Turnov Turnau

Vojenské cvičiště Turnov Daliměřice

MAPA.

03.09.2019

12.5.1912 veřejný vzlet Evžena Čiháka.

 

, , od prosince 1926 do 1939.

MAPA. V pondělí 25.8.1930 ve tři čtvrtě na 11. hod. dopoledne přeletěla řiditelná vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin Liberec. Ohromný stříbrošedý kolos doutníkového tvaru plul majestátně nízko nad městem směrem od Zittau k Turnovu a odtud zahnul doprava k Praze. Vzducholoď vyletěla v pondělí ráno ze svého přístavu ve Friedrichshafenu (u Bodamského jezera) a vyletěla vzdušnou trať z Berlína přes Königsberg - dnes ruský Калининград, Zittau, Liberec, Jablonec, Turnov, Prahu, Plzeň a Regensburg zpět do svého přístavu, kam přiletěla bez nehody ve 4.36 hod. odpoledne. Let tohoto vzdušného kolosu poskytl za krásného počasí vzácnou podívanou a sledován byl všude s ohromným zájmem. Kapitánem vzducholodi byl Ernst Lehmann.

Od roku 1930 modelářská činnost.

Václav Hník, pod skautským jménem známý jako Ken, se stal svědkem bezmotorového létání ve Francii, chtěl si také zalétat, studoval proto literaturu o létání a myšlenky o bezmotorovém létání šířil mezi známé. To se stalo v roce 1931. V té době již železnobrodští plachtaři prováděli první starty na kluzáku u Koberov (okres Jablonec nad Nisou). Václav Hník při propagaci nového sportu, plachtění, byl iniciátorem založení Místní skupiny MLL Turnov.

Z uchazečů o létání byla sestavena tzv. "první letka", jejími příslušníky byli Jiří Bělohradský, Alois Brož, Jaromír Hník, Václav Hník, Petr Juna, František Kinský, Václav Konejl, Miloslav Kovář, Václav Mazánek, Oldřich Nejedlo, Jindřich Ouhrabka, Ludvík Soldát, Miloslav Šantroch a Arnošt Vinš.

Od roku 1934 modelářská činnost byla organizována pod taktovkou Místní skupiny MLL Turnov.


Od počátku roku 1935 byla pozvolně organizována plachtařská sekce, která bojovala s nedostatkem finančních prostředků pro stavbu vlastního kluzáku a pořízení startovacího lana. Díky přispění všech zakládajících členů částkou 100 Kčs a darům od místních podnikatelů bylo možné začít s realizací tohoto projektu. Vedoucími osobnostmi byli předseda Místní skupiny MLL Turnov, místní velitel pplk. Karel Kern a jednatel, duchovní otec celé myšlenky Václav Hník. Po konzultaci se známým československým plachtařem Ing. Ludvíkem Esnicem z Ústředí MLL, byla zadána stavba cvičného kluzáku Zögling u firmy H. Zimmer v Ziedleru Brtníky (okres Děčín).

Mimoto byl od pilota Václava Pešty pořízen kluzák VŠ 504 Hemelice "Marathon" Aeroklubu vysokoškolského sportu za 100 Kč, jenž byl poškozen při létání na závodech u Banské Štiavnice. Opravili ho a pojmenovali "Saša" po své kmotře.

7.3.1935 uspořádala Místní skupina MLL Turnov křest obou kluzáků na Masarykově náměstí v Turnově.

Dále bylo nutné opatřit gumové startovací lano a dva vleky pro transport kluzáků na místo létání a transport v terénu. Oba zmiňované vleky si vyrobili členové svépomocí. Současně s přípravou leteckého materiálu bylo nutné hledat prostory pro uskladnění letecké techniky. Prvním prostorem byla místní provazárna, jejíž ředitel pan Jarý měl pochopení pro činnost plachtařů. Následně prostory pro klubový život a modelárnu nabídl ve svém podniku jeden ze zakladatelů Petr Juna. Vedle zmiňovaných problémů bylo nutné zajistit případného instruktora, bez kterého nebyla letecká činnost jakkoli proveditelná.


V roce 1936 Antonín Cacák sám ve své dílně začal stavět trup větroně Hela Zbodlina. Pak se přidali další. Ing. Lubomír Šolc prostudoval návrh a udělal výpočet křídel. Menší díly byly vyráběny v truhlářské dílně J. Boučka, nakonec vše bylo přestěhováno do prostorného skladiště Provazárny.

Po vyřešení mnoha nezmiňovaných problémů nastala chvíle prvního letového provozu 5.4.1936, kdy byl slavnostně zahájen první plachtařský kurz. První plochou využívanou pro bezmotorové létání v Turnově bylo vojenské cvičiště v Daliměřicích. Plochu v katastru obce se snadnou dostupností z nedaleké silnice bylo možné využívat díky přičinění pplk. Kerna, který dal v rámci své kompetence souhlas s létáním o nedělích a ve dnech pracovního klidu, tedy v době kdy bylo cvičiště mimo provoz.

Po počátečním balancování proti větru si plachtaři vyhlédli vhodnější lokalitu nedaleko obce Žďárek, vrch Žemlov. Provoz závisel na povolení majitele pozemku, kterým byl pan Florián. Ten pro tento sport pochopení měl, dokonce zapůjčoval svoji kravku na tahání kluzáku na kopec. Vrch Žemlov svažující se k nedalekým Hodkovicím začal být využíván k prvním krátkým letům pro splnění zkoušky A, které již byly pod dohledem instruktora Miloslava Provazníka ze Svijan, který se počátkem léta vrátil ze základní vojenské služby.

V roce 1936 v Poniklé (okres Semily) plachtařské závody pořádané Severočeskou župou MLL. Závodilo se s přistáním kluzáků do určeného prostoru. Velké zklamání byl neúspěch turnovského Antonína Provazníka na kluzáku Slávka, který při tréninku docílil nejdelšího letu, avšak v samotné soutěži skončil čtvrtý.


Pro splnění zkoušky B bylo zapotřebí svahu s větším převýšením, proto byla vytipována lokalita (kopec nazývaný Hora) nedaleko obce Olešnice, jižně od Turnova, kde se započalo s létáním v roce 1937. Samotné létání ztěžoval potůček, který rozbahňoval okolní terén a znesnadňoval zpětný manuální transport kluzáku na vrcholek, kde byl obětovně proveden start pomocí gumového lana. Zde výcvik probíhal pod vedením instruktora Aloise Brože. V Olešnici se létalo do září 1937. Přestože Olešnice vyhovovala především pro snadnou dostupnost z Turnova, bylo potřeba hledat dále nové terény.

V srpnu 1937 Antonín Brož zalétal větroň Hela Zbodlina na blízkém Žemlově. Poté byl zkoušen u vesnice Vrchovina, kde Antonín Brož provedl dva vzlety, každý asi půl hodiny.

Místní znalost krajiny zavedla Václava Hníka do Hodkovic. Se dvěma přáteli, V. Boučkem a K. Roštejnským, se zajel podívat v roce 1937 na kopec za nádražím, ale nebylo možné přistávat pod svahem kopce. Zaujal je ale pohled na náhorní planinu Kalvárii - Citeř, což je původní název náhorní plošiny Hodkovicko - Vrchovinské. Hovořili se starostou Vrchoviny panem Bartošem, který byl vstřícný pro možnost zřízení letiště, tu možnost vybudování letiště zde tito pánové okamžitě přijali. Západní ostrá hrana, směrem k Petrašovicím, byla často vystavena severozápadním větrům a byla tedy vhodná pro plachtění. Převýšení asi 60 m zabezpečovalo možnost celoročního létání přinejmenším do stupně B.

Schůze Severočeské župy MLL se pořádala v hotelu Slavia v Turnově. Z předložených čtyř návrhů hangáru byl nakonec vybrán jeden, který byl na Kozákovu postaven. S výstavbou hangáru o rozměru 22 x 13,5 m se započalo v průběhu jara 1938 a byl koncipován na kapacitu okolo deseti větroňů.


14.2.1938 bylo v hotelu Slavia zvoleno nové vedení místní skupiny MLL. Předsedou byl zvolen plk. Starý, předsedou plachtařů František Kinský a jednatelem Václav Hník. V létě téhož roku byl do Ústřední školy plachtařské na Rané odeslán jeden z frekventantů druhého běhu Lubomír Šolc, student místního gymnázia. Na Rané si dolétal zkoušky B a C a získal oprávnění k vedení kurzů a uznávání zkoušek A a B.

Po rozhodnutí o začátku létání v nové lokalitě Citeř u Hodkovic, byl proveden náročný přesun techniky z Turnova. Stejně tak náročné se ukázalo dojíždění do Hodkovic, takže bylo možné pořádat letové provozy pouze o víkendech nebo svátcích. V Hodkovicích začal provoz na jaře 1938, kdy se podařilo splnit několik zkoušek typu B, avšak provoz brzy končí po známých zářijových událostech.

Dalším přírůstkem do letového parku počátkem července 1938 by větroň vlastní konstrukce, na kterém se ihned začalo s létáním. Dokladem je i hodinový zálet pilota Pally ze Železného Brodu. 

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

2.10.1938 z Liberce se přesunula Polní povětrnostní stanice 5.

Na pokyn Ústředí MLL, aby letadla byly odklizena do vnitrozemí se trutnovští domluvili se Zemskou průmyslovou školou v Mladé Boleslavi, v jejíž sklepních prostorách pak jejich tři letouny přečkala okupaci.

2.10.1938 se Polní povětrnostní stanice 5 přesunula do Hradce Králové.

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

Ve lokalitě Semínovy Lhoty (okres Jičín) jižně Rovenska pod Troskami se na podzim objevili turnovští plachtaři, kteří reálně uvažovali o společném létání v tomto prostoru, jelikož hledali nové místo po odchodu z Hodkovic. Ne příliš úspěšný pokus turnovských o létání na tomto území proběhl 11.12.1938, kdy nový instruktor Ladislav Švec poškodil kluzák při přistání.



 


 


 


 


 


------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Po skončení druhé světové války je ČNA odbočka Turnov jednou z nejaktivnějších. Fungovala na letišti v Hodkovicích a současně pro elementární výcvik využívala svou plochu na vojenském cvičišti v Daliměřicích nedaleko Turnova. Původně byl díky MNV Turnov přidělen do Daliměřic trofejní dřevěný barák označovaný jako malý hangár, který byl postaven v prvních poválečných letech nedaleko zmiňované polohy, což turnovským značně zjednodušilo letové provozy ve „své domovině“. 


Z praktického hlediska byla tato plocha využívána především pro provádění zkoušky A. Dále v Hodkovicích byly plněny zkoušky další (B, C, stříbrné C).


Počátkem roku 1947 byly v držení ČNA odbočka Turnov dva kluzáky Schulgleiter SG 8 a jeden větroň Grunau Baby IIb. V rámci motorové techniky byl v roce 1947 přidělen jeden Piper L-4H Cub.

V roce 1947 byly na daliměřické letiště převezeny dva větroně a naviják, jelikož provoz v Hodkovicích byl především limitován přednostní činností ZPŠ Hodkovice.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------


 


Změna a krátkodobý rozmach sportovního letectví v Turnově přichází v roce 1950 se zrušením ZPŠ Hodkovice. Celá členská základna se společně s leteckou technikou přemístila definitivně z Hodkovic do Daliměřic, čímž zanikla jistá „dvojakost“ ČNA odbočky Turnov díky působení na dvou letištích (k čemuž není ještě počítáno občasné létání na Kozákově). V roce 1950 byl zabrán v Hodkovicích hangár, postavený v průběhu druhé světové války na vrchu Citeři, kde byly uloženy kluzáky a větroně pro létání na svahu nad Vrchovinou. Hangár byl posléze přemístěn na daliměřické letiště, kde byla vybudována podlaha, a usazen.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Postupem času byl přidělen Krajánek a DFS Olympia a motorový letoun Praga E 114 OK-BGO.


 


O dva roky později došlo k výměně střechy, která byla v havarijním stavu, což byl těžký úkol, které se zhostila místní pobočka velmi dobře.

Létání v Turnově-Daliměřicích končí již v průběhu roku 1952, jelikož krátké plachtařské rovinné letiště nevyhovovalo plánovanému intenzivnímu motorovému provozu. Dle vzpomínek pamětníků byly uskutečněny poslední navijákové starty 17.7.1952, čímž se zařadilo místní letiště mezi první, které byly zrušeny v letech 1952 a 1953, při systémovém včleňování Dosletu do Svazarmu a s tím související redukcí sportovních letišť, která nevyhovovala pro budoucí motorový provoz.

Po zrušení letiště odešla většina členů na hodkovické letiště, kde se létání po útlumu v letech 1950-1952 opět obnovilo.