Zlínská letecká akciová společnost (1934-40)

Zlínské letecké závody, a. s. Zliner Flugzeugwerke AG (1940-45)

Zlínské letecké závody a.s. v národní správě (1945-46)

Automobilové závody národní podnik závod 5 Otrokovice (1946-47) 

LET – Letecké závody n.p. závod 7 Otrokovice (1948-49)

Let n.p., výrobna č.02 Otrokovice (1949-53) 

Moravan, národní podnik (1953-88)

Aero, koncernový podnik československého leteckého průmyslu koncernový podnik Moravan (1988-90) 

Moravan a. s. (1990-2002) 

Moravan-Aeroplanes a. s. (2002-06) 

Moravan Aviation s. r. o. (2006-09) 

ZLIN AIRCRAFT a. s.

Jak jsou správně názvy?

05.11.2023

Letouny Zlín do roku 1938 podle Wikipedie: Zlín Z XII.

, , od prosince 1926 do 1939.

18.4.1934 J. A. Baťa založil společnost Zlínská letecká akciová společnost (ZLAS).

František Oskar Mayer zkonstruoval motorový letoun Zlín Z XI s motorem Continental A-40-2 o výkonu 28 kW zalétaný v září 1934. 

Nebyl uvolněn do výroby, protože Zlínská letecká akciová společnost neměla ještě povolení k sériové výrobě. Společnost žádala o povolení již v květnu 1934 ale dostala ho až v červenci 1935.

Od 1.11.1934 byla letecká výroba převedena ze Zlína do Otrokovic.


Konstruktér Mayer proto odešel a na jeho místo od února 1935 nastoupil Jaroslav Lonek, který zkonstruoval lidové letadlo Zlín Z IX Pošťák. Motor Salmson AD XII o výkonu 11 kW. To ale nelétalo.

Jaroslav Lonek zkonstruoval motorový letoun Zlín Z XII.101 OK-BTA, který byl zalétán v dubnu 1935. Byl poháněn nejprve původním americkým motorem Continental A-40-2 o výkonu 28 kW. Později zlínská kopie Persy I o výkonu 26 kW.

Druhý prototyp Z XII.102 OK-BTB s motorem Walter Mikron o výkonu 37 kW.

Již první dva prototypy Z XII byly vyslány k Národnímu letu Republiky československé ročník 1935. OK-BTA s osádkou Šťastný a Šebesta skončila na 29. místě, OK-BTB s osádkou Jaroslav Lonek a Roček na 50. místě.


Od července 1936 v nových prostorech vybudovaných na letišti vyráběn letoun Zlín Z XII. První sériové stroje létaly s motory Persy I, brzy je však vystřídala silnější verze s vzduchem chlazeným čtyřválcem Persy II o výkonu 34,6 kW.

V říjnu 1936 v soutěži První letecký okruh Moravou zvítězil letoun Z XII s osádkou Brtník - Úředníček, druhé místo patřilo osádce Šťastný - Ladislav Šváb na Z XII a ženská osádka Železníková - Veletová obsadila se Z XII místo deváté.

V roce 1936 uspořádal také Slovenský aeroklub II. ročník Štefánikova memoriálu, kterého účastnily i tři Z XII ze zlínského aeroklubu. První cenu si odnesl pilot Vítek se strojem Z XII, další se umístily na šestém a dvanáctém místě.


V únoru 1937 pořádal Egyptský královský aeroklub třetí letecký závod nad oázami, který aeroklub RČS obeslal také dvojicí Z XII. Zlíny byly dopraveny po železnici do Itálie, odkud pokračovaly vzdušnou cestou přes Středozemní moře, Tunis, Tripolis do Káhiry. V samotném závodu obsadil Z XII s osádkou mjr. let. J. Ambruš a ing. Š. Šmela sedmé místo.

V dubnu 1937 obsadil Z XII OK-TBI devátou pozici v přeboru čs. pilotů vysokoškoláků.

30.5.1937 na Letu pravidelnosti Moravou zvítězil Z XII s osádkou Hula - Hill. Další obsadily 5.-7. a 9. místo. V následujícím cílovém závodu v Olomouci vyhrál Z XII.

29.6.1937 překonal kpt. M. Seidl s cestujícím K. Radou s Z XII na trati dlouhé 1200 km dva mezinárodní rekordy ve třídě lehkých letadel 4. kategorie. Trať 100 km letěl průměrnou rychlostí 113,845 km/h a trať 1000 km rychlostí 109,433 km/h.

V dalším ročníku Národního letu Republiky československé získala stříbro A. Železníková a J. Beneš letící na Z XII OK-BTX. Další Z XII obsadily 8., 11.-14., 16., 19. a 20. místo.

Na I. přeboru čs. pilotů v Klatovech obsadil v celkové klasifikaci druhé místo s Z XII otrokovický pilot Hruška.

V roce 1937 zkonstruoval ing. Lonek velmi rychlé cestovní nebo-li kurýrní letadlo Zlín Z XIII, elegantní celodřevěný jednomístný dolnoplošník, opatřený přistávacími klapkami a stavitelnou vrtulí typu Ratier. Motor Walter Major 4 o výkonu 96 kW Bylo pozoruhodné velkou rychlostí až 350 km/hod. NTM.

OK-TBZ


Následně byla do výroby zařazena další výkonnější varianta s pohonnou jednotkou Persy III o výkonu 41,9 kW, to se již ale vyráběl také zdokonalený typ Z 212 s motorem Walter Mikron II o výkonu 45 kW vyšlý z druhého prototypu.

V roce 1938 ze ZLAS odešel pro neshody s vedením závodu zpět do Pardubic a počítal s tím, že bude pracovat v některé letecké továrně.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Štefan Šmela vyvíjel motor Toma 4 o výkonu 77 kW, který měl být použit do sériových letounů Tatra T 301 ve Studénce.

Projekt Zlín Z XV s motorem Toma 4 o výkonu 77 kW. Kdo byl konstruktér?

Po obsazení Studénky konstruktér Tatry ing. Karel Tomáš přišel do Zlína.


Do okupace bylo ve Zlíně vyrobeno 174 kluzáků, 305 motorových letounů a 304 motoru Persy II a III.

Zlín Z XV "NA+WS".

Ve vývoji letounu Zlín Z XIII a Zlín Z XV nebylo pokračováno.

23.5.1939 byla letecká dílna Tatry ve Studénce uzavřena. Veškeré strojní zařízení a výrobní dokumentace, přímo související s leteckou výrobou, byly převezeny do pražské továrny Aero. Zaměstnanci odešli do Zlína.

Od září 1939 výroba školních letounů Klemm Kl 35 B s motorem Hirth Motoren HM 60 R.  Kl 35 B "PT+NY" od  FAR 24 Olomouc. Výroba dala 323 kusů.

Od 18.12.1939 Zlínské letecké závody, a. s. Zliner Flugzeugwerke AG.


Poté co 27.8.1940 tovární pilot pražské Avie Jaroslav Hlaďo s B.534.124 ulétl z Kunovic do Stanislawówa (dnes Івано-Франківськ) v SSSR, kunovické opravny využívali otrokovického pilota Ladislava Švába až do 31.3.1941.


Od března 1941 výroba školních letounů Bü 181 Bestmann s motorem Hirth Motoren HM 504 A.   Historie. Výroba dala 783 kusů.


.


.


Michal Hamšík. Když jsem dával dohromady výrobu ve firmě Moravan-Aeroplanes v Otrokovicích, zjistil jsem, že kromě běžné výroby cvičných letounů Klemm a Bucker zde probíhala též přísně tajná výroba dílů pro firmu Weser. Mělo jít o převážně nerezové díly pro "nově vyvíjený těžký letoun", později však byla údajně výroba kvůli zničení prototypu (který byl mimo areál továrny, snad v Německu) zastavena. Přes pátrání v mnoha českých, německých i jiných pramenech se mi dosud nepodařilo zjistit, o jaký letoun šlo.

Ještě za války z podnětu Ladislava Koutného konstruktéři Ladislav Marcol, Jan Kosek, Miroslav Langer spolu se zalétávacím pilotem Ladislavem Švábem pracovali na konstrukci větroně Z 24 Krajánek. Výpočty zajišťoval Ing. Bohuslav Hanák. Jednosedadlový vzpěrový hornoplošník Krajánek svou koncepcí volně navazoval na německý Grunau Baby IIb.


3.5.1945 obsazeny Otrokovice.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Zlínské letecké závody a.s. v národní správě. Od kdy?

Video - na letišti v Baťově předvedení prvního vyrobeného poválečného letounu.

Zlínské letecké závody, a. s. nabídly letouny pro elementární výcvik Bü 181 Bestmann z rozpracované série dokončené už po válce a nově označené jako Zlín Z 181. VL MNO je odmítlo.

Již v srpnu 1945 byl vyroben prototyp větroně Z 24 Krajánek.

12.9.1945 Z 24 Krajánek byl zalétán. 

Výrobce letouny Z 181 nabídlo civilnímu sektoru a získal 65 objednávek (30 od Ministerstva dopravy, 35 od soukromých firem a osob).

25.9.1945 ale MNO celou sérii letadel Zlín Z 181 zabavilo. Civilové se bránili a nakonec získala firma Baťa prvních deset kusů série a zbývající MNO zařadilo do výcviku v LU.

V prosinci 1945 Z 24 Krajánek obdržel imatrikulaci OK-8496 a MD objednalo serii 50 kusů z celkem třísetkusové výrobní série.

To se již pilně pracovalo na konstrukci školního kluzáku Z 23 Honza.


Kluzák Zlín Z 23 Honza vznikl začátkem roku 1946 v Zlínských leteckých závodech v Otrokovicích pod vedením Ladislava Marcola. Jednalo se o náhradu školních kluzáků Schulgleiter SG 38. MD objednalo také 50 ks sérii. Sériová výroba v letech 1946 až 1949 činila 210 kluzáků, ke kterým bylo zvlášť postaveno 60 gondol.

Znárodnění (krádež) a reorganizace československého leteckého průmyslu

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:

závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),

závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),

závod 4 – opravny vozidel,

závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),

závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 7 Choceň (výroba letadel a chladírenských vozů, předtím ing.Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě).

Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 6 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.

14.4.1946 zálet letounu Zlín Z 20 OK-VCA . Zdroj.

28.4.1946 zálet letounu Zlín Z 22 OK-AOA.

30.4.1946 výstava letadel a letadlových motorů. Kromě prototypu kluzáku Zlín Z 23 Honza, větroně Z 24 Krajánek, motorového letounu Z 22 Junák (později přeznačený na Zlín Z 122) byl na výstavě prezentován i dvoumotorový letoun Z 20.

, Z 20 OK-VCA "Úředníček" , , . Zdroj.

1.5.1946 letecký den. Jmény padlých pilotů L. Úředníčka, E. Krejčího a B. Ročka byly slavnostně pokřtěny nové zlínské letouny Z 20, Z 22 a Z 24.

, . Kdy? Zdroj.

Na konci roku 1946 zahájení konstrukce výkonného větroně Z 25 Šohaj.

V roce 1946 vyrobeno 72 kusů typu Z 181/C 6 (Hirth 504).


Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1.10.1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci LZ n.p., resp. soustředit do 30.6.1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1.6.1947 byla lhůta prodloužena do 30.6.1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1.7.1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11.9.1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel).

K 1.1.1947 byly konstrukční kanceláře soustředěny v rámci LZ n.p. a do nalezení vhodných prostor zatím zůstávaly na svých původních pracovištích. Konstrukční skupiny byly od počátku roku 1948 přemístěny do LZ n.p., výrobna II Vysočany a prozatím si ponechaly původní označení i po ustavení nového národního podniku LET – Letecké závody n.p. Do reorganizovaného podniku byl vysočanský závod začleněn jako závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel).

7.5.1947 Ladislav Koutný zalétal větron Z 25 Šohaj.

20.10.1947 Ladislav Šváb zalétl prototyp letounu Z 26 OK-COA. Rodokmen Trenérů.

V letech 1947-1948 vyrobeno 79 kusů typu Z 281/C 206 (77 kW čtyřválcový invertní motor Toma).


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Došlo k částečnému oddělení letecké výroby od automobilové výroby, která byla vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2265 z 11.9.1948 sloučena do nově vytvořeného podniku Auto Praga n.p. se sídlem Praha IX Vysočany, ulice Julia Fučíka 616.Od AZ n.p. převzal LET – Letecké závody n.p. závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni. 

Na základě dohody konstrukčních skupin z října 1948 začaly konstrukční skupiny před koncem roku 1948 používat nové označení. Konstrukční skupina LT1 byla přeznačena na LA, LT2 na LB, LT3 na LC, LT4 na LD a LT5 na LE. Otrokovická konstrukční skupina pod vedením Ladislava Marcola byla rovněž začleněna do LET – Letecké závody n.p. a byla o něco později přeznačena na LG. Choceňská konstrukční skupina v podstatě splynula se skupinou LD. Dále se od skupiny LA oddělila konstrukční skupina vedená Vladimírem Štrosem a pod označením LF nadále pracovala na vývoji větroňů.

Otrokovická konstrukční skupina pod vedením Ladislava Marcola  vyvíjela vrtulník HC 1. Rozdělaný vrtulník HC 1 se později nacházel v Kunovicích. 

Zahájena výroba větroňů Z 25 Šohaj. Do konce roku 1949 vyrobeno 101 kusů.

V letech 1948-1949 vyrobeno 314 kusů typu Z 381/C 106 (77 kW čtyřválcový řadový motor Walter Minor 4-III).


26.5.1949 zálet větroně LG 125 Šohaj 2. Do roku 1951 vyrobeno 151 kusů. Od roku 1951 výroba i v Chocni. Tam vyrobeno 126 kusů.

Vyrobeno bylo celkem 465 letounů Zlín Z 181.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


Dále jen vrtulníky.

 

Od 1.1.1953 se poprvé objevuje název Moravan, národní podnik.

V roce 1956 byla výroba vrtulníků HC 2 z VZLÚ předána do n.p. Moravan. Technik Jaroslav Dobrovolský.

První sériová HC 2 byla zalétnuta 18.8.1958. (L+L 4/93)

12.9.1958

Zlin HC 2

Brabec

S okraj letiště Otrokovice

Při záletu první vyrobené HC-2. Nezvládnutí vybrání autorotace.

Bylo vyrobeno 17 kusů HC 2. Čeká se na motory až do roku 1959.

Uvedení sériových HC 2 do provozu v armádě se protáhlo pro potíže s motory až do roku 1960, kdy byly zařazeny do služby u 50. spojovacího leteckého pluku.

Návrh na vývoj lehkého dvoumístného vrtulníku pro školní účely. Návrh odpovídal duchu směrnic vlády o předisponováni vývoje prototypů do sériových závodů. Jeho vývoj řídil ing. Jan Mikula, působící předtím ve Šlechtově konstrukční kanceláři. Podrobnosti. Jelikož autorům projektu šlo o to postavit vrtulník nejen s vysokými parametry, ale také nepříliš drahý, bylo při jeho stavbě použito některých základních dílů HC 2 a HC 102, které se v otrokovickém Moravanu vyráběly sériově, především třílistý nosný rotor a dvoulistou vyrovnávací vrtulku.Oficiální zálet XZ 35 byl uskutečněn až 7.10.1960 zkušebním pilotem VZLÚ Jiřím Bláhou. Mechanik Josef Weinhönig. Popis. (L+L 5/93) Nezakrytá, zakrytá a polozakrytá verze XZ 35.

Nový typ HC 102 vznikl zástavbou výkonnějšího motoru ( plochý pístový čtyřválec Avia M 110 H o výkonu 81 kW ) do draku HC-2 a některými dalšími úpravami. Byl zalétán až v únoru 1961 zkušebním pilotem VZLÚ Jiřím Bláhou. Vrtulník byl na přání zákazníka vybaven palubní radiostanicí a interkomem. Ruční spouštěč byl nahrazen elektrickým, do střední části přídě byl umístěn akumulátor, příď trupu byla zhotovena z plastických hmot. Vyšší výkonnost motoru si vyžádala zvětšení průměru vyrovnávací vrtulky.

První dva vyrobené kusy HC 102 byly předány k testování z Moravanu do VZLÚ, kde rovněž proběhly podnikové typové zkoušky.

V roce 1961 byl předán jeden HC 102 0215 do zkušebního střediska čs. vojenského letectva. Zde typ složil předepsanou státní typovou zkoušku.

V roce 1961 byly HC 2 (VR 2) staženy zpět do výrobního závodu k přestavbě na typ HC 102. To se už v Moravanu  vyráběly HC 102. 

Sériové HC 102 020-03 a 040-04 byly předávány v září a říjnu 1962.

Přestavby byly předávány v listopadu a prosinci 1962.

helo1173.JPG (74120 bytes)Výroba HC 102 dala 36 kusů (21 kusů a 15 přestaveb z HC 2) Vyrobené vrtulníky byly předány Svazarmu v roce 1963.

 V roce 1962 měla být zahájena výroba HC 3. Třetí prototyp OK-17 byl přelétnul 15.3.1962 do Otrokovic. Ale od 1.1.1963 byl vývoj vrtulníků u nás zastaven! Vrtulník se vrátil zpět do VZLÚ.

29.8.1962

Vlastimil Berg

Zlin XZ 35  E-1-b

Otrokovice

Národní výškový rekord - 5343 m

KV 21,25/62

28.7.1963

Zlin XZ 35

Berg, Tošovský

Popradské pleso, Vysoké Tatry

Střet ocasní vrtulky s vodní hladinou při přiblížení na přistání.

Ředitel Moravanu byl F. Kubiš. Přestavba na verzi XZ 135 probíhala v první polovině roku 1965. První pětiminutový zálet proběhl 24.6.1965. Foto. Přístroje. Perspektivní řez.

Projekt HC 103 se dvěma motory M 337 s kompresory o výkonu 2 x 154,4 kW. (L+K 15,16,17,18/76)

Projekt jeřábové verze XZ 135.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

Na podzim roku 1971 byly však všechny práce na vrtulnících v ČSSR zastaveny.

helo754.jpg (58772 bytes) V květnu 1974 byl vrtulník XZ 135 instalován v muzeu ve Kbelích.

---------- Převrat 17.11.1989 ----------

V roce 1990 došlo k přeměně národního podniku na akciovou společnost Moravan a. s..

----------- Vznik Česka k 1.1.1993. ----------

Ta se však v roce 2002 dostala do finančních problémů a firma byla tehdejšími vlastníky přejmenována na Moravan-Aeroplanes a. s. V roce 2005 byl na tuto kdysi slavnou firmu prohlášen konkurs. Ve vyhlášeném výběrovém řízení firmu 20.12.2006 koupila společnost CzechAircraft, s. r. o., která patří irskému majiteli (QucomHaps Holding Ltd. zast. Billy Harkinem. Firma byla poté přejmenována novými vlastníky na Moravan Aviation s. r. o.

Vývoj Bonga byl přesunut do Otrokovic. Na základě zkušeností získaných během provozu technologického demonstrátoru byla konstrukce významným způsobem vylepšena. Nové Bongo má třílistý rotor, zvýšila se nosnost, snížila hmotnost, byl zvětšena kabina, palivová nádrž i zavazadlový prostor. Současně s konstrukčními změnami byl zpřesňován business plan a podnikatelská strategie. V současné době zahájili oslovení investorů s cílem zajistit 2,5 mil USD pro dokončení vývoje a certifikaci vrtulníku.

Bongo?

Moravan Aviation s. r. o.

Společnost byla poslána v roce 2009 nejprve do insolvenčního řízení v 22.1.2010 poslána krajským soudem v Brně po druhé do konkurzu.

ZLIN AIRCRAFT a. s.

Dne 1.7.2009 vznikla společnost ZLIN AIRCRAFT a. s., která se po odkoupení veškerého know-how od Moravan Aviation (tč. v insolvenčním řízení) snaží oživit zašlou slávu tehdejšího leteckého výrobce.

Historie