27.01.2025
9., 13. a 20.7.1851 ze dvora karlínské plynárny v Praze vzlétl anglický vzduchoplavec Henry Tracey Coxwell. Ačkoliv chtěl ve svém balónu Sylph plněném svítiplynem kromě pražského továrníka Leonharda, který s ním podnikl všechny tři vzlety, svézt za 60 zl. i pasažéra, nepřihlásil se z Pražanů nikdo. Po dvouhodinové plavbě ve výšce až 4 000 m přistáli u Poděbrad.
27.9.1908 z pražského Výstaviště vzlétl Hůlka s ing. Ferdinandem Stoupou v balonu Praha. Přistáli u Poděbrad.
.
.
Evžen Čihák měl veřejný let uskutečnit 2.7.1911, ale nepodařilo se mu nahodit motor Darracq o výkonu 25 kW v letounu typu D. S náhradním motorem Anzani se mu nepodařilo odstartovat při úřední zkoušce.
Do Poděbrad se proto musel vypravit znovu 16.7.1911. Na fotce je Eugen Čihák a stavitel E. Kašpar.
Čihák vzpomínal na svou první veřejnou produkci takto: „Na neděli 16.7.1911 měl jsem ohlášen veřejný vzlet v Poděbradech. Byl to můj první letecký den a první letecký den v Poděbradech vůbec, a proto mi na něm obzvláště záleželo. Utěšoval jsem se, že to nějak dopadne a že mi snad příznivý vítr pomůže do vzduchu. S trochou štěstí tenkrát aviatik musel počítat. V sobotu odpoledne jsme letoun dopravili do Poděbrad a udělali jsem mu hangár z plachty. Vzlet byl stanoven na třetí hodinu odpoledne, pořadatelem podniku byl Sokol. Obecenstva přišlo velmi mnoho, ale vítr žádný a já byl rád, že obecenstvo projevuje živý zájem o letoun, i když stojí na louce. Dělal jsem tedy, jako bych chtěl lidem poskytnout podívanou na letoun zblízka, a toužebně jsem čekal, až a zda se zvedne alespoň vánek. Ke čtvrté hodině začal naštěstí foukat větřík. Zatlačil jsem s bratrem letoun na začátek louky proti větru, bratr natočil motor a já jsem startoval. Šlo to dobře a na druhém konci louky jsem byl již ve výši padesáti metrů. Začal jsem dělat zatáčku, a to pro jistotu doleva, protože na pravé bylo Labe, stromy a roští. Zatáčka šla dobře, ale jak mi vítr šel do zad, letadlo začalo klesat k zemi, neboť motor neměl dostatek síly. Nebyla to pěkná produkce, protože byla poměrně krátká, ale obecenstvo přijalo sdělení, že let je pro poruchu motoru ukončen, velmi vlídně. Lidé, z nichž většina, ba zdrcující většina viděla letoun poprvé, tleskali a byli spokojeni. Když se lidé nabažili prohlídky letounu, rozmontovali jsme ho a dopravili na dráhu, na vagón, který ho odvezl do Pardubic.“
.
.
od února 1914
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od 1.7.1918.
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do
1919.
od 1919 do 27.12.1921.
V srpnu či září 1919 uskutečnil let z Prahy-Kbel do Poděbrad a nazpět první letoun vyrobený v Československu, Bohemia B 5 s pilotem Rudolfem Polaneckým. Jednalo se o jeden z prvních veřejných letů na tomto typu stroje.
.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
V roce 1924 vojenská radiostanice na Petříně ukončila svoji činnost ve prospěch Čs. povětrnostních služeb a její úkoly převzala Poštovní radiotelegrafická stanice v Poděbradech. Ta do mezinárodního meteorologického zpravodajství přispívala soubornou "národní depeší". Podrobnosti.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
.
.
.
.
.
.
Místní skupina MLL v Poděbradech. Od kdy?
V říjnu 1935 letecký den. Účast Františka Nováka a Václava Kordy.
Stav motorových letounů
MLL.
ke dni 20.11.1935
.
V září 1936 Slávek Rodovský a Jarmila Králová s větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol" se zúčastnili leteckého dne.
.
Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.
Skupina OPL Poděbrady měla v podřízenosti jednu stálou rotu kulometů proti letadlům 1/47 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.
Výstavba letiště. Kde?
1.8.1938
,
.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.
Rozhlasový krátkovlnný vysílač
Poděbrady. Možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového
rádiového majáku Navigationsfunkfeuer. 
.
.
.
.
.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
.
27.9.1947 letecký den.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------