Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.
MAPA.
14.08.2020
Na 11.9.1910 bylo plánováno veřejné vystoupení ing. Kašpara. Let byl odložen.
18.9.1910 vzlet ing. Jana Kašpara na ploše Příčnice.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
V roce 1924 Přemysl Pánek postavil kluzáky P 1 a P 2. S kluzákem P 2 se učil létat v Medlánkách.
Poté kluzák přestěhoval k bratranci Mojmírovi Seidlovi do Hronova. Zde ho vylepšovali.
V roce 1925 létal Pánek se Seidlem na kluzáku P 2 na svahu na Příčnici od Šefelínovy zahrady směrem na jih k Velkému Poříčí.
,
,
, 
.
Poškozený kluzák P 2 použil Josef Kodytek ke konstrukci svého kluzáku Kodytek. Kde se stavělo?
Pánek dále stavěl kluzák Přemysl P 3 a kluzák Pánek P 4.
Rozestavěny kluzák Pánek
P
4. 
, 
,
.
28.10.-12.11.1925 se uskutečnila III. národní soutěž plachtových letounů na Zvičině (okres Trutnov) s účastí 12 kluzáků. Sněhová bouře zničila hangáry a mnoho kluzáků. Kluzák Přemysl P 3 byl zničen úplně. Pánek se Seidlem se vrátili do Hronova s troskami svých kluzáků Přemysl P 3 a Pánek P 4. Co se dalo to opravili a dále létali.
Objevili vhodnější svahové letiště u obce Žďárky.
Jeden kluzák se jim podařilo zničit. Trosky přivezli do Hronova. Podrobnosti.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
.
Pánek se Seidlem vybavili jeden kluzák motocyklovým motorem Scott a vrtulí. Pokusy na Příčnici. Kdy?
.
.
.
.
V roce 1935 byla založena Místní skupina MLL v Hronově.
22.1.1935 valná hromada. Předsedou František Houštěk. Sbírka na kluzák. Zakoupen za 4 500 kč kluzák Zlin Z V a za 1 500 kč startovací lano.
Létalo ze svahu na jih od cesty vedoucí z Příčnice do Žďárek, ale z několika různých míst, počínaje sousedním mírným svážkem hned vedle vily Lidušky Jiráskové, dcery spisovatele A. Jiráska, až po velkou a malou "bouli" (někdy se říkalo velký a malý "buben") na konci Příčnice směrem k prostoru bývalého přírodního divadla.
Montáž kluzáku - zleva
Čermák, Bartoň, Pánek, Lyerová, Seidl 
,
Lyerová před vzletem 
, J. Minařík před
vzletem 
.
Aby hronovští plachtaři získali startovní místo s větším převýšením, než skýtaly příčnické boule a nemuseli jezdit až do Žďárek, vybrali místo známé pod názvem Na Praseti. To se nacházelo na zalesněném svahu nad levou zatáčkou silnice do Žďárek, nad dodnes osamělým domkem vlevo od cesty před Zálesím. Vymýtili tam paseku cca 20 x 20 m (s pařezy se ani moc neuklízeli) a získali startoviště s převýšením asi 40 m, aby při dobrém startu a větru mohli navázat na svah. Kluzák tam na dvoukolovém podvozku vytáhli koněm. Přistávací plocha byla buď dole za silnicí, nebo – z letu podél svahu na západ – pod boulemi na Příčnici.
,
příprava ke vzletu na tzv. Koníčku ve svahu "Na praseti"
,
.
PO MLL Hronov v roce 1935 postavil větroň Grunau Baby I. Dílna za Seidlovým domem.
Bartoň, Minařík, Seidl,
Pánek 
, Vacek a Seidl
, 
,
.
Koncem léta 1935 na
dvoře za radnicí, před hasičskou zbrojnicí N. Seidlová a Lyerová
.
Stavitelé v průběhu stavby navázali kontakt s německými plachtaři od NSFK, létající s větroněm Grunau Baby II. Ti ukázali i svoji dílnu u obce Grenzeck, dnes Czermna.
Větroň s výrazně upravenou přídí dostal jméno "Hronov" a byl zalétán 17.11.1935 Ludvíkem Elsnicem na Bartoňově hoře 510 m n. m. (Bartoňka). Tamtéž pak sloužil místním plachtařům hlavně ke kondičním letům.
,
Minařík, Elsnic a Vacek
,
.
Před válkou místní Němci plachtově létali na blízkých terénech.
Modeláři: Míra Staněk a Zdeněk Šolín, k nimž se přidali M. Khom, Souček, L. Vít, Vrat. Jirman, M. Špreňar, B. Doubek a M. Krejsar (až na Khoma Příčničáci), A. Vondráček, B. Beneš a L. Balcar z Velkého Poříčí a postupně i další. Souček se věnoval výrobě benzínových modelářských motorků. Od kdy?
Na Příčnici, v pozadí
vpravo vila L. Jiráskové 
, Zdeněk Šolín
pouští svého svaháka 
. Kdy?
Od roku 1935 Otmar Bergman v obci Lipí stavěl větroň EL 2M Šedý vlk.
4.10.1936 byl pomocí gumového lana zalétán. Kde? Dne 18.10.1936 byl převezen na svahové letiště Žďárky.
V roce 1937 se PO MLL v Náchodě spojil s PO MLL v Hronově a PO MLL v Úpici (okres Trutnov).
Později létal na cvičišti u Hradce Králové, v okolí Náchoda, na Dobrošově, na Rané.
V roce 1937 úpičtí plachtaři na Příčnici zalétali nejmenšího větroně na světě Hütter H 17.
Miroslav
Staněk na náchodském kluzáku Skaut-Standard v roce 1938. 
,
.
V truhlárně pivovaru si postavili gondolu ke kluzáku Zlín Z V. Kdy?
Jiří Hubka z
Poličky
, skupina s M. Staňkem
. Kde?
---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
21.5.1939 Němci definitivně zakázali Čechům bezmotorově létat.
Kluzák Zlin Z V byl ukryt ve stodole pod slámou u Zimů ve Žďárkách.
Větroň Grunau Baby I "Hronov" byl uložen pod přístřeškem u pivovaru.
U obce Kudowa-Zdrój Bad Kudowa provoz německých kluzáků. Od kdy?
Plachtařská škola na Žďárkách. Od kdy? Denně nás provokovaly lety Grunau Baby a Schulgleiter SG 38.
Jednoho dne jsme to už nevydrželi. Sešli jsme se ze starého hronovského kolektivu, byl tam Míra Krejcar, Jiří Hubka, Láďa Bůna, J a S. Plecháči, já a další. Prostě jsme kluzák Zlín Z V vytáhli, smontovali a Němcům pod nosem na druhé části svahu si ještě zalétali. Bylo to 22.9.1940.
Miroslav Staněk na
kluzáku Zlín Z V s gondolou v roce 1940 
.
Podrobnosti.
Na Žďárkách němečtí plachtaři dosáhli doby letu 8,5 hod., výšky 1 700 m, uletěné vzdálenost 65 km, vše na větroních Grunau Baby IIb. Kdy?
.
Míra Staněk spolu s Mildou Špreňarem a Robkem Šťastným rozestavěli kluzák Zögling.
V roce 1943 modelářské závody v Praze-Kyjích.
V roce 1944 modelářské závody v Praze-Kyjích.
V říjnu 1944 modelářské závody na Příčnici.
Nad Hronovem kroužil letoun Me 323 Gigant. Kdy?
Za špatného počasí pro ztrátu orientace nouzové přistání dvojplošníku z Vysokého Mýta. Kdy?
8.4.1945 modelářské
závody u Velkého Poříčí, na místě dnešního letiště. Přiletěl se podívat Fw 189 
.
9.4.1945 se šest hlavních příčnických modelářů rozhodlo ustavit Modelářský kroužek a zahájili vydávání časopisu Příčnický modelář.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
V květnu 1945 Míra Staněk spolu s Mildou Špreňarem a Robkem Šťastným k rozestavěnému kluzáku Zögling začali stavět křídla v dílně u Ládi Bitnara. Stavbu nedokončili. Kluzák odkoupil pan Kubín z Broumova.
Založena ČNA odbočka Hronov u Šolínů na Příčnici.
Ustavující schůze se konala v hotelu Slávie. Předsedou byl zvolen Mojmír Seidl a jednatelem Miroslav Staněk.
Šimek se Seidlem vyhrabali kluzák Zlín Z V a létali s ním z Bartoňky (Žďárky).
Zkoušeli létat i s větroněm Grunau Baby I "Hronov". První byl Oldřich Vacek na svahu Na praseti, který ale s ním nikdy dosud neletěl. Později někdo větroň rozbil.
Hronovští si dojeli pro větroně a kluzáky německé plachtařské školy v Žacléři (okres Trutnov). Byli ale až třetí a zbylo na ně jen dva olétané kluzáky Schulgleiter SG 38, trochu zařízení truhlárny a makety pro rozpoznávání letadel.
Balancování s kluzákem
Schulgleiter SG 38 
.
Hronovští si dojeli pro větroně Grunau Baby II a DFS Kranich II (uskladněné?) v Trutnově. Uložen byl v pivovaru, kde Seidl nechal vyklidit kolnu, která sloužila až do vybudování hangáru.
Pokud jde o pozemky pro letiště, padla první volba samozřejmě na ty parcely, které užívala MLL už před válkou a o těch se neprodleně začalo jednat s MNV Hronov i s dalšími vlastníky.
Už v červnu začalo schánění hangáru. Luboš Vít, člen odbočky a zaměstnanec Mesapu Meziměstí, vyjednal možnost převzetí tamního německého víceúčelového baráku "lágru". Potom tam plachtaři jezdili a demontovali.
Už v červenci 1945 na Žďárkách M. Seidl létal více než jednu hodinu. S čím?
Od července 1945 stavba dvou kluzáků Šk 38.
V srpnu 1945 Staněk s s kluzákem Schulgleiter SG 38 s gondolou na Žďárkách létal 1.17 hod.
Druhý den Ada Vondráček kluzák rozbil.
Miroslav Staněk se na Rané stal instruktorem.
19.8.1945 oficiálně zahájen výcvik.
Vzlet z malé boule na
Příčnici s kluzákem Schulgleiter SG 38 
.
V srpnu 1945 rada MNV Hronov vydala k žádosti ČNA odbočka Hronov příznivé písemné stanovisko: 1) Pozemek, užívaný už před válkou, se za stejných podmínek propachtovává, 2) Přiděluje se a bezplatně pronajímá pozemek pro hangár v místě bývalého přírodního divadla pod Homolkou, 3) Vyslovuje se předběžný souhlas s poskytnutím půjčky 25.000,- Kč /MNV Hro č.j. 33-1/9-45 z 25.8.1945/. Tomuto příznivému závěru MNV však předcházel nedočkavý gumicukový provoz, při kterém byla majiteli pozemků p. Jindrovi způsobena škoda, kterou MNV ověřil a ČNA odbočka Hronov musela poškozenému nejprve zaplatit odškodné 1.000,- Kč. Poté se však aeroklub s p. Jindrou dobře dohodli, takže mohlo být později zřízeno navijákové letiště, zasahující od tehdejšího hřiště DTJ na západním konci až po starou cestu do Žďárek na konci východním.
Současně se jednalo i ve Žďárkách, jak s tamním MNV, tak s některými vlastníky. Také tam začal plachtařský provoz ještě dřív, než byla jednání uzavřena a se svými kluzáky se tam objevili také náchodští.
Zatáčky se už cvičili z
Bartoňky 
. Přímé lety se létali i někdy z
Bartoňky 
.
23.9.1945 na Příčnici II. ročník závodů modelů větroňů, jehož se zúčastnilo 41 z 51 přihlášených závodníků, mezi nimiž byla početně zastoupena Praha.
Jednání o terénu pro plachtění ve Žďárkách pokračovala oficiálně. MNV Žďárky svým přípisem z 13.10.1945 sdělil ČNA odbočka Hronov svou podporu.
U Ministerstva dopravy byly uplatněny žádosti o oficiální přidělení plachtových letadel. Veřejná správa technická MD přidělila 27.10.1945 ČNA odbočce Hronov dva větroně Grunau Baby IIb OK-8427 a OK-8428 s tím, že je nutno ještě k nim předložit potřebné technické doklady a u MD vyžádat ještě legitimace k držení letadel. Ty byly po příslušných administrativních krocích vydány později.
1.11.1945 se ve Žďárkách uskutečnilo za přítomnosti obecní rady vč. starosty Hynka, zástupců ČNA odbočky Hronov a vlastníků pozemků, jednání, v protokol o zřízení letiště pro bezmotorové létání, jemuž obec své pozemky pronajme a také přítomní majitelé soukromých pozemků vyslovují s pronájmem souhlas (Knytl, Miler) a stanovují polohu transportní dráhy pro kluzáky. Za ČNA odbočka Hronov se tohoto jednání zúčastnili Seidl, Staněk a Vacek.
ČNA odbočce Hronov byl přidělen na základě žádosti osobní automobil Tatra 57 ze zdrojů vozidel, zbylých po okupantech.
V lednu 1946 byl barák, budoucí hangár, dopraven do Hronova.
V dubnu 1946 byl dostavěn hangár 25 x 8,5 m na pilotách na místě původního přírodního divadla pod Homolkou.
Pod lesem přibyla silnice do Žďárek a pod
ní hangár a u něj zkusmo smontovaný DFS Kranich II ještě s německými znaky.
Přístavek pro něj ještě nestojí.
Miroslav Staněk odešel na Ranou kde od 7.1.1946 byl dočasně zaměstnán a vrátil se až v průběhu roku s kvalifikací plachtařského instruktora tř. 2, oprávněného školit a uznávat pilotní zkoušky A, B a C.
S jeho návratem byl do provozu uveden dvoumístný větroň DFS Kranich II (Jeřáb), pro kterého musel být u hangáru po délce na celé rozpětí postaven přístavek.
Jeřába montují zleva Zdeněk Šolín, Vráťa
Jirman, Luboš Šimek, nad kabinou se sklání Míra Staněk.
Miroslav Staněk.
Na Jeřábu se kromě instrukčních letů (které se nějak kombinovaly s výcvikem A, B pomocí gumového lana a později na navijáku) prováděly i navijákové náborové a vyhlídkové lety jako zdroj příjmů.
12.5.1946 za účasti 10 odboček ČNA, a to: Náchoda, Hronova, Nového Města nad Metují, Úpice, Police, Červeného Kostelce, Josefova - Jaroměře, Dobrušky, Ohnišova a Nového Hrádku utvořeno Krajové plachtařské středisko se sídlem v Náchodě ve Žďárkách. Předsedou byl zvolen ing. Brtek.
Klubovní rekord je 1.17 hod. na ŠK 38 s gondolou, několik letů hodinových na větroních Grunau Baby IIB a výška 550 m.
15.9.1946 zahájen provoz Krajového plachtařského střediska se sídlem v Náchodě ve Žďárkách pod vedením instruktora Staňka.
Uschopnění navijáku s motorem Opel.
Od 19.8.1946 týdenní kurz vzletů pomocí navijáku v Josefově. Osm plachařů složilo pilotní zkoušku B a několik jich nalétalo lety k C.
Naviják byl převezen Na Příčnici, kde Staněk zajistil kurz pro další členy. Kluzák s gondolou, bejbiny a Jeřáb se tak mohli dostat na svah po vzletu pomocí navijáku.
Hangár s přístavkem pro
Jeřába a navijákové stanoviště 
. Vlevo
stará cesta a vpravo nová cesta do Žďárek.
,
návrat ze svahu "Na Praseti" 
V pozadí
Žďárecké vrchy.
Staněk s Jirmanem
předvedli dvouvlek kluzáků Schulgleiter SG 38
.
Jeřáb OK-9000 bez
překrytu kabiny instruktora 
, 
,
.
Zalétán kluzák ŠK 38.
V zimě 1946-47 byl přidělen kluzák Zlín Z-23 Honza.
9.3.1947 valná hromada ČNA odbočka Hronov. Předsedou zvolen Miroslav Seidl.
Výbor aeroklubu jednou týdně schůzoval v restauraci U Mrázků.
V březnu 1947 přiletěl motorový letoun Piper L-4H OK-XHW na Příčnici. Motorovým pilotem a instruktorem se stal František Koreček z Chrudimi.
, 
.
Už na Velikonoce se konaly vyhlídkové a náborové lety. Byl zahájen výcvik motorových pilotů.
23.4.1947 komise MD posoudila letiště a to bylo schváleno jako plachtařské.
29.4.1947 vedle plachtařského odboru byl ustaven nový motorářský odbor.
Letiště ale nebylo vhodné pro provoz motorových letounů. Hledání nového letiště.
4.5.1947 nehoda posádky
Koreček a Minařík u Prouzovy usedlosti 
,
.
6.5.1947 byl na výboru aeroklubu poprvé projednán záměr výstavby hangáru na parcelách v katastru Velkého Poříčí.
11.5.1947 zálet opraveného letounu.
Přiletěl soukromý Piper L-4H OK-YFJ továrníka J. Zítky.
Započala výstavba a rozvoj nového letiště pro všeobecné letectví ve Velkém Poříčí.
Koncem června 1947 na prvních uvolněných pozemcích byla vymezena vzletová a přistávací dráha ve směru V - Z o rozměrech 450 x 50 m s dalším prodloužením a rozšířením se muselo počkat až po žních. Piper denně ráno přelétával z Příčnice na vznikající letiště, kde celý den létal a večer se vracel zpět. Na novém letiště byla postavena bouda pro nářadí k rovnání terénních nerovností, stožár s vlajkou a stožár s větrným rukávem.
První kurz motorového létání byl vyjednán proběhl v Josefově.
Tatra 57 byla vrácena nalezenému majiteli a místo ní získán automobil KDF.
Po žních se zvětšilo letiště a tím možnost dosáhnout větší výšky během vzletu pomocí navijáku. Opatřil se naviják s motorem Horch.
Letiště v Polici nad Metují leželo v údolí pod cihelnou směrem na Bělý a bylo s ním problémy. Proto poličtí plachtaři létali pod vedením instruktora Bůny v Hronově. Dalším plachtařským instruktorem se stal Bohumil Chyba.
13.8.1947 kurzista Danielis ze Solnice se srazil se senohrabem sedláka pana Téry, s kterým výbor aeroklubu plánoval směnu pozemků.
16.8.1947 zahájena výstavba východní poloviny hangáru a byla vykopána studna.
18.8.1947 instruktor Staněk se žákem Prachatickým se na Jeřábu podařilo po vzletu pomocí navijáku navázat na stoupavé proudy. Když vytočili slušnou výšku rozhodli se pro přelet, který skončil u Poličky (86 km).
31.8.1947 letecký den v Nové Městě nad Metují.
Na letišti Poříčí přistál choceňský tovární pilot Alfons Koblížek s letounem Sokol M 1C OK-BHP, kterého koupil majitel machovské textilky A. König. Pan Koreček byl na něho přeškolen.
Ve dnech 29.-30.9.1947 pil pilotními zkouškami úspěšně ukončen II. motorový kurz (A. Bartoň, J. Berger, A. Lyer, C. Šimek, J. Škoda a A. Vondráček) a do následujícího III. kurzu byli zařazeni plachtaři L. Valášek, M. Švorčík, Vr. Jirman, J. Plecháč, L. Šimek a M. Krejsar, a úplní novici M. Labík, J. Soukup a k obnovení diplomu Zb. Středa a Ed. Beneš.
V sedle je Celda Šimek a dole zleva: Škoda, Vondráček, E. Valášek s pugétem a instruktor Koreček.
Plachtařům v Červeném Kostelci se nepodařilo získat pozemky pro stavbu letiště a proto se létalo v Hronově. V roce 1947 byl do Hronova přidělen jejich kluzák ŠK 38.
Přiletěla Praga E 114 OK-BGT.
Začátkem prosince 1947 byla polovina hangáru postavena. Vybudována čerpací stanice s podzemní nádrží na 2 000 l.
, 
.
Hangárován byl Sokol M 1C, Praga E 114 a dva letouny Piper L-4H.
Přivezen větroň Zlín Z 24 Krajánek OK-8669.
25.1.1948 nehoda letounu Piper L-4H OK-XHW. Oprava v Praze. Kde?
22.2.1948 valná hromada ČNA odbočka Hronov. Předsedou znovu zvolen Miroslav Seidl.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
9.3.1948 Ministerstvo vnitra vyhlásilo zákaz létání. Zákaz byl distribuován prostřednictvím telekomunikační sítě „Letecké zabezpečovací služby“ a vztahoval se na všechna československá civilní letadla, vyjma letadel ČSA a vládní letky, pro které byly vydány zvláštní pokyny.
22.3.1948 již Jan Minařík jako předseda Akčního výboru ČNA odbočky Hronov dává na vědomí usnesení akčního výboru o složení nového výboru aeroklubu. Předsedou se stal Vratislav Jirman.
Instruktor Korečko nastoupil u firmy Šrůtek - chladící a výčepní zařízení.
Byla ustavena komise pro rozvoj a výstavbu letiště.
Účastníci první kurzu A,
B, C na novém letišti 
.
Ověřovací plachtařský A a B výcvik na kluzáku na novém letiště Velké Poříčí. Motoráři měli zákaz létání.
Rudolf Kleprlík ulítal
první pětihodinovku v termice 
.
Létání v termice začalo převládat nad svahovým.
Sokol M 1C OK-BHP byl znárodněnou firmou prodán družstvu vlastníků se souhlasem výboru aeroklubu a dalo do provozu aeroklubu.
Stavba druhé půlky hangáru, výkop trasy pro uložení elektrické přípojky a na Švorčíkově pile v Žabokrkách objednáno řezivo na krovy.
Provozní plocha byla upravována navážkou škváry, pro kterou byl od MNV Hronov vypůjčen nákladní vůz - valník. nakládka i skládka probíhala lopatami ručně.
Praga E 114 Baby OK-BGT
. Kdy?
12.9.1948 Seidl a Kleprlík s Praga E 114 Baby OK-BGT letěl na pozvání na letecký den v Trutnově - Voletin. Při přistání po větru jsou dlouzí a při pokusu o opakování okruhu končí za vrcholem táhlého stoupání v lese. Letoun zničen, posádka nezraněna.
23.9.1948 byla zřízena telefonní linka na letiště.
10.10.1948 připojení letiště k elektrické síti.
V kanceláři pod střechou první půlky hangáru byla instalována elektrická akumulační kamna a na letiště nastoupila strážní služba SNB.
Člen aeroklubu J. Zítko dal do provozování aeroklubem svůj letoun Piper L-4H OK-YFJ.
Od 6.1.1949 si Staněk zvyšoval kvalifikaci v ZPŠ Hodkovice nad Mohelkou. Létal tam asi s Jeřábem OK-9000.
18.1.1949 na základě nové žádosti aeroklubu bylo referátem NB ONV uděleno povolení orientačních letů mimo letištní okruh a povolení vyhlídkových letů s cizími osobami na palubě.
Plachtaři létali na navijákovém letišti na Příčnici.
Byl opatřen druhý naviják, který byl umístěn na novém motorovém letišti. Už od ledna 1949 tam přelétávaly kluzáky a větroně ze starého letiště na Příčnici k létání, zvláště když motorové letouny nesměli.
Provoz Krajového plachtařského střediska se sídlem v Náchodě ve Žďárkách byl ukončen pro blízkost státní hranice s Polskem, která byla upravena rozoráním a uvláčením nejméně 5 m širokým pruhem a začala být intenzivně střežena.
Počátkem února 1949 navštívil výborovou schůzi aeroklubu předseda Akčního výboru NF města Hronova soudruh Břetislav Marek. Usnadnění vynětí pozemků, na nichž se nacházelo letiště z tzv. kontingentace. Plán terénních úprav pro rozšíření letiště.
Koncem února 1949 přiletěl letoun Zlín Z 281 OK-CRE.
Z Kralup nad Vltavou si plachatři přivezli opravený větroň Grunau Baby IIb OK-8428.
Provoz kluzáků ŠK 38 OK-5529, OK-5412 a větroňů Grunau Baby IIb OK-8010, OK-8427, OK-8428, Zlín Z 24 Krajánek OK-8669.
3.4.1949 Koreček
neotevřel podvozek letounu Sokol M 1C OK-BHP
.
16.4.1949 Zadražil z Police nad Metují zrušil větroň Grunau Baby IIb OK-8428 během navijákového vzletu na Příčnici. Potom náhodou přiletěl K-65 Čáp Letecké hlídky Bezpečnostního letectva z Jičína.
22.4.1949 všeobecný zákaz létání motorovými letadly po úletu z letiště Vysokov, vyhlášený referátem národní bezpečnosti ONV.
Začátkem května 1949 se do členské schůze aeroklubu dostavili hosté - ředitel n. p. TOS Hronov Bilík, tajemník OV KSČ Vlček a zástupce ZO KSČ TOS Hronov Končinský. Ve svých vystoupeních naznačili nové cesty civilního letectví a směry, kterými by se měl aeroklub ubírat. Šlo o organizační změnu - tvoření tzv. závodních aeroklubů.
V květnu 1949 zakládá svůj aeroklub Frigera Hronov, brzy následují TOS Hronov a další. Současně jsou na půdě akčních výborů prověřovány seznamy členů aeroklubu. Selekce na spolehlivé a nespolehlivé.
Delší dobu opakující se nemožnost motorově létat, provádět výcvik a konat vyhlídkové lety, měla za následek nedostatek peněz pro výstavbu. U spořitelny v Hronově se vzala půjčka.
Do nového A, B, C kurzu
je zařazeno družstvo: zleva V. Jirman, E. Valášek, Rudolf Bartoš ml., Vlastimil
Baudiýš, Miroslav Štěpánský, Iva Seidlová, Hugo Štierand, Jaroslav Rydlo, Josef
Nyklíček a Josef Vebr 
.
29.5.1949 Joska Plecháč
zrušil Zlín Z 24 Krajánek OK-8669 
.
29.5.1949 přijel do Hronova ing. Chvátal, aby s vedením aeroklubu projednal další postup pro regulérní rozvoj letiště i potřebnou technicko-organizační pomoc.
7.6.1949 navštívil letiště generál Stanovský, zástupce MNO, v jehož kompetenci byla výstavba letišť, aby posoudil skutečný stav výstavby.
Plachtaři si z Vyškova přivezli větroň Zlín Z 25 Šohaj.
6.6.1949 Vráťa Jirman na Příčnici ho pomocí navijáku zalétal a uvedl do provozu.
S ČSA byla uzavřena smlouva o okružních letech "Hronovskou speciál-Dakotou" na trase Praha - Brno - Bratislava - Sliač - Košice - Poprad - Ostrava - via Hronov Praha.
Zleva Koreček, Bartoš
st., Bartoň, ..
.
Z referátu národní bezpečnosti ONV došel přípis o zostření opatření proti zneužití motorových letadel k úletům do zahraničí a to nařízenou demontáží motorů a jejich uložením mimo letiště. Po delším jednání mezi ARČS a Ministerstvem vnitra bylo toto nesmyslné opatření změněno na demontáž vrtulí, které byly uloženy na služebně SNB ve Velkém Poříčí.
Byla vybetonována podlaha v první půlce hangáru. Vyrobily se krovy.
Předsedou Akčního výboru aeroklubu byl ustanoven R. Ansorge.
20.8.1949 přelétly všechny kluzáky i větroně z Příčnice na nové letiště. Létání už jenom z letiště Velké Poříčí.
Velké rozladění z toho, že mohou létat prověření, z nichž někteří nemají splněny povinnosti vůči klubu, zatímco ti nejzasloužilejší své závazky plní a dosud prověřeni nejsou a létat nesmí. Člen Akčního výboru NF Hronov J. Končinský slíbil, že se přičiní, aby během 3-4 týdnů jimi k prověření navržení piloti mohli létat. Uvedl, že změny v jejich seznamu byly provedeny na úrovni krajské KSČ a pro krátkost času a souběh s Jiráskovým Hronovem nebylo věci možno uvést na pravou míru.
Od konce července 1949 pokus o úpravu terénu pomocí buldozeru z ostrojeného německého tanku. Snaha rozšířit letiště aby bylo vhodné pro aerotaxi.
Finišovala dostavba
hangáru 
.
Už se zase mohlo motorově létat.
Aeroklub začal znovu podporovat modelářství. Na školách sjednal ustavení modelářských kroužků z nejstarších žáků, které vedl člen aeroklubu, motorový pilot Zb. Ježek. Byl založen modelářský odbor aeroklubu. Klubovna byla v plachtařském hangáru na Příčnici.
V aeroklubu se došlo k názoru, že motorový piloti, kteří nebyli dosud prověřeni, by mohli létat plachtařsky, aby toho tolik nezapomněli. Kurz byl zahájen v září 1949 a kromě motorářů C. Šimka, J. Uhra, J. Škody a Zb. Ježka v něm byli nováčci plachtaři Josef Valášek, Josef Končinský a obchodní příručí od železáře Soukupa Josef Němeček s Jaroslavem Kalábem.
V září 1949 byl z Královce přivezen další odstrojený německý tank, který srovnal letiště.
Došli studie variantního řešení technické zástavby letiště od ing. Kouby a E. Valášek zpracoval a odeslal na KNV návrhy na zaplánování do pětiletky. V říjnu 1949 byla vybrána varianta B, podle níž se nadále pracovalo.
Na podzim 1949 Kaláb zrušil ŠK 38 OK-5412.
Ve věstníku ARČS, který došel aeroklubům, jsou stanoveny podmínky pro přijímání nových adeptů motorového pilotního výcviku, směrnice pro samostatné létání a pro lety s pasažéry. Nezbytností se stalo prověření pilota.
V říjnu 1949 přišel dopis od KNV o záměru zřídit tzv. regionální letiště v prostoru Hronov - Náchod - Nové Město s doporučením k jednání mezi představiteli MNV uvedených měst.
Z 281 OK-CRD.
Nedělní návštěvy a zájem o vyhlídkové lety vzrostly a tak aeroklub vybudoval východně hangáru místo původní přízemní boudy objekt z konstrukčních modulů válečných baráků a okolo zřídil ohrazené posezení. Později se objekt změnil ve strážnici. Výbor zavedl služby: zapisovatel letů a plnění paliva, startér, výběrčí hotovosti, uvaděč pasažérů a bezpečnostní dozor. Tyto služby se rozepisovali na neděle a svátky.
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
30.6.1950 havaroval pilot Mirek Krejsar na letišti Velké Poříčí. Letoun Z 281.280 OK-CRE byl zničen. Pilot přežil nehodu bez vážného zranění. Důvod nehody: závada na motoru po startu. Zlin sklouzl v malé výšce po křídle. Po dopadu udělala Basa hodiny při kterých si urazila křídla a vyvrátila motor Toma. Bohužel, pilot udělal špatné rozhodnutí a snažil se bez funkčního motoru o návrat (zatáčku) zpět na letiště místo aby přistál přímo před sebe do terénu dokud má nějakou dopřednou rychlost a vztlak. Zdroj.
Z 281 OK-CRD další Basu Z 381 OK-DSA.