Výroba letadlových motorů v Praze

pouze v těchto pražských firmách (jaké jsou přesně jména firem podle podnikového rejstříku?):

PRVNÍ ČESKO-MORAVSKÁ TOVÁRNA NA STROJE V PRAZE akciová společnost Erste Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik in Prag A.G.

Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk i spol. Maschinenbau-Aktiengesellschaft vorm. Breitfeld, Danek & Co (Maschinenbau-AG vorm. Breitfeld, Danek & Co.)

ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK AKCIOVÁ SPOLEČNOST

Českomoravské strojírny akciová společnost Böhmish-Mährische Maschninenfabriken A.G

25.07.2022

Reklama 17.11.1903.

Parní lokomotiva z roku 1911.

od února 1914

Již před první světovou válkou konstrukční kancelář tehdejší firmy Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk i spol. v Karlíně (bývalá Daňkovka) navrhla rotační hvězdicový dvoudobý sedmiválec, pojmenovaný Staatsmotor. Dosahoval na svoji dobu vysoký výkon 134 kW při 900 ot/min. S vypuknutím první světové války byly práce na tomto motoru zastaveny.

he412.jpg (116447 bytes), he413.jpg (129759 bytes), he414.jpg (29465 bytes).

, od října 1914

V roce 1915 ve firmě První česko-moravská továrna na stroje v Praze akciová společnost vznikl dvanáctiválec Praga. Byl to vzduchem chlazený dvanáctiválec, měl reduktor a výkon 110 kW. Kde se stavěl?

Potřeba motorů pro vojenská letadla rakousko-uherská armády přinesla licenční sériovou výrobu motorů rakouské firmy Maschinenfabrik Warchalowski, Eissler & Co  v leteckém oddělení firmy Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk i spol. Značka výrobce "BD". Letadlové motory Hiero zkonstruoval ing. Otto Hieronymus v Mladé Boleslavi, později ve Wien.

Označování letadlových motorů Hiero:

 

helo9183.jpg (218700 bytes), .

5.10.1915 vyroben první sériový motor Hiero II (jaké označení? Hiero E (Hiero 6E)?). Později od roku 1916 výroba motorů Hiero III a od roku 1917 Hiero IV o výkonu až (240 koňských sil) 179 kW.

V roce 1916 ve firmě První česko-moravská továrna na stroje v Praze akciová společnost vznikl vidlicový dvanáctiválec Praga E s kapalinovým chlazením, určený pro maďarský velkoletoun Mises R-I. Kde se stavěl?

od listopadu 1916

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

V Karlíně pokračovala Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk i spol. ve výrobě letadlových motorů Breitfeld & Daněk Hiero L  a Breitfeld & Daněk Hiero N. Pro letoun Š 1, A 14 a A 15.

od 1919 do 27.12.1921.

Od roku 1921 byl vyráběn motor Breitfeld & Daněk Blesk (kopie Mercedes D.I o výkonu 75 kW). Z celkem 50 vyrobených jich bylo 24 prodáno do Jugoslávie. Pro letouny Š 10 a A 1 (oba kopie letounu Hansa-Brandenburg B.I série 76).

Do výroby se dostaly i licenční německé motory Maybach Mb.IVa o výkonu 180 kW. Od kdy? Pro letouny Š 2, A 8, A 10, A 12, A 22, A 24.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Pro těžší vojenské letouny byly v letech 1923-1924 vyráběny motory Breitfeld & Daněk Perun I (kopie BMW IIIa o výkonu 134 kW). Těchto motorů bylo vyrobeno 20 kusů. Pro letouny Ae 04, A 18, A 20, A 26, A 19, A 25, A 125, 

Motory Perun II dosahovaly 176 kW a bylo jich vyrobeno 110 kusů. Byly překomprimované, poměr stlačení byl 7:1, takže měly dobré výškové výkony, vynikaly také poměrně nízkou spotřebou paliva a oleje. Pro letouny Ab 11, A 29. 

Řadový dvanáctiválec do V značený BD 500 s výkonem 330 kW při 1400 ot/min patřil mezi nejvýkonnější motory té doby, avšak byly vyrobeny pouze dva kusy.

Od roku 1926 výroba motoru Škoda Lorraine-Dietrich 12 Eb o výkonu 357 kW pro letouny Š 16. V Československu jej vyráběla Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni v Mladé Boleslavi. Montáž motorů z dílů vlastních a vyrobených v Mladé Boleslavi.

10.6.1926 gen. S. Čeček navštívil Společnost pro letecký průmysl ve Strašnicích, opravující motory Maibach . Zdroj.

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1927 došlo ke sloučení firmy Akciová společnost strojírny dříve Breitfeld, Daněk i spol. s firmou Českomoravská-Kolben, a.s. Vznikl tak koncern ČESKOMORAVSKÁ-KOLBEN-DANĚK AKCIOVÁ SPOLEČNOST (ČKD).

Motory Praga vyráběné po sloučení obou firem lze rozdělit do dvou hlavních větví:

ESV o výkonu 566 kW pro letouny Praga BH 44, Aero A 330, Letov Š 816.

ESVK o výkonu 566 kW pro letoun Praga BH 44.2 (BH 144). 

B o výkonu 30 kW pro letoun Praga E 114.

B2 o výkonu 33,8 kW pro letoun Praga E 114, Praga E 115.

D o výkonu 58 kW pro letoun Praga E 114D, Praga E 117.

 

ČKD licenčně vyráběla kromě Lorraine Dietrich i další zahraniční motory – od roku 1932 osmnáctiválec Isotta-Fraschini Asso RV (588 kW, vesměs použity pro letouny Aero A 101) a od roku 1935 až do okupace licenční francouzský Hispano-Suiza HS-12Ydrs.

Experimentovalo se i s invertními řadovými vzduchem chlazenými motory, konkrétně se jednalo o typ Praga A (šestiválec, 161 kW) a Praga FRK (šestiválec s kompresorem a reduktorem, 176 kW), ale ani jeden z nich se neuplatnil.

ČKD se před válkou také snažila zavést licenční výrobu britských motorů Rolls-Royce, zejména typu Merlin, a narušit tak nadvládu francouzských motorů Hispano Suiza. Jednání však byla přerušen událostmi v září 1938.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Poté opravy německých motorů Argus, Jumo a Daimler-Benz.

V říjnu 1940 byl závod ČKD přejmenován na Českomoravské strojírny akciová společnost (ČMS), německy Böhmish-Mährische Maschninenfabriken A. G.

V roce 1942 byly montážní linky a zkušební zařízení z Libně přesunuty do nově vybudovaných provozních prostor na východním okraji Prahy do Malešic.

25.3.1945 od 11.40 do 13.20 hod. nálet bombardérů od 49th BW, 15th USAAF z Itálie na Libeň a Vysočany. Druhý svaz bombardoval letiště. Video. Podrobnosti.

Místa dopadů pum shozených letouny z 455th BG. Libeňská část ČKD včetně Pragy (1), domy mezi dnešními ulicemi Na Harfě a Klečákova (2), okolí Vysočanského náměstí (3).

Závod Českomoravské strojírny v Praze-Libni byl zničen. Bylo zničeno 171 500 m² podlahové plochy dílen a 28 700 m² podlahové plochy kanceláří. Při požáru shořely všechny podklady ve výrobní kanceláři i většina těch podkladů v dílnách, kartotéky materiálu i přípravků, veškerá evidence rozpracovaných zakázek.

V Malešicích zůstala pouze část leteckého oddělení, které se postupně vyvinulo v moderní opravárenské a výrobní letecké zařízení.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Zestátnění (krádež) továrny.

Do Leteckých závodů národní podnik (dále LZ n.p.) byly začleněny majetkové podstaty znárodněných podniků Aero, továrna letadel Dr. Kabeš v Praze IX, Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech, Akciová společnost Walter v Praze Jinonicích a z majetkové podstaty znárodněného podniku Českomoravské strojírny a.s. (dále ČMS a.s.) byly do LZ n.p. převedeny závod na výrobu a opravu aut v Praze Karlíně, automobilové a letecké závody v Praze Libni, Praze Vysočanech, ve Kbelích, v Malešicích a autoopravny v Hradci Králové, Brně, Moravské Ostravě a Uherském Hradišti.

Po reorganizaci byly LZ n.p. tvořeny třemi závody se závodními ředitelstvími.

Závod v Letňanech se skládal z výrobny Letňany (předtím Rudý Letov Letňany), z výrobny v Praze IX, ulice Julia Fučíka 305 (předtím Aero Dr. Kabeš – letadlové oddělení), z výrobny v Praze X Karlíně, ulice Palackého 38 (předtím ČMS – letadlové oddělení Praga) a opravny Kbely (předtím ČMS Praha X Kbely).

Závod na výrobu leteckých motorů a vrtulí v Jinonicích tvořila výrobna v Jinonicích (předtím Walter a.s.) a opravna leteckých motorů v Malešicích (předtím ČMS – oddělení letadlových motorů Praga).

Posledním závodem byla automobilka s hlavní výrobnou v Praze IX Vysočanech, ulice Julia Fučíka 616 (předtím automobilové oddělení firem Aero a ČMS – Praga).

Ředitelem LZ n.p. byl jmenován ing. Ferdinand Tichý, ředitelem závodu Letňany byl ing. Viktor Syrový, obchodním vedoucím závodu Letňany byl Vladimír Kalousek, ředitelem závodu v Jinonicích byl ing. Stanislav Rejna, obchodním vedoucím závodu v Jinonicích byl Josef Louma, technickým ředitelem závodu v Jinonicích ing. František Nušl, ředitelem závodu Vysočany byl ing. Jaroslav Páv.

Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1.10.1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci LZ n.p., resp. soustředit do 30.6.1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1.6.1947 byla lhůta prodloužena do 30.6.1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1.7.1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11.9.1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel).

ČZKS n.p. byly k 1.5.1949 reorganizovány a z jejich podstaty vznikly Československé závody těžkého strojírenství n.p., Československé závody přesného strojírenství n.p., Československé závody lehkého kovoprůmyslu n.p. a Československé závody automobilové a letecké n.p. (dále ČZAL n.p.). ČZAL n.p. byly zřízeny vyhláškou ministra průmyslu č. 672 ze 30.4.1949 a měly řídit a obstarávat společné záležitosti národních podniků podílejících se na výrobě automobilů, motocyklů a letadel. Původní Vrchní obchodní ředitelství ČZKS n.p. bylo reorganizováno na Kovo a.s. pro obchod s kovodělnými a strojírenskými výrobky a surovinami (dále Kovo a.s.). Oddělení LP ČZKS n.p. bylo začleněno do Kovo a.s. jako obchodní závod IV, které sídlil zpočátku v Jinonicích a zhruba od července 1949 přestěhovaný do Prahy XII, Jugoslávská 1. 

Ve stejné době byla také rozvolněna dosavadní struktura AZ n.p. a LET – Letecké závody n.p.

LET – Letecké závody n.p., závod 1 Jinonice byl reorganizován na Motorlet n.p., závody Jana Švermy v Praze Jinonicích, tvořené základním závodem v Jinonicích a bývalým LET – Letecké závody n.p., závod 2 opravna Malešice.

LET – Letecké závody n.p., závod 3 Vysočany byl reorganizován na Aero n.p., Praha Vysočany se závody Aero Vysočany a Aero Radotín, což byla původně firma „PANTOF“ C. Pantoflíček v Radotíně, předtím začleněná do n.p. PAL.

Z LET – Letecké závody n.p., závod 4 Letňany vznikl Rudý Letov n.p. v Praze Letňanech, tvořený třemi závody.

LET – Letecké závody n.p., závod 6 Kunovice byl reorganizován na Let n.p. Kunovice, tvořený závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni.

V ČZAL n.p. bylo sdruženo celkem 18 základních závodů automobilové a letecké výroby, rozdělených do čtyřech operativních středisek.

Avia n.p., Rudý Letov n.p., Motorlet n.p., Aero n.p. a Let n.p. byly začleněny do II. operativního středisku – letadla, letecké motory a vrtule.

Pomocný průmysl byl sdružen ve IV. operativním středisku a byly do něj začleněny PAL n.p. v Praze Kbelích (s osmnácti závody), PAL n.p. v Jihlavě (se třemi závody) a PAL n.p. v Praze Modřanech (se čtyřmi závody). Pravděpodobně na přelomu let 1949/1950 došlo také k reorganizaci PAL n.p. a byly vytvořeny PAL n.p. Kbely, Autopal n.p. Nový Jičín, Motorpal n.p. Jihlava, Pražská akumulátorka n.p. Mladá Boleslav, PAL Magneton n.p. Kroměříž a Aeropal n.p. Modřany, jehož hlavní náplní byla výroba leteckých přístrojů.

Rozhodnutím vlády z 20.3.1951 byl k 2.4.1951 změněn název ČZAL n.p. na Československé závody na výrobu vozidel n.p. (dále ČZVV n.p.), které byly vládním nařízením z 1.9.1951 nakonec zrušeny. Pro řízení letecké výroby se v červnu 1951 z ČZVV n.p. vyčlenily Československé závody všeobecné kovovýroby n.p. (dále ČZVK n.p.) v Praze X, Křižíkova 38.

 

V ČKD byla inženýry Štihelem a Janouškem zřízena zkušební stanice, kde byl proudový motor Jumo 004 od března roku 1946 podrobován pečlivému studiu na brzdě. V červnu 1946 byly zkušební práce na motoru ukončeny a pohonné jednotky mohly být zamontovány do draku letounu Avia S-92 (Me 262). Zdroj.

Po válce byla obnovena produkce motoru Praga D, byl využit u řady tehdejších sportovních letadel (Zlín Z 22 Junák, Beneš-Mráz M 2 Skaut a zejména Praga E 114, byl montován i do letounů Piper L-4 v našich aeroklubech). Oproti tomu motor Praga E (plochý osmiválec, 110 kW) úspěšný nebyl. Byl pokusně namontován pouze do jednoho Zlínu Z 381 a jeden kus byl prodán do Velké Británie.

V ČKD vznikl i náš první vrtulníkový motor – Praga M 107, plochý čtyřválec s nuceným ventilátorovým chlazením, pracující ve svislé poloze; jeho výkon byl 77 kW.

V letech 1946-47 bzučíval vytrvale v Malešicích motor Praga D, pohánějící na zvláštní zkušební věži nejrůznější pokusné alternativy rotorů. Konstrukční kancelář Jaroslava Šlechty pokračovala ve zdokonalování cyklického řízení a dalších ovládacích prvků listů i roviny rotoru.

, .

V červnu 1947 byla výroba motorů z ČKD přesunuta do Jinonic, kde vznikl ještě motor M 208 (s obchodním označením Praga Doris), navazující na konstrukci plochých motorů Praga. Tím skončilo období motorů se značkou Praga.

 

Československé letadlové motory.

 

NAVRCHOLU.cz