.r.o. v Praze I, „Frigera“ továrna na chladící a technická zařízení a.s. a B. Vobořík v Praze X. Podnikovým ředitelem PALu n.p. byl ing. Antonín Železný.
Zájmy podniků zabývajících se zpracováním železa a kovů hájila od roku 1945 Hospodářská skupina průmyslu železa a kovů (dále HSŽK), která navázala na svoji činnost za okupace. Její činnost řídilo šestičlenné předsednictvo v čele s předsedou ing. Otakarem Šoltou (podnikový ředitel Škodovy závody n.p.) a měla svůj vícečlenný výbor. Organizačně byla HSŽK rozdělena na dvanáct skupin, které byly číslovány I až XII. Letecký průmysl byl zařazen do VII. odborné skupiny, v čele s vedoucím ing. Vladimírem Karmazínem (technický referent odboru LV ČZKS n.p.). Vnitřně byla VII. odborná skupina členěna na 1. odbor – draky, 2. odbor – motory a 3. odbor – pomocný průmysl. Letecký průmysl zastupoval v předsednictvu ing. Ferdinand Tichý (podnikový ředitel LZ n.p.) a členy výboru byli ing. Josef Kurzweil (ředitel oddělení LP ČZKS n.p.), ing. Viktor Syrový (technický závodní ředitel LZ n.p., závod Letňany), Bohuslav Häckel (technický úředník LZ n.p.) a Hynek Ekl (vrchní dílenský mistr PAL n.p.). Podle výroční zprávy VII. odborné skupiny za rok 1946 vedlo její memorandum, odevzdané počátkem roku 1946 Prozatímnímu Národnímu shromáždění a kompetentním ministerstvům a úřadům, k ustavení Leteckého poradního sboru při Hospodářské radě předsednictva vlády.
Pro sledování potřeb československého letectví a hledání prostředků na jejich co nejdokonalejší a nejhospodárnější uspokojení z celostátního hlediska, byl usnesením československé vlády z 12.3.1946 zřízen Letecký poradní sbor při Hospodářské radě předsednictva vlády (dále LPS). LPS měl koordinovat a usměrňovat spolupráci ministerstev národní obrany, průmyslu a dopravy v oboru letectví a dále měl prostřednictvím generálního sekretariátu Hospodářské rady předkládat vládě návrhy, týkající se zásadních leteckých otázek celostátní důležitosti. Jeho členy byli za MNO náčelník hlavního štábu div. gen. Bohumil Boček a velitel letectva div. gen Alois Vicherek, za Ministerstvo průmyslu odborový přednosta ing. Vladimír Brůža a náměstek generálního ředitele ČZKS n. p. ing. J. Novák, za Ministerstvo dopravy vrchní odborový rada ing. K. Bervída a vrchní ředitel Československých aerolinií n.p. ing. Ferdinand Trebichavský. Ústředním ředitelstvím ČZKS n.p. byl 6. října 1948 delegován členem LPS ing. Alexander Böttner (ředitel odboru LV ČZKS n.p.) a od 15.11.1948 jej nahradil František Horák (podnikový ředitel LET – Letecké závody n.p.).
Oběžníkem ředitele ČZKS n.p Dr. ing. Fabingera z 16.9.1947 byly vydány Směrnice pro koordinaci a zdokonalování vývoje výrobků v národním kovoprůmyslu. Pro zdokonalování vyráběných a vývoj nových výrobků byli jmenováni pověřenci pro vývoj, zřízeny pracovní komise pro vývoj, zřízena vývojová střediska a ustanoveny poradní sbory pro vývoj. Pověřencem pro vývoj v jednotlivých výrobních úsecích mohli být jmenováni odborníci z národního kovoprůmyslu, z vysokých nebo jiných odborných škol a institucí, pokud byly ve správě nebo pod kontrolou státu. Pověřencem pro vývoj letounů byl jmenován ing. Antonín Husník (ředitel odboru Letadla – vozidla ČZKS n.p.), pověřencem pro vývoj motorů ing. František Nušl (ředitel závodu LZ n.p., závod Jinonice), pověřencem pro vývoj leteckého příslušenství ing. František Štýdl (PAL n.p.) a pověřencem pro vývoj spalovacích turbín prof. ing. Ladislav Miškovský (profesor ČVUT).
Při ústředním ředitelství ČZKS n. p. byl zřízen počátkem roku 1947 Letecký poradní orgán (dále LPO), který určoval další směry vývoje letadel, leteckých motorů a leteckého příslušenství. Jeho členy byli: prof. ing. Jan Košťál (přednosta ústavu spalovacích motorů Českého vysokého učení technického, dále ČVUT), prof. ing. Ladislav Miškovský (profesor ČVUT a odborník na turbíny), prof. ing. Dr. Rudolf Pešek (profesor ČVUT a externí vedoucí aerodynamického oddělení LZ n.p.), prof. ing. Jar. Šolín (profesor ČVUT), ing. Oldřich Růžička (druhý náměstek ředitele ČSA n.p.), ing. Zdeněk Kalva (ředitel oddělení LP ČZKS n.p.), ing. Josef Kurzweil (referent oddělení LP ČZKS n.p.), ing. Antonín Husník (ředitel oddělení Letadla při odboru LV ČZKS n.p.) ing. Vladimír Karmazín (technický referent odboru LV ČZKS n.p.), ing. Zdeněk Růzha (vrchní rada VLÚ), mjr. Bojislav Flum (přednosta II. odděl. – motorového VLÚ), ing. Štefan Šmela (náměstek podnikového ředitele AZ n.p.), ing. Dr. Miroslav Hajn (konstruktér AZ n.p.), ing. Jindřich Šimůnek (náměstek podnikového ředitele LZ n.p.), ing. František Nušl (ředitel závodu LZ n.p., závod Jinonice), Jan Anderle (tovární pilot LZ n.p.), ing. František Štýdl (PAL n.p. a pověřenec pro pomocný letecký průmysl) a v jeho čele byl předseda ing. Antonín Julínek (vrchní ředitel ČZKS n.p.).
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
V říjnu 1948 odešel na V./2. odděl. MNO pplk. ing. Bojislav Flum a zástupcem VLÚ byl jmenován mjr. ing. Josef Veselý. Do LPO navrhl ing. Antonín Husník 21.3.1948 také zástupce moravského leteckého průmyslu Ladislava Švába (tovární pilot AZ n.p., závod Otrokovice) a doc. ing. Miloslava Poláka (docent VŠT Dr. E. Beneše v Brně). Jeho žádosti nebylo nejprve vyhověno, neboť náhradní orgán závodní rady AZ n.p., závod Otrokovice se 24.12.1948 dožadoval členství Ladislava Švába v LPO. Nakonec byl Ladislav Šváb přijat do LPO na první schůzi v roce 1949.
ČZKS n.p. byly k 1.5.1949 reorganizovány a z jejich podstaty vznikly Československé závody těžkého strojírenství n.p., Československé závody přesného strojírenství n.p., Československé závody lehkého kovoprůmyslu n.p. a Československé závody automobilové a letecké n.p. (dále ČZAL n.p.). ČZAL n.p. byly zřízeny vyhláškou ministra průmyslu č. 672 ze 30.4.1949 a měly řídit a obstarávat společné záležitosti národních podniků podílejících se na výrobě automobilů, motocyklů a letadel. Původní Vrchní obchodní ředitelství ČZKS n.p. bylo reorganizováno na Kovo a.s. pro obchod s kovodělnými a strojírenskými výrobky a surovinami (dále Kovo a.s.). Oddělení LP ČZKS n.p. bylo začleněno do Kovo a.s. jako obchodní závod IV, které sídlil zpočátku v Jinonicích a zhruba od července 1949 přestěhovaný do Prahy XII, Jugoslávská 1.
V ČZAL n.p. bylo sdruženo celkem 18 základních závodů automobilové a letecké výroby, rozdělených do čtyřech operativních středisek.
Pomocný průmysl byl sdružen ve IV. operativním středisku a byly do něj začleněny PAL n.p. v Praze Kbelích (s osmnácti závody), PAL n.p. v Jihlavě (se třemi závody) a PAL n.p. v Praze Modřanech (se čtyřmi závody).
Pravděpodobně na přelomu let 1949/1950 došlo také k reorganizaci PAL n.p. a byly vytvořeny PAL n.p. Kbely, Autopal n.p. Nový Jičín, Motorpal n.p. Jihlava, Pražská akumulátorka n.p. Mladá Boleslav, PAL Magneton n.p. Kroměříž a Aeropal n.p. Modřany, jehož hlavní náplní byla výroba leteckých přístrojů.
26.10.1949 přijely na nádraží Praha-Běchovice tři vagony se vzorovým letounem Jak-17 a 150 bedničkami technických podkladů pro výrobu typu. Náklad byl převezen do Vysočan. Výrobu motoru RD-10A měli zabezpečit v Jinonicích.
Mezi prosincem 1949 a červnem 1950 si PAL n.p. převzal palubní desky a pomocnou výzbroj.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
Rozhodnutím vlády z 20.3.1951 byl k 2.4.1951 změněn název ČZAL n.p. na Československé závody na výrobu vozidel n.p. (dále ČZVV n.p.), které byly vládním nařízením z 1.9.1951 nakonec zrušeny.
Pro řízení letecké výroby se v červnu 1951 z ČZVV n.p. vyčlenily Československé závody všeobecné kovovýroby n.p. (dále ČZVK n.p.) v Praze X, Křižíkova 38.