Dary na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Letecká setnina Praha

15.11.2019

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Letecké oddělení Vysočany součást Letecké setniny Praha, mělo dřevěný hangár mezi dnešními ulicemi Pod Pekárnami a Kolbenova, v místech zbouraných objektů továrny ČKD Elektrotechnika. Na letiště byly letouny dopravovány po silnici.

od 27.11.1918 do 1920.

11.12.1918 bylo zrušeno strašnické letiště a Letecká setnina Strašnice. Personál s materiálem  byl převeden do Vysočan.

Letecká setnina Praha s velitelem setníkem Rudolfem Vaníčkem používala v té době mimo jiné i letouny Aviatik Berg C.I 37.37, Hansa-Brandenburg C.I (U) 169.70, L.V.G. C.VI a Phönix C I, 121.30 a 121.50.

Dvojmístný Aviatik Berg C.I  37.37 či 37.25 má krátce používané čs. označení ve tvaru tříbarevného šikmého pruhu na směrové ocasní ploše a koncích křídel. Historie. 

22.12.1918 z Vysočan odstartovala pětice letounů k nácviku uvítání prezidenta T. G. Masaryka. Aviatik Berg D.I 138.14 pilotoval velitel Leteckého sboru setník Jindřich Kostrba. V letounech Hansa-Brandenburg B.I (Fd) 276.05, 76.51 a 176.80 letěly posádky Rudolf Vaníček a František Fiala, Klement Adamec a Alois Šmolík, Rudolf Polanecký a František Kabeláč. Sestavu uzavíral letoun Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.70 s posádkou Karel Dovolil a Jan Růžek. 

30.12.1918 bylo oficiálně zřízeno vojenské letiště ve Vysočanech výnosem MNO č. j. 9473. Přestože letiště u cihelny leželo na rozhraní vysočanského a kbelského katastru, byl pro ně běžně používán název letiště Vysočany. Působilo na něm Letecká setnina Vysočany (Letecká setnina Praha).

V plánovaný den uvítání bylo však nepříznivé počasí, a tak se vlastní hold nakonec uskutečnil až 1.1.1919.

6.1.1919 z Lublaně via Salzburg a České Budějovice přiletěl s letounem Hansa-Brandenburg (?) Jaroslav Samek a Libuše Lepařová.

11.1.1919 s letounem SVA 10 číslo 12812 přistáli na vysočanském letišti také dva italští legionáři, příslušníci 56. Squadriglia Servizio Aeronautico Regio Esercito - pilot strážný Jindřich Brejla a pozorovatel rotmistr Mirko Dostál. Jim jediným Italové umožnili přeškolení na svoji techniku.

Mezi nimi Jindřich Kostrba, velitel čs. Leteckého sboru.

Během jednání o výkupu pozemků v okolí cihelny upozornili kbelští sedláci zástupce vojenské správy na dva velké pozemky na opačné straně liberecké silnice, které také patřily majiteli cihelny hraběti Černínovi. Oba byly velké, prakticky tvořily jeden celek a na rozdíl od protějších pozemků na nich nebylo třeba provádět velké zemní úpravy, byly tedy téměř okamžitě způsobilé k letovému provozu. Tyto pozemky posloužily za základ letiště Kbely a Vysočanské letiště tak zůstalo dočasným řešením.

od 1919 do 27.12.1921.

7.9.1919 byl v Příbrami Josef Novák, pilot Letecké setniny Praha, s letounem Fokker D.VII. REVI 86/2012

1.11.1919 přistál ve Kbelích Adolf Bláha s Albatrosem D.III (Oeffag.) 253.116 od Flik 3/J.

3.11.1919 Bláha (byl příslušníkem Letecké setniny Praha?) během přistání zakopl o zavátou mez a stroj byl při havárii zcela zničen. , Pilot vyvázl. Služba tohoto stroje tak vlastně trvala jen několik dnů.

25.11.1919 po vzletu z Milevska (okres Písek) do Kbel pro mlhu nemohli letět dál, havárie při pokusu o přistání. Letoun L.V.G. C.VI přistál do močálovitého terénu. Pilot rtm. Václav Provazník zahynul, pozorovatel zraněn. Byli příslušníci Letecké setniny Praha?

25.11.1919 v 12.30 hod. po vzletu z Milevska (okres Písek) do Kbel pro mlhu nemohli letět dál, havárie při pokusu o přistání. Letounu L.V.G. C.VI narazil do země v pravém skluzu. Pilot por. Vladimír Lepař a pozorovatel Čestmír Čížek zahynuli. Byli příslušníci Letecké setniny Praha?