, 
,
od prosince 1926.MAPA.
04.02.2025
, ,
od prosince 1926.
Od roku 1935 polní letiště díky platnosti 63/1935 Sb.
.
.
Využívala ho najmä Pilotná škola II zo Spišskej Novej Vsi, riadená škpt. J. Dudou.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
17.10.1938 z Kamenice nad Cirochou se přesunula Polní letka 12.
17.10.1938 pri prelete ze Spišskej Novej Vsi na polní letiště Ňaršany sa vinou navigátorov Polní letky 74, odtrhla trojica letounů Avia B.71. Po spotrebovaní paliva nepoškodené pristáli u obce Šarišská Dravce. Záložní piloti - poddôstojníci boli pochválení, navigátori z povolania potrestaní! Historie.
----------
----------
----------
----------
21.10.1938 se Polní letka 12 přesunula do Kamenice nad Cirochou.
----------
22.10.1938 se z Košic přesunula III. peruť leteckého pluku 1, velitelství. Velitel perutě pplk. let. Vojtěch Michalec, pobočník velitele por. let. Tomáš Kruml, velitelství peruti, pomocná četa. Historie.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
Po tzv. viedenskej arbitráži sa mestá Košice a Užhorod stali súčasťou
Maďarska. Pre obrancov sa stratou železnice a komunikácií situácia zhoršila.
Ostala len problematická severná magistrála Stakčín - Perečín - Svalava.
----------
----------
Do stanice Sabinov najprv dorazil pozemný sled s technickým personálom a materiálom pre prevádzku letiska. Kdy?
Rota VKPL 16 se přesunula z prostoru Kysak – Obyšovce (okres Košice-okolie) na polní letiště Ňaršany. Kdy?
----------
5.11.1938 z Užhorodu se přesunula Polní letka 31.
5.11.1938 z Košic se přesunula Polní letka 32.
5.11.1938 z Košic se přesunula Polní letka 34.
Vpředu letouny od Polní letky 31, vzadu od Polní letky 32.
Parkoval tam tiež Zlín Z.XII.127 červenej farby OK-TBB od
Letky 104 /kurýrní/ původně od
Východočeského
Aeroklubu v Pardubicích od 28.9.1938 ve Veľké Lúce
u letiště Tri Duby a od 16.11.1938 v Piešťanech.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
13.11.1938 se nad letištěm srazily dvě B.534 od Polní letky 34. Poručík Jindřich Bartoš na B.534.225 H5 a ppor. Otakar Menčl na B.534.281 se zachránili pomocí padáků.
----------
----------
----------
----------
----------
----------
----------
20.11.1938 Rota VKPL 16 dostala rozkaz k přesunu do Popradu.
----------
----------
22.11.1938 se III. peruť leteckého pluku 1, velitelství přesunula do Hradce Králové.
22.11.1938 se Polní letka 31 přesunula do Hradce Králové.
22.11.1938 se Polní letka 32 přesunula do Hradce Králové.
22.11.1938 se Polní letka 34 přesunula do Hradce Králové.
---------- Vznik slovenského štátu 14.3.1939 ----------
První
výsostné označení slovenských letadel bylo zavedeno až 23.6.1939, kdy čs.
znaky na směrovce a na křídlech překryl bíle lemovaný dvojramenný červený
kříž na modrém kruhovém podkladu.
Až do 7.9.1939 nepodnikali slovenské ani německé letouny žádné útočné akce, kvůli velmi špatnému počasí. Naopak polské letectvo i přes nepříznivé počasí pronikalo nad Slovensko již od 1.9.1939.
Polské letectvo disponovalo v oblasti velmi slabými silami. Pod Armia Karpaty spadala 31 eskadra rozpoznawcza s 9 PZL P-23B Karaś na letišti Werynia, 56 Eskadra Obserwacyjna se 7 Lublin RWD-XIII D na letišti Mrowla a Pluton Łącznikowy Nr 5 se 3 RWD-8 na letišti Łódź-Lublinek. MAPA.31 eskadra provedla 1.9.1939 dva průzkumné lety. První PZL P-23 por. Tadeusze Kołodziejskiho (pozorovatel) fotografoval i přes hustou protileteckou palbu letiště ve Spišskej Novej Vsi. Druhý PZL P-23 ppor. Mariana Wójtowicze (pozorovatel) fotografoval nepřátelské kolony pohybující se ve směru Spišská Belá - Spišské Hanušovce - Spišská Stará Ves. Po vyvolání snímků, žádal velitel Armie Karpaty o útok na tyto kolony. Polské vrchní velitelství ovšem jakékoliv útoky na slovenské území zakázalo a to platilo po celé polské tažení. PZL P-23 i v dalších dnech pronikali na slovenské území na průzkum do oblastí kolem Prešova, Humenného a doliny Ondavy.
----------
----------
3.9.1939 v 11.20 hod. napadl PZL P-23 v blízkosti vesnice Habura nákladní automobil kulomety. Útok se obešel bez zraněných. To ale neplatí o druhém incidentu, který se stal jen o chvíli později v 11.45 hod., kdy PZL P-23 napadl dělostřelecký oddíl na přesunu v údolí Laborce a při útoku byl jeden dělostřelec zraněn.
----------
----------
5.9.1939 pronikl opět jeden PZL P-23 od 31 eskardy nad Prešov a v 10.30 hod. zaútočil pozorovatel střelbou z kulometu na pochodující vojáky po námestí Pittsburgskej dohody. Palba si vyžádala celkem pět zraněných.
56 eskadra s Lubliny RWD-XIII podnikala taktéž průzkumné lety nad Slovenskem. 5.9.1939 byl jeden Lublin RWD-XIII při průzkumu v okolí Bardějova vážně poškozen protileteckou palbou. Pilot sierż. pil. Jan Czarnecki utrpěl zranění ruky a sotva Lublin RWD-XIII dovlekl zpět na letiště.
----------
Kvůli obavám z opakování útoku z 5.9.1939, vyslalo velení letectva 6.9.1939 z letiště Spišská Nová Ves na polní letiště Ňaršany tři Avie B.534 od Letky 45. Roj se skládal z pilotů rtk. F. Hanovec, des. M. Žiaran a des. V. Jaloviar.
6.9.1939 rotný Hanovec sestřelil polský pozorovací Lublin R XIIID od 56 Eskadra Obserwacyjna z polního letiště Mrowli blízko Rzeszowa. 6.9.1939 dostal som rozkaz od veliteľa letky por.let. Jozefa Páleníčka, aby som s trojčlenným rojom pristál na letisku Ňaršany, držal tam hotovosť a stíhal nepriateľské lietadlá na dohľad alebo podľa rozkazu hlásnej služby. Na ňaršanskom letisku pristál som o 4.30 hod. a zaujal som hotovostné postavenie. Asi o 7.15 hod. spozoroval som poľské pozorovacie lietadlo zo smeru Solivar – Prešov. Nariadil som štart. Spočiatku chceli sme ho prinútiť k pristátiu. Neuposlúchli však a pozorovateľ robil prípravy k obrane. Zahájil som preto útok zospodu a zozadu a zasiahol som ho hneď prvou dávkou. Lietadlo začalo horieť, pozorovateľ odhodil bomby, ktoré zapálili stodolu pri Ostrovanoch. Po krátkej dobe sa lietadlo stočilo, spadlo do vývrtky a zrútilo sa asi 200 m severne od Ostrovan. Posádka desiatnik pilot zhorel, totožnosť nezistená, pozorovateľ Edward Porada, poručík, mŕtvy. V tomto letadle zahynuli oba letci. Pilot kaprál Edward Piasecki i pozorovatel poručík Edward Porada. Porada z letadla vyskočil, ale pro malou výšku se mu neotevřel padák.
Po zostrele poľského lietadla Lublin R-XIIID pri obci Ostrovany požiadalo veliteľstvo Bernolák o posilnenie PLO Prešova.
----------
7.9.1939 se přesunulo 10 stíhacích B.534 Letky 37 z letiště Piešťany pod vedením npor. let. Ondreja Ďumbalu a npor. let. Vladimíra Kačku na polní letiště Ňaršany. Letce byl přidělen prostor stíhání – Telgárt – Poprad – Limanowa – Gorlice – Dukla – Medzilaborce – Hankovce – Obišovce – Telgárt. MAPA.
Úkolem byla ochrana postupujících slovenských jednotek a polní letiště Ňaršany. Velením byl vydán zákaz přeletů nad vlastními jednotkami pod hladinou 1 000 metrů z důvodu omezení možnosti ztrát způsobených vlastní protiletadlovou palbou.
----------
----------
9.9.1939 Letka 37 pod velením Ondreja Ďumbaly provedla přelet z polního letiště Naršany na letiště Kamenice nad Cirochou.
9.9.1939 při přesunu roje Letky 45 z polního letiště Ňaršany na polní letiště Prešov se během akrobacie zřítil desiatnik ďalejslúžiaci Viliam Jaloviar na stíhačce Avie B.534.367 a zahynul.
----------
Po
zahájení polské kampaně byl 10.9.1939 kolem dosavadního znaku (pro větší
výraznost) ještě zaveden 15 cm široký bílý kruh. Toto označení navíc
na obou stranách trupu a na křídlech doplnil německý Balkenkreuz trámový
kříž).
.
Od
15.10.1940 bylo na základě doporučení německé letecké mise při slovenském
MNO zavedeno nové označení letadel SVZ, které však bylo zveřejněno až
3.2.1941. Díky tomu se ještě na jaře 1941 v praxi používalo obojí
označení. Novým označením byl bíle lemovaný modrý kříž s červeným
terčem uprostřed v rozměrech německého vzoru. Zároveň s tímto
novým výsostným označením bylo zaváděno označení letek a školy. To se
skládalo z bílých písmen na obou stranách trupu a z čísla, které
uvádělo pořadí letadla v letce.
.
.
Od 12.1. do 18.2.1945 Západokarpatská operace. 
21.1.1945 Sověti obsadili město.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
.
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
.
30.6.1952 aeroklub byl vyhozen z letiště Prešov. Zdroj.
Tak sa v jeseni 1952 zišli v obci Ražňany zástupcovia mesta Sabinov, obce Ražňany a por. Bím za Doslet. Dohodnuté bolo vyvlastnenie poľa bývalého grófa Péčiho, teraz rozpalcované súkromne hospodáriacim roľníkom, na výstavbu nového letiska aeroklubu Prešov.
MNO ponúklo stavebnicovú konštrukciu hangáru typu „Kaminat” pri Spišskej Belej, ktorý bolo treba na mieste rozobrať a previezť do Ražňan. Na miesto sa vybrali: J. Poráč, M. Mareček a opravár J. Janek, aby určili další postup. Začala sa, dnes už nemysliteľná, odysea: otvorený Zetor 25, za ním otvorený príves a zima-nezima, tam sa rozoberalo a vozilo do Ražňan.
Na jar 1953 sa začalo s kopaním základov pre hangár, kopaním studne a oraním-bránením-válcovaním. A to všetko znova a znova, kým sa nedosiahla požadovaná rovina letištnej plochy.
Na letisku v Prešove sa lietalo menej, viac sa brigádovalo v Ražňanoch.
7.7.1953 zahynul autor myšlienky sprevádzkovania letiska Ňaršany pre potreby aeroklubu Milan Mareček.
9.7.1953 bola imatrikulovaná plocha.
