Letectví na území okresu Hlavní město Praha, kraj Hlavní město Praha

25.07.2022

Známé letiště a plochy v kraji.

Známé letecké hlásky.

mapka.jpg (946607 bytes)

Praha Prag Прага do 1929 včetně, od 1930

Obrněné vlaky s protileteckými zbraněmi na území Prahy. Zdroj.

Radarové vlaky Luftwaffe na území Prahy.


Západně Vltavy

Praha-Ruzyně Prag-Rusin Прага-Рузине


Petřiny Petrin

Od kdy přehledové radary.


Vokovice

Ortofotomapa 1.7.1938.

Od roku 1944 severně komunikace Evropská při vyústění na Pražský okruh výstavba polního letiště s podzemními objekty. Dobudovány dva ze čtyř vchodů. Celková délka proražených chodeb byla asi 400 m. MAPA? Bylo využito?

Ortofotomapa 26.7.1947.


Vypich


Holešovice Holleschowitz

Bubeneč Bubenetsch


Petřín Laurenziberg

od 27.11.1918 do 1919.

29.11.1918 nově postavená vojenská radiostanice na Petříně s volací značkou PRG navázala první spojení. Později položili přímou telefonní linku do Státního ústavu meteorologického SÚM na Karlově.

od 1919 do 27.12.1921.

23.1.1919 v 16.45 hod. vyslal Petřín první čs. soubornou meteorologickou depeši.

Na počátku roku 1919 vznikla první protiletadlová jednotka našeho dělostřelectva - Čs. protiletadlový dělostřelecký pluk 151. Velitelem pluku byl jmenován mjr. Hrnčíř. MAPA.

Na jaře 1919 plzeňská Škodovka předala první čtyři protiletecké kanóny čs. armádě typu 8 cm kanon proti letadlům vz.5/8, která měla bránit Prahu. Baterie protiletecké obrany byla umístěna na Strahově. he271.jpg (4801341 bytes)

Od února 1919 PRG vysílal  v 9.20 hod, v 15.45 hod. a ve 20.30 hod. GMT do mezinárodní výměny zprávy od Povětrnostní stanice leteckého sboru v Praze (při hvězdárně) z letišť Cheb, Kbely, Česká Třebová a Stará Ďala. Letecké setniny dostávaly aktuální povětrnostní zprávy, přehledy počasí a všeobecné předpovědi počasí. Podrobnosti.

Od července 1920 tvořily 9 cm kanony proti letadlům vz. 12/20 výzbroj Čs. protiletadlového dělostřeleckého pluku 151.

1.2.1921 se Čs. protiletadlový dělostřelecký pluk 151 přejmenoval na Pluk protiletadlového dělostřelectva 151 v kasárnách v Praze-Pohořelci.

Díky tomu, že Škodovka dodala dalších dvanáct kanónů vz. 12/20, mohly být sestaveny další tři baterie. Z dosavadních baterií vznikly v červnu 1922 oddíly. Palebné postavení stacionálních kanonů 1. oddílu Pluku protiletadlového dělostřelectva 151 se nacházelo na Petříně. (Ortofotomapa 1.7.1938. Kde bylo postavení protiletecké obrany? . Kdy? Věž Kostela svatého Vavřince. MAPA.)

od 27.12.1921 do prosince 1926.

K 1.1.1923 se Pluk protiletadlového dělostřelectva 151 přejmenoval na Dělostřelecký pluk 151.

V roce 1923 president Masaryk včele početné suity důstojníků navštívil Petřín a byla mu předvedena cvičná střelba protiletecké obrany.

(Ortofotomapa 1.7.1938. Kde bylo postavení protiletecké obrany? Nové kanóny 8,35 kanon proti letadlům vz. 22 , na Petříně. Kdy? Věž Kostela svatého Vavřince. MAPA.)

15.1.1924 byl Dělostřelecký pluk 151 zrušen a jeho oddíly se osamostatnily, aby se staly zárodkem tří nově postavených dělostřeleckých pluků. Pražský Dělostřelecký oddíl 151.

V roce 1924 vojenská radiostanice na Petříně s volací značkou PRG ukončila svoji činnost ve prospěch Čs. povětrnostních služeb a její úkoly převzala poštovní radiotelegrafická stanice v Poděbradech.

1.10.1924 se Dělostřelecký oddíl 151 přejmenoval na Dělostřelecký pluk 151. Skládal se ze tří baterií a baterie náhradní. Do jeho sestavy dále náležela světlometná rota, velitelství s hospodářskou, technickou správou a spojovací četa. Kde byla palebná postavení?

, , od prosince 1926 do 1939.

V roce 1927 si radiostanice Petřín si z Trnavy nechalo poslat zaměřovač (gonio) Telefunken E-276 pro dlouhé a střední vlny.

15.4.1928 v 1.50 hod. odstartovala vzducholoď Italia z letiště Milano k letu na pobřeží Baltu do města Stolp dnes polský Słupsk. MAPA. Mezi šestnácti muži na palubě vzducholodi se přitom nacházel také český fyzik František Běhounek. První radiotelegrafické spojení s Prahou navázala Italia v 10.37 hodin. Posádka vzducholodi požadovala podrobnou zprávu o povětrnostní situaci nad územím Československa. Tu jí neprodleně poskytl Státní meteorologický ústav v Praze. Další takovou zprávu obdržela vzducholoď ve 12.17 hodin z Brna. V 14.00 hod. vzlétl  vstříc vzducholodi letoun pilotovaný šéfpilotem Karlem Brabencem. Přes všechen um se však se vzducholodí nesetkal. Jednak díky meteorologické situaci, jednak proto, že nemohli navázat radiové spojení. Kolem šestnácté hodiny dokončila Italia okruh nad Brnem a zmizela v oblačné frontě. Pražské gonio PRG (Petřín) a brněnské gonio PBR (Královo Pole) bylo schopno zjistit její polohu. V pozdních odpoledních hodinách se však prudce zhoršilo počasí nad česko – moravským pomezím. V 16.30 hodin vyslal velitel Leteckého pluku č. 2 v Olomouci, podplukovník František Sazima další tři doprovodné letouny aby našli  Italia. Po pětatřiceti minutách letu vzducholoď dostihly severně od Moravské Třebové. Osádky strojů vzducholoď vyfotografovaly a doprovázely ji dál po trase Staré Město – Třebařov – Krasíkov – Albrechtice – Čermná – Vernéřovice – Letohrad. Zde Italia nabrala kurs na Kladsko a doprovodným letounům zmizela v mracích.

V rámci závěrečných cvičení v roce 1928 se ověřovaly praktické možnosti obrany Prahy za účasti Dělostřeleckého pluku 152 a četných jednotek letectva. Rozhodčí komise konstatovala, že protiletecká obrana města byla za dne na velmi dobré úrovni, ale v noci se nedařilo dosahovat uspokojivých výsledků. Velmi kladně byla hodnocena úroveň výcviku, mobilnost materiálu a dovednost v maskování.

12.9.1938 bylo aktivováno velitelství Ústředny hlásné služby Praha mimo mobilizační plány. Krycí jméno "A". Velitel škpt. let. Vojtěch Okrouhlecký. Ve věcech odborných podléhala veliteli Hlavní ústředny hlásné služby, ve věcech ostatních veliteli Velitelství zemského letectva v Praze a od 27.9.1938 veliteli Velitelství letectva I. armády. Kde byla umístěna?

Od 17.9.1938 15 hod bylo na Petříně stanoviště velitelství (SV) Druhé peruti leteckého pluku 4 pro Letky 43, 44 a 51 dislokované u Cvrčovic (okres Praha-východ) k obraně Prahy.

Od 18.9.1938 17 hod bylo na Petříně stanoviště velitelství (SV) První peruti leteckého pluku 4 pro Letky 40, 41 a 42 dislokované u Horních Měcholup k obraně Prahy.

Schopnost československé protiletecké obrany včas zasáhnout proti nepříteli prověřovaly bojové akce stíhačů ke konci září 1938, kdy pronikala německá průzkumná letadla běžně nad celé území Čech a Moravy. Například dne 27. 9.1938 se k hlavnímu městu přiblížil ve výšce moderní nepřátelský dvoumotorový průzkumný letoun Dornier 17 P asi od Aufklärungsgruppe 27 z Goslaru. MAPA. Hlásná služba ho včas zpozorovala a předala okamžitě údaje o poloze špióna na velitelské stanoviště. Na jeho rozkaz odstartoval z polního letiště Horní Měcholupy tříčlenný roj stíhaček Avia B 534 od Polní letky 40. Jakmile se stíhací letadla objevila nad Prahou, navázal s nimi rádiové spojení letecký orientační důstojník od protiletadlového dělostřelectva a naváděl roj na vetřelce. (Pozemní radiostanice byla umístěna na Petříně?). Posádka německého letadla po spatření českých strojů zamířila vzhůru a avie letoun ve stoupavém letu dostihovaly. Jakmile Dornier přešel ve výši 7 000 m do vodorovného letu, začal se pronásledovatelům vzdalovat. Létal rychlostí až 440 km/h. Naši piloti víc než 388 km/h ze svých strojů nevymáčkli.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

21.10.1938 bylo velitelství Ústředny hlásné služby Praha demobilizováno.

Co bylo s postavením protiletecké obrany na Petříně?

V roce 1944 zesilování protiletecké obrany. Hlavňové prostředky protiletecké obrany. Bylo něco na Petříně?

22.3.1945 byla zprovozněna nová rozhlasová stanice pro velkou Prahu tzv. Praha-Město s vlnou 415,5 m (722 kHz). Tato stanice měla přenášet program vysílače Praha (Liblice) a při leteckém nebezpečí navíc i hlášení místního vedení protiletecké ochrany Luftlagesender. Kde byly antény? Zdroj.

Co bylo dále na Petříně?

Od 50. let rušící vysílač Svobodné Evropy. Zdroj.


Jelení Hirschgasse

Od jara 1944 postavení flaku v ulici Jelení Hirschgasse mezi Pražským hradem a nádražím Praha-Dejvice. Baterie takzvaná Burgbatterie a skládala se ze šesti protiletadlových děl ráže 88 mm a tří děl ráže 37 mm. Kanóny byly asi vyrobeny v Plzni. Součást SS-Alarm-Flak-Abteilung. Zdroj. MAPA.

9.5.1945 ráno flak ostřeloval asi přicházející Rudou armádu.

1.6.1945 vznikl Dělostřelecký pluk 151 (protiletadlový).

Ortofotomapa 26.7.1947. Palebné postavení je obsazeno.


Letná Sommerberg

27. a 28.12.1913 a 4.1.1914 předvedl francouzský pilot Célestin Adolphe Pégoud s letounem Blériot XI-2 Monopol akrobacii na Letenské pláni.

, , helo9214.jpg (65732 bytes).

od února 1914

od října 1914

od listopadu 1916

od července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

, , od prosince 1926 do 1939.

28.5.1927 byla uspořádána plavba prvním balonem ARČS. K volné plavbě se balon vznesl z Letenské pláně s podplukovníkem Kazimírem Churým a Rudolfem Rumplesem. Tato první civilní balonová plavba skončila po 3 hodinách a 50 minutách letu klidným přistáním u rybníka Jivák u Loučně (46 km). Balon byl vybaven košem Bitterfeld III.

V průběhu IV. mezinárodní letecké výstavy v Praze se konala i 1. mezinárodní soutěž volných balonů. Dne 11.6.1927 na Letenské pláni se plnilo svítiplynem, dodaným dálkovým potrubím z Michle, 8 balonů - jeden belgický, dva francouzské, dva německé, dva polské a jeden čs. balon s posádkou pplk. Churý a R. Rumples. Soutěž na přistání k vyznačenému cíli (polní cvičiště u Staré Boleslavi) probíhala za velmi špatného počasí a vyhrála jej československá posádka s balonem Prof. Zenger, která přistála za hodinu u obce Netřeba - 19 300 m od cíle. Video.

helo6207.jpg (444942 bytes)

17.7.1927 z Letné vzlet dvou balonů. Větší přistál u Petrohradu nedaleko Podbořan a menší u Družce nedaleko Doks.

5.5.1928 v noci z Letné vzlet balonu Legie s R. Rumplesem. Přistání 6.5.1928 západně Bíliny. Byla to třetí noční plavba z Prahy.

17.6.1934 z Letné vzlet balonu Mobiloil. Přistání u Běšína poblíž Jinců. Video od 26 min.

Od května do srpna 1937 předvádění horkovzdušných balonů rakouských konstruktérů Josefa Emmera a Bruna Marka. Video od 25 min.

Od října 1944 postavení flaku na Letné Sommerbergbatterie (dvě postavení těžkého flaku po šesti kanónech ráže 88 mm a šest postavení středního flaku po jednom kanónu ráže 37 mm). Kanóny byly asi vyrobeny v Plzni. Součást SS-Alarm-Flak-Abteilung. Zdroj. MAPA.

8.5.1945 po 11 hod. flak ostřeloval Staroměstské náměstí. Zdroj.

Kdy bylo postavení flaku obsazeno povstalci?

Ortofotomapa 26.7.1947.


Chuchle


Zbraslav

Radotín


Báně


Východně Vltavy

Praha-Strašnice

Praha-Vysočany

Praha-Kbely Prag-Gbell Прага-Кбелы do 1929 včetně, po 1929

Praha-Letňany Prag-Letnany Прага-Летняны

Praha-Čakovice Tschakowitz Прага-Чаковице


Ládví 359 m n. m.

Za první republiky letecká hláska. Podrobnosti.


Střížkov Strischkau

Od kdy postavení flaku u Střížkova u kóty 300 m n. m. (Slovanka)  se střeleckým radarem FuMG 64 Mannheim a osmi kanóny 8,8 cm Flak 37. Kanóny byly asi vyrobeny v Plzni. Která jednotka? Zdroj. MAPA. Zdroj.

6.5.1945 ráno německá posádka odešla. Zdroj.

, (v pozadí Ládví), , .

7.5.1945 postavení znovu obsadily německé síly z od severu na Prahu postupující Kampfgruppe Der Führer. Němci však mohli využít pouze jeden funkční kanón, protože povstalci vyjmuli závěry ze sedmi kanónů.

Ortofotomapa 26.7.1947.


Miškovice Mischkowitz

Od kdy postavení flaku jihovýchodně obce Miškovice. Kanóny byly asi vyrobeny v Plzni. Která jednotka? Zdroj. MAPA.

Cvičné střelby 26.6.1944 a 27.7.1944.

2.2.1945 v 11.15 hod. u Miškovic se zřítil hořící Bf 109 G-10 WNr. 490193 od I./KG (J) 6 z Kbel. Mrtvý Lt. Hermann August Barth ležel asi 100 metrů od místa nehody. Letecká badatelna.

Ortofotomapa 26.7.1947.

Po válce provoz zaměřovače FUSAn 733 Tornado s dálkoměrnou stanicí FUSAN 733 Hans.

V 70. letech 20. století tu byl umístěn 9. protiletadlový raketový oddíl.


Vinoř Winor

Opuštěné kanóny 8,8 cm Flak 36/37 helo7231.jpg (112107 bytes), helo7232.jpg (58126 bytes). Jako protitankové? Kde?


Satalice Satalitz

V letech 1926-1927 byla vybudována budova pro vysílání radiotelegrafie v Satalicích. Ze Kbel sem byly přestěhovány tři lampové vysílače po 1 kW vzoru Dr. Erich F. Huth. Jeden z nich sloužil pro zpravodajskou službu Č.T.K., druhá pro službu meteorologickou a pro zabezpečení letů a třetí stanice byla používána výpomocně pro rozhlas na dlouhé vlně. V okolí radiostanice byly postaveny dva 100 metrové stožáry a o několik let později přibyl ještě jeden stožár. Od počátku patřila tato stanice pod Ministerstvo pošt a spojů. Pro zabezpečení letového provozu zde měla jeden vysílač pronajata armáda.

Od července 1926 začala radiotelegrafní stanice SÚM - Rádio Kbely umístěná v Satalicích vysílat ve prospěch uživatelů v rámci letecké povětrnostní služby až 14 x denně Soubornou národní leteckou povětrnostní depeši.

Radiotelegrafní vysílací stanice byly umístěny na letišti Praha (jedna stanice v Satalicích za kbelským letištěm, vysílala na frekvenci 248 kHz a byla určena pro spojení se zahraničními letišti (zprávy o startech, přistání a počtu cestujících), druhá a třetí stanice vysílaly na frekvencích 238 kHz a 333 kHz a byly přímo na letišti). Stanice přijímací pak byly v Praze (přímo na letišti Kbely).

. Zdroj.

V roce 1945 v satalické bažantnici byly ukrývány letadla.

25.3.1945 při bombardování kbelské základny zahynulo 59 satalických občanů. Zdroj.


Hrdlořezy Kehlen

Vojenské cvičiště Hrdlořezy


Kyje Keeg

Vojenské cvičiště Čihadla


Klíčov

Ortofotomapa 1.7.1938.

V roce 1943 pod hotelem Na Klíčově vybudováno velitelské stanoviště letiště Kbely. Dnes hotel Ivka.

Od kdy postavení flaku u Klíčova. Která jednotka? Zdroj. MAPA.

Cvičné střelby 30.5.1944.

Ortofotomapa 26.7.1947.


Horní Počernice

Začátkem 20. let 20. století Mezi Horními Počernicemi a Nehvizdy (okres Praha-východ) byly postaveny na rovném úseku někdejší pětikilometrové letecké báze dvě měřicí stanice. Při průletu nad těmito stanicemi se různými prostředky (časoměřiči, fototechnikou) registroval časový údaj, sloužící k určení dosažené rychlosti. Podrobnosti.


Hostavice

Dolní Počernice

Jahodnice

Zřícení vojenské stíhačky před vilu paní Mikové na nezastavěný prostor v ulici Dr. Weignera na Jahodnici. Pilot se zachránil pomocí padáku. Bylo štěstí, že letadlo nespadlo na vilku, protože u paní Mikové pracovaly 3 švadleny. Kdy?

Místní skupina MLL Dolní Počernice byla v malém objektu zámeckého parku a měla zapůjčený kluzák Skaut, s kterým se skákalo na okrajovém kopečku Počernic směrem k Jahodnici. Jednou z duší MLL v Dolních Počernicích byl mechanik letadel František Weis z Počernic a vojenský pilot Rudolf Staněk. Dopravovali kluzák přes plot, což bylo pro ně obtížné.Proto si postavili hangár u Hostavic. Létali tam prap. Slavětínský, Staněk, Vondráček, František Slavík, Eva Zadinová, Božena Helásková (manželka pilota Václava Truhláře) a další.

Později se létalo na svahu u Točné. Historie.


Hostivař Hostiwar

Na Groši

Od kdy postavení flaku Na Groši. Dvanáct kanónů 8,8 cm Flak 37. Kanóny byly asi vyrobeny v Plzni. Která jednotka? Zdroj. MAPA.

20.4.1945 po 18. hod. byl 1/Lt. Francis J. O’Connell na P-51D S/N 44-72076 "FT-A" od 353rd FS, 354th FG, 9th USAAF sestřelen v souboji s Bf 109 od III./JG 27 (?) nad jihovýchodní částí Prahy. Letoun dopadl mezi rodinné domky v Hostivaři v zatáčce u Groše. Pilot přežil. helo7246.jpg (246283 bytes) Letecká badatelna. hel399.jpg (191132 bytes)

Situaci popsal pan Vratislav Kdýr, rodák z Hostivaře, který tehdy ležel s angínou doma a havárii pozoroval: „Na obloze jsem spatřil pomocí slunečních paprsků stříbřitě se lesknoucí trupy amerických stíhaček. Jejich poklidný let, při němž se pod letadly objevovaly temné obláčky, svědčící zprvu o nepřesné střelbě flaku, se po chvíli změnil v hloubkový útok dvou či tří mustangů na německou baterii protiletadlových kanónů na návrší Na Groši. Pak na ně krátce zaútočily německé stíhačky. Letecká bitva proběhla velice rychle a poměrně nízko nad zemí. Následoval spirálovitý pád sestřeleného mustanga a seskok katapultovaného pilota na padáku.“

5.5.1945 vršovická posádka pálila na protileteckou baterii Na Groši. Zdroj.

6.5.1945 obrněný vlak Orlík bojoval o protileteckou baterii Na Groši, při němž utrpěl ztráty. Zdroj.

7.5.1945 povstalecká obsluha vystřelila několikrát na Chodov, přičemž tři z nich zasáhly přímo budovu školy, odkud už ale byli odvedeni němečtí zajatci. Zdroj.

Ortofotomapa 26.7.1947.


Modřany


Točná

Malá lada

Nouzov

Čihadla 385 m n. m.


Horní Měcholupy Ober-Mněcholup


Dvůr Netluky Netluk

Uhříněves Auhřinowes


Pitkovice

Polní letiště Pitkovice.


Benice Benitz

Polní letiště Benice.

Po 21.5.1938 z Kbel na polní letiště Benice se přesunulo velitelství Druhé peruti leteckého pluku 4.

Na počátku června 1938 se velitelství vrátilo do Kbel.


5.5.1945 u Prahy vysazení skupiny Tomaščík. Kde? 

 

Připomínky, doplnění a staré fotografie mi posílejte na BorivojCech@seznam.cz.