Letectví na území dnešního Královéhradeckého kraje

Vrchlabí Hohenelbe

Lánov

15.07.2025

od února 1914

Vrchlabský rodák inženýr Otto Schrimpel, v mnoha případech psaný též Schrimpl, byl také letecký konstruktér, který spolu se starším kolegou ing. Guido Prieselem postavil už v roce 1914 ve vrchlabské karosárně synů Ignáce Theodora Petery letuschopný motorový stroj. Malá dílna a plátěný hangár byl postaven ve Vejsplachách. Podrobnosti.

, od října 1914

od listopadu 1916

V dubnu 1917 Oblt. i.d. Res. Guido Prieselenem, příslušník k.u.k. Fliegerarsenal, obdržel povolení postavit jednomístný lehký stíhací dvouplošník vlastní konstrukce KEP (Kampf-Einsitze-Priesel) s motorem Hiero o výkonu 108 kW. Z počátku vznikala za přispění malé Peterovy firmy ve Vrchlabí. Pro ní to šlo o finančně příliš náročný projekt, takže Priesel byl nakonec donucen spojit své síly s továrníkem Karlem Hoierem z Fischamendu.

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Válka s Němci o Sudety.

od 27.11.1918 do 1919.

od 1919 do 27.12.1921.

od 27.12.1921 do prosince 1926.

, , od prosince 1926 do 1939.

Okolo roku 1930 se začalo u firmy Petera s výrobou kluzáků a jejich zalétávání na vrchu Žalý i Jankově kopci.

Plachtaři z Prostředního Lánova létali z kopce Špička.

Počátkem 30. let se spojily plachtařské party z Vrchlabí, Prostředního Lánova a z Trutnovska.

Ing. Theodor Petera, Edmund Schneider a Eugen Bönsch v roce 1932 .

V 30. letech úřad v Lánově povolil využít k létání plochu severně od dnešního letiště.

Letiště bylo zřízeno v roce 1933 pro kluzáky a větroně. Místní skupina MLL ve Vrchlabí.

Létalo se z Jankova kopce a později ze Žalého (okres Semily).

Prostory pro uskladnění kluzáků a větroňů Grunau Baby byly v továrně-karosárně Ing. Theodora Petery ve Vrchlabí.

Další mecenáši byli bratři Czerninové.

Před válkou létalo vedle jiných letadel asi 14 větroňů Grunau Baby I a II patřících Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) a Akademische Fliegergruppe při německém VUT v Praze. Kromě Prahy to byly VDF skupiny v Sudetech, Brně, Ústí n. L., Karlových Varech, Vrchlabí, Zábřehu, Liberci a Teplicích.

Vrchlabský větroň Grunau Baby I "Rübezahl" Krakonoš od VDF a za ním A.26.2 OK-OK-AAZ na letišti v Jilemnici (okres Semily). Kde to bylo? Kdy?

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Na podzim roku 1938 zaměstnávala firma Ing. Th. Petera und Sohne, Fahrzeug- u. Flugzeugwerke již asi 150 dělníků a úředníků.

Výroba školních kluzáků SG 38. Podrobnosti.

Němci pro účely výcviku využívali Jankův kopec.

V roce 1939 firma získala jako další závod bývalou tkalcovnu firmy Oesterreicher.

7.4.1940 Němci zbořili hangár Místní skupiny MLL v Poniklé, jehož zbytky odvezli, a kluzák, který se v hangáru nacházel, převezli do Vrchlabí pro potřeby Hitlerjugend.

V roce 1940 firma získala jako další závod bývalou tkalcovnu firmy Goldmann. Ve třech výrobních závodech firmy Petera se za druhé světové války rozjela válečná výroba, která byla zaměřena na válečný program. V roce 1940 byla zahájena výroba větroňů DFS Kranich IIb pro výcvik pilotů Luftwaffe. Na válečných zakázkách pracovali cizozemští dělníci, hlavně váleční zajatci totálně nasazení z Francie, Belgie, Polska, Holandska, Ukrajiny, Ruska aj. Po zahájení letecké výroby se zvýšil stav zaměstnanců až na 750 osob.

Firma Petera kooperovala na výrobě součástek pro letadla hlavně s firmou Letov Praha, na prototypu speciálního kluzáku pro dopravu osob a vojenského materiálu.

Jak dokládají zprávy o zajištěném materiálu po druhé světové válce, podílela se firma Petera na výrobě křidélek a přistávacích klapek pro letouny, kryty do pilotní kabiny pro letadla Arado.

Již v prosinci 1944 pracoval Flugtechnische Versuchsanstalt Prag na projektu nových variant křídla pro Ar 234. Prager Büro projektovalo křidélka a vztlakové klapky a větroně produkující firma Petera ve Vrchlabí vyráběla k zkouškám určené pokusné dřevěné křídlo s lomeným šípem. Můžeme uvažovat, že k montáži křídla na prototyp mělo dojít v areálu FVA v Praze-Letňanech, ale křídlo bylo po mnoha průtazích dokončeno a převezeno do Prahy až po válce. Jestli byl v Praze již za války připraven nějaký prototyp k montáži křídla, nevíme. Pro firmu Arado v Brandenburgu měla firma připraveny například 2 sady křídel pro pokusné letadlo Ar 234 a různé další příslušenství.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Vznikla ČNA odbočka Vrchlabí. Kdy?

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Znárodnění (krádež) továrny.

Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:

závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),

závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),

závod 4 – opravny vozidel,

závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),

závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),

ing. Mráz továrna na letadla v Chocni v národní správě).

Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 5 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.

V letech 1946-1947 činnost ČNA odbočka Vrchlabí. Klub vedli synové Ing. Petery, majitele továrny na karoserie a letadla.

Létalo se z Jankova kopce.

Zajímavý je postřeh Jaroslava Prchala, který vzpomíná, že ČNA odbočka Jilemnice létala na letišti ve Vrchlabí, kde byla ČNA odbočka Vrchlabí hned po válce a náčelníkem byl Václav Uhlíř, pozdější kapitán ČSA.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

V roce 1948 vzniklo jižněji rovinné současné letiště, byl postaven dřevěný hangár a začalo se školit létání na kluzácích.

V roce 1949 pražák Pavel Novák zahájil výcvik na bezmotorových letadlech na letišti letecké školy ČNA odbočka Kralupy nad Vltavou. Také obdržel předvolání k účasti plachtového výcviku do letecké školy ČNA odbočka Vrchlabí od Hlavního inspektorátu branné výchovy (HIBV), kam se tedy přesunul a ve výcviku pokračoval. Instruktory byl tehdy vedoucí školy V. Uhlíř a Jar. Kumpošt . První lety byly prováděny na svahu Jankova kopce nad městem gumicukem. Na místo startu se kluzáky dopravovaly motorovým navijákem. Další skluzy a přímé lety byly už prováděny s kluzáky ŠK 38 OK-5237 a OK-5493 už na letišti ve Vrchlabí. Zde složil Zkoušku A po nalétání 11 min a 7 sec. a Zkoušku B po nalétání 31 min. a 51 sec. ve Vrchlabí. Přezkoušení a další lety pro splnění podmínek zkoušky C prováděl na letišti mateřského aeroklubu ALAZu v Čakovicích a i v Brandýse n. Labem (okres Praha-východ). Zdroj.

Od počátku roku 1950 byla organizována nová ÚPŠ Vrchlabí, kam byl přijati jako placení instruktoři Ladislav Háza z Hodkovic nad Mohelskou, Jaroslav Kumpošt a Věra Špačková ke dni 1.6.1950.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Piper L-4H OK-XIL od Zemské plachtařské školy v Medlánkách. Soustředění ve Vrchlabí 1950 .