Kladno Kladno

MAPA.

03.08.2021

17.4.1894 vzlétl Hůlka se členy ČAS v balonu Ressel z pražského Výstaviště. Přistáli u obce Dubí, dnes část Kladna.

 

Vznik Aviatického družstva v Kladně. Kdy?


V únoru 1911 se v Blériotově pilotní škole v jihofrancouzském městě Pau objevil na útraty Aviatického družstva v Kladně, první český žák, strojní mechanik Josef Pouba z Kročehlav. 

Prošel výcvikem, ovšem mezinárodní pilotní diplom nezískal. Poté v Issy les Moulineaux zalétával Blériot XI postavený pro Aviatické družstvo v Kladně.

Začátkem dubna 1911 Pouba s ním přijel do Kladna. Začal létat na letišti u Dolan. Postaven hangár. Kdy?

13.až 17.4.1911 bylo letadlo vystaveno v kladenské Sokolovně.

3.5.1911 narazil křídlem do hangáru. Letiště nevyhovovalo.

Veřejný vzlet plánovaný na 21.5.1911 byl o týden odložen. Pohádal se asi s Aviatickým družstvem v Kladně.

25.5.1911 americký pilot S. Pierce zalétal opravený stroj na polích mezi Kladnem a Velkým Přítočnem.

V sobotu 27.5.1911 provedl zkušební let před komisí.

V neděli 28.5.1911 veřejný vzlet byl neúspěšný. Došlo k poruše motoru - trhlina na přední části klikové skříně. Opravit to dlouho nešlo, veřejný vzlet byl odsouván až se to zrušilo.

8.10.1911 ve čtyři hodiny odpoledne někdo zapálil hangár, v kterém oheň poškodil letoun.

Motor Anzani koupil František Šimůnek.

 

Na počátku roku 1911 rozšířila řady českých pilotů první naše létající žena Božena Viktorie Láglerová. Létat se naučila v Německu u průkopníka letectví Hanse Gradeho v Borku u Berlína, kam odešla 14.2.1911.

Po vážné nehodě až 27.9.1911 v Berlíně složila pilotní zkoušku podle pravidel Mezinárodní letecké federace FAI č. 125.

V sobotu 14.10.1911 Láglerová úspěšně absolvovala zkušební let před komisí c. k. okresního hejtmanství. V neděli pro silný vítr se nelétalo. Vzlet byl odložen na neděli 22.10.1911.

helo6165.jpg (775103 bytes)

22.10.1911 první veřejné letecké vystoupení u Kročehlav. Po vzletu vysadil motor. Slečna Láglerová si způsobila krvavý šrám na čele. Stroj se mohl opravit.

Další vystoupení 29.10.1911 v Plzni úřady nepovolily. Neuspěla ve snaze létat v Pardubicích, proto odjela létat do Lipska a v květnu 1912 do Karibiku a USA. Domů se vrátila na podzim 1913.


.


.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


Od roku 1925 pak ing. Hugo Junkers v nově založené společnosti začal vyrábět motory a to nejen letecké (je vhodné připomenout, že pro značnou část produkce tato továrna - pozdější Junkers Motorenbau zkráceně Jumo - nakupovala klikové hřídele vyráběné v Československu kladenskou Poldi). Zdroj.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


13.-14.1928 letoun Junkres W.33 pojmenovaný "Bremen" se svou mezinárodní posádkou přeletěl poprvé Atlantik ve směru z Evropy do USA (opět u toho byla kliková hřídel z Poldi).


.


.


.


.


.


Vznikly dvě velké letecké organizace.

Místní skupina MLL v Kladně.

Aeroklub studentstva založený při Státní průmyslové škole v Kladně, kde byl postaven první školní kluzák. Kdy?


V těchto příznivých letech byli v popředí kladenského letectví známá letecká jména jako Vosyka, Hruška, Tauš a další.


11.1.1936 pražští Rackaři prodali za 800 Kč nedodělaný kluzák ŠBK 1 Racek 1 do Kladna. Kladeňáci dodělali trup a pak s ním létali na Vinařické hoře. Plachtaři: Tauš, Janout, Řezníček, Jáger, Šprit, Vosyka atd.


,


1.7.1938 ortofotomapa.

Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.

Kladenská Skupina OPL Kladno měla v podřízenosti čtyři stálé roty kulometů proti letadlům 1/28, 2/28, 1/38, 2/38 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


Poldina huť vyráběla klikové hřídele leteckých motorů.


8.12.1940 bylo území protektorátu svěřeno Flakgruppe Bohmen. Ta se dělila ještě na tři Flak-Untergruppe, jež byla umístěna v lokalitách, v nichž byla umístěna nejdůležitější zařízení pro válečnou výrobu, např. rafinérie či zbrojovky. Jednalo se o: Flak-Untergruppe  Mahren - oblast Moravy hlavní postavení v Brně a Moravské Ostravě, Flak-Untergruppe Elbe - střední a východní část Čech s úseky Praha, Kralupy, Kladno, Kolín, Domašín, Pardubice a Flak-Untergruppe Pilsen - západní Čechy s hlavními pozicemi obrany u Plzně. Hlavňové prostředky protiletecké obrany.


 


 


 


12.9.1944 nouzový odhoz pum bombardéru B-17 od 1st BW, 8th USAAF z Velké Británie, letící bombardovat Most. Pumy zasáhli ukryté osoby v lese. Zahynulo 35 osob. Podrobnosti.


V noci z 25.3. na 26.3.1945 v 22.25 hod. letoun Li-2 od 53 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 500 m vysadil 7 osob a 568 kg nákladu ve prospěch NKVD Ukrajiny na plochu 17 km severozápadně Kladna. Deník bombardovacího korpusu.

17.4.1945 nálet 36 bombardérů B-24 od 8th USAAF z Velké Británie na železniční a autobusové nádraží. Podrobnosti.

Kladenský vojenský velitel Gustav Kugler s odstupem času hodnotil situaci následovně: "V té době plní dobře úkoly při nasazování proti německým prchajícím jednotkám ze všech směrů, jednotky především okrajových úseků Kladna–Dubí, Vrapice, Vinařice, Motyčín, Hnidousy, a další, jakož i jednotky Kročehlav, Dříně, Buštěhradu, pohyblivé jednotky Homoly, Rašky, Andrleho na dopravních prostředcích." S hrstkou vojáků a poddůstojníků z povstaleckého velitelství dokonce Kugler s Tomášem zajali přímo v centru Kladna v noci ze 7. na 8.5.1945 dvě nákladní auta obsypaná šedesáti příslušníky Luftwaffe z letiště Klecany. Podrobnosti.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Pozemní personál z letiště Kumr u Mimoně byl zajat u Kladna. Někteří z nich se po zhrocení své "Tisícileté říše" chovali značně iracionálně, jako dvojice vojáků, kteří okolo poledne 9.5.1945 vyběhli ze zahrad na Kübecku, ukryli se u skladiště benzínu u zastávky Kladno - Motyčín a začali odstřelovat místní civilní hlídku. Zlikvidováni byli až za pomoci projíždějícího sovětského oddílu pomocí ručních granátů. Dle dokladů byli identifikováni jako major Luftwaffe Fridrich Becker (1909) z Berlína a stejně starý důstojnický čekatel Luftwaffe Walter Klinge z Münsteru. Podrobnosti.

Po válce vzniklo hned několik ČNA odboček.

ČNA odbočka Kladno.

ČNA odbočka Libušín.

ČNA odbočka Stehelčeves.

ČNA odbočka Dřetovice.

ČNA odbočka Kamenné Žehrovice.


V roce 1946 se ČNA odbočky Libušín, Stehelčeves, Dřetovice a Kamenné Žehrovice připojily ke kladeňskému

Vznikl tak jeden z největších aeroklubů v Československu. Letadlovou flotilu aeroklubu tvořily stroje pocházející z válečné kořisti Rudé armády. Tato letadla byla hangárována na okraji tehdejšího Kladna, na pozemku vedle slévárny zvané Taubrovna, která stála v dnešní kladnenské čtvrti Sítná. Letecký provoz pořádali kladenští letci na polích u Velké Dobré, Libušína, Vinařic a Zbečna. Poválečný rozmach civilního letectví dal vyniknout mnohým letcům. Například jako prvnímu poválečnému pilotu se panu Zděnkovi Janoutovi podařilo získat stříbrné C. Mezi elitní piloty té doby patřily také mimo jiné pan Tauš, pan Vosyka nebo bratři Končelíkové. Aerokluboví nadšenci si postavili první letiště s hangárem pod názvem U lípy.

1.7.1946 ortofotomapa.


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům  ----------


.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


17.10.1951 ortofotomapa.


hel496.jpg (116834 bytes)

V roce 1952 do aeroklubu přišli někteří plachtaři ze zrušeného aeroklubu Říčany.


20.5.1953 ortofotomapa.


14.10.1954 ortofotomapa.

hel495.jpg (112198 bytes)

Koncem roku 1954 letiště Zbraslav-Radotín bylo zrušeno. Motoráři se přestěhovali na letiště Kladno.


.


21.9.1956 ortofotomapa.


.


V roce 1958 bylo letiště Kralupy nad Vltavou zrušeno. Motoráři se přesunuli do Kladna.


.


13.9.1960 ortofotomapa.

 

Ortofotomapa 2011.