Hořice Horschitz

MAPA

01.03.2023

helo6103.jpg (231463 bytes)

27.12.1921-1926.


.


.


.


.


V roce 1926 založena Místní skupina MLL v Hořicích. Zdroj.

První leteckou akcí v Hořicích a okolí byl letecký den na polích u obce Jeřice u Hořic, nebo jak ohlašoval tehdejší plakát „veřejné letecké cvičení“ v rámci závěrečných cvičení vojsk Československé armády ve dnech 25. – 28.5.(8.)1926, které se konalo v prostoru Hořice – Jilemnice – Jičín. Letecký den byl uskutečněn na polnostech velkostatkáře pana Voženílka, v blízkosti dnešní zastávky České dráhy. Letecké vystoupení zajistili vojenští piloti Letky 2. MAPA. K vidění pozorovací letoun Aero A 12, stíhací Avia B 21, dolnokřídlý jednoplošník Avia BH 10 a noční bombardovací Breguet Bré XVI. Zdroj.

Modeláři pořádali kurzy i pro školní mládež v budově Učňovské školy v Hořicích. Taktéž pořádali menší místní soutěže, ale i významnější modelářské akce. Z modelářů se mnohdy rekrutovali budoucí piloti kluzáků. 

Od roku 1926 stavba Věže Samostanosti s plánovaným leteckým světelným majákem. Zdroj.

, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


1930


.


.


.


.


V roce 1935 bylo rozhodnuto zakoupit vlastní kluzák a požádat Místní skupinu Masarykovy letecké ligy v Hradci Králové, aby vyškolila jednoho hořického člena, který by mohl následně vyškolit další zájemce. Tímto členem byl Václav Macák, který také na podzim složil pilotní zkoušku stupně – A. Zdroj.


helo7014.jpg (230200 bytes) 22.7.1936 se letoun Junkers Ju 160 D-ULUR od Lufthansy na lince Praha - Breslau (dnešní Wrocław zřítil u Chloumku v lese u kóty 421 m n. m.. Pilot Viktor Neubrandt a radiotelegrafista Wilfried Haupt zahynuli.

16.11.1936 byl na náměstí Jiřího z Poděbrad v Hořicích slavnostně pokřtěn a předán kluzák Zlin  Z V "Zvičina" Téhož dne odpoledne provedl Václav Macák u obce Červená Třemešná první slavnostní let. Zdroj.

Pro Místní skupinu MLL v Hořicích uspořádal nadporučík letectva Chmela od LP 4 v Hradci Králové náborovou přednášku na téma: ochrana proti plynovým leteckým útokům na město Hořice. Kdy?


V roce 1937 rozšiřují plachtaři svůj letecký park o tentokrát nový kluzák Skaut Standard. Se svým leteckým provozem se přemisťují na vrch Byšička u Lázní Bělohradu. Jejich počet se rozrostl. Svépomocí zlepšili i své materiální vybavení o transportní vůz, podvozek na transport kluzáků zpět na místo startu a.j..

V roce 1937 místní plachtaři namontovali na svůj větroň Zlín Z VI motocyklový motor, ale výrazných úspěchů s ním nedosáhli.


Polní letiště Hořice (Byšičky).

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


Po okupaci hořičtí plachtaři na Byšičkách dolétali. Tam také, na statku pod plevami, před Němci ukryli k válečnému spánku oba své kluzáky.


.


.


.


.


 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Ihned po odklizení pozůstatků květnových bojů se sešli hořičtí plachtaři, aby obnovili svoji činnost. Ustavili ČNA odbočka Hořice. Dva uschované kluzáky sice přežily, ale z hlediska bezpečnosti jejich provozu se v průběhu sedmi let staly prakticky neupotřebitelnými.

V červnu 1945 došla zpráva, že maršál Koněv daroval československé mládeži z válečné kořisti SSSR úplné vybavení německé letecké školy v Grunau bei Hirschberg- Jeżów Sudecki (Jelenia Góra). Český národní aeroklub, jako jediná letecká organizace, byl vládou ČSR pověřen převzetím materiálu a jeho převezením do republiky. Úkol to byl v dané situaci těžký, ale hořičtí se ho chopili s fortelem a sobě vlastním nadšením. Zorganizovali jednu z největších transportních skupin. Opatřili 3 nákladní automobily na dřevoplyn. Vybavili je dvěma přívěsy a 60 centy bukových špalíků jako pohonnou látkou. Výprava se skládala z řidičů a 17ti členné skupiny pomocníků a byla po zásluze odměněna. Do Hořic si přivezla dva větroně Grunau Baby IIb a později obdržela i dva kluzáky Schulgleiter SG 38. S takovým letadlovým parkem se již dalo létat. Narůstající počet letadel vyžadoval rovněž obstarání příslušného technického vybavení - auto, transportní vůz, naviják, traktor, ale především bylo potřebné vlastní letiště s hangárem. Poslední bylo také největším problémem. Hořičtí začali létat na náročnější technice. Byšička byla opuštěna. 

Plachtaři se přestěhovali na nedaleký Vřesník. Tady podmínky umožňovaly lety předepsané k pilotní zkoušce A i B. Když správně foukalo dojížděli s větroni Bejbinkami na Zvičinu, kde se za příznivého počasí prováděli lety na svahu v trvání i několika hodin..


V této době se všude již prováděly lety za navijákem, které umožňovaly starty do větších výšek 300 až 400 m, a to jak se školními tak i pokračovacími kluzáky. Tyto starty však vyžadovaly rovinatou plochu, tj. normální letiště. Bylo proto nutné opatřit naviják a přeškolit se na tyto typy startů. Starty za navijákem se tehdy provozovaly pod Gotthardem u Hořic, na Chlumec mezi obcí Chlum a Hořicemi a v neposlední řadě u obce Dobrá Voda.


.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------


Hlavní starostí v těchto dobách však bylo získání stále letištní plochy, kde by bylo možné létat na navijáku do výšky a tedy i delší dobu. To se podařilo za pomoci města Hořice zařídit na konci 40. let. 

Tato letištní plocha se nacházela mezi obcemi Domoslavice, Holovousy a Dobrá Voda.

Ještě do konce čtyřicátých let dostali hořičtí letci Z 24 Krajánek a Z 25 Šohaj.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Natáčení filmu o plachtařích Vítězná křídla. Zdroj. První použití rádiostanice ve větroni.


1.6.1954 ortofotomapa.