Sověti
u nás.Zblízka o vzdálené domovině: Podkarpatská Rus za druhé světové války
Známé letiště a plochy v kraji.
30.10.2023
7.6.1936 posádka pilot Otevřel a pozorovateľ Mareš predviedla s lietadlom Š 238 OK-LUB od Propagačné motorové letky MLL župy Podkarpatoruskej v Užhorodu nálet na Baťovo, dôležitú pohraničnú železničnú stanicu a miesto, kde v rámci hasičského cvičenia berehovského okresu bola vykonaná skúška pohotovosti občianstva a miestneho výboru civilnej protileteckej ochrany. Letectví 8/1936
18.3.1944 výsadek skupiny Meško.
Od 27.1.1939 rozhlasový vysílač Chust o výkonu 190 W na frekvenci 1 421 kHz (délka vlny 211 m). Podrobnosti.
Po obsazení Maďary vysílač odvezen do Budapešti.
V noci z 5. na 6.9.1944 tři jednotlivé bombardéry A-20 od 321 бад, 8 ВА provádějící průzkum současně bombardovaly železniční stanici Užhorod, Chust, Olešník. Deník letecké armády.
18.8.1944 v okrese Čop výsadek skupiny Jakovenko.
5.1.1942 výsadek skupiny Kom-B.
Приказ
Верховного
Главнокомандующего
18 октября 1944
года
№ 198 О
преодолении
Восточных
Карпат,
овладении
перевалами
Лупковский,
Русский,
Ужокский,
Верецкий,
Вышковский,
Яблоницкий,
Татарский,
городами
Чехословакии
Керешмэзе (Ясина),
Рахов и в
Северной
Трансильвании
городом
Сигет
летчики генерал-лейтенанта авиации Жданова 8 ВА,
генерал-лейтенанта авиации Нанейшвили 8 шак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Головни 10 иак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Котельникова 224 шад, 8 шак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Лакеева 15 гиад, 10 иак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Ухова 10 гиад, 10 иак, 8 ВА,
подполковника Ефремова 525 шап, 227 шад, 8 шак, 8 ВА,
подполковника Серикова 565 шап, 224 шад, 8 шак, 8 ВА.
24.3.1939 slobodník pilot letec Jozef Zachar na B.534.361 od Letky 45 ze Spišské Nové Vsi po poškození maďarskou střelbou nouzově přistál na území obsazeném Maďary , kde bol zajatý. VHÚ Bratislava.
11.8.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА bez stíhacího doprovodu zaútočily na železnici mezi městy Turka - Perečín, Volovec - Svaljava, dvojice či roje Il-2 od 8 шак, 8 ВА se stíhačkami Lavočkin vedly průzkum s bombardováním nalezených cílů na cestách mezi městy Turka - Užhorod, Skole - Svaljava, Dolina? - Volovec, Mikulučin - Rachov. Deník letecké armády.
27.8.1944 paralyzace železniční sítě. Deník letecké armády.
1.9.1944 výsadek skupiny Rusin.
4.9.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА pod ochranou stíhaček od 10 иак, 8 ВА vedly průzkum na trase Ustrzyki Dolne (Polsko), Turka (Ukrajina), Perečín. Letěly 4 šturmoviky a 6 lavoček.
V posledních dvou měsících roku 1927 byla vykonána jedním z našich závodních letadel L-BATI, které řídil tovární pilot firmy T & A Baťa, veřejná obchodní společnost p. Jindřich Brouček druhá část okružního letu kolem republiky. Je to trať Zlín, přes Bratislavu, Košice na Podkarpatskou Rus až do Rahové a zpět severním Slovenskem. Celkově ulétlo letadlo 2 300 km, což se rovná cestě ze Zlína do Paříže a zpět a k tomu ještě jedna cesta do Prahy. Účel letu byl reklamní a bylo při něm rozházeno čtvrt milionu letáků nad šedesáti městy, v nichž jsou naše prodejny. Na trati bylo letadlo až na malé výjimky nuceno přistávati na pastvištích, lukách a neoraných polích. Že někdy nebylo takové přistání právě pohodlné a nejbezpečnější, vyprávěl nám p. Brouček. Zdroj.
Polní letiště Rachov pro účely letecké střelnice.
---------- Prezident Beneš kapituloval před nacisty 30.9.1938 ----------
Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště sloužící potřebám leteckých střelnic. Jsou to Borek, Kamenice nad Cirochou, Humenné - Jovsa, Plavecké Podhradie A, Plavecké Podhradie B, Rachov.
11.8.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА bez stíhacího doprovodu zaútočily na železnici mezi městy Turka - Perečín, Volovec - Svaljava, dvojice či roje Il-2 od 8 шак, 8 ВА se stíhačkami Lavočkin vedly průzkum s bombardováním nalezených cílů na cestách mezi městy Turka - Užhorod, Skole - Svaljava, Dolina? - Volovec, Mikulučin - Rachov. Deník letecké armády.
22.9.1944 průzkumné letouny Pe-2 od 8 орап, 8 ВА provedly průzkum ve směru na Prešov, Mukačevo, Debrecén, Čop, Satu Mare (Rumunsko), Rakhiv. Deník letecké armády.
Приказ
Верховного
Главнокомандующего
18 октября 1944
года
№ 198 О
преодолении
Восточных
Карпат,
овладении
перевалами
Лупковский,
Русский,
Ужокский,
Верецкий,
Вышковский,
Яблоницкий,
Татарский,
городами
Чехословакии
Керешмэзе (Ясина),
Рахов и в
Северной
Трансильвании
городом
Сигет
летчики генерал-лейтенанта авиации Жданова 8 ВА,
генерал-лейтенанта авиации Нанейшвили 8 шак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Головни 10 иак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Котельникова 224 шад, 8 шак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Лакеева 15 гиад, 10 иак, 8 ВА,
генерал-майора авиации Ухова 10 гиад, 10 иак, 8 ВА,
подполковника Ефремова 525 шап, 227 шад, 8 шак, 8 ВА,
подполковника Серикова 565 шап, 224 шад, 8 шак, 8 ВА.
1.9.1944 letouny od 8 ВА zničily na železniční stanici 4 vagony. Deník letecké armády.
11.8.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА bez stíhacího doprovodu zaútočily na železnici mezi městy Turka - Perečín, Volovec - Svaljava, dvojice či roje Il-2 od 8 шак, 8 ВА se stíhačkami Lavočkin vedly průzkum s bombardováním nalezených cílů na cestách mezi městy Turka - Užhorod, Skole - Svaljava, Dolina? - Volovec, Mikulučin - Rachov. Deník letecké armády.
17.8.1944 souboj letounů Il-2 s dvěma letouny Bf 110. Střelec Il-2 od 8 шак, 8 ВА sestřelil letoun Bf 110 (maďarský Me 210 ?). Deník letecké armády.
V noci z 24.8. až na 29.8.1944 letoun Li-2 od 53 ад дд, 5 гак ДД z výšky 400-500 m vysadil náklad a parašutisty ve prospěch RO NKGB 4. UF 10 km jihozápadně Svaljava. Deník divize DD.
25.8.1944 výsadek skupiny Pryščep.
10.8.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА zaútočily na železniční stanici Užok. Zničena železniční souprava. Deník letecké armády.
27.8.1944 paralyzace železniční sítě. Deník letecké armády.
29.8.1944 flak sestřelil Il-2. Letoun se zřítil ve vývrtce u obce Gorodyšče. Pilot Medvěděv zahynul. Deník letecké armády.
11.12.1944 se velitelství 8 шак, 8 ВА přesunulo z Chustu do obce Velké Loučky. Deník bitevního korpusu.
1.1.1945 se velitelství 8 шак, 8 ВА přesunulo do obce Brzozów (18 km východně města Krosno). Deník bitevního korpusu.
20.6.1941 ze Spišské Nové Vsi ráno slob. Peter Horváth dezertoval s B.534 od Letky 13. Pro poruchu motoru musel nouzově přistát u obce Velký Brezov na Podkarpatské Rusi. Maďaři ho vrátili na Slovensko. MAPA. Úlety slovenských pilotů.
20.6.1944 výsadek skupiny Zakarpatija 2.
?.1944 výsadek skupiny Zakarpatija 9.
27.8.1944 paralyzace železniční sítě. Deník letecké armády.
26.8.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА se stíhačkami Lavočkin od 10 иак, 8 ВА zaútočili na železniční stanici Volovec, Volosjanka, Hrebeniv. Deník letecké armády.
8.9.1944 letouny 8 ВА mimo jiné provedly průzkum u obce Volosianka, Mukačevo, Užhorod. Deník letecké armády.
21.8.1944 výsadek skupiny Pochonin.
9.8.1944 dvě skupiny po šesti letounech Il-2 od 224 шад, 8 шак, 8 ВА pod přikrytím 10 иак, 8 ВА zaútočili na železniční stanici Volovec a Ludvikuvka?. Deník letecké armády.
11.8.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА bez stíhacího doprovodu zaútočily na železnici mezi městy Turka - Perečín, Volovec - Svaljava, dvojice či roje Il-2 od 8 шак, 8 ВА se stíhačkami Lavočkin vedly průzkum s bombardováním nalezených cílů na cestách mezi městy Turka - Užhorod, Skole - Svaljava, Dolina? - Volovec, Mikulučin - Rachov. Deník letecké armády.
22.8.1944 letouny od 8 ВА vedly průzkum cest mezi městy Snina, Užhorod, Volovec. Deník letecké armády.
24.8.1944 skupina Il-2 od 8 шак, 8 ВА zaútočily na železniční stanici Volovec a Slavske. Deník letecké armády.
26.8.1944 letouny Il-2 od 8 шак, 8 ВА se stíhačkami Lavočkin od 10 иак, 8 ВА zaútočili na železniční stanici Volovec, Volosjanka, Hrebeniv. Zničeno 30 vagonů. V 16.30 hod. kontrolní průzkumný let zaregistroval sloup kouře viděný ze vzdálenosti 50 km. Deník letecké armády.
Tehdy Slovensko ztratilo 250 km2 území v okresech Kráľovský Chlmec a Veľké Kapušany a to obce Ašvaň, Batva, Čop, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová, Téglás, jako náhradu dostalo Československo v 1946 jen obec Lekárovce.
Sovětští generálové už nechtěli po třetí překračovat Karpaty, tak si vytvořili vhodné předmostí k útoku na Evropu.
3.9.1944 letouny 8 ВА mimo jiné provedly průzkum u města Berehovo, Užhorod, Čop a Michalovce. Deník letecké armády.
22.9.1944 průzkumné letouny Pe-2 od 8 орап, 8 ВА provedly průzkum ve směru na Prešov, Mukačevo, Debrecén, Čop, Satu Mare (Rumunsko), Rakhiv. Deník letecké armády.
28.10.1944 byla osvobozena/okupována celá Podkarpatská Rus, během Karpatsko-užhorodské operace, ta začala 18.10.1944 a dokončena byla 28.10.1944.
Již 27.10.1944 dorazil do Chustu vládní zmocněnec pro správu osvobozeného území Republiky československé František Němec se svým zástupcem generálem Rudolfem Viestem a celým štábem. Úkolem bylo zorganizovat a vést podle československých zákonů správu osvobozeného území, zřídit na něm československou brannou moc, zajistit součinnost se sovětským vrchním velitelem a vydávat příkazy místním úřadům. To vše na základě smlouvy o poměru mezi československou správou a sovětským vrchním velitelem po vstupu sovětských vojsk na území ČSR, z 8.5.1944 jež vznikla a byla podepsána v Londýně mezi Československou vládou a SSSR, jako reakce na fakt, že se 8.3.1944 Sovětská armáda začala pohybovat na bývalém Československém území.
Od začátku listopadu se objevil první problém: Rudá armáda začala vyzývat obyvatele k „dobrovolnému“ vstupu do Rudé armády. Tím jasně ignorovala autoritu československých úřadů. Stejně tak sovětská strana odmítala autoritu velitele osvobozeného území generála Antonína Hasala, který byl současně nejvyšším velitelem československých jednotek na osvobozeném území a rovněž nejvyšším velitelem všech československých jednotek působících mimo svazek sovětských vojsk. Hasal byl povinen na osvobozeném československém území zajistit vojenskou správu a uskutečňovat potřebná opatření ke znovuzřízení československé branné moc. Několik málo členů Československé správy nemělo šanci proti systematicky naplánovanému připojení Podkarpatské Rusi k SSSR.
Po bitvě u Kursku 5.7 až 23.8.1943 byla totiž v Moskvě zřízená tajná komise pro budoucí uspořádání Evropy a evropských hranic v čele s bývalým lidovým komisařem Maximem Litvinovem, úkol od Stalina zněl: řešit problém Podkarpatské Rusi s Československem. Současně probíhalo zřizování Národních výborů, jež se stalo již dříve problémem mezi československými kruhy a komunisty v Moskvě. " My obnovujeme státní zřízení jež zde bylo." Vše marné, na území řádila NKVD a Obrané zpravodajství SSSR, každý jenž navštěvoval střední školu byl poslán do gulagu, zlikvidováno bylo tisíce lidí, současně vznikla Komunistická strana Podkarpatské Ukrajiny, v níž působili staří známí jako Vaš.
Ve stejné době se rozběhla i mobilizace do Rudé Armády !!! ( na území ČSR) a ti jež do ní odmítali vstoupit perzekuovali, a také se čile pracovalo na odtržení území od ČSR. Do Národních výborů mohl být zvolen pouze pověřenec Komunistické strany, jiní nesměli kandidovat. Na "volby" byli lidé sváženi nákladními automobily a neměli jinou možnost než vhodit připravený lístek do urny, nic jiného neexistovalo.
V listopadu 1944 vzniklo na území Podkarpatské Rusi 6 koncentračních táborů pro tisíce nepohodlných československých občanů, pro kontext -největší v Svaljavě byl pro 23 000 lidí většinou se jednalo o občany maďarské a německé národnosti. Ti byli prohlášeni za válečné zajatce a deportováni do pracovních táborů na Donbase, kde v nelidských podmínkách většina z nich i zemřela.
Od 12..11.1944 začali probíhat veřejné schůze či konference o připojení k Sovětskému Svazu, o týden později připojení schválila pár dnů stará Komunistická strana Ukrajiny a 25.11.1944 již probíhal Sjezd národních výborů Zakarpatské Ukrajiny (Podkarpatská Ukrajina jako sousloví zakázáno do 1989) jehož výsledkem byl manifest O opětovném sjednocení Zakarpatské Ukrajiny s "mateřskou" Sovětskou Ukrajinou.
8.12.1944 byli násilím vyhnáni představitelé Československé republiky ze země. Jak by řekl bývalý Zvrhlík lánský, fait accompli.
Ještě později bylo slovenské město Čop a slovenské obce Ašvaň, Batva, Galoč, Komárovce, Malé Slemence, Palaď, Palov, Rátovce, Surty, Šalamúnová a Téglás zabrány a přičleněny k SSSR.
Připomínky, doplnění a staré fotografie mi posílejte na BorivojCech@seznam.cz.