od února 191409.07.2025
9., 13. a 20.7.1851 ze dvora karlínské plynárny v Praze vzlétl anglický vzduchoplavec Henry Tracey Coxwell. Ačkoliv chtěl ve svém balónu Sylph plněném svítiplynem kromě pražského továrníka Leonharda, který s ním podnikl všechny tři vzlety, svézt za 60 zl. i pasažéra, nepřihlásil se z Pražanů nikdo. Po dvouhodinové plavbě ve výšce až 4 000 m přistáli u Poděbrad.
27.9.1908 z pražského Výstaviště vzlétl Hůlka s ing. Ferdinandem Stoupou v balonu Praha. Přistáli u Poděbrad.
.
.
Evžen Čihák měl veřejný let uskutečnit 2.7.1911, ale nepodařilo se mu nahodit motor Darracq o výkonu 25 kW v letounu typu D. S náhradním motorem Anzani se mu nepodařilo odstartovat při úřední zkoušce.
Do Poděbrad se proto musel vypravit znovu 16.7.1911.
Čihák vzpomínal na svou první veřejnou produkci takto. "Na neděli 16.7.1911 měl jsem ohlášen veřejný vzlet v Poděbradech. Byl to můj první letecký den a první letecký den v Poděbradech vůbec, a proto mi na něm obzvláště záleželo. Utěšoval jsem se, že to nějak dopadne a že mi snad příznivý vítr pomůže do vzduchu. S trochou štěstí tenkrát aviatik musel počítat. V sobotu odpoledne jsme letoun dopravili do Poděbrad a udělali jsem mu hangár z plachty. Vzlet byl stanoven na třetí hodinu odpoledne, pořadatelem podniku byl Sokol. Obecenstva přišlo velmi mnoho, ale vítr žádný a já byl rád, že obecenstvo projevuje živý zájem o letoun, i když stojí na louce. Dělal jsem tedy, jako bych chtěl lidem poskytnout podívanou na letoun zblízka, a toužebně jsem čekal, až a zda se zvedne alespoň vánek. Ke čtvrté hodině začal naštěstí foukat větřík. Zatlačil jsem s bratrem letoun na začátek louky proti větru, bratr natočil motor a já jsem startoval. Šlo to dobře a na druhém konci louky jsem byl již ve výši padesáti metrů. Začal jsem dělat zatáčku, a to pro jistotu doleva, protože na pravé bylo Labe, stromy a roští. Zatáčka šla dobře, ale jak mi vítr šel do zad, letadlo začalo klesat k zemi, neboť motor neměl dostatek síly. Nebyla to pěkná produkce, protože byla poměrně krátká, ale obecenstvo přijalo sdělení, že let je pro poruchu motoru ukončen, velmi vlídně. Lidé, z nichž většina, ba zdrcující většina viděla letoun poprvé, tleskali a byli spokojeni. Když se lidé nabažili prohlídky letounu, rozmontovali jsme ho a dopravili na dráhu, na vagón, který ho odvezl do Pardubic."
.
.
od února 1914
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od 1.7.1918.
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do
1919.
od 1919 do 27.12.1921.
V srpnu či září 1919 uskutečnil let z Prahy-Kbel do Poděbrad a nazpět první letoun vyrobený v Československu, Bohemia B 5 s pilotem Rudolfem Polaneckým. Jednalo se o jeden z prvních veřejných letů na tomto typu stroje.
.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
V roce 1924 vojenská radiostanice na Petříně ukončila svoji činnost ve prospěch Čs. povětrnostních služeb a její úkoly převzala Poštovní radiotelegrafická stanice v Poděbradech. Ta do mezinárodního meteorologického zpravodajství přispívala soubornou "národní depeší". Podrobnosti.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
.
.
.
.
.
.
Místní skupina MLL v Poděbradech. Od kdy?
V říjnu 1935 letecký den. Účast Františka Nováka a Václava Kordy.
Stav motorových letounů
MLL.
ke dni 20.11.1935
.
V září 1936 Slávek Rodovský a Jarmila Králová s větroněm Goppingen Gö 1 Wolf "Sokol" se zúčastnili leteckého dne.
.
Teritoriální obrana proti letadlům TOPL. Podrobnosti.
Skupina OPL Poděbrady měla v podřízenosti jednu stálou rotu kulometů proti letadlům 1/47 srKPL. Jednalo se organizační celky, které byly vytvořeny až v době uvádění čs. armády do stavu zvýšené bojové pohotovosti během mnichovské krize, konkrétně v době vyhlášení tzv. „plánu C“, tj. povolání záložníků na zvláštní cvičení realizované 13.9.1938. Celkem bylo vytvořeno 48 srKPL, které většinou dosáhly bojové pohotovosti 15.9.1938. Každá z těchto rot disponovala 12 ks 7,92 mm kulometu vz. 26, rozdělených do tří čet.
Výstavba letiště. Kde?
1.8.1938
,
.
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Vojenská pomocná letiště a současně veřejná civilní pomocné letiště. Těchto letišť je nutně třeba jak pro účely vojenské, tak i civilních dopravních společností, četnického letectva a sportovního letectva. Jsou to Jičín, Kralupy nad Vltavou, Jihlava, Benešov - Nesvačily, Poděbrady, Skuteč, Kolín, Boskovice, Bystřice nad Pernštejnem, Poprad, Liptovský Sv. Mikuláš, Kežmarok - Spišská Belá, Štubnianské Teplice (od roku 1946 Turčianské Teplice), Muráň, Turčianský Sv. Martin, Senica n/M, Chust, Prešov, Ružomberok.
Rozhlasový krátkovlnný vysílač
Poděbrady. Možnost jeho využití i jako leteckého nesměrového
rádiového majáku Navigationsfunkfeuer. 
.
.
.
.
.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
.
27.9.1947 letecký den.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------