10.10.2023

MAPA.

, , od prosince 1926 do 1939.

.

.

.

1930

Na přelomu let 1931-32 založil důstojník zdejší vojenské posádky štábní kapitán Josef Koukolík Místní skupinu MLL Valašské Meziříčí, která se zaměřila na letecké modelářství.

Někteří její členové se brzy začali zajímat o bezmotorové létání - plachtění. Jeho průkopníkem a také instruktorem se stal Emil Seige a jeho kamarád Jaroslav Hauser (od roku 1947 Horský).

Pro svou práci a zálibu našli nevšední porozumění u ředitele Státní odborné školy dřevařské Ing. Augustina Puchty, který jim umožnil stavbu kluzáků a větroňů ve školní karosářské dílně za odborného vedení učitele Josefa Hartmana. První zkušební kluzák Albatros (kluzák Hol´s der Teufel) byl ve škole postaven v letech 1933-34.

Posléze přišly na řadu konstrukčně náročnější větroně "Přerov typu I, II, III" zkušených konstruktérů Jana Hrbka a Ing. Elsnice.

Nakonec zde byl v dílně školy postaven i dvousedadlový větroň EL 2 M Šedý vlk.

V roce 1934 stavba kluzáku Hütter H 17 "Káně" v dílně školy. V pozadí Cyril Vrážel z Nového Hrozenkova .

Chloubou školy byl výkonný větroň Gruman Baby IIa dodávaný okolním aeroklubům.

Prvním meziříčským pilotem a instruktorem byl Emil Seige. Byl obětavým pracovníkem na všech úsecích stavby letounů a výuky létání. Zalétával všechny letouny vyrobené ve škole, např. Hüttera H 17, se kterým zůstal nad kopcem Píšková 578 m n. m. ve vzduchu celou hodinu.

Létalo se na Byninském kopci, později na svahu Štěpánov nad kasárnami. Letouny byly do vzduchu vymršťovány nejdříve silnými gumovými svazky, později ocelovým lanem dlouhým 300 metrů pomocí navijáku s benzínovým pohonem.chPrvní letecký den v bezmotorovém létání byl uskutečněn na Štěpánově (datum zatím nezjištěno).

Polní letiště.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

.

.

.

.

Ještě za války se připravovalo založení letecké koleje s určením pro výchovu civilního leteckého personálu.

V noci z 6.3. na 7.3.1945 v 20.50-20.55 hod dva letouny A-20G Boston od 27 гбап, 14 гбад, 4 гбак, 18 ВА z letiště Mielec blokovaly přepravu na trati Moravská Ostrava - Přerov. Z výšky 800 m shozeny pumy a vedena palba na železniční stanici Příbor. Útok provedly v momentě roztrhnutí oblačnosti nad cílem. Ostatních pět letounů se vrátilo pro špatné počasí. Palba protiletecké obrany nebyla zaznamenána. Deník bombardovacího korpusu. Realita: střelba zasáhla nemocnici ve Valašském Meziříčí.

11.4.1945 v 13.20 hod pět či devět rumunských letounů Ju 88 ze Zvolena bombardovalo Valašské Meziříčí.   Výbuchy pum poškodily výtopnu, administrativní budovu, kolejiště a deset osobních vagonů. Byly přerušeny trati do Rožnova pod Radhoštěm a Hodslavic. Ve stanici byl zabit jeden německý voják a čtyři železničáři byli zraněni. Při náletu zahynulo 12 osob. Bylo poškozeno 87 domů a jeden úplně zničen. Rumunské letadla bombardovala též Hranice.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Bezmotorové létání časem zákonitě přešlo k motorovému. Na místě dnešní Dezy vzniklo malé civilní letiště, uvažovalo se dokonce s jeho otevřením pro mezinárodní provoz. V hangáru bylo několik kluzáků a větroňů Grunau Baby, několik ukořistěných německých letadel - dva Bü 131, Fi 156, poválečný dar aeroklubům dva Piper L-4H a Zlín Z 281.

Baťa n. p. inicioval založení letecké koleje.

Později se ujal vedení Valašský aeroklub.

16.6.1946 letecký den. Vystoupení zlínské pilotky Boženě Krajčové, která přiletěla z leteckého dne v Plzni.

Karel Rada se proslavil po širokém okolí jako výborný ochotnický herec - komik. Toho tedy využíval na leteckých dnech ve Valašském Meziříčí (3.7.1946), Hranicích, Kopřivnici, Rožnově pod Radhoštěm (7.10.1947) a jinde k výstupům, kdy v dokonalém přestrojení za venkovského strejce "ukradl"odstavené letadlo s motorem v chodu a po neumělých poskocích po letišti s ním odstartoval a nízkými průlety s rozkymáceným strojem, neočekávanými obraty, "selháváním" motoru a podobně všechny "přesvědčil", že s letadlem manévruje opravdu nějaký náhodný divák. Jako sportovní pilot angažovaný ve Valašském aeroklubu ve Valašském Meziříčí létal K. Rada na americkém letadle Piper L-4H. Zúčastňoval se i leteckých sportovních soutěží jako orientačních a cílových závodů a podobně.

17.8.1946 u obce Choryně se zřítil Z 281 v. č. 89 OK-AWR od Valašského aeroklubu. František Plaček a Jan Blabla zahynuli. Letecká badatelna.

22.5.1947 se Karel rada proslavil tím, že s letadlem Piper L-4H přistál na hřebenu Radhoště v blízkosti kapličky. V denním tisku to bylo hodnoceno jako jedinečný sportovní výkon, kdy poprvé v naší historii letectví přistálo letadlo na terénu ve výšce na tisíc metrů.

V roce 1947 získal pilotní průkaz na motorová letadla i bratr Karla Rady, Vladimír, který také létal na letadle Piper.

Další výkonný pilot a kaskadér Vlk podletěl železniční most přes řeku Bečvu a byl za to stíhán četníky.

V září měla letecká kolej na 40 posluchačů.

Hangár vedle Mariánského dvora. Vpředu letoun Zlín 281 OK-AWF (v leteckém rejstříku od 19.9.1947 do roku 1957) a vzadu K-65. Kdy?

Z 25.9.1947 nesouhlasné stanovisko vojenské správy k další existenci koleje. Pravděpodobně došlo následně k jejímu zrušení.

K 13.11.1947 v Brně zřízena Povětrnostní ústředna II (PÚ II/PÚS II) VÚ 5478 pro Moravu. V podřízenosti měla povětrnostní stanice: Brno, Olomouc, Prostějov I, Prostějov II, Přerov, Kroměříž, Lysá hora, Praděd, Telč, Vyškov, Libavá a Znojmo. K 31.5.1948 se očekávalo zřízení povětrnostní stanice ve Valašském Meziříčí.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

V březnu 1948 byl Letecký náhradní pluk 3 v Olomouci přesunut do Valašského Meziříčí.

Na jaře 1949 byl Karel Rada jedním z letců, kteří v této době přelétávali nově vyrobená letadla M-1C Sokol k zákazníkům do vzdáleného Egypta. Nad Jugoslávií zastihla skupinu bouře a nevhodné počasí a piloti nouzově přistávali na různých místech Evropy. Karlu Radovi se podařil návrat a v pořádku přistál ve Valašském Meziříčí. Uvědomil si, že se naskytla výjimečná příležitost k úniku z novými politickými poměry zasažené republiky s ostře střeženými hranicemi. Ale nechtěl ji využít sám. Věděl, že v Olomouci žije jeho kamarád, bývalý příslušník RAF mjr. František Peřina a že mu zde není po roce 1948 dobře, je pronásledován a hrozí mu nebezpečí. 11.4.1949 ho proto vyhledal a domluvili podrobnosti společného útěku. Druhý den 12.4.1949 dovezl známý Františka Peřinu a jeho manželku se zavazadly na autobusovou zastávku na silnici z Kelče do Skaličky při odbočce do Dolních Těšic. Předstírali, že čekají na autobus a posléze se přemístili na louku, kde měl v 16 hodin přistát přítel Rada. Ten skutečně dle dohody ve smluvený čas za deštivého odpoledne u Těšínské kaple přistál. Po krátkém nakládání zavazadel nasedli tři pasažéři do letadla Sokol – paní Peřinová na nouzové sedadlo za oba piloty a odletěli směrem na západ. Drželi se nízko, v hustém mrholení minuli dobře známý Prostějov, “prodrali se” Českomoravskou vysočinou a vyhnuli se Českým Budějovicím s leteckou posádkou. Velké dobrodružství pokračovalo, letěli na jihozápad a přelétali Šumavu, kde vrcholky hor byly v racích. S obtížemi se jim v dešti podařilo přečíst nápis na železniční stanici Černý Kříž. Z mapky železničních tratí, kterou měli k dispozici, se orientovali, že je to poslední zastávka na území ČSR. Průsmykem v horách přeletěli státní hranici a s určitými obtížemi přistáli nouzově u obce Aicha v Bavorsku v tehdejší americké vojenské zóně. Úlety českých a slovenských pilotů.

21.7.1949 uletěla Božena Krajčová s Z 181 OK-ZZF od Leteckého oddílu společnosti Baťa, ČSA, aeroklub Valašské Meziříčí. Odkud odletěla? Úlety českých a slovenských pilotů.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS II ve složení: Povětrnostní družstva: Brno, Přerov. Povětrnostní stanice letectva: Třebíč, Praděd, Lysá hora, Nedvězí u Poličky. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Vyškov, Libavá, Elbská (? mohla náležet k PÚS III). Povětrnostní hlídky letectva: Valašské Meziříčí. Vyhlášková kancelář: Prostějov I, Prostějov II a Olomouc.

15.4.1951 LNP 3 ukončil svoji činnost.

15.5.1950 letový řád firmy Svitlet. Aerotaxový přípoj Gottwaldov - Valašské Meziříčí. Od kdy?