Hořice Horschitz

MAPA

12.07.2025

helo6103.jpg (231463 bytes)

Historie, historie2.

27.12.1921-1926.


.


.


.


.


V roce 1926 založena Místní skupina MLL v Hořicích. Zdroj.

První leteckou akcí v Hořicích a okolí byl letecký den na polích u obce Jeřice u Hořic, nebo jak ohlašoval tehdejší plakát "veřejné letecké cvičení" v rámci závěrečných cvičení vojsk Československé armády ve dnech 25. – 28.5.(8.)1926, které se konalo v prostoru Hořice – Jilemnice – Jičín. Letecký den byl uskutečněn na polnostech velkostatkáře pana Voženílka, v blízkosti dnešní zastávky České dráhy. Letecké vystoupení zajistili vojenští piloti Letky 2. MAPA. K vidění pozorovací letoun Aero A 12, stíhací Avia B 21, dolnokřídlý jednoplošník Avia BH 10 a noční bombardovací Breguet Bré XVI. Zdroj.

Modeláři pořádali kurzy i pro školní mládež v budově Učňovské školy v Hořicích. Taktéž pořádali menší místní soutěže, ale i významnější modelářské akce. Z modelářů se mnohdy rekrutovali budoucí piloti kluzáků.

Od roku 1926 stavba Věže Samostanosti s plánovaným leteckým světelným majákem. Zdroj.

, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


1930


.


.


.


.


V roce 1935 bylo rozhodnuto zakoupit vlastní kluzák a požádat Místní skupinu MLL v Hradci Králové, aby vyškolila jednoho hořického člena, který by mohl následně vyškolit další zájemce. Tímto členem byl Václav Macák, který také na podzim složil pilotní zkoušku stupně A. Zdroj.


helo7014.jpg (230200 bytes) 22.7.1936 se letoun Junkers Ju 160 D-ULUR od Lufthansy na lince Praha - Breslau (dnešní Wrocław zřítil u Chloumku v lese u kóty 421 m n. m.. Pilot Viktor Neubrandt a radiotelegrafista Wilfried Haupt zahynuli.

16.11.1936 byl na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích slavnostně pokřtěn a předán kluzák Zlin  Z V "Zvičina" Téhož dne odpoledne provedl Václav Macák u obce Červená Třemešná první slavnostní let. Zdroj.

, .

Pro Místní skupinu MLL v Hořicích uspořádal nadporučík letectva Chmela od LP 4 v Hradci Králové náborovou přednášku na téma: ochrana proti plynovým leteckým útokům na město Hořice. Kdy?


V roce 1937 rozšiřují plachtaři svůj letecký park o tentokrát nový kluzák Skaut Standard. Se svým leteckým provozem se přemisťují na vrch Byšička u Lázní Bělohradu. Jejich počet se rozrostl. Svépomocí zlepšili i své materiální vybavení o transportní vůz, podvozek na transport kluzáků zpět na místo startu a.j.

V roce 1937 plachtaři namontovali na svůj větroň Zlín Z VI motocyklový motor, ale výrazných úspěchů s ním nedosáhli.


Polní letiště Hořice (Byšičky). Kde?

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


Po okupaci hořičtí plachtaři na Byšičkách dolétali. Tam také, na statku pod plevami, před Němci ukryli k válečnému spánku oba své kluzáky.


.


.


.


.


 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Ihned po odklizení pozůstatků květnových bojů se sešli hořičtí plachtaři, aby obnovili svoji činnost. Ustavili ČNA odbočka Hořice. Dva uschované kluzáky sice přežily, ale z hlediska bezpečnosti jejich provozu se v průběhu sedmi let staly prakticky neupotřebitelnými.

V červnu 1945 došla zpráva, že maršál Koněv daroval československé mládeži z válečné kořisti SSSR úplné vybavení německé letecké školy v Grunau bei Hirschberg- Jeżów Sudecki (Jelenia Góra). Český národní aeroklub, jako jediná letecká organizace, byl vládou ČSR pověřen převzetím materiálu a jeho převezením do republiky. Úkol to byl v dané situaci těžký, ale hořičtí se ho chopili s fortelem a sobě vlastním nadšením. Zorganizovali jednu z největších transportních skupin. Opatřili 3 nákladní automobily na dřevoplyn. Vybavili je dvěma přívěsy a 60 centy bukových špalíků jako pohonnou látkou. Výprava se skládala z řidičů a 17ti členné skupiny pomocníků a byla po zásluze odměněna. Do Hořic si přivezla dva větroně Grunau Baby IIb a později obdržela i dva kluzáky Schulgleiter SG 38. S takovým letadlovým parkem se již dalo létat. Narůstající počet letadel vyžadoval rovněž obstarání příslušného technického vybavení - auto, transportní vůz, naviják, traktor, ale především bylo potřebné vlastní letiště s hangárem. Poslední bylo také největším problémem. Hořičtí začali létat na náročnější technice. Byšička byla opuštěna. 

Plachtaři se přestěhovali na nedaleký Vřesník. Tady podmínky umožňovaly lety předepsané k pilotní zkoušce A i B.

Když správně foukalo dojížděli s větroni Bejbinkami na Zvičinu, kde se za příznivého počasí prováděli lety na svahu v trvání i několika hodin.


V této době se všude již prováděly lety za navijákem, které umožňovaly starty do větších výšek 300 až 400 m, a to jak se školními tak i pokračovacími kluzáky. Tyto starty však vyžadovaly rovinatou plochu, t.j. normální letiště. Bylo proto nutné opatřit naviják a přeškolit se na tyto typy startů. Starty za navijákem se tehdy provozovaly pod Gotthardem u Hořic, na Chlumec mezi obcí Chlum a Hořicemi a v neposlední řadě u obce Dobrá Voda.


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------


Hlavní starostí v těchto dobách však bylo získání stále letištní plochy, kde by bylo možné létat na navijáku do výšky a tedy i delší dobu. To se podařilo za pomoci města Hořice zařídit na konci 40. let.Tato letištní plocha se nacházela mezi obcemi Domoslavice, Holovousy a Dobrá Voda.

Ještě do konce čtyřicátých let dostali hořičtí letci Z 24 Krajánek a Z 25 Šohaj.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Natáčení filmu o plachtařích Vítězná křídla. Zdroj. První použití rádiostanice ve větroni.


1.6.1951 ortofotomapa.


.


---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------

11.8.1953 ortofotomapa.


.


.


.


.


20.7.1958 ortofotomapa. Plno dvoumotorových letounů u hangárů.


.


1960


.


.


.


V letech 1964-74 provoz vrtulníků Svazarmu.


.


.


20.7.1967 ortofotomapa.


---------- Okupace 21.8.1968 ----------


.


.


helo3541.JPG (291486 bytes), helo3542.JPG (330717 bytes) L+K 22/71


7.5.1972 ortofotomapa.


.


.


.


.


.


.


.


1980


.


.


.


.


.


.


.


.


---------- Převrat 17.11.1989 ----------


.


23.7.1991 ortofotomapa.


.


.


.


.


.


.


.


.


2000


23.5.2001 ortofotomapa.


.


.


.


.


.


.


.


.


2010


.


8.7.2012 ortofotomapa.


.


.


.


.


.


.


.


2020


.


.


.


.


2025