Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.

Walter Automobil und Flugmotorenfabrik A.G. Prague-Ninonitz

02.01.2023

od 27.12.1921 do prosince 1926.

V roce 1923 byla v továrně Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol. zahájena výroba leteckých motorů.

Motor vlastní konstrukce hvězdicový pětiválec NZ 60, označený podle začátečních písmen ředitele Ing. Nováka, konstruktéra Ing. Zeithammera a hodnoty nominálního výkonu v koních. V srpnu 1923 ukončil prototyp tohoto motoru úřední zkoušky a hned byla zahájena jeho sériová výroba. Motor byl velmi dobře přijat zákazníky u nás i v cizině. Bylo to nejen pro jeho výkon a spolehlivost, ale i proto, že přišel ve vhodný čas, kdy byl nedostatek motorů pro sportovní letadla. Jeho konstrukce byla ve své době velmi pokroková. Měl např. již valivé uložení klikového hřídele, hlavy válce ze šedé litiny, na ocelových válcích nalitá žebra ze slitiny hliníku. Stal se základním článkem řady hvězdicových motorů, které měly stejné vrtání a zdvih. Výkon 44 kW. Vývoj a výroba motoru.

Byly vyráběny motory podle licence německé továrny BMW v Mnichově (vodou chlazené řadové šestiválce označené jako BMW III o výkonu 136 kW a BMW IV o výkonu 176 kW, jejichž přejímačem pro rakouskou armádu v Pule byl Ing. Barvitius). Pro letouny 

Výroba karterů pro letecké motory Jupiter . Zdroj.

Montáž série motorů NZ 60 . Zdroj.

V roce 1926 byl homologován sedmiválec NZ 85 s max. výkonem 62 kW.

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1927 byl homologován devítiválec NZ 120 s maxim. výkonem 88 kW. Pro letouny Praga E 39N, Letov Š 218, Aero A 134, Avia B 122.

Koncem dvacátých let, povzbuzena úspěchy motorů NZ, zahájila firma vývoj a výrobu hvězdicových leteckých motorů s vyššími výkony, vhodnými pro nově vyvíjená vojenská a dopravní letadla. Prvním motorem této řady byl v roce 1928  sedmiválec Castor o 191 kW. V roce 1930 byla dána do výroby zlepšená verze Castor II o 250 kW, v roce 1931 pak z něj odvozený pětiválec Regulus o 169 kW a rok nato velmi úspěšný a populární devítiválec Pollux.

Pollux II o výkonu 335 kW pro letouny Praga E 241.

Roku 1929 byla na jižním okraji jinonické továrny postavena mohutná pětipatrová železobetonová budova – důkaz prosperity firmy. Měla 6230 m² podlahové plochy pro montáže a submontáže. Rozpočtové náklady na stavbu byly  2 400 000,- Kč.

Vznikaly další verze hvězdicových motorů odvozené od NZ 60. V roce 1929 to byla Vega o 66 kW a zlepšená NZ 85 označená Venus o 88 kW. Následoval Mars (Mars 9) o 115 kW, což byl vlastně zlepšený NZ 120.

Mars (Mars 9) o výkonu 115 kW pro letouny Letov Š 32, Praga E 39.

V roce 1932 byla dokončena Bora II o 165 kW. V roce 1933 byl dokončen velmi úspěšný motor Gemma. V roce 1937 byl dokončen poslední člen této řady Scolar o 132 kW.

Gemma o výkonu 125 kW pro letouny Praga E 39M.

Poptávku po silnějších hvězdicových motorech řešila firma výrobou již osvědčených devítiválců v licenci firmy Bristol, a to typů Jupiter verzí IV až VII o 308 až 353 kW, Merkur o 312 až 353 kW a Pegas o 404 až 606 kW. (Bristol Jupiter → licence Gnome Rhône → licence Walter).

Pegas II M2 o výkonu 426 kW pro letouny Š 328 

Pegas III M2 o výkonu 478 kW pro letouny Š 328 od 5. série

Ve třicátých letech se začala poptávka konstruktérů letadel soustřeďovat na řadové, vzduchem chlazené motory. Firma pohotově reagovala na tuto příležitost a již v roce 1932 dala na trh invertní čtyřválec Junior 4 o 88 kW pro letouny Aero A 34J Kos, Beneš-Mráz Be 150.

Od 24.6.1932 firma provozovala letoun Breda 15 S výr. č. 1652 (ex. I-AAWQ) OK-WAL T1 a s novým motorem Junior vyhrála v soutěži třetí ročník mezinárodního závodu sportovních letounů Challenge International de Tourisme. O nový motor měl zájem i Jaroslav Lonek. Letoun později provozoval Hanácký Aeroklub v Olomouci.

 , .

Motor Walter Polaris byl překonstruován z ne zcela povedeného motoru Walter NZ 40 resp. NZ 45, později byl modifikován na výkonnější verzi Walter Polaris II. Homologační zkouška motoru Walter Polaris byla ukončena 12.2.1932 a u motoru Walter Polaris II 25.4.1933. Počty vyrobených motorů Walter Polaris obou verzí se uvádějí v množství 33 kusů.

Od 27.9.1934 provozovala letoun Rearwin Junior 4000 výr. č. 224 s motorem Walter Polaris imatrikulovaný OK-WAO ve společnosti letounů mj. Breda Ba.15 OK-WAL, Caproni Ca.100 OK-WAM a Letov Š 39-II OK-WAN.

, .

Připomeňme si ještě některé řadové vzduchem chlazené invertní motory. V roce 1934 byla zahájena výroba čtyřválce Major 4 o 95 kW.  V roce 1935 byl dokončen vývoj dalších dvou typů, nejmenšího v řadě nazvaného Mikron I o 36 kW a nejznámějšího Minor 4 o 62 kW. Motory byly postupně modernizovány a jejich výkon se zvyšoval. Oba se zařadily mezi nejoblíbenější a nejúspěšnější motory Walter a používaly se v řadě sportovních a cvičných letadel téměř po celém světě.

Major 4 o výkonu 95 kW pro letouny Zlín Z XIII, Beneš-Mráz Be 250 Beta Major.

Mikron I o výkonu 36 kW pro letoun Zlín Z XII (druhý prototyp).

Mikron II o výkonu 45 kW pro letoun Zlín 212.

Minor 4 o výkonu po 62 kW pro letoun Praga E 210, Be 50 Beta Minor.

Na jejich vývoji se vystřídaly dvě skupiny konstruktérů, v roce 1935 to byla skupina Ing. Barvitiuse, skupina Ing. B. Šimůnka těsně před 2. světovou válkou a po ní.

Atom z roku 1935, čtyřtaktní plochý dvouválec vzduchem chlazený o výkonu 18,5 až 21 kW při otáčkách 2600 až 3000 za minutu, o suché hmotnosti 40 kg, zdvihovém objemu 1,1 litru a kompresním poměru 5,2:1.  Pro motorizované větroně EL 2 M Šedý vlk.

V roce 1936 byla firma největší továrnou na letadlové motory nejen v Československu, ale i ve střední Evropě. Ve výrobním programu měla 18 různých typů pístových vzduchem chlazených letadlových motorů. Motory značky Walter byly licenčně vyráběny v dalších čtyřech státech, sériově byly zavedeny ve vojenském letectvu 13 států a používány byly v 21 státech světa.

V druhé polovině třicátých let překvapila firma velmi pokrokově řešeným invertním dvanáctiválcem s válci do V, s kompresorem a reduktorem, nazvaný Sagitta, šéfkonstruktéra Ing. Františka Adolfa Barvitiuse. Byl tehdy světovou špičkou ve své kategorii a byl o něj zájem doma i v zahraničí. Než se však mohl dobře obchodně uplatnit vypukla druhá světová válka.

Sagitta I-MR o výkonu po 418 kW pro letoun Praga E 51.

Od roku 1937 byl vyráběn dvouhvězdicový čtrnáctiválec v licenci firmy Gnôme Rhône Mistral Major 14Kdrs o výkonu 588 kW o 585 kW, na svou dobu velmi moderní motor s poměrně malou čelní plochou (průměr 964 mm) a kompaktním uspořádáním. Jeho výroba skončila v roce 1940.

K 14 I o výkonu po 588 kW pro letoun Aero MB 200.

Mistral Major 14Kfs jakp K 14 II o výkonu po 588 kW pro letoun Aero A 102, Letov Š 331.

Počty letadlových motorů Walter vyráběných v letech 1923 až 1947

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Walter Automobil und Flugmotorenfabrik A.G. Prague-Ninonitz

Výrobní program Jinonické Waltrovky byl plně podřízen potřebám německé armády prostřednictvím továrny Argus Motorenwerke A.G. v Berlíně. Vývoj vlastních motorů skončil a konstrukční skupina byla umístěna mimo závod, který se zabýval pouze výrobou.

Výroba motorů Pegas II-M-2 pro Letov Š 328, Castor II pro Avia B 122, Pollux pro Praga E 241, Gemma I pro Praga BH 39 (E 39), Sagitta I-C pro Praga E 51, Mars pro Š 32, Bristol Mercury IX pro A 300, Super Castor pro A 304, Minor 1 pro E 214, Minor 4 pro Be 50, Mikron II pro Be 60, K 14 pro MB 200, Praga B pro E 114. Výstavba závodu v Trenčíně-Kubrá.

Od roku 1940 byl vyráběn osmiválcový motor Argus 10, později dvanáctiválcové motory Argus 410.

Argus Motoren As 10 C o výkonu 176 kW pro Fi 156, Sk V4, As 410 A 1 o výkonu 342 kW pro Fw 189, Ar 96, Sk 257, As 411 A 1 o výkonu 441 kW pro Si 204, As 411 MA pro Ar 396 (nebo As 411 TA 1?).

Hirth Motoren HM 60 R o výkonu 59 kW pro Kl 35, HM 504 A o výkonu 77 kW pro Bü 131, Bü 181, Sk V8.

Podnik byl rozšířen o další prostory, zejména v roce 1943 byla postavena veliká "Iran" hala s podlahovou plochou 14 850 m². Byly vybudovány budovy zkušeben leteckých motorů o celkové ploše 3 050 m² a postavena třetí část betonové budovy. Také byla postavena železobetonová hala montáže o podlahové ploše 9 500 m².

Daimler-Benz DB 605 A o výkonu 1 084 kW pro Bf 109. 

a části BMW 801 C-1 o výkonu 1 250 kW pro Fw 190.

Ke konci války se začalo i s výrobou proudového motoru BMW 003.

Vyrobil 4 600 pístových leteckých motorů a dalších 3 381 opravil.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Zestátnění (krádež) továrny.

Do Leteckých závodů národní podnik (dále LZ n.p.) byly začleněny majetkové podstaty znárodněných podniků Aero, továrna letadel Dr. Kabeš v Praze IX, Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech, Akciová společnost Walter v Praze Jinonicích a z majetkové podstaty znárodněného podniku Českomoravské strojírny a.s. (dále ČMS a.s.) byly do LZ n.p. převedeny závod na výrobu a opravu aut v Praze Karlíně, automobilové a letecké závody v Praze Libni, Praze Vysočanech, ve Kbelích, v Malešicích a autoopravny v Hradci Králové, Brně, Moravské Ostravě a Uherském Hradišti.

Po reorganizaci byly LZ n.p. tvořeny třemi závody se závodními ředitelstvími.

Závod v Letňanech se skládal z výrobny Letňany (předtím Rudý Letov Letňany, z výrobny v Praze IX, ulice Julia Fučíka 305 (předtím Aero Dr. Kabeš – letadlové oddělení), z výrobny v Praze X Karlíně, ulice Palackého 38 (předtím ČMS – letadlové oddělení Praga) a opravny Kbely (předtím ČMS Praha X Kbely).

Závod na výrobu leteckých motorů a vrtulí v Jinonicích tvořila výrobna v Jinonicích (předtím Walter a.s.) a opravna leteckých motorů v Malešicích (předtím ČMS – oddělení letadlových motorů Praga).

Posledním závodem byla automobilka s hlavní výrobnou v Praze IX Vysočanech, ulice Julia Fučíka 616 (předtím automobilové oddělení firem Aero a ČMS – Praga.

Ředitelem LZ n.p. byl jmenován ing. Ferdinand Tichý, ředitelem závodu Letňany byl ing. Viktor Syrový, obchodním vedoucím závodu Letňany byl Vladimír Kalousek, ředitelem závodu v Jinonicích byl ing. Stanislav Rejna, obchodním vedoucím závodu v Jinonicích byl Josef Louma, technickým ředitelem závodu v Jinonicích ing. František Nušl, ředitelem závodu Vysočany byl ing. Jaroslav Páv.

Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1.10.1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci LZ n.p., resp. soustředit do 30.6.1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1.6.1947 byla lhůta prodloužena do 30.6.1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1.7.1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11.9.1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel).

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

ČZKS n.p. byly k 1.5.1949 reorganizovány a z jejich podstaty vznikly Československé závody těžkého strojírenství n.p., Československé závody přesného strojírenství n.p., Československé závody lehkého kovoprůmyslu n.p. a Československé závody automobilové a letecké n.p. (dále ČZAL n.p.). ČZAL n.p. byly zřízeny vyhláškou ministra průmyslu č. 672 ze 30.4.1949 a měly řídit a obstarávat společné záležitosti národních podniků podílejících se na výrobě automobilů, motocyklů a letadel. Původní Vrchní obchodní ředitelství ČZKS n.p. bylo reorganizováno na Kovo a.s. pro obchod s kovodělnými a strojírenskými výrobky a surovinami (dále Kovo a.s.). Oddělení LP ČZKS n.p. bylo začleněno do Kovo a.s. jako obchodní závod IV, které sídlil zpočátku v Jinonicích a zhruba od července 1949 přestěhovaný do Prahy XII, Jugoslávská 1. 

Ve stejné době byla také rozvolněna dosavadní struktura AZ n.p. a LET – Letecké závody n.p.

LET – Letecké závody n.p., závod 1 Jinonice byl reorganizován na Motorlet n.p., závody Jana Švermy v Praze Jinonicích, tvořené základním závodem v Jinonicích a bývalým LET – Letecké závody n.p., závod 2 opravna Malešice.

LET – Letecké závody n.p., závod 3 Vysočany byl reorganizován na Aero n.p., Praha Vysočany se závody Aero Vysočany a Aero Radotín, což byla původně firma „PANTOF“ C. Pantoflíček v Radotíně, předtím začleněná do n.p. PAL.

Z LET – Letecké závody n.p., závod 4 Letňany vznikl Rudý Letov n.p. v Praze Letňanech, tvořený třemi závody.

LET – Letecké závody n.p., závod 6 Kunovice byl reorganizován na Let n.p. Kunovice, tvořený závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni.

V ČZAL n.p. bylo sdruženo celkem 18 základních závodů automobilové a letecké výroby, rozdělených do čtyřech operativních středisek.

Avia n.p., Rudý Letov n.p., Motorlet n.p., Aero n.p. a Let n.p. byly začleněny do II. operativního středisku – letadla, letecké motory a vrtule.

Pomocný průmysl byl sdružen ve IV. operativním středisku a byly do něj začleněny PAL n.p. v Praze Kbelích (s osmnácti závody), PAL n.p. v Jihlavě (se třemi závody) a PAL n.p. v Praze Modřanech (se čtyřmi závody). Pravděpodobně na přelomu let 1949/1950 došlo také k reorganizaci PAL n.p. a byly vytvořeny PAL n.p. Kbely, Autopal n.p. Nový Jičín, Motorpal n.p. Jihlava, Pražská akumulátorka n.p. Mladá Boleslav, PAL Magneton n.p. Kroměříž a Aeropal n.p. Modřany, jehož hlavní náplní byla výroba leteckých přístrojů.

26.10.1949 přijely na nádraží Praha-Běchovice tři vagony se vzorovým letounem Jak-17 a 150 bedničkami technických podkladů pro výrobu typu. Náklad byl převezen do Vysočan. Výrobu motoru RD-10A měli zabezpečit v Jinonicích.

Mezi prosincem 1949 a červnem 1950 si Motorlet n.p. převzal motor a 106 beden technických podkladů.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Rozhodnutím vlády z 20.3.1951 byl k 2.4.1951 změněn název ČZAL n.p. na Československé závody na výrobu vozidel n.p. (dále ČZVV n.p.), které byly vládním nařízením z 1.9.1951 nakonec zrušeny. Pro řízení letecké výroby se v červnu 1951 z ČZVV n.p. vyčlenily Československé závody všeobecné kovovýroby n.p. (dále ČZVK n.p.) v Praze X, Křižíkova 38.

Do sériové výroby byl dán nový letecký pístový invertní motor  Mikron 4 III, konstrukčně připravený už před válkou. Měl výkon 48 kW při 2550 otáčkách. Bylo vytvořeno prototypové oddělení vedené Ing. Bohumilem Šimůnkem. To obeslalo již v červnu 1945 mezinárodní výstavu v Paříži několika prototypy řadových leteckých vzduchem chlazených invertních motorů.

20.2.1946 se v továrně konala slavnost za účasti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a zástupce Ústřední rady odborů při příležitosti úspěšného zakončení zkoušek nově vyrobeného typu leteckého invertního motoru Walter Minor 4-III, prvního nového motoru po 2. světové válce v celé Evropě.

Vzduchem chlazené invertní řadové motory značky Walter byly vyráběny v podniku až do roku 1964, kdy byla výroba pístových motorů rozhodnutím nadřízených orgánů převedena do podniku Avia v Čakovicích.

Československé letadlové motory.