Letectví na území dnešního Královéhradeckého kraje podle okresů

21.07.2022

Známé letiště a plochy v kraji.

Známé hlásky v kraji.

mapka.jpg (946607 bytes)

Hradec Králové

Benátky

26.10.1944 zřícení letounu Fw 190 F-8 WNr. 583085 od Stab/SG 3 z Pardubic. Hptm. Heinz Heyder zahynul. Letecká badatelna.


Černilov Černilow

Od 23.4.1945 Flughafen-Bereichskommando 6./VIII.


Dibec

21.3.1950 během nouzovém přistání převrácení letounu C-2B1 v. č. 663 "A-192" od LVA. Ppor. Josef Tomek a ak. Jiří Čečil lehce popáleni. Letoun shořel. Letecká badatelna.


Dobřenice Dobřenitz

, , od prosince 1926 do 1939.

Polní letiště.

1.4.1944 zničení Hs 129 B-2 WNr. 0287 "6Q+QQ" od  6./SG 151 z Pardubic. Pilot Fw. Giselbert von der Horst narazil při nácviku hloubkového útoku do země.


Hradec Králové Königgrätz do 15.3.1939, po 15.3.1939

Vojenské cvičiště Nový Hradec Králové, Na Plachtě, Tejrák

Předměřice nad Labem

Rusek

Věkoše

25.2.1933 nehoda letounu Avia Ba 33 "I1" čet. let. Františka Bayera u Hradce Králové. Kde?

19.11.1944 nehoda Fw 190 A-8 WNr. 682276 "modrá 10" od II.(Sturm)./JG 4 u Hradce Králové. Pilot Uffz. Helmut Imle zahynul. Kde?


Chlumec nad Cidlinou Chlumetz

, , od prosince 1926 do 1939.

Polní letiště.

V polovině roku 1944 Flugzeugwerke Letov A.G., Prag, Werk III. Prag VII Praha-Holešovice měl pobočku: Josef Chalupa, Chlumec nad Cidlinou – šablony pro Me 262.

31.1.1945 zničení Ar 66 B-1 WNr. 42094 od II./KG (J) 30 pro nedostatek paliva u Nového Města. Pilot nezraněn.

Na jaře 1945 servisní Stab/Feld-Werft-Abteilung I/70.

9.5.1945 stíhačky od 10 гиад, 10 иак, 8 ВА z Dolního Benešova doprovázely letouny Il-2 a Il-10 od 8 шак, 8 ВА provádějíc průzkum u města Žamberk (okres Ústí nad Orlicí), Chlumec nad Cidlinou, Moravská Třebová (okres Svitavy), Svinčany (okres Chrudim) a Chrudim. Deník stíhacího korpusu


Libčany

5.2.1925 okolo 14.15 hod. letoun Aero A 12.25 od LP 2 (asi Letka 1) nouzově přistál. Posádka se nezranila. Letoun se převrátil podvozkem nahoru a jeho vrtule se roztříštila
Zdroj: http://hradecky.denik.cz/zpravy_region/letiste_serial_20100906.html


Lochenice

10.12.1935 se zabil čet. Josef Hrubý na letounu Avia B 534.14 od Letky 40 u Lochenic.


Neděliště

, , od prosince 1926 do 1939.

Polní letiště.


Nový Bydžov Neu Bidschow

Vojenské cvičiště Nový Bydžov

, , od prosince 1926 do 1939.

Polní letiště.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Vojenská pomocná letiště a současně vojenská cvičiště. Jsou to Čtyři Dvory, Vysoké Mýto, Prostějov III, Klatovy, Bohdaneč, Josefov, Čáslav, Přelouč, Dašice, Nový Hradec Králové, Mladá Boleslav, Kutná Hora, Turnov, Nový Bydžov, Bzenec, Kroměříž, Plzeň-Bory, Terezín, Jindřichův Hradec.

16.4.1945 přistání na břicho pro poruchu motoru Fw 190 F-8 WNr. 586805 "žlutá 2" od 6./SG 4. Pilot nezraněn.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

1.6.1945 byla zřízena velitelství leteckých oblastí 1 až 3 a do jejich působnosti byla zahrnuta letiště. Letecká oblast 1 - Bohdaneč u Pardubic, Boží Dar u Milovic, Čakovice, Dašice, Hodkovice u Turnova, Hradec Králové, Hvězdov u Mimoně, Choceň, Jezbiny u Josefova, Kummer u Mimoně, Klecany, Kralupy, Letňany, Liberec, Mladá Boleslav, Nový Bydžov, Pardubice, Praha-Kbely, Praha-Ruzyně, Přelouč, Vysoké Mýto, Žatec I-IV.


Pouchov Bauschenhof


Prasek

25.3.1945 výsadek skupiny Kirov II.


Rosnice Rosnitz

V noci z 19. na 20.4.1945 odstartovalo z Hradce Králové 34 transportních He 111 zásobovat Festung Breslau. Tři letouny sestřeleny. Jeden letoun shodil zásoby (hlavně střelivo) u Rosnic.


Roudnice Raudnitz

Lhota pod Libčany Lhota unter Libčan

Od podzimu 1944 výstavba betonového letiště pro proudové letouny. Další betonové letiště ve stavbě: čtyři letiště u Žatce či Postoloprt (okres Louny) a Vodochody (okres Praha-východ). MAPA.

Stavěli ho i italští zajatci, pro které byly postaveny dřevěné baráky u Libčan. Velitelství stavby se mělo 20.2.1945 přestěhovat do školy ve Lhotě pod Libčany. Stavba byla podřízena Velitelství letiště Fliegerhorst-Kommandantur A (o) 15/XVII v Hradci Králové. Velením byl pověřen Oblt. Tiemann.

Letiště ale nebylo nikdy dokončeno.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

V květnu 1945 zůstaly místním ve stodolách pytle cementu.

Ortofotomapa 1946.

Dnes jsou na místě pouze pole.


Sadová Sadowa

Fyzik Dr. Victor Franz Hess pracoval jako asistent na institutu pro výzkum radioaktivity vídeňské Akademie věd a v dubnu 1912 začal s praktickým měřením zemské radioaktivity. Na své první balónové lety se vydával z Wien, párkrát se dostal až k Brnu a jednou až do Sadové na Královéhradecku.


Sedlice

12.5.1948 po srážce zřícení letounů Avia C-2B1.621 a C-2B1.617 od Výcvikové perutě LVA z letiště Hradec Králové. Voj. ak. Petr Vodseďálek a voj. ak. František Velc zahynuli. Letecká badatelna.


Skalice Groß Skalitz


Skřivany

Přestože FWE prováděl v podstatě pouhou montáž strojů vyjmutých z výroby stíhací verze, využíval pracovní kapacitu i několika firem ze svého okolí. Nešlo přímo o dodávku konkrétních částí (s výjimkou komponentů řídících ploch; pravděpodobně ovládacích částí z firmy Geipel und Sohn v Aši), ale spíše o určité druhy prací. Například soustružnické práce prováděla firma Geipel und Sohn v Aši, práce s tabulovým plechem (zřejmě jeho stříhání a ohýbání) se prováděly v bývalé textilní továrně ve Vojtanově, komponenty trupu (není jasné jaké, ale pravděpodobně pro úpravu špicí) vycházely z firmy Barton II v České Skalici a cukrovar ve Skřivanech zajišťoval výrobu nespecifikovaných částí. Jak je patrné, jednalo se spíše o rozprostření pracovních činností, než o dodávky.


Slatina

16.10.1944 v 15.30 hod. zřícení Fw 190 F-8 WNr. 931911 "KK+KT" od 2./SG 3 z Pardubic. Pilot Flg. Karl Koch zahynul. Letecká badatelna.


Smiřice Smirschitz

Letecké fotografie Smiřic z roku 1932.

Němci měli na mlýnské zahradě vysílací stanic. Co to bylo? Zdroj.

Koncem války byl na vlečce radarový vlak Raubvogel I.

Radarový vlak se přesunul k Ostroměři (okres Jičín). Kdy? MAPA.

5.5.1945 místní Němci (vojenská jednotka „Reiman“ i všichni civilní Němci) stáhli se nyní do budovy zámku, který jim má být bezpečnou obranou před nastávajícími událostmi. Na tzv. Slezákově zahradě na Šternberku měli dva letadla Fi 156 Storch, která odtud denně odlétala do Německého Brodu, kde byla část nebo velitelství této německé posádky. Zdroj.

7.5.1945 od Hradce Králové jsou slyšet velké výbuchy. Němci vyklízejí a ničí tamější letiště. Také na letišti u Semonic hoří německá letadla. Zdroj. (Bylo to až 8.5.1945.)

8.5.1945 německý šikovatel jako velitel hlídky na cihelně, kde byly uskladněny letecké bomby, nabádal při odchodu Němců k objektivnosti a opatrnosti u cihelny, kam bylo pravidelně od RNV posílány občanské stráže. Zdroj.

V květnu 1945 odstřeloval pyrotechnik poručík čsl. armády Hrdlička jako odborník nevybuchlé bomby ze zámku a skladu z cihelny. Zneškodnil i nálože, určené ke zničení Tyršova mostu. Při zneškodňování bylo poškozeno mnoho oken. Zdroj.

Německé letecké pumy - letecká tříštivotrhavá SC 250 bez ocasních ploch připravená k odpálení na dně kráteru .


Trnava

8.2.1938 nehoda letounu Avia B 534.158 "N3" od Letky 45. Pilot velitel letky kpt. let. Josef Duda. Porucha motoru a převrácení při přistání. helo7936.jpg (75483 bytes).


Třebechovice pod Orebem

 MAPA. V září 1938 byla na věži kostela hláska hlásné služby.


Vysoká nad Labem

4.4.1944 výsadek skupiny Operace Barium.


Jičín

Běchary Biechar

Homolka 257 m n. m.

MAPA. Flugwache 26 (letecká hláska) podřízena Fluko Prag.


Byšičky

, , od prosince 1926 do 1939.

Polní letiště Hořice (Byšičky).

Od roku 1937 provoz větroňů hořických plachtařů.


Cerekvice nad Bystřicí

, , od prosince 1926 do 1939.

Polní letiště.

22.9.1938 na plochu Splávek přiletělo 50 letadel.


Horní Javoří Ober Jaworsch

Krkonošská vyhlídka 532 m n. m.

MAPA. Flugwache 9 (letecká hláska) podřízena Fluko Prag.

Ve čtvrtek 3.5.1945 mezi 14. a 15. hodinou dostala četnická stanice v Pecce telefonní zprávu, že partyzáni obsazují Železný Brod, Semily a Vysoké nad Jizerou. V 17 hodin sdělila četnická stanice v Nové Pace, že partyzáni obsadili Starou Paku a obyvatelstvo že jde s nimi. Tak jako na jiných místech nebylo zbraní. Aby byly nějaké zbraně získány, vypravila se hlídka sestávající z podporučíka Stanislava Pátého, šstrážm. Františka Trčky a respicienta finanční stráže Kruliše na Krkonošskou vyhlídku, aby tam umístěnou německou hlásku odzbrojila. Německá hlídka sestávala z velitele a čtyř mužů. Byla vyzvána k složení zbraní. Po povolení pětiminutové doby na rozmyšlenou rozhodl se velitel hlídky zbraně složit a odevzdat. Tím bylo pro vojenskou jednotku v Pecce získáno pět vojenských pušek, jedna automatická puška, 14 ručních granátů, jedna osvětlovací pistole a dostatečný počet nábojů pro tyto zbraně. Odzbrojení vojáci byli odvezeni do Nové Paky. Zdroj.


Hořice Horschitz


Hřídelec Rideletz

14.2.1945 v 13.10 hod. se zřítil americký bombardér B-17G S/N: 42-97185 "WW-H" od 369th BS, 306th BG, 8th USAAF z Velké Británie. Z posádky Capt. Boylstona B. Lewise nepřežil spodní střelec Sgt Alfred S. Lubojacky. Ten byl nalezen v severních Čechách u obce Merboltice mrtvý vedle částečně otevřeného padáku. Podle výpovědi ostatních členů posádky byl zraněn již na palubě letounu střelbou Focke-Wulfu a jeho padák byl zřejmě poškozen. Ostatní byli zajati. Podrobnosti. Letecká badatelna.

helo8206.jpg (35685 bytes), helo7342.jpg (68645 bytes).


Chloumek

22.7.1936 se zřítil Ju 160 D-0 WNr. 4246 D-ULUR Schakal od Lufthansy. Pilot Viktor Neubrandt a radiotelegrafista Vilfried Haupt zahynuli. Letecká badatelna. Podrobnosti na str. 136.


Jeřice

MAPA. V roce 1926 založena Místní skupina MLL v Hořicích. Ta se předvedla na veřejnosti 29.8.1926 uspořádáním leteckého dne na polích u obce Jeřice. Letecký den byl uskutečněn na polnostech velkostatkáře pana Voženílka, v blízkosti dnešní zastávky České dráhy. Letecké vystoupení zajistili vojenští piloti Letky 2. Zdroj.


Jičín Jitschin

MAPA. Flugwache 7 (letecká hláska) na rozhledně Čeřovka 331 m n. m. podřízena Fluko Prag.


Kal Kall

13.10.1941 se zřítil německý letoun He 111 B WNr. 1162 "DA+BA" od FFS C 14 z Prahy-Kbel. Posádka zahynula. Letecká badatelna.


Libáň

27.7.1934 během 15. rhönské soutěže plachtařů se podařilo Heini Dittmarovi na novém větroni Fafnir II "São Paolo" po pěti hodinách přistát u Libáně a tak vytvořit nový světový rekord na vzdálenost 375 km.


Libín Libin

26.9.1944 se při přeletu zřítil Fw 190 A-8  WNr. 350182 od 7./JG 300. Uffz. Fritz Körner zahynul. Letecká badatelna.


Nová Paka

Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, Čakovice výrobce letadlových motorů měla od léta 1944 pobočný provoz v Nové Pace. Stěhování oficiálně ukončeno 16.12.1944.

Barákový tábor, ve kterém byli ubytováni nuceně nasazení dělníci. „nepřichází-li práce k tobě…“ „kommt die arbeit nicht zu dir…“

6.9.1943 se zřítil letoun Bü 181 WNr. 330129 od LKS 7 u Krsmol-Brda u Nové Paky. Zničen z 80 %. Gefr. Fritz Hinterströsser zahynul. Podrobnosti.


Osek

19.5.1943 se zřítil Ju 88 A-5 WNr. 0277 od FFS C9. Uffz. Hans Marschall, Uffz.Dieter Hüsgen, Uffz. Walter Scholdt a Uffz. Ferdinand Kley zahynuli. Podrobnosti. Letecká badatelna.


Ostroměř Wostromiersch

Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, Čakovice výrobce letadlových motorů měla pobočný provoz v Ostroměři.

MAPA. Koncem války přijel ze Smiřic (okres Hradec Králové) radarový vlak Raubvogel I.

Radarvlak tvořilo celkem 36 vagónů, na dvou z nich byly instalovány antény radiolokátoru FuMG 80 Freya, na další dvojici pak anténní jednotky radaru FuMG 65 Würzburg Riese. Ostatní vagóny přepravovaly příslušenství, díly a provozní zařízení k vlastním radarům, zdroje elektrické energie, pomocná zařízení, velitelské stanoviště, další vozy sloužily k přepravě obsluhy celého systému.

helo7464.jpg (118357 bytes),helo7463.jpg (477088 bytes), FuMG 40(fB) helo7465.jpg (536190 bytes).

Po svém objevení putoval „Radarvlak“ do Milovic, odkud se posléze přesunul do Plzně.


Semínova Lhota

, , od prosince 1926 do 1939.

Místní skupina MLL Rovensko pod Troskami (okres Semily) v průběhu roku 1938 zakoupila kluzák Zlín Z V a svépomocí vystavěn hangár nedaleko Semínovy Lhoty (okres Jičín), přibližně 2 km jižně od Rovenska pod Troskami.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Zde se na podzim objevili turnovští plachtaři (okres Semily), kteří reálně uvažovali o společném létání v tomto prostoru, jelikož hledali nové místo po odchodu z Hodkovic. Ne příliš úspěšný pokus turnovských o létání na tomto území proběhl 11.12.1938, kdy nový instruktor Ladislav Švec poškodil kluzák při přistání.


Stará Paka Alt Paka

Stavba dvojmístného větroně EL 2 M Šedý vlk.

Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, Čakovice výrobce letadlových motorů měla pobočný provoz ve Staré Pace.


Stéblovice Steblowitz 

Kóta 392 m n. m.

MAPA. Flugwache 6 (letecká hláska) podřízena Fluko Prag.


Šárovcova Lhota

Od 24.8.1926 závěrečné cvičení 4. pěší divize. Polní letiště Letky 2. Zdroj.


Vřesník

MAPA. Od roku 1945 provoz větroňů Grunau Baby IIb a kluzáků Schulgleiter SG 38 hořických plachtařů.


Náchod

Broumov

V květnu 1945 Míra Staněk spolu s Mildou Špreňarem a Robkem Šťastným k rozestavěnému kluzáku Zögling začali stavět křídla v dílně u Ládi Bitnara v Hronově. Stavbu nedokončili. Kluzák odkoupil pan Kubín z Broumova.

Ten kluzák dokončil a brzy rozbil.


Červený Kostelec

18.9.1938 v 17.44 hod. německé stíhací letadlo dvakrát zakroužilo ve výšce 50 m nad nádražím a skladištěm opevňovacího materiálu. Letoun pozorovalo asi 100 lidí.

V roce 1945 založení ČNA odbočka Červený Kostelec.

12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.

Nepodařilo se získat pozemky pro stavbu letiště a proto se létalo v Hronově.

V roce 1947 byl do Hronova přidělen kluzák ŠK 38 z Červeného Kostelce.


Česká Skalice

Přestože FWE prováděl v podstatě pouhou montáž strojů vyjmutých z výroby stíhací verze, využíval pracovní kapacitu i několika firem ze svého okolí. Nešlo přímo o dodávku konkrétních částí (s výjimkou komponentů řídících ploch; pravděpodobně ovládacích částí z firmy Geipel und Sohn v Aši), ale spíše o určité druhy prací. Například soustružnické práce prováděla firma Geipel und Sohn v Aši, práce s tabulovým plechem (zřejmě jeho stříhání a ohýbání) se prováděly v bývalé textilní továrně ve Vojtanově, komponenty trupu (není jasné jaké, ale pravděpodobně pro úpravu špicí) vycházely z firmy Barton II v České Skalici a cukrovar ve Skřivanech zajišťoval výrobu nespecifikovaných částí. Jak je patrné, jednalo se spíše o rozprostření pracovních činností, než o dodávky.


Hronov Hronow

Na Příčnici

Ždárky Zdiarek

Bartoňova hora 510 m n. m.

Velké Poříčí Groß Porschitsch


Jaroměř Jerme

Josefov Josefstadt (v roce 1948 byl Josefov sloučen s Jaroměří)

Vojenské cvičiště Josefov


Polní letiště Jezbiny u Josefova Josefstadt-West

Jezbiny Jesbin

Semonice Semonitz


Lázně Velichovky Bad Welchow

MAPA.

Od 15.4.1945 stanoviště štábu Heeresgruppe Mitte. Velitel Generalfeldmarschall Ferdinand Schörner. Pod zalesněnou strání, severně od lázní, bylo vybudováno polní letiště. Generalfeldmarschall měl k dispozici Fi 156 Storch. Štáb měl krycí jméno Florian. Podrobnosti.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

26.4.1945 odpoledne Schörner rádiem oznamuje svůj přílet letounem Fi 156 Storchem na Děčínský Sněžník na 27.4.1945 v 10.00 hodin.

----------

27.4.1945 v 10 hodin v prostoru Děčínského Sněžníku (okres Děčín) přistává Fi 156 Storch. Velitelský štáb a důstojníci 1. divize ROA (ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA)) jsou nastoupeni, čestná rota provádí přehlídku, hudební sbor hraje, objevuje se náčelník štábu skupiny vojsk Generalleutnant Oldwig von Natzmer. V rozhovoru Buňačenko projevuje ochotu k nasazení své divize v prostoru Brna. Natzmer povoluje přesun divize do tohoto prostoru, přikazuje ale divizi pochodovat bezprostředně v týlu tehdejší fronty skupiny armád (Česká Lípa, Turnov atd.). Zdůvodnění: Tam jsou tábory k zásobování divize. Zdroj.

----------

----------

29.4.1945 Schörner oznamuje rádiem svůj záměr vyhledat 1. divizi ROA a je vyzvednut v obci Klapý (okres Litoměřice), kde kolem poledne přistál v letounu Fi 156 Storch. Vystupuje bodře (láhev kořalky, krabice cigaret) a zkouší od Buňačenka zjistit, co vlastně chce. Zdroj.

----------

----------

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

8.5.1945 ráno Schörner odjel s vojenskou kolonou směrem na Žatec, kde mělo být zbudováno nové velitelství Heeresgruppe Mitte k organizaci ústupu na západ. Tady také čekal na svého podřízeného Generalleutnanta Oldwiga von Natzmera.

8.5.1945 v dopoledních hodinách přijíždí do Velichovek čtyřicet příslušníků z roty “B” 23rd Cavalry Reconnaissance Squadron, 16th Armored Division, V Corps hel802.jpg (8090 bytes) Pattonovi 3rd Army US Army. Jejich velitel major Carl Dowd doprovázel zpravodajce, zástupce oddělení G 3, V Corps, Lieutenant Colonel Roberta H. Pratta a německého Oberst generálního štábu ve Flensburgu, Wilhelma Meyer-Detringa. Jednání probíhají se zástupcem Schörnera.

Krátce na to německý štáb, v posledních hodinách, opouští Velichovky.

V zápětí odjíždí i konvoj americké armády.


Lipí

Od roku 1935 Otmar Bergman z Místní skupiny MLL v Náchodě stavěl větroň EL 2 M Šedý vlk. Dne 4.10.1936 ho pomocí gumového lana zalétal.

18.10.1936 byl převezen na svahové letiště Žďárky. Později létal na cvičišti u Hradce Králové, v okolí Náchoda, na Dobrošově, na Rané.

22.11.1936 byl slavnostně pokřtěn jménem Dinka.

V roce 1940 byl schován ve stodole - hangáru v obci Lipí.

Jako jediný Šedý vlk se zachoval dodnes a je vystaven v expozici letectva a kosmonautiky Vojenského muzea v Praze Kbelích.


Náchod Nachod

Babí Babe

Běloves Bielowes

Malé Poříčí Klein Porschitsch

Homolka 446 m n. m.

Dobrošov Dobroschau

Vysokov

MAPA. Flugwache 11 (letecká hláska) podřízena Fluko Prag.


Nové Město nad Metují Neustadt an der Mettau

Od února 1945 provoz 16. leichte Flugmelde-Kompanie Luftnachrichten-Regiment 229. Později přesunuta do Šumperka Mährisch Schönberg. MAPA stanovišť.

V roce 1945 zřícení letounu He 111. Letecká badatelna.

V roce 1945 založen ČNA odbočka Nové Město nad Metují.

Aeroklub má asi 300 členů, z nichž 9 jsou výkonní piloti. Navázali styk se Svazem brannosti, do jehož výboru poslali Jindřicha Christopha, a s národními výbory, aby konečně mohli začít se stavbou letiště, které projektoval už před válkou ing. Dr. Chochola z Prahy. Praktický výcvik brzdí skutečnost, že dosud není instruktor, protože naši zájemci nebyli přijati do kurzu na Ranou a finanční situace nedovoluje pozvat instruktora odjinud. Nový jednatel Václav Prostředník.

12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.

31.8.1947 letecký den.


Nový Hrádek

V roce 1945 založen ČNA odbočka Nový Hrádek.

12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.


Police nad Metují

V roce 1926 ing. Přemysl Pánek zkonstruoval a ve spolupráci s Josefem Novákem a Stanislavem Vyčítalem postavil kluzák N 23 V OSTAŠ 1.

15.8.1926 bylo vystaveno v místní Sokolovně.

Později bylo zkoušeno na svazích poblíž Police nad Metují.

V roce 1945 založen ČNA odbočka Police nad Metují.

Na staročeské pouti vystavoval gondolový kluzák, kterému chyběly křídla. Peněžní hotovost činní 12 000,- Kč.

12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.

Letiště leželo v údolí pod cihelnou směrem na Bělý a bylo s ním problémy. Proto poličtí plachtaři létali pod vedením instruktora L. Bůny v Hronově.

V roce 1948 znovuobnovení odbočky.

Začátkem roku 1949 definitivní přesun na letiště Velké Poříčí.


Rokytník Roketnik

22.5.1939 ve špatném počasí havaroval německý letoun Do 17 WNr. 829 "54+k24" od 7./KG 77. Uffz. Haupt a Uffz. Eisler zahynuli. Letecká badatelna.


Sebuč Sebutsch

Kóta 334 m n. m.

MAPA. Flugwache 11 (letecká hláska) podřízena Fluko Prag.


Tasov ? Taszów Tessau 687 m n. m. v Polsku

MAPA. Flugwache 12 (letecká hláska) podřízena Fluko Prag.


Teplice nad Metují

30.10.1922 v mlze narazil Potez VII (Potez SEA VII) výr. č. 133 F-FRAV od La Compagnie Franco-Roumaine de Navigation Aerienne (CFRNA) Franko-rumunské letecké společnosti do skály (Supí skály) u Teplic nad Metují. Pilot Paul d´Argueff zahynul. Cestující přežil. Letecká badatelna.


Žernov

V roce 1945 založení ČNA odbočka Žernov.


Rychnov nad Kněžnou

Borohrádek

V roce 1921 Rudolf Dohnálek ve spolupráci se studenty Jaroslavem Seidlem a Přemyslem Pánkem postavil kluzák D. S. P. 1. Ten byl již rozbit při prvních pokusech.

V roce 1922 další vyrobený kluzák D. S. P. 2 nelétal pro slabou konstrukci.

Na podzim 1922 ing. Rudolf Dohnálek odvezl některé součásti kluzáku do Brna.


Černíkovice Tschernikowitz

24.3.1945 v 11 hod. zřícení mosteckým flakem poškozeného bombardéru B-17G S/N: 44-6640 "Laetitia" od 775th BS, 463rd BG, 5th BW, 15th USAAF z Itálie. Desetičlenná posádka velitele 1/Lt Warrena B. Wilsona byla zajata. helo8709.jpg (202152 bytes), helo8710.jpg (206114 bytes). Podrobnosti. Letecká badatelna. VLA Čepí.


Deštné v Orlických horách

Jedlová do roku 1950, Jedlová v Orlických horách Tanndorf

22.10.1942 u Jedlové se zřítil Ju 52. Všech pět členů posádky zahynulo.

Vrak letounu Junkers W.34 před hotelem Praha.


Dobruška

V roce 1945 založen ČNA odbočka Dobruška.

12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.


Kostelec nad Orlicí Kostelec am Adler

, , od prosince 1926 do 1939.

Založena Místní skupina MLL v Kostelci nad Orlicí.

Výstavba polního letiště. Kde?

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, jejichž dobudování bylo po provedené revisi stornováno: Louny, Rakovník, Kostelec nad Orlicí, Veselí nad Lužnicí - Mezimostí, Praha - sportovní letiště, Holešov, Třebíč, Telč, Čejč, Trnava, Topolčany, Púchov - Beluša, Svatý Kříž nad Hronom, Chynorany, Piešťany II, Lešť, Ivančice, Hranice, Židlochovice, Polička.


Ohnišov

V roce 1945 založen ČNA odbočka Ohnišov.

12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.


Pohoří Pohoř

17.12.1944 nehoda Bf 109 G-14. Pilot H. Giese zahynul.

17.12.1944 nehoda Bf 109 G-14. Pilot H. Weinert přežil.

26.3.1945 sovětský stíhací letoun La-5FN nebo La-7 od (40 гиап nebo 41 гиап nebo 88 гиап), 8 гиад, 5 иак, 2 ВА neúspěšně bombardoval dvěma pumami AO-25 nebo FAB-50 nebo FAB-100 autobus. Zahynul Karel Javůrek. Zdroj. Deník korpusu. MAPA - letiště divize.

Podvěšená sovětská tříštivá letecká puma AO-25M na závěsníku DE-40 pod křídlem La-5FN. Zdroj.


Potštejn Pottenstein

Jan Antonín hrabě Harbuval a Chamaré (1737-1808) vystudoval piaristické gymnázium ve Slezsku, potom práva a architekturu ve Vídni. Po smrti rodičů zdědil panství Potštejn a Nové Hrady. Roku 1764 se oženil s Marií Janou z rodu Valdštejnů, řečenou Johankou. Pro historii české vzduchoplavby to je důležitější, než se na první pohled zdá, protože Johanka si vedla podrobný deník. Některé jeho sešity se zachovaly a zachycují i vzduchoplavecké snahy jejího muže. Není sice úplně jasné, jestli byl hraběcí pár očitým svědkem pražského letu Jean-Pierre Blancharda z 31.10.1790, z Johančina deníku je ale zřejmé, že na jejího muže událost udělala obrovský dojem. Jan Antonín trosky Blanchardova stroje koupil a převezl na své sídlo do Potštejna. "Chce nastudovat řízení balónu, který chce pouštět pod svým vedením, ne se v něm svézt," píše Johanka. Nejspíš tím naznačuje, že manžela přinutila ke slibu, že osobně se do vzduchu nevydá. Nač by pak ale potřeboval stavět skutečný balón podle Blanchardova vzoru? Z roku 1791 je v hraběnčině deníku dlouhá řada záznamů popisujících práce na balónu (pan hrabě osobně pomáhal sluhům při šití balónové sítě) i s pokusy o nepilotované vzlety ve velkém sále zámku nebo venku. "Potom měl můj pán všelijaké zařizování, obzvláště balón, který mu nechtěl letět, já se zabývala domácími pracemi..." píše například Johanka 26.2.1791. Ale 15.6.1791 už mohla zaznamenat, že "...při jídle a pití pouštěl můj pán tři balóny, malý krásně letěl, větší vítr hned srazil a zůstal ležet v zahradě. Třetí, který byl docela velký, krásně letěl, až po dvou hodinách spadl. Pak jsme se na louce dívali na ohňostroj, při kterém balóny letěly..." Johanka o 15 let starší než manžel měla chatrné zdraví a zemřela roku 1792. Tím také skončila první éra vzduchoplavby u nás: hrabě se ještě téhož roku znovu oženil a jeho nová manželka mu konečně dala dědice. Začaly mu úplně jiné starosti - a balóny se do Čech zase vrátily až koncem 19. století. Podrobnosti.

Od ledna 1941 Ing. J. Mráz, továrna na letadla Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik v Chocni vyráběla dvoumístný školní větroň DFS Kranich II. Výroba v pomocných provozech ve Vysokém Mýtě (okres Ústí nad Orlicí), Holicích (okres Pardubice), nábytkářských firem v Žamberku (okres Ústí nad Orlicí), Týništi nad Orlicí (okres okres Rychnov nad Kněžnou) a Potštejně.


Rychnov nad Kněžnou Reichenau

MAPA. 5.10.1913 veřejný vzlet Evžena Čiháka. Kde?

Založena Místní skupina MLL v Rychnově nad Kněžnou. helo9423.jpg (746608 bytes), helo9424.jpg (714981 bytes).

Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, Čakovice výrobce letadlových motorů měla pobočný provoz v Rychnově nad Kněžnou.

V noci z 24.4. na 25.4.1945 v 00.49 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 300 m vysadil 3 osoby ve prospěch RO 1. UF do oblasti 8 km jihovýchodně Rychnov. Deník bombardovacího korpusu.

V roce1945 vznikl ČNA odbočka Rychnov nad Kněžnou. Plachtařský odbor.


Synkov-Slemeno Sinkow Slemenow

19.11.1944 u obce Slemeno se zřítil Fw 190 A-8/R2 WNr. 682276 "modrá 10" od 8./JG 4. Z hořícího letounu se Uffz. Helmt Imle pokusil zachránit pomocí padáku ale v malé výšce se mu padák nestačil otevřít a pilot zahynul.


Týniště nad Orlicí Tinischt an der Adler

Založena Místní skupina MLL v Týništi nad Orlicí.

Od ledna 1941 Ing. J. Mráz, továrna na letadla Ing. J. Mráz, Flugzeugfabrik v Chocni vyráběla dvoumístný školní větroň DFS Kranich II. Výroba v pomocných provozech ve Vysokém Mýtě (okres Ústí nad Orlicí), Holicích (okres Pardubice), nábytkářských firem v Žamberku (okres Ústí nad Orlicí), Týništi nad Orlicí a Potštejně (okres okres Rychnov nad Kněžnou).


Trutnov

 Dvůr Králové nad Labem Königinhof an der Elbe

Záleský vrch 459 m n. m.

MAPA. Flugwache 10 (letecká hláska) podřízena Fluko Prag.


Horní Brusnice

V noci z 25.4. na 26.4.1945 v 01.16 hod. letoun Li-2 od 54 бад, 4 гбак, 18 ВА z výšky 300 m vysadil 8 osob ve prospěch RO 1. UF v oblasti 20 km jihozápadně Trutnova. Deník bombardovacího korpusu.


Horní Kalná

27.3.1945 výsadek skupiny Chan II.

Sovětský padákový zásobník PD-MM-100. Měkký zásobník na vojenský materiál byl z letounu shazován pomocí nákladního padáku PDK-42, který byl umístěn v jeho zádi a otevírán výtažným lanem. Hladký dopad pak zajišťoval plátěný tlumič v jeho přídi, vycpaný vatou. Mohl být také po obvodu vyztužen dřevěnými latěmi, staženými poutacími popruhy. Byl ušit z leteckého avizentu v barvě khaki, vlastní část pro náklad byla uzavíratelná poutky a občas vycpávána třeba i slámou pro tlumení nárazů. Celková délka byla asi 160 cm a hmotnost asi 15 kg. Zadní část pro padák byla oddělena všitou dřevěnou deskou, potaženou plátnem. U našeho exponátu na ní bylo černě vytištěno v azbuce: zásobník PD MM, No. 004 0046, Dat. 12. avgust 1943. Podle visačky identifikace Musea československé armády byl tento PD-MM použit při výsadku východní skupiny s krycím názvem Chan II, která od 27.3.1945 působila v Podkrkonoší. Oddíl složený ze sovětských a československých vojáků sváděl po celou dobu své existence tvrdé boje s okupační mocí, přičemž část jeho členů padla nebo byla popravena. Samotný zásobník spolu s dalším materiálem Němci zajistili a odvezli.

Po válce se dostal z ústředny Gestapa v Petschkově paláci do sbírky VHÚ. Byl sice mírně poškozený, ale jednalo se o významný doklad protinacistického odboje u nás.


Trutnov Trautenau

Horní Staré Město Oberaltstadt

Voletiny Wolta


Královec Königshan

26.8.1941 se zřítil německý letoun Fw 58 od Schule/Far 72. Čtyřčlenná posádka stroje narazila do prudkého kamenitého svahu Mravenčího vrchu. Letoun začal hořet, ze čtyřčlenné posádky se třem členům podařilo z trosek vyprostit a uniknout plamenům, jeden letec zahynul. Letecká badatelna.


Krkonoše - západ Krkonoše - východ (část okresu Trutnov)

Zahrnuto i Vrchlabí Hohenelbe a okolí

1.7.1900 byla zřízena meteorologická observatoř na tehdejší pruské straně Sněžky. Podrobnosti

24.8.1913 první letadlo s pasažérem přeletělo vrchol Sněžky. V otevřené kabině jednoplošníku Taube NV 3 s motorem Daimler-Mercedes 73 kW seděl za kniplem šéfpilot berlínské společnosti Sport - Flieger, dálkový letec Alfred Friedrich a jako navigátor konstruktér letounu, trutnovský rodák Igo Etrich. Let s kursem Lubawka - Horní Staré Město - Lubawka přes krkonošské hřebeny byl zlatým hřebem okresní slavnosti v Horním Starém Městě, navštívené více než 8000 diváky. Podrobnosti.

od února 1914

Vrchlabský rodák inženýr Otto Schrimpel, v mnoha případech psaný též Schrimpl, byl také letecký konstruktér, který spolu se starším kolegou ing. Guido Prieselem postavil už v roce 1914 ve vrchlabské karosárně synů Ignáce Theodora Petery letuschopný motorový stroj. Malá dílna a plátěný hangár byl postaven ve Vejsplachách.  Podrobnosti.

, od října 1914


.


od listopadu 1916


V dubnu 1917 Oblt. i.d. Res. Guido Prieselenem, příslušník k.u.k. Fliegerarsenal, obdržel povolení postavit jednomístný lehký stíhací dvouplošník vlastní konstrukce KEP (Kampf-Einsitze-Priesel) s motorem Hiero o výkonu 108 kW. Z počátku vznikala za přispění malé Peterovy firmy ve Vrchlabí. Pro ní to šlo o finančně příliš náročný projekt, takže Priesel byl nakonec donucen spojit své síly s továrníkem Karlem Hoierem z Fischamendu.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Válka s Němci o Sudety.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Z kolébky plachtařského sportu v oblasti Rhön přišel v roce 1923 do slezského Podkrkonoší konstruktér - samouk Gottlob Espenlaub (25.10.1900-9. 1.1972), duchovní otec organizovaného létání i zdejší vyhlášené plachtařské školy. Provoz německých plachtařů nad společným hřebenem Krkonoš je tudíž známo již od roku 1924. 

Nejčilejšími iniciátory byli Edmund Schneider (27.7.1901-5.7.1968) a ing. Wolf Hirth (28.2.1900-25.7.1959), kteří spolu v městečku Grunau v jeleniogórské kotlině (dnes Jeżów Sudecki) při zmiňované pilotní škole založili v roce 1928 leteckou továrnu, z níž později vyšlo několik řad oblíbených větroňů Grunau Baby. Schneider založil po válce novou leteckou továrnu v Austrálii, kterou dnes provozuje jeho syn Harry.

, , od prosince 1926 do 1939.

Zarovnané, mírně zvlněné náhorní plošiny kolem Luční boudy nabízejí k plachtění téměř ideální podmínky, jako snad žádné jiné pohoří ve střední Evropě. Snadno rozebíratelné a sestavitelné větroně byly pracně vynášeny do místa startu většinou od Boudy prince Jindřicha a pak za pomoci gumových lan, napínaných skupinou nejméně 10 siláků, vystřeleny do vzdušného prostoru jako z praku.

7.5.1927 Ing. Hans Bruno Andresen z Jelení hory (28.5.1890-17.6.1976) na stroji Burkbrau vzlétl od Boudy prince Jindřicha a 30.6.1927 od Sněžných jam.

2.6. 1927 v 16.35 hod odstartoval pilot Andresen na stroji Burkbraun, propagujícím výrobce čokolády helo9160.jpg (28717 bytes), ze Sněžky aby po 20 minutách plachtění přistál u městečka Łomnica. Vezl sebou i několik poštovních zásilek, čímž se let zapsal do historie zároveň jako první, byť neoficiální, bezmotorová letecká pošta na světě. Úspěšný start od nejvýše položené meteorologické stanice v Prusku si zopakoval 20.8.1927. Postupně nezůstal opomenut ani Jínonoš, Kopa a další příhodné i méně dostupné vrcholy.

V roce 1928 zaznamenal dobový tisk let jiného nadšence, mnohonásobného světového rekordmana a úspěšného konstruktéra Ferdinanda Schulze (18.12.1892-16.6.1929), ze Sněžky do Kowar. Schulz, který svého času držel všechny světové rekordy ve své kategorii, v troskách letadla Marienburg, spolu se svým žákem Bruno Kaiserem, záhy na to při slavnostním letu v Stuhmu (dnes polský Sztum) zahynul. Smůlu měl už při jiném krkonošském letu od Hamplovy boudy, kdy skončil ve vedení vysokého napětí. Tenkrát to naštěstí odneslo jen jeho soutěžní letadlo Westpreußen (Západní Prusko).

Letecké dny doplněné automobilovými a motocyklovými závody 21. a 22.7.1928 oslavila pruská pošta nejen pohlednicí a přetiskem platných známek s leteckým tématem, ale též příležitostním poštovním razítkem, užívaným v tom čase v poštovně na Sněžce. helo9158.jpg (29676 bytes), helo9159.jpg (62719 bytes). Krummhübel (dnes obec Karpacz ) a Brückenberg (dnes obec Karpacz Górny).

27.3.1929 letecký šampion a první pokořitel Atlantiku v opačném směru než Charles Lindbergh německý pilot Herrmann Köhl (15.4.1888-7.10.1938) pokřtil větroň Krummhübel (dnes obec Karpacz). Ještě během roku se letadlo pod mistrnou Andresenovou pilotáží stalo s čerstvým titulem na mistrovství Slezska nejúspěšnějším strojem v oblasti.

V roce 1929 na českou stranu odstartoval několikrát Emile Rolle s větroněm Burkbraun. V červenci 1929 vzlétl např. i z 1 554 m vysokého vrcholu Studničné hory a po 41 minutách přistál u Luční boudy.

Báječné muže na létajících strojích soustředil kolem sebe na přelomu 20. a 30. let minulého století spolumajitel nejstarší hřebenové boudy v Krkonoších Eugen Bönsch. To už patřila k eskadře několika známých strojů, brázdících vzdušné moře nad vrcholky Krkonoš i Bönschova Wiesenbaude I, objednaná jako cvičný letoun u konstruktéra Schneidera v březnu 1929.

Už dne 5.9.1929 létal 2.37 hod. mezi Sněžkou a Luční boudou na svahu Studniční hory. Vytvořil tím čs. rekord.

 

V červenci 1930 však Eugen Bönsch nešťastně havaroval a těžce ji poškodil. Větroň byl znovu přestavěn a létal pak jako Wiesenbaude II. Právě na základě tohoto modelu sestrojil Edmund Schneider svůj úspěšný typ Grunau Baby, jehož nejrozšířenější typová řada II sloužila generacím plachtařů v celé Evropě, ale i v zámoří, ještě dlouho po druhé světové válce. Z inventáře československých letišť začala mizet teprve v 50. letech. Pro svou jednoduchou konstrukci a vynikající letové vlastnosti je zmenšená stavebnice Bejbiny dodnes evergrýnem mnoha leteckých modelářů. Nebylo nic neobvyklého, když se na stojánce před Luční boudou sešikoval výkvět tehdejší "krkonošské" letky. Vedle Burkbraunu a Wiesenbaude I a později II, stával ještě podobný letoun pojmenovaný Krummhübel (dnes obec Karpacz ) a dvoumístný Bad Warmbrunn (dnes obec Cieplice Śląskie-Zdrój).

Se 14 žáky nalétal 254 startů.

helo9154.jpg (21700 bytes)Sama osobnost krkonošského horala Eugena Bönsche, jehož děd Ignaz (13.9.1823-1.10.1912) koupil Luční boudu za 300 zlatých od Christofa Häringa ze Sv. Petra 24.3.1886, stojí za podrobnější připomenutí. Eugen, který se nikdy neoženil, se narodil ve Velké Úpě jako šestnácté z celkem 17 dětí Vinzenze Bönsche (7.1.1847-7.8.1932) a jeho ženy Anny rozené Gleissnerové (8.3.1854-2.1.1922) 1.5. 1897. Zemřel 24.7.1951 v Ehrwaldu v Rakousku. Za I. světové války se stal s hodností praporčíka leteckým esem rakousko-uherské armády, jako příslušník Flik 51JPo návratu na Luční boudu se jako nadporučík v záloze stal mimo jiné v roce 1931 váženým protektorem nově založeného spolku vysloužilých vojáků v Peci pod Sněžkou. Většinu svých aktivit však věnoval letectví. Čile spolupracoval s druhou nejstarší plachtařskou školou v Německu a zároveň i ve světě v Grunau u tehdejšího Hirschbergu (dnes Jelení Hora) i s nově vznikajícími leteckými spolky v českém podhůří Krkonoš, především ve Vrchlabí. Hlavně však investoval nemalé prostředky do vybavení vlastní plachtařské školy na Luční boudě, jíž prošla řada významných jmen, ať již instruktorů nebo klientů. Znalce poměrů zjitřené doby před vypuknutím II. světové války i osudů mnoha sudetských obyvatel českého pohraničí asi nepřekvapí obrázek nadporučíka Eugena Bönsche v uniformě německé Luftwaffe na letišti v saském Oschatzu . Ve stejné uniformě např. smrtelně havaroval v roce 1939 při letu z Plzně do Drážďan další z "Bönschových mužů" Heinrich Sedlatschek z Oseku u Duchcova, který v roce 1926 v pouhých 18 letech sestrojil funkční dvouplošný kluzák. Po ukončení základní vojenské služby v československé armádě 31.3.1930 působil jako instruktor plachtového létání na Luční boudě, později na Rané u Loun. Oblékal ji i již zmíněný Wolf Hirth, od roku 1958 nositel mezinárodního stříbrného plachtařského odznaku č. 1 za celoživotní zásluhy a poválečný první prezident německého Aeroklubu, který ve třicátých letech několikrát přistál u Luční boudy i jeho bratr Helmuth Hirth, pilotní eso sedlající v pionýrských dobách letectví letoun Taube trutnovského konstruktéra Igo Etricha.

Okolo roku 1930 se začalo u firmy Petera s výrobou kluzáků a jejich zalétávání na vrchu Žalý i Jankově kopci.

Foto z 1.12.1931 poblíž Luční boudy zřícení letounu Aero A 12 OK-ALV majitele Fr. Altmanna z Prahy.

Eugen Bönsch předváděl lety z Jankova kopce s kluzákem s gondolou.

Plachtaři z Prostředního Lánova létali z kopce Špička.

Počátkem 30. let se spojily plachtařské party z Vrchlabí, Prostředního Lánova a z Trutnovska.

Ing. Theodor Petera, Edmund Schneider a Eugen Bönsch v roce 1932 helo4632.jpg (199879 bytes).

V 30. letech úřad v Lánově povolil využít k létání plochu severně od dnešního letiště.

Letiště bylo zřízeno v roce 1933 pro kluzáky a větroně. Místní skupina MLL ve Vrchlabí.

Létalo se z Jankova kopce a později ze Žalého (okres Semily).

Prostory pro uskladnění kluzáků a větroňů Grunau Baby byly v továrně-karosárně Ing. Theodora Petery ve Vrchlabí.

Další mecenáši byli bratři Czerninové.

Před válkou létalo vedle jiných letadel asi 14 větroňů Grunau Baby I a II patřících Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) a Akademische Fliegergruppe při německém VUT v Praze. Kromě Prahy to byly VDF skupiny v Sudetech, Brně, Ústí n. L., Karlových Varech, Vrchlabí, Zábřehu, Liberci a Teplicích.

helo8286.jpg (48621 bytes) Vrchlabský větroň Grunau Baby I "Rübezahl" Krakonoš od VDF a za ním A.26.2 OK-OK-AAZ na letišti v Jilemnici (okres Semily). Kde to bylo?. Kdy?

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Na podzim roku 1938 zaměstnávala firma Ing. Th. Petera und Sohne, Fahrzeug- u. Flugzeugwerke již asi 150 dělníků a úředníků.

Výroba školních kluzáků Schulgleiter SG 38. Podrobnosti.

Němci pro účely výcviku využívali Jankův kopec. 

V roce 1939 firma získala jako další závod bývalou tkalcovnu firmy Oesterreicher.

Na nově postavené chatě Luční bouda-Wiesenbaude výcvik leteckých radistek. Podrobnosti.

Na Sněžce byla umístěna letecká radiostanice a retranslační stanice. Personál ubytován na Luční boudě. Podrobnosti.

17.9.1939 o 16. hod. narazilo na vrchol Studniční hory 1 554 m n m, blízko okraje Studniční jámy, letadlo hamburské společnosti Lufthansa, které zbloudilo v mlze. Tříčlenná posádka zahynula a byla s vojenskými poctami pochována na hřbitově ve Velké Úpě.

Na dnešní polské straně bývalý luxusní horský hotel Vysoká pláň Schneegrubenbaude s vyhlídkovou věží, se 44 dvoulůžkovými pokoji a několika jídelnami, se asi od roku 1940 stal rekreačním zařízením německé Luftwaffe.

10.3.1940 se o jižní svah Obřího hřebene pod Sněžkou roztříštil letoun. Ten zřejmě nabral ve výšce silnou námrazu a pilot se pokoušel nouzově přistát. Motor se mu podařilo zastavit teprve 7 m nad zemí. Palubní střelec byl nárazem vymrštěn a smrtelně se zranil. Ostatní tři členové posádky vyvázli zázrakem jen s lehčími zraněními. Letoun byl na místě rozebrán a části svezeny na rohačkách do Velké Úpy.

7.4.1940 Němci zbořili hangár Místní skupiny MLL v Poniklé, jehož zbytky odvezli, a kluzák, který se v hangáru nacházel, převezli do Vrchlabí pro potřeby Hitlerjugend.

V roce 1940 narazil do Sněžky jen deset metrů pod verandou České boudy německý letounu Fw 44.

V roce 1940 firma získala jako další závod bývalou tkalcovnu firmy Goldmann. Ve třech výrobních závodech firmy Petera se za druhé světové války rozjela válečná výroba, která byla zaměřena na válečný program. V roce 1940 byla zahájena výroba větroňů Grunau Baby IIb pro výcvik pilotů Luftwaffe. Na válečných zakázkách pracovali cizozemští dělníci, hlavně váleční zajatci totálně nasazení z Francie, Belgie, Polska, Holandska, Ukrajiny, Ruska aj. Po zahájení letecké výroby se zvýšil stav zaměstnanců až na 750 osob. 

Začátkem února 1941 letoun se čtyřmi muži na palubě narazil  na svah v Modrém dole a roztříštil se. Tři členové posádky uhořeli v troskách, jeden se zachránil včasným seskokem padákem. Ostatky mrtvých byly pohřbeny na velkoúpském hřbitově.

24.3.1941 kolem 17 hod. ve sněhové bouři na Rýchorách Rehorn při přeletu Krkonoš z dvanácti transportních letadel Junkers Ju 52 od 3./K.G.z.b.V. 101 čtyři stroje nezvládli extrémní podmínky a nouzově přistáli mezi Vernéřovicemi a Sněžnými domky. V jednom letadle uhořeli čtyři vojáci. Podle vyprávění Ernsta Rennera původem ze Sněžných domků se lidem z osady Rýchory podařilo zbylé posádky zachránit a letadla byla během jednoho týdne rozebrána a dopravena na železnici do Žacléře.

Ju 52 WNr. 5699, zničen na 95 %. Posádka Fw. Krause Alfred, Gefr. Mammitsch Erich, Fw. Wieland Karl, Uffz. Buschmann Walter zahynuli. Uffz. Schless Artur, zraněn, zemřel 23.12.1941.

Ju 52 WNr. 5277, zničen na 70 %. Uffz. Vogt Alfred zraněn, zemřel 21.12.1941.

Ju 52 WNr. 6414, zničen na 50 %. Uffz. Maierhöfer Karl F zraněn, Ogefr. Zänker Rud., Gefr. Ludolf Walter zraněn a zemřel 23.12.1941.

Ju 52 WNr. 6246, zničen na 75 %. Hptm. Thomas Karl zraněn, Obltn. Schatz Paul zraněn, Fw. Schilling Franz zraněn.

  Zdroj.

Zdroj.

Dva vojáci, kteří zde pobývali na dovolené Walter Sturm, a Alfred Raabe byli první na místě nehody a pomohli k záchraně ostatních posádek.

Firma Petera kooperovala na výrobě součástek pro letadla hlavně s firmou Letov Praha, na prototypu speciálního kluzáku pro dopravu osob a vojenského materiálu.

Od roku 1944 na dnešní polské straně státní hranice jižně vysílače Vysoká pláň Schneegrubenbaude bylo stanoviště radarů.

Jak dokládají zprávy o zajištěném materiálu po druhé světové válce, podílela se firma na výrobě křidélek a přistávacích klapek pro letouny, kryty do pilotní kabiny pro letadla Arado.

Již v prosinci 1944 pracoval Flugtechnische Versuchsanstalt Prag na projektu nových variant křídla pro Ar 234. Prager Büro projektovalo křidélka a vztlakové klapky a větroně produkující firma Petera ve Vrchlabí vyráběla k zkouškám určené pokusné dřevěné křídlo s lomeným šípem. Můžeme uvažovat, že k montáži křídla na prototyp mělo dojít v areálu FVA v Praze-Letňanech, ale křídlo bylo po mnoha průtazích dokončeno a převezeno do Prahy až po válce. Jestli byl v Praze již za války připraven nějaký prototyp k montáži křídla, nevíme.

23.2.1945 v 3.45 hod. narazil německý lazaretní letoun Ju 52/3m WNr. 6820 "VB+UO" od 7./TG 3 do traverzu mezi boudou Jelenka a Sněžkou, jižně Obřího hřebene. Obfw. Emil Hannemann a 22 osob zahynulo. Někteří se doplazili až do malé Úpy. Podrobnosti. Letecká badatelna. , .

Pro firmu Arado v Brandenburgu měla firma připraveny například 2 sady křídel pro pokusné letadlo Ar 234 a různé další příslušenství.

13.4.1945 stíhačky od 256 гиад, 5 иак, 2 ВА prováděly průzkum v oblasti Greiffenberg Gryfów Śląski, Löbau, Zittau, Trutnov, Glatz Kłodzko, Schweidnitz Świdnica. Deník stíhacího korpusu.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Vznikla ČNA odbočka Vrchlabí. Kdy?

13.10.1945 poblíž Dívčích kamenů 1 414 m n. m. se zřítil sovětský dopravní Douglas C-47 S/N: 476473. Posádka npor. Makarov, por. Šiškov, por. Vasilkov, ppor. Litagen, st. serž. Popov a serž. Žitin zahynula. Podrobnosti. Letecká badatelna.

Zdroj.

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Znárodnění (krádež) továrny.

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:

závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),

závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),

závod 4 – opravny vozidel,

závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),

závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

ing. Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě).

Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 5 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.

V letech 1946-1947 činnost ČNA odbočka Vrchlabí. Klub vedli synové Ing. Petery, majitele továrny na karoserie a letadla.

Létalo se z Jankova kopce.

Zajímavý je postřeh Jaroslava Prchala, který vzpomíná, že ČNA odbočka Jilemnice létala na letišti ve Vrchlabí, kde byla ČNA odbočka Vrchlabí hned po válce a náčelníkem byl Václav Uhlíř, pozdější kapitán ČSA.

K 13.11.1947 ve Kbelích zřízena Povětrnostní ústředna I (PÚ I/PÚS I) VÚ 5438 pro Čechy. V podřízenosti měla 12 povětrnostních stanic: Kbely, České Budějovice, Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Chrudim, Jince, Liberec, Milovice, Pardubice, Plzeň, Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

V roce 1948 vzniklo jižněji rovinné současné letiště, byl postaven dřevěný hangár a začalo se školit létání na kluzácích.

V roce 1949 pražák Pavel Novák zahájil výcvik na bezmotorových letadlech na letišti letecké školy ČNA odbočky v Kralupech n. Vltavou. Také obdržel předvolání k účasti plachtového výcviku do letecké školy ČNA odbočka Vrchlabí od Hlavního inspektorátu branné výchovy (HIBV), kam se tedy přesunul a ve výcviku pokračoval. Instruktory byl tehdy vedoucí školy V. Uhlíř a Jar. Kumpošt . První lety byly prováděny na svahu Jankova kopce nad městem gumicukem. Na místo startu se kluzáky dopravovaly motorovým navijákem. Další skluzy a přímé lety byly už prováděny s kluzáky ŠK-38 OK-5237 a OK-5493 už na letišti ve Vrchlabí. Zde složil Zkoušku A po nalétání 11 min a 7 sec. a Zkoušku B po nalétání 31 min. a 51 sec. ve Vrchlabí. Přezkoušení a další lety pro splnění podmínek zkoušky C prováděl na letišti mateřského aeroklubu ALAZu v Čakovicích a i v Brandýse n. Labem (okres Praha-východ). Zdroj.

Od 1.4.1950 po provedené reorganizaci působí PÚS I ve složení: Povětrnostní družstva: Kbely, Č. Budějovice, Plzeň, Hradec Králové, Havlíčkův Brod, Hradčany. Povětrnostní stanice letectva: Hora Sv. Šebestiána, Zlaté návrší, Liberec, Klatovy. Povětrnostní stanice dělostřelectva: Jince, Boletice. Povětrnostní hlídky letectva: Žatec, Jičín, Vysoké Mýto, Milešovka. Povětrnostní hlídka dělostřelectva: Kynžvart. Vyhlášková kancelář: Milovice, Chrudim, Pardubice.

Od počátku roku 1950 byla organizována nová ÚPŠ Vrchlabí, kam byl přijati jako placení instruktoři Ladislav Háza z Hodkovic nad Mohelskou, Jaroslav Kumpošt a Věra Špačková ke dni 1.6.1950.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Video - Celostátní závody v bezmotorovém létání a Celostátní závody v letecké akrobacii na bezmotorových letadlech, pořádá SVAZARM Vrchlabí 1953.


Malé Svatoňovice

V květnu 1931 pilot Ježek skákal s kluzákem Skaut.


Úpice

PO MLL v Úpici. Kde se létalo?

V roce 1937 se PO MLL v Náchodě spojil s PO MLL v Hronově a PO MLL v Úpici.

V roce 1937 úpičtí plachtaři v Hronově na Příčnici zalétali nejmenšího větroně na světě Hütter H 17.

V roce 1945 založení ČNA odbočka Úpice.

12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.


Zábřezí Sabsches

5.6.1944 se z technických příčin zřítil německý letoun Fw 190. Pilot Horst P. Naumann se zachránil pomocí padáku. helo8254.jpg (351139 bytes) Letecká badatelna.


Zvičina 671 m n. m. Switschin


Žacléř Schatzlar

Bobr Bober

5.6.1928 letoun Blériot-SPAD S.66 F-AEBK od CIDNA na lince Varšava - Praha, nouzově přistál pro vysazení motoru. Pilot František Lehký přežil a nově přijatý pilot Przybilski, který nebyl připoután, zahynul. helo7019.jpg (146310 bytes), hel301.jpg (467149 bytes), hel302.JPG (118753 bytes). Letecká badatelna.

MAPA. V obci Bobr u Žacléře vznikl letecký klub a v Žacléřském výběžku se nacházela spousta terénů vhodných k vzletu na gumu, ale i navijákem. Zbytky hangáru v Bobru lze ještě najít. Podrobnosti.

Po začátku války pokračovali Sudetští Němci v létání. Kluzáky Schulgleiter SG 38 helo6084.jpg (49680 bytes), helo6082.jpg (53264 bytes), naviják helo6083.jpg (60045 bytes) Spousta místních pilotů létala ve válce.

Po válce si pro kluzáky a větroně dojeli plachtaři z Náchoda, Červeného Kostelce, Hronova, ..