Proudové letouny od KG (J) 6 v Česku

14.04.2026

Zdroj.

Zdroj.

Přeškolení bombardovacích pilotů na stíhací piloty se zaměření na ničení nepřátelských bombardérů ve dne za každého počasí. Ergänzungstruppe IX. Fliegerkorps.

Přeškolení zkušených bombardovacích pilotů KG 6 na stíhací piloty se zaměřením na masové útoky na americké bombardéry za každého počasí.

Stab a I. Gruppe měly obsadit letiště Praha-Kbely (Prag-Gbell), II. Gruppe základnu v Klecanech (Prag-Kletzan) a III. Gruppe pak Prahu-Ruzyni (Prag-Rusin). Všechny uvedené Gruppe byly v této době vedeny jako „Umrüst. u. Umschul.“, tedy v přezbrojení a přeškolení.

Stab/KG (J) 6 se usadil nejspíše v Praze-Ruzyni, kde je od 20.10.1944 zaznamenáván. V původních dokumentech je ale jeho umístění udáváno různě. K 10.10.1944 jej materiály Gen.Qu.6.Abt. zaznamenávají nejprve v Praze-Kbelích a až o deset dní později v Praze-Ruzyni. Zde je Stab/KG (J) 6 uváděn také 10.1.1945. Telefonní seznam jednotlivých stanovišť pražské vojenské posádky udává pozici ústředny Stab/K.G. (J) 6 v „Prag XIX Wokowitz“, tedy u Ruzyně.

Velitel Geschwaderkommodor KG 6 Oberstleutnant Hermann Hogeback - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.2.1943, jako 192 z celkem 869). Na fotce ještě jako Major, mezi únorem a srpnem 1943.

21.10.1944 z Dresden-Rockau se přesunula II./KG 6. Velitel Gruppenkommandeur II./KG 6 Hauptmann Hans-Joachim Faulhaber. Kdy se II./KG 6 přestěhovala na klecanské letiště?

V říjnu 1944 z Punschran? se přesunula III./KG 6.

Velitel Gruppenkommandeur III./KG 6 Hauptmann Hans Baasner - nositel vysokého vyznamenání - Rytířského kříže Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (14.3.1944, jeden z 7 313) .

23.11.1944 III./KG 6 přejmenována na stíhací III./KG (J) 6.

V prosinci 1944 III./KG (J) 6 měla 10 kusů Fw 190 A-8.

22.12.1944 u obce Statenice nouzové přistání letounu Bü 181C WNr. 330859 "SV+NY". Četníci na místě zůstali až do okamžiku, kdy nepoškozené letadlo v 12.30 hod. opět odstartovalo.

23.12.1944 v 14 hod. u obce Hostivice u vechtru č. 13 u železniční trati Praha-Kladno pro poruchu motoru nouzové přistání Bf 109 G‑10 WNr. 130365 od KG (J) 6. Stroj byl jen lehce poškozen a jeho pilot se nezraněn zachránil.

23.12.1944 průzkum odhalil na letišti 39 stíhaček.

24.12.1944 v 15.50 hod. u obce Drahelčice pro přehřátí motoru nouzové přistání Bf 109 WNr. 332349 od KG (J) 6. Pilot Obfw. Reich byl nezraněn.

19.1.1945 navštívil KG (J) 6 SS-Obergruppenführer und General der Waffen-SS und Polizei K. H. Frank. Přihlížel letovému provozu.

Provoz proudových letounů Me 262 u nás

MAPA letišť s provozem proudových letounů Me 262.

27.1.1945 mezi 9.30-17.30 hod. se v Budějovicích uskutečnilo 8 letů proudových strojů Me 262. Zálety v LBB smontovaných letounů.

V lednu byly ke III./KG (J) 6 přiděleny první dva kusy Me 262A a výcvik tak mohl být zahájen v únoru. Nebo 25.2.1945 přiletěly první dva Me 262 asi z Chebu nebo z Budějovic. Letecký petrolej J2 nebo K1 (LRX).

31.1.1945 (8.2.1945) se rozhodlo, že Stab/KG (J) 6 ve Kbelích a III./KG (J) 6 bude přeškolena na Me 262. Ve Kbelích a Klecanech pokračovala I./KG (J) 6 a II./KG (J) 6 ve výcviku na stíhačkách Bf 109 G.

K 31.1.1945 představovala I./KG (J) 6 celkem 487 lidí, z toho 417 leteckého personálu, II./KG (J) 6 pak 569 lidí, z toho 501 leteckého personálu a III./KG (J) 6 dalších 832 lidí, z toho 656 leteckého personálu. Celkem tedy KG (J) 6 představovala okolo 1 900 vojáků, rozmístěným v Praze a okolí!

Přednostně vyzbrojena 7./KG (J) 6.

Ze vzpomínek a dat pilotů KG (J) 6 vyplývá, že velitelé jednotky, tzn. Hogeback a Baasner, se o výcvik personálu příliš nestarali. Sice absolvovali přeškolení pro sebe a Stab/KG (J) 6, ale letový personál jednotlivých Staffel prošel výcvikem pod vedením svých velitelů. Pravděpodobně nejvíce se angažoval velitel 9./KG (J) 6 Oblt. Helmut Oberdieck, jehož návrh postupu byl následně převzat i 7. a 8. Staffel. Předpoklad délky přeškolení byl 1-2 (!) dny na jednu Staffel. Instruktáž (zřejmě technická) byla prováděna v Chebu (dle Oberdiecka), nevíme však, zda to bylo pravidlem. Pilotů bylo mnohem více než letadel. Vlastní cvičné lety na Me 262 probíhaly v Praze, alespoň tak je to potvrzeno z letových deníků. Oberdieck se ve svém postupu přeškolení zaměřil i na zkrácení odletu a přiblížení k letišti a také rolování na zemi. Je to jasný důsledek nedostatku paliva a nebezpečí ze strany amerických stíhačů.

7.2.1945 v 9.50 hod. na pole mezi železniční tratí Peterkovým mlýnem v Hostivici (okres Praha-západ) se zřítilo Ar 96 a zcela shořelo. Fw. Rudolf Jüngel od 9./KG (J) 6 zahynul. Letecká badatelna

17.2.1945 průzkum 15th USAAF z Itálie odhalil 47 stíhaček, 25 Bf 110 či Ju 88 a a 3 bombardéry.

Posledním, nepřímým důkazem o vrcholícím výcviku pilotů KG (J) 6 mohou být záznamy o cvičných letech s použitím radiové navigační techniky, určené k vedení skupin stíhačů. Záznamy hovoří o letech jak v Praze, tak i Hörschingu, a to přibližně od poloviny února 1945. Nazývány byly jako Hermine-Erpr., Hermine-Kringel, Egon Führung, Y-Führung. (Někteří piloti do zápisníku letů je označovali jako Egonführung, Erfliegen Egon Y (G. Parge), Hermine-Erpr., Hermine-Kringel, Y-Fhrg.-Kringel, Y-Führung, Hermine, BaKe (H. Schlichting).) Dokládají, že zde bylo jednak pozemní zařízení takovýchto systémů, jednotky měly a využívaly příslušně vybavené letouny (Bf 109 G‑10/R6, Fw 190 A‑8/9/R11) a personál byl schopen provádět cvičné lety ve větších skupinách a s využitím těchto prostředků. Rozsah tohoto výcviku a jeho výsledek ale nejsme schopni z dostupných záznamů zhodnotit.

25.2.1945 v 10 hod. zřícení Fw 190 od 7./KG (J) 6. Gefr. Eugen Seeger zahynul. Letecká badatelna.

----------

----------

----------

----------

1.3.1945

----------

2.3.1945 tři stíhací piloti 352nd FG, 8th USAAF z Velké Británie zaútočili – jako vůbec první Američané – na ruzyňské letiště: Lt. Col. Willie O. Jackson, Jr. a 1st Lt. Charles C. Pattillo zde poškodili po dvou letadlech neznámého typu a Capt. Chester V. Harker poškodil po jednom Fw 190 a Me 410. Šlo současně o první akci hloubkařů na území Prahy v dnešních hranicích.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

Od konce listopadu 1944 Wilhelm Niederkrüger od KG (J) 54 prodělával přecvičení v Praze-Ruzyni a létal na Bü 181, Fw 44, Ar 96 B a Fw 190. Intenzita letů se prudce snížila na konci ledna a v únoru už provedl pouhé dva vzlety s Ar 96 B a Fw 190. Další dva lety na stejných typech stihl do 6.3.1945 a pak následovala do 11.3.1945 přestávka, zřejmě opět vyplněná teoretickou přípravou. Tento den vzlétl ve 14.17 hod. z Ruzyně ke svému prvnímu letu s Me 262 "černá 4" a po 10-ti minutách v pořádku přistál. I on nebyl žádným nováčkem a premiérový let na Me 262 byl jeho 1 070. v pořadí. Dále pokračoval dvěma krátkými lety v okolí letiště (Platzflug), jedním neidentifikovaným letem (Zufliegen??) a letem výškovým (Höhenflug). Následoval průzkum počasí (Wetteraufklärung), kdy z Ruzyně přeletěl do Larzu (místo není řádně čitelné) a návrat zpět do Ruzyně. Dále pilot pokračoval dvěma lety v okolí Ruzyně  (Platzflug) a zápisník náhle končí. Důvod není jasný.

----------

----------

----------

----------

----------

Z letových záznamů Oblt. Wolfganga Löheho vyplývá, že lety na Me 262 v Praze-Ruzyni uskutečnil už mezi 16.3.1945-23.3.1945. Záznamy nám tak dávají možnost odhalit poměrně málo známou praxi přeškolování pilotů KG (J) 54 na Me 262 v této době. Wolfgang Löhe absolvoval svůj první let na Me 262 16.12.1944 v Giebelstadtu v rámci 6. Staffel. Let proběhl na Me 262 B "B3+ZP" s instruktorem Beckem. Následoval výcvik na Bü 181 a další tři lety (2 x 2.2.1945 a 1 x 21.2.1945) na "B3+ZP". Pak přibyla i pilotáž na zřejmě jednomístných Me 262 a 9.3.1945 prodělal Löhe poslední lety v Kitzingenu. Výcvik však ještě nebyl dokončen a navíc Kitzingen byl nebezpečně blízko operačního prostoru jednotky a často jej navštěvovali spojenečtí stíhači (proto také ty dlouhé prodlevy mezi jednotlivými cvičnými lety). Wolfgang Löhe proto odjel do Prahy a od 16. do 23.3.1945 zde prodělal dalších deset letů na Me 262 (bohužel, ve svém letovém denníku neuvedl jejich označení). Jednalo se především o navigační lety a střelby, tedy vysloveně výcvikové záležitosti. V tuto dobu, však žádné Me 262 od KG (J) 54 v Praze nebyly. Zato zde byly Me 262 od III./KG (J) 6, také ve výcviku, takže piloti od KG (J) 54 absolvovali výcvik spolu se svými kolegy od KG (J) 6.

----------

17.3.1945 zřejmě právě proti bombardovacímu svazu, který se někdy kolem 13.20 hod. vracel nad hřebenem Krušných hor zpět do Anglie, byli prvně vysláni stíhači od KG (J) 6.

----------

----------

19.3.1945 zřícení Me 262 u obce Chýně (okres Praha-západ).

----------

----------

Předpokládáme, že k přeškolení na Me 262 byly určeni nejzkušenější piloti. Tento záměr potvrzuje zpráva z 21.3.1945, ve kterém se uvádí stanovisko IX. (J) Fliegerkorps v Treuenbrietzen u Berlína k této otázce. K přeškolení na Me 262 měli být přijímáni (určeni) pouze nositelé Železného kříže ve zlatě. Pravděpodobně to souviselo s nedostatkem proudové techniky pro výcvik a Luftwaffe si chtěla být jista, že vložené úsilí nenarazí na nedostatek zkušeností pilota a vrátí se velice rychle zpět. Samozřejmě ve formě pilota schopného ovládat Me 262. Záměr to byl sice logický, ale realita byla poněkud jiná. Rozhodně ne všichni piloti KG (J) 6 absolvující lety na Me 262 tuto podmínku splňovali. Samotné přeškolení probíhalo skutečně bleskovým tempem.

----------

----------

----------

----------

Pražská Ruzyně figurovala v úvahách Luftwaffe jako vhodná operační základna proudových stíhačů. V seznamu 25 letišť vhodných právě pro proudové stroje z 25.3.1945 je jako jediná z českého prostoru zmiňována právě Praha-Ruzyně (zřejmě především pro její betonovou vzletovou dráhu, což byl ideální předpoklad působení Me 262). Dokument popisoval zamýšlené posilování lehkého a středního flaku, zaměření protiletadlové obrany (přednostně na vzletové dráhy, pak na ostatní zařízení), atd. Výsledky měly být hlášeny do 15.4.1945 na Luftwaffenkommando West. Na konci března a začátku dubna se posilování protiletadlové obrany vybraných základen stalo důležitým úkolem.

----------

V průběhu výcviku dne 26.3.1945 došlo u III./KG (J) 6 k výměně na postu velitele, kdy dosavadní velitel Hptm. Hans Baasner převzal po zraněném Majoru Ottfriedu Sehrtovi (zraněn 25.3.1945) velení nad I./KG (J) 54. Novým velitelem se stal Oblt. Helmut Overdieck.

----------

27.3.1945 americký průzkum zjistil na letišti 26 Mistelů, 21 kusů Ju 88, 14 kusů Bf 109, 25 kusů Bf 110, pět Me 262, jeden Fw 200, 17 kusů Si 204, 11 kusů Fi 156 a dva Ju 52/3m.

----------

28.3.1945 z Fürstenfeldbrucku přiletěla 6./KG (J) 54 s 6 kusy Me 262 A. Ausbildungs-Kommando II./KG (J) 54. Velitel Staffelkapitän Hauptmann Helmut Kornagel.

Záznamy v letovém deníku Ofw. Franze Gappa (8./KG (J) 6) potvrzují uvedené skutečnosti. Do začátku března (do 4.3.1945) létal na Bf 109 a cvičných strojích, kde působil i jako instruktor. Po tomto datu měl 14-ti denní přestávku, kdy zřejmě absolvoval teoretické školení pro lety s Me 262. 18. a 19.3.1945 prodělal tři lety na Ar 96B, ale opět pravděpodobně jako instruktor. Až 28.3.1945 provedl z Ruzyně své první dva lety na Me 262A "červená 2" v délce 6 a 8 minut, následující den pak 54 minutový výškový let na Me 262A "červená 1". Před svým prvním startem na Me 262 tedy prodělal pouze teoretickou přípravu. Nutno však podotknout, že se jednalo o zkušeného letce, protože zmiňovaný první vzlet na Me 262 byl jeho 1635. letem. Skladba cvičných letů na Me 262 byla následující. Dva krátké (šesti a osmiminutový) lety v okolí letiště („Platzflug“), jeden výškový let do 9 200 m (Höhenflug), let na jeden motor (Ein TL Flug), při kterém Gapp nárokoval sestřel Liberatoru, let ve dvojici (Rotte Flug) s naváděním ze země a let ve dvojici se střelbou (Rotte Flug Schiessen). To vše mezi 28.3. až 4.4.1945. Celkový nálet těchto cvičných letů činil 3 hod. a 2 minuty.

----------

----------

----------

Od ledna do konce března 1945 obdržela III./KG (J) 6 celkem 13 strojů Me 262 a jak bylo výše zmíněno 7 z nich ztratila během výcviku.(?)

31.3.1945 III./KG (J) 6 vykazovala celkem 13 kusů Me 262 a všechny je vedla jako bojeschopné.

----------

Na začátku dubna 1945, před příletem dalších útvarů IX. (J) Fliegerkorps na české území, tak III./KG (J) 6 stále nedosáhla operační způsobilosti. Výcvik na vrtulových Bf 109 G a K probíhal, ale rozhodně nebyl dokončen. Při střetu se spojeneckými stíhači, jakým byl například náhodný boj z 31.3.1945, neměli piloti KG (J) 6 mnoho šancí. Poslat je v tomto stavu do operační činnosti nebylo možné. Přeškolování na Me 262 běželo pouze u III./KG (J) 6, ale počet jejích letadel byl nízký. To samozřejmě bránilo větší intenzitě výcviku a případné operační nasazení by nepřineslo žádný zásadní zvrat v síle proudových jednotek Luftwaffe. Útvar tak pokračoval v programu přeškolování a také oficiální dokumenty Luftwaffe jej stále vedly ve výcviku. Vše měl změnit až přesun skutečně operačních jednotek IX. (J) Fliegerkorps.

----------

2.4.1945 v 17.45 hod. u obce Koštov (okres Ústí nad Labem) se zřítil německý proudový stíhač Me 262 A-1a od 7./KG (J) 6 z Ruzyně. Pilot Uffz. Günter Blütchen zahynul. Letecká badatelna.

----------

----------

----------

----------

Jednou z prvních zmínek o pražské prostoru v materiálech IX. (J) Fliegerkorps je hlášení 9. Flieger-Division (J) k IX. (J) Fliegerkorps z 6.4.1945, ve kterém se uvádí, že vzhledem k pozemní situaci nebylo dosud možné provést přesun leteckého paliva do oblasti Prahy. Z toho vyplývá, že v tuto dobu už plány nebo úvahy o přesunu proudových jednotek ze severu musely existovat a prostor se měl připravit na jejich přílet. Podle dokumentů z pozdější doby usuzujeme, že záměr velení Luftwaffe byl přemístit útvary pod velením IX. (J) Fliegerkorps do jižního Německa a Rakouska do okolí Lechfeldu, Platllingu a Mnichova. Dočasně se počítalo s umístěním jejich částí do okolí Prahy, ale finálně se měly soustředit dále na jih.

----------

Nadále probíhaly přesuny personálu určeného k přeškolení na Me 262. Například 7.4.1945 IX. (J) Fliegerkorps informoval 9. Flieger-Division (J) v Praze o nastávajícím přesunu 8 důstojníků včetně 3 majorů ke KG (J) 54 a 4 důstojníků včetně majora a kapitána ke III./KG (J) 6. Z toho je vidět, že nejzkušenější piloti byli soustřeďováni do III. Gruppe, která jediná přeškolování na Schwalbe prováděla. Zároveň to potvrzuje, že výcvik stále spadal do odpovědnosti 9. Flieger-Division (J).

----------

8.4.1945 americký letecký průzkum 15th USAAF z Itálie zachytil vedle 16-ti Me 262, také jeden Ar 234 asi od III./EKG 1 v Alt-Lönnewitz.

8.4.1945 vydal IX. (J) Fliegerkorps rozkaz svým operačním útvarům o přemístění na nové základny. I./JG 7 měla  přeletět do Lechfeldu, III./JG 7 do Mnichova a I./KG (J) 54 do Fürstenfeldbrucku. Přílet měl být okamžitě nahlášen na IX. (J) Fliegerkorps. Jednalo se o záměr, jednotky operovaly v tuto dobu z jiných základen (I./JG 7 v Brandenburgu, Burgu, Oranienburgu; III./JG 7 v Parchimu, Oranienburgu, Larzu, Brandenburgu a I./KG (J) 54 v Zerbstu) a nakonec se na zmíněná místa nedostaly. Nicméně rozhodnutí o přesunu na jih je z této zprávy zřejmé. Zajímavé je i hlášení ze stejného dne, kdy 9. Flieger-Division (J) zmiňovala letecké útvary působící v jeho rámci - KG 51, KG (J) 6 a KG (J) 54 a II./EKG (J). Vztah IX. (J) Fliegerkorps a 9. Flieger-Division (J) není zcela jasný. 9. Flieger-Division (J) měla zajišťovat výcvik pilotů pro IX. (J) Fliegerkorps, ale proč jsou v její podřízenosti v tomto hlášení uváděny i KG 51 a KG (J) 54, v tuto dobu již plně operační, nevíme. Samozřejmě, některé Gruppe těchto jednotek byly stále ve výcviku, jiné však už naplno bojovaly. Protože jde o zprávu zachycenou britskou zpravodajskou službou, nemůžeme vyloučit zkomolení, případně neúplné zachycení textu. Objevuje se zde zmínka o II./EKG (J), což byla, vedle I./EKG (J), další část výcvikové jednotky pro doplňování stavů KG (J) útvarů.

----------

9.4.1945 provedla americká 8th USAAF z Velké Británie útoky na letiště v jižním Německu - Fürstenfeldbruck, Oberpfaffenhofen, Neuburg, München-Riem, Lechfeld, Leipheim, Memmingen, Landsberg.

9.4.1945 byly stíhací I. a II./KG (J) 6 ve Kbelích a Klecanech rozpuštěny a jejich personál se přesunul k 10. a 11. parašutistické divizi (10. a 11. Fallschirm-Jäger Division) do rakouského Grazu. Letci přešli k III./KG (J) 6 na Ruzyni.

----------

10.4.1945  

Ortofotomapa z dubna 1945 . Kdy?

10.4.1945 provedla americká 8th USAAF z Velké Británie útoky na letiště na severu - Brandenburg-Briest, Rechlin-Lärz, Oranienburg, Neuruppin, Burg, Parchim a to tak úspěšně, že základny byly pro další operační činnost nevyhovující. Severoněmecká letiště byla také ohrožena očekávaným útokem na Berlín a bylo tedy nutné přesunout cenné jednotky do bezpečnějších oblastí.

10.4.1945 hlásil IX. (J) Fliegerkorps přesun letců z I. a II./ KG (J) 6 ke III. Gruppe. První Gruppe opustili Maj. Haller (její velitel), Hptm. Traxlmayr, Hptm. Burghard a Hptm. Bertram, druhou pak Hptm. Kunze, Hptm. Zöllner, Hptm. Beck a Obltn. Sichritz. Zajímavostí je zmínka o Hptm. Zöllnerovi. Pokud se jednalo o Hptm. Erwina Zöllnera, pak musí být zpráva nepřesná, protože ten 31.3.1945 zahynul při střetu s americkými stíhači. Protože zdrojem informace je zachycená radiokorespondence britskou výzvědnou službou, mohlo dojít k chybě při zápisu data a ve skutečnosti se jednalo o 10.3.1945, je to však pouze spekulace. Přesto i tato zpráva potvrzuje záměr soustředit nejzkušenější personál do III. Gruppe pro výcvik na Me 262.

10.4.1945 III./KG (J) 6 vykazovala celkem 13 kusů Me 262 a všechny je vedla jako bojeschopné. 29. téhož měsíce se stav zvýšil na 14 strojů z toho 12 operačních. Poslední údaj máme z 30.4.1945, kdy III./KG( J) 6 hlásí opět 14 Me 262 ve svém stavu, z toho 12 schopných nasazení. Zajímavé je, že pilotů měl ve stejnou dobu 74, z toho 64 schopných akce. Pilotů tedy bylo několikráte více než letuchopných strojů. Operační síla III./KG( J) 6 tedy nikdy nebyla, z hlediska počtu strojů, příliš veliká. Pravděpodobně to souviselo s nedokončeným výcvikem pilotů a přednostním přidělováním Me 262 útvarům se zkušeným personálem. V Čechách to v tuto dobu byla především JG 7.

Úkony spojené s přesunem pokračovaly. Vrchní velení Luftwaffe (OKL) instruovalo 10.4.1945 Luftwaffenkommando West, že má hledat vhodné náhradní základny pro proudové stíhače s minimální vzletovou plochou 1700 x 200 m a možná místa ihned hlásit na IX. (J) Fliegerkorps. Žádost byla směřována na Luftwaffenkommando West, protože předpokládané nové základny proudových jednotek měly ležet v prostoru jeho působnosti, tzn. v jižním Německu.

----------

11.4.1945 IX. (J) Fliegerkorps vydal rozkaz své 1. Jagddivision (s informací pro 7. Jagddivision (pod Luftwaffenkommando West) a 8. Jagddivision (pod Luftflotte 4)). Měly se vyhledával náhradní letiště a alternativní přistávací plochy pro proudová letadla, včetně možného použití dálnic a návrhy měly vzejít právě od 1., 7. a 8. Jagddivision.

Mnohem důležitější je však depeše IX. (J) Fliegerkorps k 1. Jagddivision (opět s informací k 7. Jagddivision a 8. Jagddivision) z 20.30 hod. V ní se praví, že: "…rozkaz o přesunu proudových jednotek do Prahy, Alt Lönnewitz a Brandisu se očekává v nejbližší době". Po jeho obdržení přeletí "I Staffeln" na tato letiště a "II Staffeln" dále na jih." Dále na jih“ jsou míněny základny v jižním Německu a Rakousku. Co přesně znamená výraz "I Staffeln" a "II Staffeln" není jasné. Z textu jasně vyplývá záměr rozdělit síly jednotek a jejich část umístit do pražského prostoru. Tím se plán přesunu na jih pozměnil a proudové útvary IX. (J) Fliegerkorps se měly objevit v Česku.

V době přesunu operačních proudových jednotek IX. (J) Fliegerkorps do pražské ho prostoru, tzn. po 11.4.1945, spadala tato oblast do operační podřízenost Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), které odpovídalo za střední oblast východní fronty. Většina jeho operačních jednotek se nacházela na Moravě, fronta byla právě v okolí Ostravy s podřízeným VIII. Fliegerkorps. Dále v zázemí, tzn. i v okolí Prahy, se nacházely především transportní jednotky nebo útvary na přezbrojení. Administrativně podléhal tento prostor Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII), který samozřejmě také náležel pod Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Tato složka se starala především o zázemí operačních útvarů, jako bylo zásobování pohonnými hmotami, dodávky munice, oprava techniky a protiletecká obrana leteckých základen. Je zajímavé, že IX. (J) Fliegerkorps, tedy operační část Luftflotte Reich, byla přesunuta na území spravovaném Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), resp. Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII), aniž by nad ní mělo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nějakou pravomoc. Pravdou je, že na operační nasazení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) to nemělo příliš velký vliv, protože bojové útvary byly dislokovány více na východě, na Moravě. Určitě to však znamenalo zásah do zásobování palivem, což byl velice palčivý problém a také do protiletadlové obrany letišť v okolí Prahy.

Operační části Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) však ve svých materiálech přílet IX. (J) Fliegerkorps vůbec nezaznamenaly, přestože se usadil v jejich prostoru. Pravděpodobně, ale to nemáme potvrzeno, byl informován pouze Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) jako přímý administrativní správce. Pro Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) to tedy jistě znamenalo přítěž. Jak jsme již zmínili, přesun probíhal po částech a jednotky nezačaly okamžitě s bojovými akcemi. Z letového deníku Obr.Fhr. Günthera Eilhardta (I./KG (J)54) je patrná přestávka v létání mezi 11. a 17.4.1945, kdy se zřejmě čekalo na přílet dalších Me 262 a personál se seznamoval s novou základnou. Podobně hovoří i záznamy příslušníků JG 7. Například Lt. Fritz R. Müller (11./JG 7) se po svém nasazení z Larzu 9.4.1945 znovu utkal s nepřítelem až 17.4.1945, kdy už startoval z Prahy. Opět je zde několikadenní přestávka, během které se musel dostat do Prahy. Víme, že mu v tom několikráte zabránilo špatné počasí a v Ruzyni přistál až 16.4.11945. Přestávku v nasazení možná nezpůsobil jen přesun. Jednak v období mezi 11. a 15.4.1945 Američané neprovedli žádný rozsáhlejší útok a rovněž nepřízeň počasí nad střední Evropou omezovala letecké operace.

11.4.1945 z Brandenburg-Briest do Žatce přiletěl Stab/JG 7 s pěti Me 262. Velitel Kommodor Major Theodor Weißenberger.

----------

12.4.1945 IX. (J) Fliegerkorps vydal podrobnější instrukce k přesunu, kdy instruoval své jednotky o povinnosti vzít si s sebou i náhradní díly. Ty si útvary měly obstarat ve skladech Luftwaffe v Kyritz a Oranienburgu, ve výrobních závodech v Köthenu (motory) a Muldensteinu a také v opravnách. Bylo jasné, že přesun leteckých částí bude mnohem rychlejší než pozemního personálu a vzhledem k situaci na frontách nebude přejezd do jižního prostoru snadnou záležitostí. Operační části jednotek se tak musely postarat samy o sebe.

V kontrastu s relativním klidem u I./KG (J) 54 a JG 7 nám zajímavý záznam nabízí letový deník Franze Gappa z 8./KG (J) 6. Dne 12.4.1945 vzlétl ve 12.40 hod. s Me 262 "červená 3" na bojový let a po přistání ve 13.45 hod. nárokoval sestřel P-38. Znovu však americká strana neregistruje tento den žádnou ztrátu Lightningu. Pokud se Gapp skutečně setkal s P-38, jednalo se pravděpodobně o průzkumný stroj. Nejzajímavějším je však označení letu jako Feindflug, tzn. bojový nebo operační. Toto je nejranější (námi) ověřený záznam o bojovém letu příslušníka III./KG (J) 6 na Me 262.

12.4.1945 na Plzeňsku je dokumentována také jedna havárie. Situační zpráva Okresního velitelství četnictva v Kralovicích krátce zmiňuje nouzové přistání německého stíhacího letadla u obce Dřevec bez zranění pilota nebo pilotů. Asi to byla Me 262 B od III./KG (J) 6.

Zdá se, že zatímco nově přibylé jednotky, tzn. Stab, I. a III./JG 7 a I./ KG (J) 54 měly po přesunu krátkou přestávku v boji, III./KG (J) 6, dosud ve výcviku, byla prohlášena za operační. Důvodem však nebyl dokončený výcvik personálu, ale přílet operačních útvarů IX. (J) Fliegerkorps.

----------

Počasí nepřálo přeletům ze severního Německa.

----------

----------

15.4.1945 z Grossenhain do Kbel se přesunula III./JG 27. Stíhačky Bf 109 K k ochraně startujících Me 262 z Ruzyně.

Staffelkapitän 7./KG (J) 6 Oblt. Henning Gulde společně s Lt. Heinrichem Schlichtingem provedli dvě polní (Ackerlandungen) přistání s Fi 156 "DK+DS". Pravděpodobně se jednalo o typování vhodných ploch pro nouzová přistání.

----------

Na Ruzyni 197 letadel, z toho minimálně 61 kusů Me 262.

16.4.1945 nálet amerických hloubkařů. V 14.55 hod. zaznamenala pražská služba CPO zahájení útoku stíhaček 8th USAAF z Velké Británie na letiště ve Kbelích, po 15 min následovaly Letňany a Čakovice. Jeho aktéry byli Mustangy od 4th FG, následováni 503rd FS, 339th FG. Letci 78th FG zaútočili na letiště v Kralupech nad Vltavou a Klecanech a kolem 16 hod. se připojili k útokům v prostoru Kbel. Akce nad Prahou stála Američany 9 letadel, tři letci přišli o život. Mezi stovkami zničených letadel v pražském prostoru se obávaný protivník Me 262 objevuje výjimečně, pouze Lt. Francis E. Harrington od 83rd FS, 78th FG zničil jediný kus. Z okolností vyplývá, že se nacházel na travnatém letišti v Klecanech. Zde však přítomnost Me 262 není pravděpodobná. Cílem pro Mustangy 4th FG, vedené Lt.Col. Sidney S. Woodsem, se stala letiště v okolí Prahy. Američané nárokovali celkem 61 zničených letadel. Nejlépe si vedl 2/Lt Douglas P. Pederson, který sám nárokoval osm vítězství. III./JG 27 ve Kbelích přišla o většinu svých Bf 109 k ochraně startujících Me 262 z Ruzyně.

V 15. hod. při příletu ke svému cíly - letišti Kbely ruzyňský flak sestřelil P-51D S/N: 44-13831 od 336th FS, 4th FG, který se zřítil mezi obcemi Ořech a Chýnice (okres Praha-západ), poblíž lomu Mramorka. Pilot Capt. Leroy A. Carpenter Jr., vyskočil z letounu v malé výšce a padák se mu nestačil otevřít. Letecká badatelna.

V 16.15 hod. během odletu od Kbel na západ ruzyňský flak sestřelil P-51D S/N: 44-63214 "MX-R" od 82nd FS, 78th FG, který se zřítil do Šáreckého údolí na východním okraji základny. Capt. Robert B. Holmes zahynul. Letecká badatelna.

XIX.TAC, 9th USAAF, podporující postup Pattonovy 3. armády, vyslalo do prostoru vymezeného Prahou, Plzní a Mariánskými Lázněmi (uváděno Marienberg) stíhací bombardéry 368tg FG. Tři desítky nasazených P-47 Thunderbolt uskutečnily během dne 3 průzkumné mise, jejich činnost souvisí s dvaceti útoky na vlaky, vozidla a koňské povozy, které se odehrály na Kladensku, Rakovnicku a Lounsku. Během druhé denní mise vyměnilo 12 Thunderboltů 397th FS obvyklé koňské povozy za útok na nepřátelské letiště v prostoru L-6689, patrně Letňany, kde zničili 5 a poškodili 6 letadel Ju 52 a Ju 88. Při odletu se setkali se skupinou 12 Me 262 a v následném souboji měli Lt. Vernon O. Fein a Lt. Hanry A. Yandel dva z nich sestřelit.

Přiletělo dvanáct amerických P-47 Thunderbolt nad Ruzyni, odkud právě startovalo dvanáct Me 262. Dvě turbíny byly sestřeleny. Pilot Lt. Hanry A. Yandel sestřelil nad Řeporyjemi (okres Hlavní město Praha) Me 262. Letoun dopadl u  čp. 498, rozbořil plot se zdivem a požárem zničena střecha. Uffz. Harald König od 1./JG 7 se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

Z neznámých důvodů útoky minuly nejdůležitější pražskou základnu v Ruzyni. Fonogram služby CPO dokonce výslovně zmiňuje, že Ruzyně napadena nebyla, ale pouze zde došlo k havárii letadla.

----------

17.4.1945 primárním cílem bombardérů 8th USAAF z Velké Británie byla železniční zařízení v Drážďanech, na která se mělo zaměřit celé uskupení 450 strojů 1st Air Division posílené ještě o dvě stovky bombardérů 3rd Air Division, dohromady 19 BG. Menší svazy měly napadnout cíle v Čechách, nádraží v Ústí nad Labem bylo cílem pro samostatný 13th BW, nádraží Roudnice nad Labem a blízké sklady paliva v Hněvicích měl zničit 93rd BW. Plány operace významně narušilo nepříznivé počasí, které jednak bylo příčinou navigačních omylů, jednak oblačnost nad cílovou oblastí donutila řadu jednotek k opakování náletu, proto se bombardování Drážďan protáhlo od 13.47 do 15.12 hodin. Vše se dělo pod intenzívní palbou protiletadlových děl z oblasti severočeského Mostu i samotných Drážďan, která způsobila ztrátu 4 bombardérů, další dva stroje se zřítily po vzájemné strážce.

Do nepřehledné situace v prostoru Drážďan zasáhlo několik desítek Me 262. Letci z formace 38 bombardérů 401st BG na čele svazu zahlédli patrně první, připravující se německé proudové stíhače.

Následující formace 33 strojů 398th BG již čelila jejich útoku, kterým byly vážně poškozeny tři bombardéry.

Jen 3 minuty před odhozením bomb v 13.50 hod. zpozorovali skupinu 6-7 Me 262 také letci 91st BG.

Další Me 262 zaútočily na horní 323rd BS. Zasaženým strojem byl B-17 S/N: 44-83263 "Ragan´s Raiders", střelec spodní věže S/Sgt. Donald W. Pubentz zahynul.

Dalším vážně poškozeným strojem byl vedoucí stroj 401st BS "Blood n´- Guts" B-17 S/N: 44-8324 zasažený do zadního střeliště.

Několikavteřinové střetnutí Me 262 s formací 91st BG rychle ukončily doprovodné Mustangy, které již nedovolily opakování útoku. Formaci spodní 324th BS však opustil vážně poškozený B-17 S/N: 44-6568 "Skunk Face III", následně se zřítil východně od Drážďan, 8 členů posádky včetně velitele 1./Lt. Harry V. Campa zahynulo, zachránil se pouze zadní střelec.

Druhou a poslední obětí německých proudových stíhačů se stal B-17 S/N: 43-38085 od 366th BS, 305th BG. Hptm. Georg-Peter Edera z II./JG 7 se během útoku srazil s americkým bombardérem, Hptm. Eder se zachránil na padáku a nárokoval svoje 78. vzdušné vítězství. Osud posádky osmi mužů z 43-38085 zůstal neznámý a rok po tragédii dne 18.4.1946 byly prohlášeni za mrtvé. Místo havárie se podařilo identifikovat až v roce 1999 na jižním okraji Drážďan.

Patrně jako poslední se s Me 262 setkala 303rd BG. V pořadí jednotek 1st AD nalétávala na cíl jako devátá. Hustá oblačnost ale způsobila, že zaměřit a přesně odhodit bomby provedla jen spodní 358th BS. Celá formace proto musela otočit a pokus opakovat. V ten okamžik podle Sgt. Richarda Bowlera, navigátora B-17 S/N: 43-37597 "Earthquake McGoon" (letoun se před dokončením obratu stal obětí flaku a zřítil se u Libkovic na Mostecku) zaútočily tři Me 262 bez viditelných účinků na spodní 358th BS.

Významnějším úspěchům německých stíhačů zabránily doprovodné Mustangy, 67th FW vyslal k přímé ochraně bombardérů 1st AD celkem 257 resp. 230 stíhačů.

První se s Me 262 utkali v 14.00 hod. letci 20th FG, když 1./Lt. Robert M. Scott jeden poškodil jižně od Drážďan. Ve stejném prostoru o půlhodinu později poškodil další F/O Jerome Rosenblum. Ve 14.00 hod. se do odrážení nepřátelských útoků zapojila také 364th FG, jejích 17 Mustangů od 383rd FS se v 6 000 m utkalo s Me 262 útočící na bombardéry. Ve stíhání unikajících Me 262 pokračovali na jih a v prostoru mezi Drážďany a Prahou pokračoval boj s 7 Me 262, v 14.25 hod. 1./Lt. Sterling J. Price poškodil jeden Me 262.

Při přiblížení k letišti u Prahy bylo spatřeno dalších 5-6 Me 262, ale pokus o útok na letiště přerušila intenzivní střelba flaku, který také v 14.35 hod. poškodil jeden z Mustangů. Zasažený stroj P-51 S/N: 44-72358 "N2-P" od 383rd FS, 364th FG se zřítil na železniční vlečku do Tuchlovické šachty (okres Kladno). 1./Lt. Duane O. Hague se zachránil pomocí padáku, nezraněného letce zadrželi protektorátní četníci nedaleko v polích u Kamenných Žehrovic. Ostatní Mustangy poškozený stroj zapálily. Letecká badatelna.

V další činnosti pokračovaly Mustangy 383rd FS rozděleni do jednotlivých flightů, v 14.30 hod. pětičlenný flight od 383rd FS střetl ve výšce 4 000-3 000 m nad Prahou s osamělým Me 262.

V 14.27 hod. Capt. Roy W. Orndorff od 383rd FS, 364th FG sestřelil Me 262 A-1a "bílá 1" od I./KG (J) 54 u Litně (okres Beroun). Fw. Willi Schaffer se zachránil pomocí padáku. Němci ze sladovny po něm začali střílet z kulometu. Letecká badatelna.

Krátce po přerušení útoku na pražské letiště Ruzyně další část 383rd FS, 364th FG v 15.00 hod. napadla 4 Me 262 na letišti identifikované jako Falkenst (Žatec), Capt. George O. Warner zničil 2 Me 262 a 1 poškodil, další zničil 1./Lt. William F. Kissel.

Na letiště v Plzni zaútočily zbývající 2 flighty 383rd FS, 364th FG, ale rovněž musely ustoupit silné palbě flaku. Ještě předtím v 14.45 hod. ale stačil velitel formace Capt. Walter L. Goff sestřelit Me 262 A-1a od  1./JG 7, který dopadl mezi domy plzeňské čtvrti Bory jen necelý půl kilometr od prahu dráhy zdejšího letiště Skvrňany. Oblt. Hans Grünberg se zachránil pomocí padáku a nezraněn dopadl nedaleko k železniční trati na Klatovy.

V 15 hod. 1./ Lt John C. Campbell Jr. na P-51D od 503rd FS, 339th FG sestřelil Me 262 A-1a od ? u Šťáhlavic (okres Plzeň-město). Fw. Fritz Namyslach zahynul. Letecká badatelna.

Mezi třemi nároky velitele Lt.Col. John W. Lowella od 384th FS, 364th FG se objevuje také jeden Me 262. Není zřejmé, zda Lt.Col. Lowell uvedený Me 262 zničil na letišti v Chebu nebo Žatci.

Významně se zapojily do bojů s Me 262 nad Čechami stíhací letci přidělení k části 3rd AD, k doprovodu 93rd BW nad Ústí nad Labem byla určeno 64 Mustangů 357th FG. V prostoru mezi Initial Point (východně od Žatce) a cílem se k svazu v 14.45 hodin přiblížilo až 6 strojů Me 262, dva samostatně a další ve čtyřčlenné skupině. Jejich pronásledování letci 357th FG nebylo úspěšné.

Pouze Lt. Col. Jack W. Hayes Jr. od 363rd FS, 357th FG v 14.55 hod. blízko Mostu sestřelil Me 262 WNr. 111567 od I./JG 7 který se zřítil nedaleko Dubí u Teplic. Pilot Horst Wälsche zahynul. Letecká badatelna.

V 14.55 hod. F/O James A. Steiger od 364th FS, 357th FG sestřelil Me 262 od I./JG 7 u obce Radonice (okres Praha-východ). Uffz. Fick zahynul.

Po úspěšné ochraně bombardérů bylo dalším cílem letiště v Praze-Ruzyni. Útok provedly celkem 4 flighty, po dvou od 364th FS a 362nd FS. Podařilo se zničit celkem 6 letadel, z toho Lt. John Duncan a F/O Anton Schoepke zapálili
v jihozápadním rohu dva Me 262.

Cenou za nevýrazný úspěch byla ztráta hned 3 letadel.

Ruzyňský flak sestřelil P-51D S/N: 44-14648 "C5-D" "Princess Pat" od 364th FS, 357th FG. 2nd Lt. Robert W. Muller nouzově přistál na hrázi Litovického rybníka u města Hostivice (okres Praha-západ). Letecká badatelna.

Ruzyňský flak sestřelil P-51D S/N 44-13783 "C5-M" "Roving Rhoda/4 Bolts" od 364th FS, 357th FG. 1/Lt Irving E. Snedeker nouzově přistál u města Rudná (okres Praha-západ). Letecká badatelna.

Ruzyňský flak sestřelil P-51 S/N 44-14900 "C5-B" "Nellie Jean" od 364th FS, 357th FG. 1./Lt. James C. Monahan přistál u města Jesenice (okres Praha-západ). Letecká badatelna.

Ruzyňský flak poškodil P-51 S/N 44-64073 dokázal ještě F/O Anton Schoepke doletět zpět na základnu.

Společně s bombardéry 3rd AD se do Čech dostalo také 55 Mustangů od 339th FG, jejich hlavním úkolem byly útoky na nepřátelská letiště v oblasti mezi Plzní a rakouským Lincem. Jedním z náhodných cílů byly Klatovy, v 15.30 hod. na plochu zaútočila dvojice Mustangů z Blue Flight 503rd FS. Po dvou útocích spatřil 1./Lt. Robert J. Frich jeden Me 262 na dráze. Ovšem nad správností lokalizace cíle zůstávají pochybnosti. Celkově letci 503rd FS nárokovali 5 na zemi zničených letadel. Cpt. Raymond F. Reuter a 1st Lt William R. Preddy poté se v prostoru Prahy oba letci oddělili od své skupiny a po chvíli rádiem oznámili pronásledování dvou Me 262 směrem na jih, naposledy se ozvali v 14.45 hodin. Nad letištěm v Českých Budějovicích byli sestřeleni flakem. Letecká badatelna. Letecká badatelna.

Na Klatovy, zde patrně správně identifikované, zopakovala po předchozím dni útok 504th FS a zničila 8 dalších letadel. Ostatní útoky již provedla nad Bavorskem. Konečně 505th FS nad Čechy zřejmě nezasáhla. Celkově nárokovali letci od 339th FG na letištích v jihozápadních Čechách, Rakousku a Bavorsku 67 zničených a 9 poškozených letadel nepřítele.

Konečně doprovod bombardérů 4th BW a 45th BW, zbývajících částí 3rd AD kooperující společně s celou 1st AD při útoku na Drážďany, zajistila 78th FG, její 84th FS napadla neidentifikované letiště severně od města a do Čech nezasáhla.

Obě zbývající 83rd FS a 82nd FS, 78th FG se před 15 hodinou objevily nad Prahou, nejdříve Lt. Anthony A. Palopoli od 83rd FS zničil jeden Me 262 na letišti Čakovice, vzápětí velitel 82nd FS Maj. Richard A. Hewitt v čele svého flight narazil na dva Me 262. Po dlouhém pronásledování zamířily Me 262 k letišti s jedinou dráhou, americkými letci (patrně opět mylně) ztotožněné s Kralupy n/Vltavou. Když druhý z obou Me 262 byl těsně před přistáním, Maj. Hewitt zaútočil, střelbou zasažený stroj se zřítil do stromů na kraji dráhy. Mezitím vedoucí z obou Me 262 již přistál a pojížděl na konci dráhy, když jej rovněž zasáhla a zapálila střelba velitele 82nd FS. Z nároků Maj. Hewitta byl uznán pouze Me 262 zničený na zemi.

P-51D S/N 44-72367 "MX-C" od 82nd FS, 78th FG po střetu se zemí během náletu nouzově přistál přímo na ploše. 1/Lt Allen A. Rosenblum zajat. Letecká badatelna.

Patrně pro technickou závadu musel stroj 44-72357 opustit na padáku 2./Lt. Alvin R. Rosenburg. Nezraněn přistál v blízkosti saské obce Adorf. Hypoteticky lze uvažovat, že letci 78th FG omylem zaměnili geografickou situaci Kralup n/Vltavou a Čakovic za rozestavěné letiště Žatec a nouzovou plochu u Postoloprt.

Stranou rozsáhlého útoku na Dráždany byl bombardéry B-24 Liberátor z 2nd AD proveden nálet na železniční zařízení v Karlových Varech, Sokolově, Kladně a Berouně. Nárokovaný sestřel jednoho Me 262 palubními střelci bombardérů je jediným dokladem setkání s německými stíhači.

Doprovodní stíhači od 65th FW po 15 hodině rovněž zasáhli nad západní Čechy, většina potenciálních cílů však již hořela nebo byla zničena jejich předchůdci. Nad Beroun doprovodili bombardéry letci na Thunderboltech od 56th FG. Svaz bombardérů nad Sokolov doprovázelo 50 Mustangů 479th FG, v prostoru Karlových Varů bombardéry opustily a následně zaútočily na České Budějovice a Klatovy, poté se přesunuly nad Německo. Totožný úkol plnilo 52 Mustangů 355th FG, které pro změnu provedly útok na letiště v Chebu a Plzni, kde poškodily 3 stroje Me 262.

Konečně 4th FG a 361st FG operaci bombardérů nepřímo podpořila hlídkováním nad česko-bavorským pomezím. Již v 12.42 hodin dorazili do určeného bojového prostoru letci 4th FG a směřovali k Praze, zde bez úspěchu pronásledovali jeden Me 262. Poté zaútočili na letiště v Plzni, kde se podařilo poškodit 4 nepřátelská letadla. Obránci letiště byl ale zasažen Mustang 44-14387, jeho pilot 1./Lt. Robert O. Davis po několika minutách letu severně od Mariánských Lázní musel poškozený stroj opustit a zachránil se pomocí padáku. Sestřeleného letce zavraždila skupina místních nacistů. Letiště v Plzni navštívili také letci 361st FG, ale zaútočit se rozhodli až na letiště v Chebu. Po přímém zásahu protiletadlovou střelou se zřítil přímo na plochu letiště Mustang 44-14411, pilot 1./Lt. Joseph B.Wolfe na místě zahynul.

Bez zjevné souvislosti s probíhajícími leteckými boji musel na severním Plzeňsku u obce Hadačka, jen nedaleko od místa podobné příhody ze dne 12.4.1945, nouzově přistát další Me 262. Obě události zmiňuje Situační
zpráva Okresního velitelství četnictva v Kralovicích a podrobnosti rozvádí vzpomínky pana Pecha (*1933) z Hadačky: „Jedno německé letadlo muselo přistát na konci války na poli za dnešním kravínem, směrem mezi Týnici a Kralovice. Přistálo na břicho a nebylo nijak hodně poškozené. Byla to proudová Vlaštovka, asi z Plzně. Jako kluci jsme se hned běželi na místo podívat, spolu s námi i několik dospělých. Pilot obcházel letadlo, neměl žádné viditelné zranění a byl velmi nervózní a arogantní. Když jsme si chtěli letoun prohlédnout, začal nás dokonce odhánět s pistolí v ruce. Po příchodu četníků z Kralovic, kteří letoun hlídali i následující den, pilot odešel telefonovat do Plzně. Letoun druhý den Němci rozmontovali, naložili na nákladní automobil a odvezli.“

17.4.1945 u Nesvačil sestřelen Me 262 "bílá 1" od I./KG (J) 54. Kdy?

Popis střetnutí z pohledu americké strany je zřejmým dokladem prvního intenzivního nasazení Me 262 z českých základen. Přes rozkaz zasahovat proti nízko letícím stíhačům vydaným IX. (J) Fliegerkorps pro 17.4.1945 resp. 13.4.1945(odkazoval na rozkaz stejného znění z 13.4.1945), se zapojily do boje proti těžkým bombardérům. Rozkaz dále nařizuje provádět veškeré operační i cvičné lety minimálně v síle Schwarm, vyjímečně Rotte. Letové záznamy pilotů KG (J) 6 a KG (J) 54 hovoří o jejich vzletu před polednem. Günther Parge ze III./KG (J) 6 vzlétl v 11.37 hod. z Ruzyně na Me 262 "12" a přistál bez kontaktu s nepřítelem v 12.13 hod. Gerhardt Eilhardt z I./ KG (J) 54 toho dne letěl s Me 262, "B3+ černá 6", bohužel bez uvedení časových údajů. Poznámka jeho letového deníku uvádí Viermotoren, jak označoval akci proti těžkým bombardérům, a ještě text Kein Fiendbomber, který je však psán jiným písmem a zdá se, že byl doplněn až následně, snad po válce. Již zmiňovaný sestřel Fw. Schafera také potvrzuje účast I./KG (J) 54 v bojích. Do vzduchu se dostala rovněž JG 7, např. Fritz Müller vzlétl z Prahy-Ruzyně a po přistání v Žatci nárokoval sestřel jedné B-17. Veškeré útvary s Me 262 v Praze (a zřejmě i v Žatci) se tak zapojily do bojů.

Souhrnné hlášení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vedle podrobného popisu nepřátelské letecké aktivity uvádí došlé hlášení o způsobených škodách. V Praze-Ruzyni byly na zemi zničeny 1 He 111, 1 Fw 200 a 1 Me 262, v Žatci byly při přistání 4 Me 262 sestřeleny a 1 Me 262 poškozen z 50 %, dále byl v Žatci na zemi zničen 1 Fi 156.

Flak Luftgau VIII nárokoval 8 sestřelů a 5 dalších pravděpodobně. Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) reagovalo na americké útoky z předešlého dne a vydalo nařízení k posílení protiletecké obrany letišť proudových letadel ve své pravomoci (tzn. v pravomoci Luftgau VIII). Praví se v něm, že zničení asi 150 letadel na letištích v prostoru Praha - Plzeň - Žatec (míněn útok ze 16.4.1945) bylo zřejmě způsobeno zcela scházející nebo nedostatečnou protiletadlovou obranou, do této doby téměř nenapadaných základen. Protože je třeba počítat s dalšími podobnými útoky, musí se protiletadlová obrana posílit. Toto bude proto požadováno na armádě. Navíc budou staženy protiletadlová děla z obrany Mostu, dle požadavku Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) z 16.4.1945 a budou dle vlastního uvážení nasazeny na letiště Praha-Ruzyně, Plzeň a Žatec.

Ke starosti o protiletadlovou obranu si velké množství operačních strojů vyžadovalo i vyšší přísun paliva. Na začátku dubna 1945 to byl velký problém, protože Luftwaffe v podstatě žila ze skladových zásob. Veškeré podniky vyrábějící letecké palivo už prakticky nefungovaly a pokud ano, bylo nesmírně obtížné dostat ho na místa určení. Právě v tento den vypracovalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) přehled transportů paliva směřujících do jeho lokalit. Dva z nich obsahovaly i palivo J 2, tzn. pro proudové stroje - transport č. 4.489009 s 394 t paliva J2 z Fraihau u Mnichova směřující do skladu v Domašíně (měl tam dorazit po 11.4.) a č. 4.470018 z Derben se 432 t J2, také směřující do Domašína (měl dorazit po 10.4.1945). Jenomže, i když bylo palivo na cestě, pro operační jednotky to vlastně nic neznamenalo. Znovu se ukázalo, že přesun operačních jednotek ze severu byl příliš rychlý a naprosto postrádal pozemní zabezpečení. Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) nebyl schopen reagovat, navíc, když se mu do jeho správy „navezlo“ okolo 50-ti proudových strojů. Například ještě 7.4.1945, kdy už rozhodně existoval záměr přesunu, nedisponoval Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) žádným palivem J2! Me 262 mohly nouzově létat na palivo B4 (po přimíchání oleje), ale i toho nebylo mnoho.

Němci přiznali ztrátu deseti Me 262.

----------

18.4.1945 v 12.55 hod. se v prostoru Ruzyně nejprve objevilo 18 Mustangů od 364th FS. Jejich letci postupně zaznamenali v různých výškách 6 až 10 strojů Me 262, které se ale boji vyhnuly a díky vyšší rychlosti zmizely v mracích. Dále hlásili čtyři Me 262 připravené na pojížděcích drahách letiště a více než 30 dalších ukrytých na severním okraji letištní plochy, z nichž některé byly zničené.

Téměř současně v 13 hodin dorazily hlavní síly 357th FG, které vedl Maj. Leonard K. Carson. 363rd FS a 364th FS poslal hlídat na východ a mezitím s 18 Mustangy od 362nd FS hlídkoval nad Ruzyní. Zde vzápětí došlo k několika soubojům ve kterých sám nárokoval poškození dvou Me 262. O další poškozený Me 262 se podělili 1./Lt. Robert H. Bradner a 2./Lt. Frances A. Dellorto.

V 13.25 hod u obce Trnová (okres Praha-západ) Maj. Donald H. Bochkay od 363rd FS, 357th FG sestřelil Me 262 z Ruzyně. Pilot Lt. Ulrich Wöhnert se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna.

V 13.25 hod byl ruzyňským flakem sestřelen P-51D S/N: 44-14789 "G4-E" "Sad Sack" od 362nd FS, 357th FG. Letoun dopadl poblíž obce Lány (okres Kladno). Pilot 1./Lt Oskar T. Ridley se zachránil pomocí padáku a byl ukryt domorodci. Letecká badatelna.

Z amerických zpráv plyne, že po poledni odstartovalo z Ruzyně asi 10 Me 262, zatímco většina zůstala v úkrytech na základně. Uniknout Mustangům se mohlo podařit asi 5 strojům a z nichž jeden Me 262 dostihl a napadl bombardéry. Letový deník Franze Gappa potvrzuje aktivitu III./KG (J) 6, vzlétl ve 13.04 hod. z Ruzyně na Me 262 "červená 3" a ve 13.48 hod. přistál v Žatci. K záznamu o bojovém letu si Gapp udělal poznámku Abgebrochen ein TL diosf (?). Měl tedy potíže s jedním motorem, ale nezmiňuje žádné střetnutí s nepřítelem, přestože časový údaj souhlasí s přítomností 357th FG nad Ruzyní.

Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) instruovalo Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) o pořadí důležitosti protektorátních letišť, z nichž operačně létaly Me 262, na prvním místě je Praha-Ruzyně (Prag-Rusin), následuje Plzeň (Pilsen) a Žatec (Saaz). Stále však žádná z proudových jednotek pod Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nespadala a celý IX. (J) Fliegerkorps podléhal pod Luftflotte Reich. Dále Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) informovalo IX. (J) Fliegerkorps o síle protiletecké obrany těchto základen. V Praze-Ruzyni byly 4 baterie středního a 1 baterie lehkého flaku, v Plzni byla plánována 1 baterie lehkého flaku, ale základna ležela v okruhu flaku plzeňské Škodovky, a v Žatci byla 1 baterie lehkého flaku.

Na řešení se dostala znovu otázka zásobování palivem. Po osobní návštěvě Qu.1 (pravděpodobně plukovníka G. Schmidta) u Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) nebyla situace pro IX. (J) Fliegerkorps nijak dobrá. Stávající zásoby v tomto prostoru nemohly stačit a bylo nutné zorganizovat dopravu paliva po železnici. Ta však vzhledem ke spojeneckým útokům na dopravní síť byla velice komplikovaná. Například snaha o dopravu 240 tun paliva J2 do Prahy-Ruzyně skončila na zcela zničeném chebském nádraží a palivo se muselo z jednotlivých vozů přečerpávat požárními hadicemi. Pravděpodobně na zoufalé žádosti IX. (J) Fliegerkorps o zablokování 150 tun paliva B 4 pro proudové jednotky v Ruzyni prozatím OKL nevydalo příkaz, takže palivo bylo využito Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) pro zásobování Breslau, jak bylo hořce uvedeno v přehledné zprávě „…zásobování Breslau bylo na prvním místě…“. Tím bylo nenávratně ztraceno a příkaz již ztratil smysl. Pomoci v přesunech paliva motorovými vozidly měla armáda.

Zajímavá je i depeše Luftgau VII (součást Luftflotte Reich), že dle 7. Jagddivision (součást Lfl.Kdo.West) má od 17.4.1945 v pražském prostoru umístěné IX. (J) Fliegerkorps operovat společně s 7. Jagddivision proti náletům bombardérů ze západu. Úkol proudových stíhačů tak zůstával stále stejný tj. boj proti denním bombardovacím svazům ve spolupráci se stíhači Luftflotte Reich. Zároveň si ale IX. (J) Fliegerkorps v tomto dni stěžoval na nedostatečnou koordinaci s 7. Jagddivision a 8. Jagddivision při obraně říšského území. Jednalo se především o využití hlásné a radarové sítě pro varování proudových jednotek a jejich včasný vzlet a také o roztříštěnost velení. Všechny tři celky plnily totožný společný úkol, ale každý měl samostatné velení. Na závěr rušného dne nakonec přišla i jedna důležitá změna v organizaci Luftwaffe. Velení Luftwaffe se rozhodlo, že Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) převezme od 21.4.1945 v 0.00 hod. velení nad všemi jednotkami v jižním prostoru (Südraum), vyjma jednotek v Itálii. Do jeho podřízenosti se tímto dostane i Luftwaffenkommando West, a Luftwaffenkommando 4 (bývalá Luftflotte 4 (Lfl.Kdo.4), včetně všech leteckých jednotek, flaku a celé infrastruktury zázemí.

----------

19.4.1945 se podařilo proti bombardovacím svazům od 8th USAAF z Velké Británie odstartovat na 30-40 stíhacích Me 262 od I./JG 7, KG (J) 54.

Navedení stíhačů na bombardéry zabezpečily Jägermeßstellung Pegasus-Y, Funkmeßstellung 1. Ordnung Tapir, Funkmeßstellung 1. Ordnung Engerling a Funkmeßstellung 2. Ordnung Seidenspinner. MAPA.

Od 11.50 hod. nad Prahou již hlídkovalo 18 Mustangů 363rd FS. Jejím úkolem bylo preventivně zamezit vzletu proudových stíhačů. Němečtí letci se snažili vyhnout střetnutí s Mustangy, přesto piloti 363rd FS V krátkém okamžiku mezi 12.00 a 12.15 hod. zaznamenali několik úspěchů.

1./Lt. Carroll W. Ofsthun sestřelil Me 262.

Lt.Col. Hayes sestřelil Me 262.

Capt. Robert S. Fifield sestřelil jeden Me 262 a poškodil jeden Me 262 východně Prahy,

Capt. Fifield poškodil jeden Me 262.

1./Lt. Paul N. Bowles sestřelil jeden Me 262.

1./Lt. Frank A. Kyle poškodil jeden Me 262.

1./Lt. Wiliam J. Currie poškodil jeden Me 262.

V 12.25 hod. Uffz. Bruno Reische od I./KG (J) 54 byl sestřelen při vzletu a zřítil se u obce Smečno (okres Kladno). Letecká badatelna.

V 12.30 hod. Lt. Wiliam J. Curie od 357th FG sestřelil startující Me 262 od III./JG 7, který s zřítil západně obce Sobín (okres Hlavní město Praha). Lt. Ernst-Rudolf Geldmacher se zachránil pomocí padáku. Letecká badatelna. Další zřícení u Sobína 28.4.1945.

Těsně před polednem přeletělo přes české hranice 109 bombardérů 93rd BW, které směřovaly opět k nádraží v Ústí nad Labem. První úder přišel jižně od Prahy v prostoru mezi Příbramí a tokem Vltavy. Cílem útočníků byla osamocená formace 30 strojů B-17 Flying Fortress 490th BG letící na konci svazu. Současně byly zasaženy tři bombardéry. MAPA míst zřícených bombardérů.

V 12.10 hod. přeletěly obec Čím (okres Příbram) 4 německé stíhačky, které poté napadly od jihu přilétávající bombardovací svaz. Jedna německá stíhačka musela být zasažena střelbou z bombardérů, protože začala hořet. Pilot vyskočil a větrem byl snesen východním směrem. Zasažen byl také bombardér, který u obce nouzově odhodil několik bomb a občané pozorovali také 3-4 letce na padácích.

V 12.30 hod. Me 262 sestřelil nad Sedlčany bombardér B-17G S/N: 43-38701 od 850th BS, 490th BG. Z devítičlenné posádky velitele 2/Lt Paula A. Snydera se třem členům podařilo zachránit pomocí padáku, poté bombardér vybuchl. Sedm členů zahynulo. Rozpadlý letoun dopadl u obce Sestrouň (okres Příbram). Tři muži byli zajati a byli zavražděni u Konopiště (okres Benešov). Letecká badatelna.

Me 262 poškodil jižně Prahy bombardér B-17G S/N: 43-38078 od 849th BS, 490th BG. Z osmičlenné posádky velitele 1/Lt Roberta A. Norvella se pěti mužům podařilo zachránit pomocí padáků východně Sedlčan. Zadní střelec našel úkryt v Tochovicích (okres Příbram). Radista byl zastřelen maďarskými Waffen SS u obce Bučovice (okres Benešov). Pět mužů bylo zajato a byli zavražděni u Konopiště (okres Benešov). Zbylí dva členové velitel stroje Lt. Norvell  a mechanik Sgt. Snyder se zachránili pomocí padáků. Snesli se do stráně těsně před bránou závodu Škoda v Doudlevcích a byli zajati. Opuštěný bombardér se zřítil u obce Račetice (okres Chomutov). Letecká badatelna.

Potom zasáhlo 18 Mustangů od 357th FG, v 12.30 hod. Capt. Ivan L. McGuire se podělil s 1./Lt. Gilman N. Weberem o sestřel Me 262 WNr. 501209. Pilot se zachránil padákem. Měl zlomenou nohu a byl odvezen do nemocnice v Sedlčanech. Letoun dopadl u obce Záborná Lhota (okres Příbram). Letecká badatelna.

Me 262 od 9./KG (J) 6 se zřítil u obce Krchleby (okres Benešov). Pilot Franz Nenning. Letecká badatelna.

Me 262 sestřelil bombardér B-17G S/N: 43-38048 od 849th BS, 490th BG. Osmičlenná posádka velitele 1/Lt Buforda E. Stovalla se zachránila pomocí padáků. Dva zranění muži přistáli poblíž Litně (okres Beroun) a skončili v berounské nemocnici, kde radista brzy zemřel. Další se zraněnýma nohama byl nalezen v lese u Berouna. Letoun dopadl u obce Sýkořice (okres Rakovník). Letecká badatelna.

Obfw. Hubert Göbel na Me 262 od JG 7 sestřelil u Chomutova americký bombardér B-17G S/N: 42-31188 "Dead Man´s Hand" od 709th BS, 447th BG mířící na Pirnu. Osmičlenná posádka velitele 1/Lt Roberta F. Glazenera se zachránila pomocí padáků, poté bombardér vybuchl. Šest mužů Němci zajali. Tělo druhého pilota 2/Lt Harolda Cramera bylo údajně identifikováno v hromadném hrobě amerických letců v Liticích pod Plzní. Letoun dopadl u obce Kalek (okres Chomutov). Letecká badatelna.

Me 262 poškodil bombardér B-17 S/N: 43-38135, který se zřítil v Krušných horách těsně za českými hranicemi u saského Altenbergu. Z devítičlenné posádky se pomocí padáků zachránilo 5 letců, ovšem ze zajetí se vrátili jen dva muži. Ostatní ze zachráněných patrně i zde byli zavražděni.

V 13 hod. 2./Lt. James P. McMullen sestřelil jeden Me 262 přímo nad letištěm. Oblt. Hans Grünberg od I./JG 7 se zachránil pomocí padáku.

V 13 hod. 1./Lt. Robert Deloach od 339th FS sestřelil jeden Me 262 přímo nad letištěm.

Shrneme-li nároky amerických stíhačů, mělo být v těsné blízkosti ruzyňského letiště sestřeleno celkem 6 strojů Me 262. Další dva, možná tři byly v leteckých soubojích poškozené. Lokální výzkum potvrzuje pouze tři zřícené Me 262.

Bez lokace či bez identifikace. Jak to přiřadit?

Zřícení Me 262 u nádraží Litovice, obec Hostivice.

Z amerických pramenů vyplývá, že v poledne startovalo z Ruzyně kolem 30 strojů Me 262. Asi 4 stroje byly ihned sestřeleny, ale ostatním se podařilo hlídkujícím americkým stíhačům uniknout. Pouhých 18 Mustangů jedné Squadron bylo dokonce v početní menšině. Neustále posilované pozice flaku v okolí letiště velice účinně kryly nejzranitelnější fáze letu Me 262 a v další fázi kamufláž a zejména rychlost umožňovala letcům s Me 262 nečekaně útočit na bombardéry a vyhýbat se doprovodným stíhačům. Asi 15 Me 262 napadlo formaci bombardérů jižně od Prahy, jiná skupina Me 262 operovala nad Krušnými horami, a dokázaly sestřelit celkem 5 bombardérů. V těchto střetnutích bylo palubními střelci bombardérů a doprovodnými stíhači sestřeleno dalších 4-5 strojů a další dva Me 262 byly sestřeleny během návratu na Ruzyni. Ztráty patrně přesáhly jednu třetinu nasazených strojů. Konkrétní zprávy z německé strany dokumentují pouhé zlomky leteckých operací. Záznamy Hanse Pargeho ze III./KG (J) 6 uvádí bojový let z Ruzyně mezi 11.24 až 12.04 hod. Jeho Me 262 "12" zřejmě unikla pozornosti amerických stíhačů hlídkujícími v blízkosti Ruzyně a jinou bojovou
činnost jeho denník nezmiňuje. Bez záznamu časového údaje vzlétl z Ruzyně s Me 262 "černá 8" také Gerhardt Eilhardt z I./KG (J) 54. Bojový let je opět (též 17.4.1945) opatřen jednoduchou poznámkou Viermotoren. Oba záznamy dokládají bojové nasazení KG (J) 6 a KG (J) 54, současně s hlavní silou reprezentovanou JG 7 (vzhledem k celkovému hlášenému počtu Me 262 ve vzduchu). Denní souhrn Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vystavený v 19.30 hod. obsahuje zhodnocení nepřátelských leteckých operací včetně hlášení 3 sestřelů bombardérů. Souhrn obsahuje časové a místní údaje o pohybu nepřátelských letadel nad Čechami a je dokladem stále efektivně fungující hlásné služby. Zřejmě plynule předávané informace hlasné služby vedly k přesnému navedení stíhačů na dva různé svazy bombardérů.

Odpoledne v 16.00 hod. obdrželo velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) dálnopis se seznamem letišť a jejich stavem pro proudové stíhače. Údaje z Prahy-Ruzyně, Plzně a Žatce však nedorazily. Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) vydal rozkaz k dalšímu posílení protiletadlové obrany ruzyňského letiště. Uvolněná děla 8,8 cm 18/37 z obrany Mostu měla být zařazena do sestavy Flugplatzgruppe Prag 24 Geschütze 10,5 cm. Dále měla být prověřena možnost uvolnění flaků z obrany Plzně resp. plzeňské Škodovky a vypracovány plány na jejich využití v rámci Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII).

Na závěr dne v 23.25 hod. odešla také dálnopisem od Chef der Generalstabes der Luftwaffe Gen. Karla Kollera instrukce k další organizaci jednotek proudových stíhaček:

1) S platností od 21.4. převezme Gen.Oberst von Greim vedení Luftwaffe v jihoněmeckém prostoru

2) Nasazení stíhaček a štábu IX. (J) Fliegerkorps setrvá v pražském prostoru. Zůstane zachována možnost přesunu jak do severo i jihoněmeckého prostoru. IX. (J) Fliegerkorps zůstává operačně podřízen OKL.

3) S přesunem do jihoněmeckého prostoru se předpokládá rozpuštění IX. (J) Fliegerkorps a velení nad proudovými stíhači převezme 7. Jagddivision. Předpokládá se začlenění jednotlivých, v nasazení s proudovými stíhačkami obzvláště zkušených důstojníků, do štábu 7. Jagddivision.

4) Navržené rozpuštění bude přikázáno ze štábu Luftwaffe. Okamžitě mohou být uskutečněna potřebná opatření. Existující dvě Gruppe JG 7 jsou složeny z nejlepších osádek JG, KG (J) 54 a III./KG (J) 6.

5) S předpokládaným pozdějším ubytováním jednotek učinit opatření podle vývoje situace.

Rozkaz byl v následujícím dni distribuován v písemné podobě. Potvrzuje záměr velení ponechat proudové útvary v pražském prostoru, tzn. nepokračovat v jejich přesunu dále na jih, ale zároveň je operačně stále spravovat OKL, resp. Luftflotte Reich.

Trvající soustřeďování proudových útvarů v Praze dokládá případ zaznamenaný v Hlášení o nepřátelské letecké činnosti nad Klatovským okresem. Dle dokumentu již v 7 hodin ráno přistál na katastru obce Hradešice (okres KLatovy) německý dvoumotorový letoun. Četnický záznam obsahuje slovo Diesel, ale patrně jde o českými četníky zkomolené slovo düsen a zřejmě se tedy jednalo o Me 262. Letec Uffz. Pramer vypověděl, že přelétával z Berlína do Prahy. Jeho příslušnost se nepodařilo ověřit. Mohl pocházet z operační jednotky, ale také z útvaru přelétávajícímu nové stroje k bojovým jednotkám. V úvahu přichází například SO/Fl.Ü.G 1, která byla od 17.4.1945 umístěna v Praze.

19.4.1945 z Grossenhain do Kbel přilétla také I./JG 27 vyzbrojené stíhacími letouny Bf 109 k ochraně startujících Me 262 z Ruzyně.

Střetnutím amerických bombardérů s německými proudovými stíhači 19.4.1945 bylo krvavým vyvrcholením dubnových leteckých bojů nad českým územím. Přestože 8th USAAF z Velké Británie v bombardovací ofenzívě významně polevila a nad kontinent vyslala pouhých 600 bombardérů, 1st Air Division bombardoval Falkenberg a Elsterwalde bez odporu ze strany Luftwaffe a svaz 3rd Air Division mířil k železničním zařízením v Karlových Varech, Ústí nad Labem a saské Pirně. Během operace ztratila 3rd Air Division celkem 5 bombardérů, které se všechny zcela výjimečně staly obětí proudových Messerschmittů z pražské Ruzyně.

----------

20.4.1945 hlášení letců 358th FS hlídkujících (krátce před střetnutím s kbelskými Bf 109) nad Ruzyní, zmiňuje na Ruzyni až 15 Me 262.

III./JG 27 ve Kbelích měla krýt vzlety Me 262 a proto se mezi 11.55 a 12.15 hod. střetla se stíhacími letouny P-51 Mustang od americké 355th FG, 8th USAAF z Velké Británie. Jenomže sami ochránci byli napadeni při vzletu z letiště Kbely stíhači z 357th FS a 358th FS. Američané nárokovali celkem 7 – 0 – 4 (6 - 1 - 4) Bf 109.

Letové záznamy Hanse Pargeho ze III./KG (J) 6. Parge si zaznamenal operační let z Prahy-Ruzyně mezi 15.03 a 15.34 hod. na Me 262 "12". Časově je to zcela mimo operace 8th USAAF z Velké Británie a také délka letu ukazuje, že se muselo jednat o akci blízko Prahy. Důvod vzletu neznáme, nicméně v kolonce o účelu letu je zaznamenáno Einsatz (Erdsz.). To by mohlo znamenat nasazení proti pozemním cílům, snad proti Rudé armádě. Byl by to zároveň první ověřený případ změny úkolů proudových jednotek přecházejících od útoků na bombardéry k bitevním akcím.

20.4.1945 americký letecký průzkum 15th USAAF z Itálie zachytil přes částečně zakrytý cíl mraky vedle 28-ti Me 262, také tři Ar 234. Další průzkumy Prahy-Ruzyně už do konce války neproběhly.

V souhrnné zprávě 8th USAAF z Velké Británie je uvedeno, že bylo mimo jiné spatřeno celkem 63 letadel na Ruzyni, z toho 22 proudových, dvoumotorových a více než 100 letadel včetně 20-ti Me 262 na letišti Letňany.

----------

21.4.1945 vešel v platnost rozkaz formulovaný už 18.4.1945. Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) získalo v 0.00 hod. operační velení nad Luftwaffenkommando West a Luftwaffenkommando 4. Tím samozřejmě nabylo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) na důležitosti, ale hlavním důvodem organizační změny bylo zmenšující se území Říše, kde nebylo nutné mít tolik na sobě nezávislých celků Luftwaffe. Jednotnější velení mělo zároveň zajistit i efektivnější nasazení sil. Podřízením Luftwaffenkommando West se pod přímé velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) dostala první jednotka s proudovými letouny - KG 51. V této době operovala v rámci Luftwaffenkommando West pod 7. Jagddivision a byla tvořena Stab, I. a II. Gruppe. Stab a I./KG 51 sídlily v Leipheim, II./KG 51 v Neuburg-Donau. Nějaký operační význam však měla pouze její I. Gruppe, neboť vykazovala sílu zhruba 12-15 Me 262. Večer přišel rozkaz 7. Jagddivision o přemístění I. Gruppe do Memmingenu. Měly být přesunuty veškeré provozuschopné stroje, na letišti měla zůstat malá jednotka pozemního personálu pro zprovozuschopnění co největšího počtu neletuschopných letadel a zbytek následně vyhodit do vzduchu. Další důležitou změnou bylo organizační podřízení IX. (J) Fliegerkorps se všemi jednotkami v jižním Německu pod Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). To znamenalo, že se o logistiku útvarů IX. (J) Fliegerkorps musela postarat Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) (tzn. její Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII)). Tím se konečně vyřešil problém přítomnosti proudových jednotek na území Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Operačně však IX. (J) Fliegerkorps stále podléhal přímo OKL (resp. Luftflotte Reich), které si chtělo zachovat přímý vliv na své nejcennější útvary. Velitelství IX. (J) Fliegerkorps se touto dobou nacházelo v Klecanech(?) (v Treuenbrietzenu u Berlína). IX. (J) Fliegerkorps měl proto na žádost Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) sdělit své podřízené  útvary včetně jejich výzbroje, síly a současných základen.

Zajímavá je i zpráva Kammlera pro Hermanna Göringa, která v tento den shrnuje jeho pohled na tehdejší situaci proudových jednotek. Dle jeho názoru nebylo možné další setrvání těchto jednotek v pražském prostoru vzhledem k nemožnosti dopravy paliva po železnici. Doprava nákladními vozy byla nemožná. Přesun jednotek do severního Německa po zemi také nebyl možný. Sklad leteckého paliva v Hitzacker už byl evakuován. Náhradní díly, opravny a zázemí je nyní přesunováno do jižního Německa. Velitelé proudových jednotek sdělují svůj názor, že operační připravenost nebo schopnost nasazení jednotek je odvislá od odborných znalostí pozemního personálu, který už v severním Německu není. Hitlerovo rozhodnutí o setrvání proudových jednotek v pražském prostoru nesmí být měněno před jeho nabytím v platnost. Ustavení pozemní organizace v jižním Německu, včetně zásobování a servisu, je současným důležitým úkolem. Dle Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) je protiletadlová obrana Prahy nedostatečná a její posílení není jisté. Z vyjádření se zdá, jakoby se Görinng snažil organizovat přesun proudových jednotek na sever a Kammler mu v tom chce zabránit. Navíc se odvolával na příkaz samotného Hilera, který nakonec OKL rozeslalo o den později. Pro jednotky v Praze však tato korespondence neměla žádný význam. Nicméně IX. (J) Fliegerkorps si stěžoval na OKL, že Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) odmítl vydat palivo pro transport leteckého paliva (míněno palivo pro cisternové vozy). Žádal o okamžitou nápravu. Je vidět, že situace v zásobování palivem byla stále kritičtější. Připomeňme, že proudové útvary byly od 16.4.1945 v permanentním nasazení a spotřeba byla značná. Důležité rozhodnutí učinilo OKL (Koller) a svojí instrukcí č.20642 nařídilo okamžité zrušení některých jednotek. Provozuschopné stroje s posádkami se měly včlenit do existujících jednotek, zbylý personál a vybavení mělo být dáno k dispozici OKL, dle instrukce č. 1857 Org. Staff OKL. Co bylo důvodem není zcela jisté, ale velice pravděpodobně to byl nízký stav výzbroje uvedených útvarů a tedy jejich nízká bojová hodnota. OKL se zřejmě domnívalo, že udržování celé organizace těchto operačních útvarů už nemá vzhledem k malé bojové síle smysl a lepší bude zařadit operační části pod nějakou jinou jednotku. O počtu provozuschopných strojů u III./KG (J) 6 jsme se již zmínili a zřejmě ani později nikdy nepřesáhl 14 kusů. Z hlediska organizačního nemělo smysl držet pro tuto sílu celou organizaci operační jednotky. O síle Stab, I. a III./KG (J) 54 nemáme po 12.4.1945 věrohodné zprávy. Ačkoliv se v rozkaze hovořilo o okamžitém zrušení, neznamenalo to ukončení činnosti jednotek v tento den. Rozkaz byl postupně předáván po subordinační linii (OKL – Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nebo Luftflotte Reich – IX. (J) Fliegerkorps nebo Luftwaffenkommando West – vlastní jednotka) až k samotným útvarům a to zabralo několik dní. Můžeme předeslat, že například rozkaz Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) k IX. (J) Fliegerkorps o zrušení Stab, III./KG (J) 54 a III./KG (J) 6 byl vydán až 25.4.1945. I na samém závěru linie velení byl v rozkazu ke konkrétní jednotce navíc určen konkrétní den platnosti pokynu. Zrušení tak nastalo několik dní po prvotním rozkazu OKL a pro vlastní jednotku nemělo žádný okamžitý vliv.

Jedinou známou akcí IX. (J) Fliegerkorps bylo v 4.30 hod. provedení ozbrojeného průzkumu. Průzkumné lety byly zaměřeny zejména na postup Rudé armády, ale sledována byla i situace na západě. Zmíněny jsou prostory dálnic a silnic v okolí Berlína, nebo lokality v prostoru Vetschau, Schonwalde, Lübben, Golszen, Calau a Bayeruth. Průzkum provedly dva Me 262 z I./ KG (J) 54 mezi 4.20 až 5.25 hod. Zároveň postřelovaly kolonu nákladních vozů, kde byly pozorovány zásahy. Jeden Me 262 byl poškozen. Další zprávy o denním nasazení Me 262 z českých základen chybí. Ani pilotní záznamy nebo místní zdroje nezmiňují jejich aktivitu. Americké bombardéry se sice zaměřily na vzdálenější cíle v München a Landsberg, ale hlavní důvod nulové reakce proudových stíhačů byl zřejmě jinde. První byl jistě problém se zásobování palivem, jehož panoval značný nedostatek. Druhý spočíval zřejmě ve stavu techniky, která potřebovala po několika dnech intenzivních bojů opravy. Jak bylo zmíněno v Kammlerově zprávě, údržba proudových letounů vyžadovala sofistikovanější a lépe vycvičený personál a toho nebylo mnoho. Navíc, rychlý přesun IX. (J) Fliegerkorps ze severního Německa značně zasáhl do síly pozemního personálu jednotek. Nepotvrzené údaje hovoří právě tento den o příjezdu pozemních částí I./KG (J) 54 ze Zerbstu do Prahy. Vzhledem k tomu, že první stroje jednotky dosedly na letiště v Ruzyni už 11.4.1945, byla cesta obslužného personálu opravdu dlouhá. I při minimu zpráv však vyplývá jedna důležitá skutečnost. Stroje I./ KG (J) 54 byly použity pro průzkum bojiště východní fronty a to zejména oblasti jižního přístupu k Berlínu. Berlínká operace probíhala již od 16.4.1945 a nyní se situace kolem hlavního města začínala stávat kritickou. Je to první skutečně ověřené použití Me 262 z Prahy proti Rudé armádě (nepočítáme-li záznam v deníku Hanse Pargeho z 20.4.1945). Změnu priorit v úkolech proudových jednotek, přecházejících od boje s americkými bombardéry k útokům na sovětská pozemní vojska tak možná nepřímo rovněž umožnila končící bombardovací ofenziva spojeneckého letectva nad Evropou.

K 21.4.1945 Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) Qu. 1 b Rusin a Gen. Kdo. VIII. Fliegerkorps v Hermannstädtel Heřmanův Městec. Velitel Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) Gen.d.Flg. Veit Fischer. Kdy se přistěhovalo z Libochovic (okres Litoměřice)?

21.4.1945 se stíhací I./JG 27 přesunula z Kbel do Bad Aiblingu. Tímto byla ochrana proudových letadel při startu z Ruzyně záležitostí již pouze protiletecké obrany. Flak byl koncentrován na severní straně dráhy a kolem rozptylů. Bylo tam asi 50 kusů flaku 2 cm a 100 kusů 13,5 mm.

----------

22.4.1945 bylo na letišti Ruzyně 34 m³ paliva J2. Letiště Cheb, Žatec, Kbely byly bez paliva. Nedostatek paliva může být důvodem minimální aktivity všech Me 262.

OKL zaslalo v 15.30 hod. na Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) depeši o rozhodnutí samotného vůdce o dočasném setrvání a nasazení IX. (J) Fliegerkorps v prostoru Prahy. Gen. Quartiermeister (zásobování) OKL měl zajistit zásobování palivem J2 všemi dostupnými prostředky. Dříve citovaná zpráva Kammlera pro Göringa se určitě odvolává na tento rozkaz, kde je skutečně potvrzeno, že o ponechání (byť dočasném) proudových jednotek v pražském prostoru rozhodl Hitler. Důležitým údajem je hlášení o stavu paliva u Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII).

Nepřátelská letecká aktivita byla registrována v prostoru Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII), odpovídající umístění proudových jednotek IX. (J) Fliegerkorps, pouze ráno mezi 6.47-8.42 hod. v prostoru Plzně, Příbrami, Benešova a Brna. Jednalo se celkem o 75 Mustangů a Thunderboltů. Dalších 10 nepřátelských letadel bylo hlášeno mezi 8.05-8.52 hod. v prostoru Strakonic a Kolína. Žádná vlastní reakce nebo obrana není zmíněna. V tento den nemáme žádné zprávy o vzletech nebo operacích Me 262 od KG (J) útvarů, resp. od IX. (J) Fliegerkorps. Bojů se účastnila opět pouze daleko na jihu Německa umístěná I./KG (J) 51, která útočila na spojence u Dillingenu. Zatímco se její poslední stroje přesunuly z Leipheimu do Memmingenu, jiné už tento den přistávaly na své další základně v München-Riemu.

22.4.1945 u obce Pátek (okres Louny) nouzové přistání dvoumístného Me 262 B-1a Schwalbe od III./EKG 1 (nebo III./KG (J) 6) během přeletu z Alt-Lönnewitz do Plzně. Fw. Kurt Miko a druhý člen posádky uhořeli. Letecká badatelna. Zdroj.

----------

23.4.1945. O den dříve vydaný rozkaz o dočasném ponechání proudových jednotek v Praze odeslalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) tohoto dne na Kammlera a Kamhubera a to včetně jeho přesné citace. Zřejmě se jednalo pouze o informování uvedených osob, možná si však Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nebylo tak zcela jisté, kdo vlastně o IX. (J) Fliegerkorps rozhodoval. Dále Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) informovalo radiodepeší OKL o úmyslu dislokovat v pražském prostoru jednu Gruppe JG 2 za účelem ochrany jednotek IX. (J) Fliegerkorps a požádalo o souhlas. Po odletu III./JG 27 tedy měla převzít stíhací ochranu základen Me 262 právě JG 2. Do třetice podalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) návrh na rozpuštění plzeňské I./Erg.KG (J) a uvolněných 1 600 mužů dát k dispozici pro ochranu letišť, případně podle situace jimi doplnit pozemní vojsko. Informace je to zajímavá z toho pohledu, že I./Erg.KG (J) měla být od 29.3.1945 přeznačena na V./EJG 2, ale zde je stále vedena pod původním označením. Navíc, jak jsme zmínili, OKL navrhlo zrušení V./EJG 2 už 21.4.1945… Rozkaz i žádost se tak potkaly na půl cesty, ale spíše to svědčí o zmatku ve značení útvarů a postupnému odpoutávání se vrchního velení Luftwaffe od reality. Ani tento den nemáme informace o nějaké aktivitě Me 262 z Prahy, Plzně nebo Žatce. Nelze ale vyloučit jednotlivé cvičné nebo průzkumné lety.

----------

24.4.1945 snaha o zlepšení situace v zásobování palivem je patrná ze zprávy Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), kde informuje Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) a VIII. Fliegerkorps o dvou železničních transportech směřujících do jejich území. Transport číslo 5603 s 300 m³ paliva C3 a 60 m³ paliva B4 měl být rozdělen na 60 m³ C3 do Plzně, 40 m³ C3 do Prahy a zbytek měl obdržet VIII. Fliegerkorps pro svá operační letiště. 60 m³ B4 bude zasláno do Hradce Králové pro zásobovací lety. Transport číslo 5605 s 240 m³ B4 bude rozdělen na 60 m³ B4 do Prahy, 60 m³ B4 do Plzně, 60 m³ B4 k operačním letištím v jihovýchodním prostoru a 60 m³ B4 do Hradce Králové pro transportní lety. Není zde zmiňováno palivo J2, což je ale pochopitelné, protože v rámci VIII. Fliegerkorps žádné proudové útvary neoperovaly. Nicméně palivo B4 mohlo být použito pro Me 262, takže s uvedeným množstvím mohly kalkulovat i proudové útvary v Praze nebo v Plzni. Zcela bez paliva tak nebyly. Přesto i při zoufalém nedostatku paliva pro operační jednotky bylo velké množství neustále vynakládáno na zásobovací lety do obklíčených měst v Polsku, zejména Breslau. Neznamenalo to však, že by se Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) nestaral o palivo pro Me 262. Organizačně spadaly proudové útvary do jeho správy a tak bylo jeho povinností palivo obstarat. V (pravděpodobné) odpovědi na dotaz z Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII), kde je slibované palivo J2, uvádí Qu.1 (Quartiermeister 1 –zásobovací důstojník na OKL) následující: "7.4.1945 přidělilo OKL 800 t paliva J2 přímo Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII). Polovina, tj. 400 t, bylo 11.4. odvezeno z Neuburgu a 21.4. bylo přivezeno do skladu paliva v Domašíně. Zbytek je nyní nakládán“. Je vidět, že palivo nebo alespoň jeho část, sice bylo ve skladu Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII), ale to pro operační jednotky nic neznamenalo. Z Domašína u Vlašimi se muselo palivo dostat na letiště, což byl v tu dobu téměř nepřekonatelný problém.

Zajímavá je informace, že dle rozkazu velitele Ge. Stabes Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) se má operační středisko stíhacích jednotek Poseidon umístěné v bojovém stanovišti Fuhr.Abt.Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) začít v 18.00 hod. vyklízet. Zpráva byla zaslána na Luftwaffenkommando West, 7. Jagddivision a IX. (J) Fliegerkorps. Centrum řízení stíhacích operací Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) se tedy začalo stěhovat a to na akceschopnosti německé straně rozhodně nepřidalo. Neméně zajímavá je i depeše Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) k Luftwaffenkommando West, 7. Jagddivision a Luftgau VII o tom, že pozemní personál, včetně pilotů, 2./NJG.13 (sic), Stab a I./KG 51 a částí JG 53 umístěných ve Wörishofenu mají být ihned, pod vedením vhodných důstojníků, začleněny k bojovým útvarům armády. Leteckými částmi (Fl.-Teile) uvedených útvarů bude nadále disponovat Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Zpráva tak naznačuje postupné rušení dalších útvarů, i když zmiňuje především pozemní personál. Právě v tento den totiž měla být zrušena KG 51 a své stroje měla předat JV 44 v Mnichově. Toto rozhodnutí máme prozatím podloženo pouze z britského odposlechu, takže není jasné, kdo tzn. který stupeň velení rozkaz vydal. V pravidelném hlášení o síle útvarů KG 51 tento den údaje nedodala a také v denním hlášení o bojové činnosti Luftwaffenkommando West (samozřejmě v rámci Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6)) není KG 51 na rozdíl od jiných jednotek (III.(Erg.)/JG 1, JG 27, JG 300, JG 53, JV 44) výslovně uvedena. Pravdou zůstává, že od 23.4.1945 nemáme ověřené důkazy o letech pilotů KG 51, takže jednotka skutečně přestala operačně létat a stroje si převzala JV 44. Do vzduchu se určitě dostaly Me 262 od III./KG (J) 6, o čemž svědčí záznam v letovém deníku Franze Gappa. Ve 12.50 hod. vzlétl na Me 262 "červená 4" a k více než hodinovém letu si udělal těžko srozumitelnou poznámku "2 B-17. Absch. Liberator", kterou můžeme vysvětlit jako těžko uvěřitelný nárok na 2 sestřely B-17 a jednoho Liberatoru. Rovněž americké letectvo neregistruje žádnou odpovídající bojovou ztrátu. Nad Evropou operovala pouze 9th USAAF, její střední bombardéry od 9th Bomb Division dopoledne zaútočily na cíle u Schwabmünchenu, odpoledne dvě formace napadly cíle v Bavorsku. Již dopoledne se Maraudery 17th BG asi kolem 10 hod. utkaly s 11 Me 262 z JV 44, které vedl Oberst Günther Lützow. Boj proběhl jižně od Augsburgu a prokazatelně byl sestřelen B-26 S/N: 42-107729. Proti odpolední akci 9th Bomb Division opět vystartovala skupina 6 Me 262 vedená Oberst Lützovem a kolem 15.30 hod. se jejich cílem stala 344th BG směřují nad sklady paliva v Schröbenhausen, severně od Mnichova. Do boje se rychle zapojily také Thunderbolty 365th FG a jeden Me 262 sestřelily a 3 poškodily. Americká strana neutrpěla žádnou ztrátu, ale JV 44 pohřešovala Oberst Günther Lützowa. Pokud skutečně Gapp provedl bojový let, jeho cílem musely být bombardéry 9th USAAF, ale není pravděpodobné, že by se s bombardéry vůbec setkal. Sporný doklad bojových operací z deníku F.Gappa doplňuje případ havárie Me 262 na Kladensku kolem třetí hodiny odpoledne.

Me 262 Schwalbe WNr. 501201 od  7./KG (J) 6 z Ruzyně se zřítil u obce Řisuty (okres Kladno). Staffelkapitän 7./KG (J) 6 Oblt. Henning Gulde zahynul. Letecká badatelna.

----------

25.4.1945 brzy ráno odletěl letoun Si 204 D (letoun byl do 6.3.1945 od KG 200, poté Regierungstaffel, Chef der Regierungstaffel byl Oberstleutnant Werner Baumbach) s cestujícími: Bienert, Hrubý, Raschhofer a Adolf.

Proběhla poslední rozsáhlá, kombinovaná operace nad Evropou. Železniční zařízení v alpských střediscích napadlo 278 těžkých bombardérů 2nd Air Division, 8th USAAF z Velké Británie zatímco mezi 10.23 a 11.16 h bombardovalo 198 B-17 Flying Fortress 1st Air Division 8th USAAF z Velké Británie zbrojovku Škoda v Plzni a dalších 78 přilehlou leteckou základnu Plzeň-Skvrňany, jedno z páteřních letišť operací Me 262. Doprovod obou svazů tvořilo téměř čtyři sta stíhačů. Současně bylo nasazeno dalších 300 bombardérů 9th USAAF k náletu na letiště Erding. K útokům na rakouská alpská centra se připojilo pět set těžkých bombardérů 15th USAAF z Itálie z Itálie a britské BC RAF vyslalo 376 těžkých bombardérů nad Berchtesgaden, uvažované centrum německého odporu v Alpách. Proti obrovské početní přesile se postavilo jen několik strojů Me 262. Proti odpolední akci bombardérů 9th USAAF se opět zaměřila JV 44, z 13 nasazených strojů se ale 8 muselo předčasně vrátit. Dopoledne, patrně proti svazu B-17 Flying Fortress, se pokusil zasáhnout neznámý počet Me 262 patřící JG 7 z Prahy a hned 5 jejích letců nárokuje celkem 6 sestřelených B-17. Zároveň další pilot z JG 7, Fhr. Hans-Guido Mütke z 9. Staffel, přistál s Me 262 A-1a WNr. 500071 "bílá 3" v 8.46 hod. na švýcarské letecké základně Zürich-Dübendorf. Jak vypověděl, stalo se tak pro nedostatek paliva během letu proti Marauderům nad jihem Německa. Později, po válce doplnil, že startoval z Fürstenfeldbrück, kde se tehdy nacházely pouze další 3 stroje Me 262. Jeho případ je jen dokladem roztříštěnosti skupin a jednotlivců od JG 7 během přesunu ze severního Německa. K soustředění původních sil JG 7 již nikdy nedošlo. Přes nároky německých letců z údajného střetnutí s bombardéry 8th USAAF z Velké Británie se ve skutečnosti s Me 262 setkalo pouze 14 zcela samostatně operující Mustangů 334th FS, 4th FG. Skupina dorazila již v 8.30 hod. nad rakouský Linec, poté se přesunula severně od Prahy a následně nad Ruzyní zastihla Me 262.

1/Lt William B. Hoelscher na P-51D S/N: 44-15347 "QP-V" od 334th FS sestřelil Me 262. Palbou flaku byl ale jeho Mustang natolik poškozen, že pilot opustil svůj stroj na padáku nad obcí Milostín (okres Rakovník). Konce války se dočkal ukryt u tamních obyvatel. Sestřel Me 262 v čase 8.50 hod. byl uznám pouze jako pravděpodobný.

Vzápětí po souboji Lt. Hoelschera se nad letištěm objevilo dalších 4-6 Me 262 chystajících se přistát, od jejich pronásledování odradil americké stíhače flak z okolí základny. Lze se jen domnívat, že uvedené Me 262 náležející III./KG (J) 6 nebo JG 7 vzlétaly k rannímu nasazení do oblasti Berlína. Jak vzpomínal Oblt. Helmut Oberdieck z 9./KG (J) 6, prováděl ozbrojený průzkum v okolí Torgau a postřeloval zde americké pozemní kolony a letiště se sovětskými letouny.

Zoufalý boj o Berlín donutil OKL soustředit všechny dostupné útvary k jeho obraně, a proto vydalo rozkaz o dočasném podřízení IX. (J) Fliegerkorps pod VIII. Fliegerkorps (tzn. Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6)). OKL, resp. Luftflotte Reich se tak vzdalo velení nad proudovými útvary IX. (J) Fliegerkorps. Proudoví stíhači měli podpořit německá vojska údery na nepřátelské kolony jižně od Berlína. V rozkaze je dále přímo uvedeno, že ochrana vzdušného prostoru, míněno zřejmě proti americkým bombardovacím svazům, musí tomuto úkolu ustoupit, a poněkud nerealisticky zmíněno, že se jedná o dočasné řešení. V budoucnu se měly k boji proti bombardérům vrátit. Rozkaz byl z Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) zaslán jak na IX. (J) Fliegerkorps, tak i na VIII. Fliegerkorps, kde je znovu zdůrazněno, že pro boj VIII. Fliegerkorps o Berlín je mu dočasně podřízen IX. (J) Fliegerkorps s proudovými letouny. Po tomto rozhodnutí vydalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) rozkaz (k IX. (J) Fliegerkorps s informací na Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII)) o okamžitém zrušení jednotek Stab./KG (J) 54, III./KG (J) 54 a III./KG (J) 6. Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) v něm plní rozhodnutí OKL z 21.4.1945 a směřuje jej na útvary pod svým velením, nad kterými toto velení právě získalo. Zajímavé je, že se ze seznamu rušeních jednotek vytratila I./KG (J) 54. Není jasné, zda Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) zvrátilo rozkaz OKL a chtělo ponechat jednotku operační nebo se na ni jednoduše zapomnělo. Provedení rozkazu, tzn. skutečné zrušení, mělo být nahlášeno do 3.5.1945, takže opět zde nebylo žádné okamžité zastavení činnosti jednotky a předání výzbroje a výstroje jinam. Lhůta na provedení byla týden a na činnost jednotek to nemělo okamžitý vliv. Stav v zásobování palivem se příliš nezměnil, i když určité zlepšení bylo v dohledu. Posádky sovětských letounů od 3 шак, 2 ВА si jich poprvé všimli. Deník bitevního korpusu.

V okolí Ruzyně již kroužily Mustangy a vyhlížely si své oběti. Při startu byl okamžitě zasažen jeden Me 262 A. Neovládaný letoun začal klesat a v malé výšce zavadil křídlem o střechu budovy školy v Hostivici a dopadl na zahradu rodinného domu v těsné blízkosti školy. Lt. Sepp Huber od 9./KG (J) 6 zahynul. Letecká badatelna.

V 21 hod. vydalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) rozkaz o nasazení pro příští den. V noci a následující den mělo použít veškeré své síly, včetně KG 4 a proudových letounů IX. (J) Fliegerkorps k podpoře bojů o Berlín. Těžištěm mělo být narušování přísunu posil a materiálu výslovně zmíněné sovětské 3. gardové armády, která byla hlavní silou 1. ukrajinského frontu. Podrobněji je to vyjádřeno v rozkaze č.232 pro VIII. Fliegerkorps "VIII. Fliegerkorps bude všemi dostupnými silami důrazně podporovat obranu Berlína od jihovýchodu (v prostoru Sprembergu), útoky na postupující nepřátelské kolony a jejich posily. K tomu je mu podřízen IX. (J) Fliegerkorps." V závorce je uvedeno "trvalý příkaz".

A konečně o půlnoci vydalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) dodatek k organizační změně platné od 21.4.1945, ve kterém je výslovně zmíněna podřízenost IX. (J) Fliegerkorps pod Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) v závorce VIII. Fliegerkorps. Navíc byla pod IX. (J) Fliegerkorps převedena i JG 2 se svou Stab, I. a II./JG 2. Záměrem samozřejmě bylo ji využít jako ochranu letišť proudových letounů. Je zde také uvedeno, že letecké části KG 51 jsou v München-Riemu a její pozemní část má být převedena k pozemním bojům. Tímto se všechny proudové útvary IX. (J) Fliegerkorps dostaly pod operační velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), na jejímž území už několik dní působily a to je ihned zařadilo na své nejdůležitější bojiště – obranu Berlína.

----------

26.4.1945 jednotné velení nad proudovými útvary využilo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) k okamžitému uskutečnění organizačních změn k zabezpečení jejich další činnosti a posílení úderné síly. Krátce po půlnoci v 00.50 hod. vydalo pokyny 7. Jagddivision k přesunu letecké části I./KG 51 (předpokládalo se 12 strojů Me 262) do Prahy-Ruzyně. Technické zabezpečení měly zajišťovat jednotky IX. (J) Fliegerkorps. Převelená část I./KG 51 operačně podléhala IX. (J) Fliegerkorps a měla být v prvé řadě nasazena na podporu obrany Berlína proti 3. a 4. gardové armádě. Zmínka o I./KG 51 je zajímavá z toho hlediska, že útvar byl 24.4.1945 zrušen. Přesto s jeho leteckými částmi nové velení o dva dny počítá a míní jimi posílit jednotky v Ruzyni. Piloti I./KG 51, od 22.4.1945 bez letadel, neboť všechny Me 262 předali JV 44, čekali v München-Riem na další rozkazy. Opomíjení a nečinnost zkušených bojových pilotů vycvičených na Me 262 byla vážnou chybou, kterou se Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) snažilo napravit. Nicméně po celou dobu Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) o skupině nevyužitých pilotů vědělo.

Britský odposlech zachytil v 01.00 hod. instrukci Oberst. Erhard Kraffta von Dellmensingen (Chef des Generalstabes Ia, IX. (J) Fliegerkorps) vydanou na základě rozhodnutí Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) přikazující, že v případě náhlé změny pozemní situace v pražském prostoru nesměly být jednotky IX. (J) Fliegerkorps ohroženy. V takové situaci se měly přesunout nejdříve do Hörschingu a potom do jižního Bavorska. Prozatím se však OKL domnívalo, že pražský prostor je pro operace stále bezpečný, ale jak z instrukce vyplývá, Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) jisté obavy z ohrožení svých proudových jednotek pozemními operacemi mělo a vážně uvažovalo o jejich dalším přesunu na jih. Ostatně to byl také původní plán ze začátku dubna.

V 01.20 hod. dostal IX. (J) Fliegerkorps za úkol nahlásit na Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6):

1) rozmístění jednotek

2) převedení Me 262 ze stavu KG (J) 6 a JG 7 nacházejících se v prostoru Mnichova

3) převedení 12-13 Me 262 od I./KG 51 (bez technického personálu), které měly podléhat IX. (J) Fliegerkorps.

Ve 12.00 hod. odešla další radiodepeše od Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) k IX. (J) Fliegerkorps, která byla bohužel zachycena neúplná. Zdá se, že Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) se ptalo IX. (J) Fliegerkorps, zda má vydat rozkaz JG 7 na přesun 20-ti Me 262 ke Gallandovi ( JV 44) do München-Riem. Je to neobvyklá žádost a pravděpodobně souvisí s neznalostí pozemní situace v protektorátu a výše zmíněnou obavou o osud proudových jednotek. Další část zprávy už je silně zkomolena.

V 16.00 hod. Krafft sděluje Peltzovi, že otázka organizace velení činí přítomnost Peltze (?) zde (míněno patrně na velitelství IX. (J) Fliegerkorps v Praze) nutnou. V tomto bodě navrhoval následující řešení:

1) „AOC KDR GEN“ (takto označen v odposlechnuté zprávě; pravděpodobně míněn Peltz) s Maj. Leythäuserem a Ober. Rieselem (pravděpodobně šlo o požadavek jejich přítomnosti v Praze).

2) Řízení operací v pražském prostoru – Obstlt. Hogeback

3) Je požadován (opět pravděpodobně na velitelství IX. (J) Fliegerkorps v Praze) zkušený důstojník pro vytvoření přehledu o vzdušné situaci.

Peltz odpověděl Krafftovi vzápětí (16.00 hod.). V současné době je (tzn. IX. (J) Fliegerkorps) pořízen VIII. Fliegerkorps. Probíhají pozemní boje na severu a jihovýchodě (tzn. na východní frontě u Berlína a na Moravě a Rakousku). Požadavky spojené s přesunem na jih (v personální a komunikační úrovni) už nejsou aktuální. Pozemní situace vyžaduje (spíše bude vyžadovat) okamžité rozhodnutí. Peltz požaduje rozhodnutí, zda má být vydán rozkaz o přesunu na jih a také, jaká je skladba vedení. Všechny Me 262 budou v případě přesunu přelétány najednou. Peltz tedy přesnou situaci v Praze neznal. Rozhodnutí, zda přesunout celý IX. (J) Fliegerkorps dále na jih tak záviselo na odpovědi Kraffta. Ten se ještě v 17.00 hod. pokoušel zjistit situaci v přípravě základen na jihu (tzn. v okolí Mnichova). Jak je patrné, nikdo moc přesně neznal pozemní situaci v protektorátu a nevěděl, zda jsou nebo nejsou jednotky IX. (J) Fliegerkorps v Praze ohroženy. Samozřejmě, nikomu se také příliš nechtělo o tom rozhodnout.

Zajímavostí je zpráva o předzásobení letišť pro proudové stroje pumami. Zásoby byly v Praze několikanásobně vyšší než na jiných základnách, takže nasazení Me 262 proti pozemním vojskům odtud bylo jen logické. Také tento dokument potvrzuje rozhodnutí použít proudové stíhače k podpoře obrany Berlína. Dle záměrů a rozkazů z předešlé noci tak využilo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) okamžitě nové útvary v boji.

Ve 12.15 hod. hlásil IX. (J) Fliegerkorps přes VIII. Fliegerkorps na Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), že už začal dle rozkazu s podporou defenzivy u Berlína a vyslal 8 strojů do prostoru dálnice Forst-Cottbus. Me 262 létaly v malých skupinách, někdy i jednotlivě a jižně od Berlína napadaly sovětské kolony. V souhrnném denním hlášení o operační aktivitě uvedlo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), že v průběhu 26.4.1945 provedlo celkem 31 Me 262 od IX. (J) Fliegerkorps útoky na pozemní cíle v prostoru Cottbus - Bautzen a nahlásilo zničení 2 letadel na zemi a zapálení 6 nákladních vozidel. Přitom byl 1 Me 262 zničen, 1 poškozen, 2 pohřešovány, 1 pilot zabit a 1 zraněn. Bohužel nemáme žádné bližší zprávy o konkrétních útvarech, takže nejsme schopni určit, zda se ho účastnily všechny jednotky z Prahy. Vzhledem k celkovému počtu nasazených Me 262 však s velkou pravděpodobností ano. Všechny se účastnily náletů na pozemní kolony sovětských armád a na spojenecké hlídky vůbec nereagovaly.

Stav na ruzyňském letišti popsala ve svém hlášení odbojová skupina Trávnice. V její zprávě se uvádí, že kolem letištní plochy jsou skrytě umístěny letouny v počtu 13-20, většinou Turbinjäger. U silnice Ruzyně – Kněževes je dalších asi 10 dobře maskovaných Me 262. Přímo na letišti přibylo v poslední době mnoho turbinových letounů, nyní asi 50. Na Ruzyni tak zůstávalo stále asi 50 Me 262, i když asi nebyly všechny provozuschopné.

Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vydalo na závěr dne rozkaz č. 234 o nasazení a cílech pro 27.4. a noc 27./28.4.1945. Jasně zde sděluje, že cíle ani rozkazy se nemění a všechny útvary IX. (J) Fliegerkorps budou použity v severním prostoru k odlehčení situace Berlína. Rozkaz putoval k VIII. Fliegerkorps, Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII) a Fli-vo/H.Gr.Mitte. Během jednoho dne byla organizační změna v podřízenosti IX. (J) Fliegerkorps uvedena do praxe a zaměření proudových stíhačů se naprosto změnilo.

V návaznosti na výše uvedené rozkazy je třeba krátce zmínit otázku tzv. Gefechtsverbandu Hogeback. Jedině v citované zprávě z 16.00 hod. je totiž zmíněno jméno velitele KG (J) 6 v souvislosti s návrhem na jeho pověření řízením leteckých akcí v pražském prostoru. Často bývá uváděno, že koncem dubna (snad 20.4.1945) došlo k ustavení Gefechtsverband Hogeback, který tvořily právě útvary operující z Prahy. Vytváření podobných operačních skupin nebylo žádnou výjimkou a v rámci Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) fungovaly 21.4.1945 dva: Lw.Gef.Verband Weiss (pro spolupráci s AOK 17) sdružující NAGr. 4 (2./NAGr. 2 a 11./12), II./SG 77, 3./NSG 4, III./JG 52 a 1./JG 52 - Gef.Verband Rudel s SG 2 (II./SG 2 a 10.(Ps.)/SG 2) I./SG 77 a II./JG 6. Jednalo se o snahu zjednodušit velení a to buď při spolupráci s pozemní armádou nebo utvořením samostatného celku pod jednotným velením zkušeného důstojníka. Uvedené svazky jsou zmíněny v dokumentech z 21.4.1945 a dále ještě i 3.5.1945. Naopak ani v materiálu z 21. nebo 26.4.1945 a ani ze 3.5.1945 není žádná zmínka o Gefechtsverband Hogeback. Korespondence z 26.4.1945, tak jak jsme ji popsali výše, sice naznačuje, že Hogeback měl velet leteckým operacím v pražském prostoru, to však nemuselo nutně znamenat vytvoření takového svazku. Až do konce války jsou všechny jednotky v Praze nebo Žatci uváděny samostatně a pod přímým velením IX. (J) Fliegerkorps. Soustředění proudových jednotek přímo volalo po jednotném velení a zřejmě bylo skutečně Hogebackem po 26.4.1945 (a možná i dříve) vykonáváno, ale existenci Gefechtsverband Hogeback to nepotvrzuje. Vzpomínky pilotů z I./KG (J) 54 hovoří o tom, že z Prahy operovali pod „takzvaným Gefechtsverband Hogeback, ale to není důkaz o vytvoření takového celku. Stejně tak později i příslušníci I./KG 51 vzpomínali, že "všechny útvary podléhají jako Gefechtsverband velení Obstlt. Hogebacka", ale opět to není důkaz o oficiálním existenci v rámci organizační struktury IX. (J) Fliegerkorps. Obstlt. Hogeback pouze velel všem těmto jednotkám v rámci leteckých operací. V žádném z dokumentů Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) od 26.4.1945, tj. od doby, kdy obdrželo přímé velení nad IX. (J) Fliegerkorps, až do konce války se neobjevuje zmínka o Gefechtsverband Hogeback. Důvodem často uváděné existence Gefechtsverband Hogeback je pravděpodobně poválečná vzpomínka samotného Hogebacka uložená v Bundesarchivu. Zde Hogeback uvádí: „V březnu 1945 (sic) byl v Praze vytvořen Gefechtsverband Hogeback. Štábu KG 6 bylo podřízeno několik stíhacích eskader vybavených Me 262, mimo jiné JG 6 (sic), KG 51 a další. Štáb KG 6 byl pro velení posílen několika zkušenými stíhacími piloty. Ale s jedinou výjimkou nedošlo ke společně připravenému nasazení“. Jak je patrné, některé údaje jsou poplatné době výpovědi. V březnu sídlila na pražské Ruzyni pouze Stab a III./KG (J) 6 a samozřejmě JG 6 neměla s proudovými útvary nic společného. Zmínka o jediném koordinovaném nasazení navíc ukazuje, že vytvoření společně operujícího svazku útvarů bylo spíše přáním, než skutečností. Hogeback tak řídil letecké operace, ale pravděpodobně ne na úrovni celých jednotek, ale jednotlivých letounů. Letadel bylo jednoduše příliš málo, aby mohly operovat po útvarech a musela být používána všechna provozuschopná dohromady, bez ohledu na jejich příslušnost. To nijak nesnižuje pravomoci nebo výkony velitele KG (J) 6, jde pouze o upřesnění skutečného stavu věci. Žádný oficiálně vedený útvar Gefeschtsverband Hogeback neexistoval.

Západní rozptyl , .

Flak byl koncentrován na severní straně dráhy a kolem rozptylů. Bylo tam asi 50 kusů flaku 2 cm a 100 kusů 13,5 mm.

26.4.1945 bylo na letišti Ruzyně 243 m³ a na letišti Žatec 98 m³ paliva J2.

----------

27.4.1945 brzy ráno obdržel Kraft zprávu o tom, že AOC (Peltz) zamýšlí tento večer odletět do Mnichova podat zprávu Generalfeldmarschall von Greimovi. Dále, že je vyhlášena bojová pohotovost pro útoky na severu (je zřejmě míněn prostor jižně od Berlína; tzn. severně od dislokace IX. (J) Fliegerkorps.

Dle denního rozkazu se Me 262 z IX. (J) Fliegerkorps zapojily do útoků na pozemní kolony sovětských vojsk. Do akce byla nasazena i III./KG (J) 6 a Franz Gapp se v odpoledních hodinách zúčastnil na Me 262A "červená 7" útoku na dálnici u Cottbus. Vzlétl ve 14.05 hod. z Ruzyně a po 33 minutách byl v pořádku zpět. Celá akce, trvající jen půlhodinu, ukazuje, že útoky Me 262 z Prahy mohly probíhat téměř kontinuálně. Zásadním omezením operací zřejmě byla náročná údržba Me 262 společně s minimálním technickým zázemím. V provozu se patrně dařilo udržet jen zlomek strojů soustředěných na základnu v Praze-Ruzyni.

Další případ se odehrál kolem poledne nedaleko Družce (okres Kladno). Četník ze stanice v sousední obci Velká Dobrá byl na motorce vyslán na hlídku. Na místě ale zjistil, že se jednalo pouze o nouzové přistání a letadlo ještě ten den odstranili vojáci z blízké Žiliny. Nejasné vzpomínky svědků události naznačují, že i v tomto případě se mohlo jednalo o Me 262.

V 19.48 hod. mohl VIII. Fliegerkorps zaslat na Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) radiogram o svém nasazení: Celkem 217 vzletů, z toho 63 SQZA (zřejmě bitevní letouny) 20 v prostoru Brna, 24 u Ostravy, 4 u Breslau, 15 u Bautzen (zničeno) - 8 tanků („Panzer“) východně od Brna 111 stíhačů ve všech prostorech (zničeno) - 1 tank, 60 vozidel, 15 sestřelů, 8 zásobovacích vozů 7 Jabo v prostoru Bautzen 36 Me 262 v prostoru dálnice (zničeno) - 6 sestřelů, 65 zničených vozidel, ztráty 2. Podíl Me 262 na úspěších tedy nebyl malý. Ohlášená vítězství resp. nároky směřovaly do řad sovětského letectva a většinou se jednalo o bitevní Il-2/3m, občas také o stíhače. Uvedené souboje se sovětskými letadly jsou známy ze vzpomínek pilotů operujících z Prahy, zejména JG 7, (např. Ofhr. Günter Wittbold, Lt. Harald Toenniessen (30.4.1945), Lt. Herbert Schlüter), ale není důvod se domnívat, že by také piloti I./KG (J) 54 nebo III./KG (J) 6 nepotkávali sovětské letouny a nenárokovali sestřely. Pokud uvedené hlášení VIII. Fliegerkorps porovnáme s hlášením Armádní skupiny Střed (H.G.Mitte), pak podle něho napadly Me 262 nepřátelské kolony na dálnici Sagan - Cottbus s výsledky: 21 sestřelených letadel, 3 zničená letadel na zemi a 65 zničených nákladních automobilů. Hlášení armády tak úspěchy Me 262 ještě navyšuje. Nemáme však žádnou možnost tato čísla ověřit.

U obce Greifenhain JZ Cottbus letělo šest Me 262 a jeden na vstřícném kurzu byl sestřelen sovětským stíhačem majorem Okolelovem na Jak-3 od 5 иак, 2 ВА. Ostatní unikly jižním směrem. Deník stíhacího korpusu.

Přes celodenní nasazení Me 262 zásoby paliva J2 v Žatci stouply o téměř 100 m³, ale Praha-Ruzyně si o 90 m³ pohoršila. Me 262 tak evidentně operovaly především z pražské základny. Stále také zůstávalo nezanedbatelné množství paliva na cestě.

----------

28.4.1945 v 6.30 hod. ráno musela z Hostivic vyrazit dvoučlenná četnická hlídka velitele Sidoniuse Sobotky a strážmistr Františeka Matějky do Sobína k udržení pořádku u dalšího zříceného letadla. Stroj se zřítil na pole a shořel. Pilot zahynul uvnitř vraku. Předcházející zřícení u Sobína 19.4.1945.

Rozkaz č. 236 Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) o nasazení na 28.4.1945 ukazuje, že hlavní cíl nasazení letadel VIII. Fliegerkorps se nezměnil. Nadále zůstával v přímé i nepřímé podpoře pozemních vojsk u Berlína s použitím všech dostupných strojů, včetně proudových a všech zásob paliva.

Mezi zajímavé zprávy lze zařadit návrh IX. (J) Fliegerkorps o použití radarového vlaku pro řízení letového provozu v Žatci. Měla být prozkoumána možnost přesunu jednoho vlaku, zdržujícího se 21.4.1945 v Karlových Varech. Není však jasné, jestli bylo míněno jeho obvyklé využití výhradně pro operace nočních stíhačů postupně stahovaných do Čech nebo skutečně pro celodenní řízení provozu dosud radiovými prostředky nevybaveného žateckého letiště. Poválečné zprávy zaznamenávají v Čechách přítomnost 3 radarových vlaků jistě, další 4 se patrně nacházely v pohraničí. Na nádraží v Jenči, těsně na prahu dráhy v Ruzyni zůstal opuštěný radarový, hlásný vlak Sumatra II. S žateckým letištěm možná souvisí radarový vlak zjištěný v Postoloprtech.

28.4.1945 se VIII. Fliegerkorps (v Heřmanově Městci Hermann Städel (okres Chrudim) spojil s Luftgau VIII (Lg.Kdo. VIII)v Praze-Ruzyni či Libochovicích Libochowitz (okres Litoměřice) a vzniklo Luftwaffenkommando VIII.

----------

29.4.1945 zajímavá byla neúplně zachycená zpráva IX. (J) Fliegerkorps hovořící o tom, že III./KG (J) 6 bude zrušena 3.5.1945, zatímco I./KG (J) 54 zůstane zachována. Pokud navážeme na předchozí dokumenty, je tato zpráva konečným důsledkem rozkazu OKL z 21.4.1945, kdy OKL rozhodlo zmíněné jednotky zrušit. Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vydalo svůj rozkaz o rušení těchto útvarů až 25.4.1945, jak jsme však již zmínili, chyběla zde ale I./KG (J) 54. IX. (J) Fliegerkorps rozkazem z 29.4. plnil nařízení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) a z textu vyplývá, že o vyjmutí I./KG (J) 54 ze seznamu rušených jednotek se zřejmě zasadila právě Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Rozkazy bojových operací Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) se nezměnily a VIII. Fliegerkorps tzn. i Me 262 od IX. (J) Fliegerkorps měl nadále útočit na sovětské pozemní kolony. Zároveň IX. (J) Fliegerkorps hlásil nový prostor nasazení Dresden – Meissen – Chemnitz.

Ve vzduchu byli rozhodně příslušníci III./KG (J) 6. Franz Gapp odstartoval z Ruzyně v 10.12 hod., aby postřeloval silnici Bautzen - Weisswasser a po 28 minutách byl zpět. Let uskutečnil na svém Me 262 "červená 7".

Celý IX. (J) Fliegerkorps hlásil nasazení 18 Me 262 k postřelování nákladních vozů v prostoru Cottbus, Franz Gapp byl nepochybně mezi nimi. Během akce jménem neznámý letec sestřelil sovětský Jak-9. Hlášení protivníka, sovětské 2.letecké armády ztrátu potvrzuje záznamem o sestřelení jednoho Jak-9 německým Me 262 v prostoru Weisswasser. Hlášení VIII. Fliegerkorps, tedy přímé nadřízené složky IX. (J) Fliegerkorps, o bojové aktivitě z tohoto dne jsou poněkud neurovnaná. V dálnopise z 20.10 hod. uvádí tato složka celkové nasazení 48 letadel, z toho 8 bitevních, 2 protitankových, 15 stíhačů a 6 průzkumných letounů, přičemž byl jeden tank zničen a dva Il-2 sestřeleny; dále 2 protitankových a 6 průzkumných strojů u Moravské Ostravy, 6 průzkumných strojů u Kamenze a 3 Me 262 u Forstu. Další dálnopis (už z 30.4.1945, z 06.14 hod.) zahrnuje celkové nasazení 76 letounů, z toho 23 bitevních u Wischau, 2 bitevních u Bautzen, 18 stíhacích u Cottbus – Bauzten a 11 stíhacích u Görlitz – Rothenburg. A psaná hlášení, vypracovaná zřejmě také 30.4.1945, pak hovoří o vzletech 29 stíhačů, z toho 18 v prostoru Cottbus-Bautzen, 11 u Görlitz a 45 vzletech bitevních letounů, z toho 22 v prostoru Bautzen a 23 u Wischau. Jak je vidět, hlášení se postupně upravovala, tak jak přicházely informace od dalších jednotek. Důležité je, že všechna se shodují na oblasti nasazení v okolí Cottbus – Bautzen a údaj o 18 stíhačích se shoduje s hlášením IX. (J) Fliegerkorps.

29.4.1945 čtyři Me 262 útočili na autostrádu v oblasti Trebel?. Čtyři La-7 od 5 иак, 2 ВА se je snažily sestřelit. Me 262 s převahou rychlosti unikly. Deník stíhacího korpusu.

Počet nasazených Me 262 se tedy oproti předešlému dni snížil na polovinu. Je vidět, že se po jednom dni nasazení počty nijak dramaticky neměnily. Ztráty opravdu nebyly velké. Zajímavým údajem je navýšení síly o jeden stroj v každé z jednotek. Pravděpodobně se nejednalo o nové kusy, ale letouny z oprav. Z údajů jasně vyplývá, že bylo přibližně třikrát více pilotů než letadel, takže létali jen ti nejzkušenější. Situace s palivem nebyla zcela zoufalá, nepochybně díky zdůrazňování priority v jeho dodávkách. IX. (J) Fliegerkorps se také začal shánět po strojích, které měly dorazit od JV 44. Jednotka hlásila, že disponuje silou 25 Me 262 a všechny stroje nad tento počet budou dle rozkazu předány JG 7. IX. (J) Fliegerkorps to však nestačilo a zaslalo důrazný dotaz a) zda už bylo odesláno 23 Me 262 z KG 51 a JV 44 / JG 7 do Prahy a b) proč nebyl hlášen přesun do Bad Aibling.

29.4.1945 III./KG (J) 6 uvádí 14 Me 262, z toho 12 operačních. Mezi 10. a 29.4.1945 tedy přišlo minimálně 20 kusů Me 262, přičemž jeden z nich byl verze Me 262 B-1 (převzat 12.3.1945), pravděpodobně kompletované v závodě LBB v Českých Budějovicích.

----------

30.4.1945 ve 12.00 hod. hlásil IX. (J) Fliegerkorps přistání 8 strojů I./KG 51 a 9 strojů JV 44 v Praze-Ruzyni.

V jednu hodinu odpoledne hlásil Oberst Erhard Krafft von Dellmensingen přesun hlavního štábu IX. (J) Fliegerkorps do Bad Aiblingu, zatímco operační štáb nadále zůstával v Praze.

Ze vzpomínek pilotů (3./JG 7, Lt. Harald Toenniessen) vyplývá, že Me 262 z Prahy byly nasazeny i tento den. Harald Toenniessen staroval ve dvojici s Lt. Fritzem Kelbem okolo 15.30 hod. k útoku na pozemní kolony do prostoru Cottbus. Kelb se údajně zřítil u Mělníka. Toenniessen pokračoval v útoku sám a po postřelování pozemních kolon narazil nad letištěm u Cottbus na čtyři sovětské Il-2. Jeden sestřelil a tři poškodil, utrpěl však poškození jejich odvetnou palbou. Špatně ovladatelný Me 262 tak musel nouzově posadit u Prahy-Ruzyně. Zprávy o letech pilotů III./KG (J) 6, I./KG (J) 54 nebo I./KG 51 v tomto dni nemáme. Nasazení proudových stíhaček IX. (J) Fliegerkorps ale potvrzuje jeho večerní hlášení. Uvádí se v něm, že celkem 12 Me 262 provedlo průzkum počasí a útoky na pozemní kolony v prostoru Forst – Vetschau. Sovětská strana, zastoupená opět 2. leteckou armádou podporující operace pozemních vojsk 1. ukrajinského frontu, naproti tomu nárokuje sestřel dvou Me 262. Na operace z konce dubna vzpomínal Oblt. Martin z I./KG (J) 54 následovně: "Nejdříve jsme byli podřízeni přímo IX. (J) Fliegerkorps, kdy přesně došlo k vytvoření a k podřízenosti pod takzvaný Gefechtsverband Hogeback nemohu říci, pravděpodobně v poslední třetině dubna. Nasazení jsme se účastnili z 50 %. Po prvních nasazeních nás ihned napadaly Mustangy. Naši piloti mohli většinou hlásit nejisté nebo pravděpodobné sestřely, protože nikdo v minutových soubojích nemohl říci, zda se bombardér zřítil, či nikoliv. Fw. Weiss byl až do konce naším nejlepším pilotem a byl mu také uznán jeden sestřel. Také Fw. Nickel byl úspěšný. Při bitevním nasazení jsme Sovětům sestřelili nějaká letadla. Dokonce přeložili svá letadla mimo dosah Me 262. Lidské ztráty jsme při tomto nasazení již neměli."

30.4.1945 III./KG (J) 6 uvádí 14 Me 262, z toho 12 operačních. Zajímavé je, že pilotů měl ve stejnou dobu 74, z toho 64 schopných akce. Pilotů tedy bylo několikráte více než letuchopných strojů.

Večer hlásil IX. (J) Fliegerkorps počty pilotů a letadel I./JG 7, III./KG (J) 6 a I./KG 51. Zvýšila se síla I./JG 7, což byly ale ve skutečnosti stroje od JV 44, které přiletěly v poledne.

Hrozivá situace se však po jednom dni nasazení vyvinula v zásobování palivem J2. V 18.00 hod. hlásily základny Praha-Ruzyně a Žatec nulu. Jen Hörsching, ovšem na území Luftwaffenkommando 4 (Lw.Kdo.4), disponoval 439 m3 benzínu J2. Žádná jiná základna pod Luftwaffenkommando VIII a Luftwaffenkommando 4 (Lw.Kdo.4) nevykazovala J2. Je to trochu překvapivé a je možné poněkud pochybovat o úplnosti hlášení. Nicméně zpráva neuvádí, že by některá ze základen hlášení nedodala.

Rozkaz Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) na další den uvádí, že k dosavadním rozkazům pro Luftwaffenkommando VIII přibývá ještě spolupráce se 7. armádou. Hranice nasazení pro bojové i průzkumné lety mezi Luftwaffenkommando VIII a Luftwaffenkommando West odpovídá hranici mezi skupinami armád Střed a G. Rozkazy a zaměření úroků Luftwaffenkommando VIII zůstává stejné. Navíc je možné provádět průzkum (vzdušné situace) před 7. armádou. Přesun moderních průzkumných letounů (proudových) nyní není možný. Jen ve výjimečných případech na vyžádání Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nebo pozemních armád budou do pražského prostoru přesunuty jednotlivé proudové stroje (průzkumné). Požadavky na způsob nasazení musí být hlášeny. Z důvodu početního stavu je to ale nejisté.

----------

1.5.1945 jednotky IX. (J) Fliegerkorps podporovaly obranu Berlína až do konce organizovaného odporu. Záznamy hovoří o letech příslušníků III./KG (J) 6. Franz Gapp vystartoval se svojí "červenou 7" v 8.24 hod. z Ruzyně a provedl nálety na dálnici u Vestchau (?) – Cottbus. Po 32 minutách byl zpět. Hans Parge zvedl svoji Me 262 "12" v 10.15 hod. a také on po 45 minutách přistál v pořádku zpět. Parge se však nevrátil do Ruzyně, ale do Žatce. Protože další lety už uskutečnil z tohoto letiště, předpokládáme, že se sem část sil III./KG (J) 6 přesunula z Prahy. Letiště bylo výhodněji položeno pro útoky proti sovětským vojskům. Nasazení pilotů I./KG (J) 54, I./KG 51 nebo JG 7 nemáme ověřené zprávy, nicméně je velice pravděpodobné. Dle vzpomínek Oblt. Haeffnera obdržely Me 262 z I./KG 51 závěsy pro rakety R4M: „Dnes budou naše Me 262 připraveny k boji a budou namontovány držáky pro 55mm rakety. Pod každé křídlo lze umístit 12 raket R4 (R4M). Škoda, že jsme je neměli již na západě. Večer jdou Hptm. Abrahamczik, Oblt. Strohtmann, Lt. Schimmel a já do města. V hospodách je vůči nám nepřátelská nálada, Lt. Schimmel, který umí dobře česky, nám říká, že zde může každou chvíli dojít k povstání. Po návratu na letiště jsme se dozvěděli, že do města je zakázáno chodit."

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.) "V rádiu slyšíme, že Vůdce v Berlíně padl a vedení převzal Grossadmiral Dönitz."

Poměrně rozsáhlý rozkaz (1,5 strany) vydalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) o dalším nasazení proudových a nočních stíhačů. Říká se v něm jasně, že IX. (J) Fliegerkorps velí všem proudovým útvarům pod Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) a také nočním stíhačům původně spadajícím pod Luftwaffenkommando West. Pod velení IX. (J) Fliegerkorps spadají nebo budou okamžitě spadat:

1) V každém ohledu:

• 8. Jagddivision s 4./NJG 100

• letecké části I./KG 51 s nejzkušenějším pozemním personálem (zbytek personálu je nasazen do pozemních bojů)

• JV 44 Gen. Gallanda, který osobně podléhá přímo pod Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6)

• JG 7, KG (J) 6 a KG (J) 54 se všemi podřízenými jednotkami

• JG 2 (Z toho Stab a I./JG 2 v likvidaci)

2) Pouze po služební žádosti armády a se zřetelem na technickou obsluhu budou přesouvána letadla a speciální zařízení od:

• 1.(F)/100 dosud pořízené Luftwaffenkommando West

3) Z organizace Luftwaffenkommando West: jedna Staffel NJG 6 po příchodu do PrahyRuzyně.

Operační nasazení bude probíhat dle instrukcí Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) v úzké spolupráci uvedených Lw.Kdo. (tj. Luftwaffenkommando 4 (Lw.Kdo.4), Luftwaffenkommando VIII, Luftwaffenkommando West). Hlavní úkol spočívá v přímém a nepřímém odlehčení Berlína. Jednotky bojující na střední části (tzn. převážně na Moravě) zůstanou v podřízenosti Stab./JG 6 z Luftwaffenkommando VIII. JV 44 je až do dalšího rozhodnutí odpovědná za vzdušnou obranu proti útokům ze západu ze základen Salzburg – Hörsching. 8. Jagddivision je odpovědná za udržování obrazu vzdušné situace a jeho předávání všem útvarům Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Za organizaci dodávek letounů a předzásobení náhradními díly odpovídá Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), které vytvoří příslušné centrum. V tomto čase se nachází v prostoru Prahy. Operační velení IX. (J) Fliegerkorps zůstane v prostoru Prahy, z jižního prostoru bude alespoň hlášen stav. Pokud bude rozkazem OKL přeložen IX. (J) Fliegerkorps do prostoru Luftwaffenkommando West, odpovídá 8. Jagddivision za předání jednotek v prostoru Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6)  Rozkaz byl distribuován na velitelství IX. (J) Fliegerkorps, Luftwaffenkommando West (jeho 7. Jagddivision), Luftwaffenkommando 4 (Lw.Kdo.4) (jeho 8. Jagddivision), Luftwaffenkommando VIII, JV 44, kopii obdrželo OKL, Kammler a samozřejmě příslušné složky Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Hlavním cílem nasazení byly stále boje o Berlín, i když v této době už postupně ustávaly. IX. (J) Fliegerkorps nyní disponoval všemi dosud existujícími jednotkami Me 262 včetně JV 44 (pokud nepočítáme průzkumné) a jak se neustále zmenšovalo ovládané území, vstřebával i útvary s pístovými letouny. JG 2 měla sloužit k ochraně letišť, noční stíhací NJG 6 a NJG 100 pak zajišťovat obranu v noci.

----------

2.5.1945. Minimální teplota na stanici Praha-Karlov se ve dnech 2. až 4.5.1945 pohybovala těsně nad nulou, maximální teplota dne 2.5.1945 nepřesáhla 7° C. Dne 2.5.1945 a v noci na 3.5.1945 napadlo 12 až 15 mm srážek.

Přestože už reálně končily boje o Berlín, Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vydalo rozkaz o nasazení. Cíle měly zůstat stejné jako předešlý den. Nasazení IX. (J) Fliegerkorps bude výlučně proti Rudé armádě. Operace proti západnímu nepříteli budou prováděny pouze na zvláštní rozkaz Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). JV 44 bude nasazena především v okolí Brna. Velké útoky vně prostoru St. Pölten se budou provádět dle vzdušné situace, jen při velké letecké aktivitě nepřítele a ve spolupráci s Luftwaffenkommando 4 (Lw.Kdo.4) a Luftwaffenkommando VIII. Před postupem nepřítele se JV 44 musí včas přemístit, nejprve do Hörschingu, pokud by bylo třeba, tak do prostoru Prahy. Rozkaz tak v postatě ukončil organizovaný letecký odpor proti západním spojencům a všechny síly byly vrženy proti Rudé armádě. Útoky v prostoru samotného Berlína už neměly smysl, ale pravdou zůstává, že proudové jednotky IX. (J) Fliegerkorps operovaly vždy spíše jižněji, v okolí Cottbusu. Zde se stále držela 4. tanková armáda a blokovala přístup sovětským vojskům do českého prostoru, tzn. i základen IX. (J) Fliegerkorps. Nemáme záznamy o konkrétním nasazení strojů z III./KG (J) 6, I./ KG (J) 54, I./KG 51 nebo JG 7. V tuto dobu už musel být akutní nedostatek paliva a náhradních dílů, piloti zřejmě také potřebovali odpočinout. Boje proti pozemním kolonám už trvaly od 26.4.1945. Spíše než pilotů se ale pravděpodobně nedostávalo techniky.

----------

3.5.1945 Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vydalo celkový přehled stavu a umístění jednotek pod svým velením k 12.00 hod. tohoto dne. Jako samostatný útvar je zde veden i IX. (J) Fliegerkorps v Praze-Ruzyni s následujícími útvary:

a) JV 44 - v přestavbě a přejmenování na IV./JG 7 v Salzburg-Maxglan

b) KG (J) 6 - s III./KG (J) 6, v Praze-Ruzyni

c) KG (J) 54 – s pozemní částí v Holzkirchenu a s I./KG (J) 54 se všemi letouny schopnými nasazení v Praze-Ruzyni, II./KG (J) 54 (pouze pozemní část) v Holzkirchenu, III./KG (J) 54 (pouze pozemní část) v Innsbrucku a Zeltwegu

d) JG 7 – s pozemní částí v Mühldorfu a s leteckými částmi I./JG 7 a III./JG 7 v Praze-Ruzyni a pozemní částí v Mühldorfu

e) KG 51 - s leteckou částí I./KG 51 v Praze-Ruzyni a 30-ti muži pozemního personálu v Praze-Ruzyni - dílny JV 44 drženy pod Generalmajorem Kortem. Tužkou je ještě dopsána poznámka o JG 2, zřejmě o jejím roztroušení v protektorátu.

I když v tento den mělo vejít v platnost zrušení Stab a III./KG ( J) 54 a III./ KG (J) 6, není toto v přehledu zaznamenáno. Vzhledem k situaci na frontách už to také bylo celkem jedno. Jeden z nejdůležitějších úkolů vyššího velení armády byl přesun co největšího počtu svých vojáků do zajetí k západním spojencům. Nejsilnějším nebo nejbojeschopnějším celkem v této době zůstávala Schörnerova skupina armád Střed (Heeresgruppe Mitte), ovládající především české území. Plány ústupu na západ byly probírány ještě 2.5.1945 na poradě ve Flensburgu a někteří činitelé neschvalovali jeho rychlé provedení. Prostor protektorátu měl sloužit jako jakási výhoda pro možné jednání německé strany se západními Spojenci a velení se obávalo, aby se ústup nezměnil v úprk. Je z nich zároveň vidět naprostá nereálnost a neschopnost si představit náhled Spojenců na kapitulaci Německa. Sověti zejména kvůli možnému postupu Spojenců horečně připravovali Pražskou operaci, která měla poslední velké uskupení německých vojsk napadnout od severu a východu. Skupina armád Střed ale stále ovládala poměrně velké území a dařilo se jí spořádaně ustupovat a odolávat tlaku. Fronta se táhla zhruba jihozápadně od Brna (zda napojena na severní křídlo armády Süd, 8. armády) – Olomouc – řeka Morava – Freudenthal (až sem 1. tanková armáda) Glatz – Hirschberg (17. armáda) Görlitz – Bautzen – Dresden – Freiberg (4. tanková armáda) – plná zabezpečovací fronta proti spojencům – Chemnizz – Cheb – Weiden (7. armáda). Jak je patrné z mapky, přibližně uprostřed se nacházely všechny důležité základny IX. (J) Fliegerkorps, kterým tak žádné bezprostřední nebezpečí nehrozilo. V mnohem větším nebezpečí byly jednotky v jižní prostoru tzn. i JV 44, což ale velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) dobře vědělo a ve svých rozkazech na to reagovalo jejich možným přesunem do Prahy. Proudové útvary na pražském a žateckém letišti se tak dostaly do samého středu závěrečného dění. V tento den nemáme dokumenty o konkrétním nasazení letounů IX. (J) Fliegerkorps v Česku.

----------

4.5.1945 bylo 10 až 12 hodin slunečního svitu, což znamená celkem slunečné počasí, a nevelké množství srážek do 2 mm.

4.5.1945 aktivitu Me 262 ze III./KG (J) 6 potvrzuje zápisník letů Hanse Pargeho. V 9.33 hod. vzlétl ze Žatce k útokům proti pozemním kolonám (opět je akce označena jako Einsatz (Erdsz.) na Me 262 "12" a po 39 minutách se vrátil zpět. Domníváme se, že cílem byly opět sovětské jednotky v okolí Cottbusu. Ostatní letci, jejichž letové deníky se dochovaly do dnešních dnů nemají 4.5.1945 zaznamenány žádné lety. Jak jsme se zmiňovali v předchozím textu, opravdu vážným problémem se stávalo palivo a také provozuschopnost proudových strojů.

Naposledy doplňují zprávy o bojových operacích Me 262 také hlášení americké strany. Taktické letectvo, representované zejména Thunderbolty 9th USAAF opět významně zasáhlo proti železniční dopravě a jen mimochodem došlo k poslednímu střetnutí s proudovými stíhači Luftwaffe. V 10.30 hod. hlídka 12 Thunderboltů 365th FG zahlédla během útoku na kolony vozidel v prostoru Kladna osamělý Me 262, který prchal směrem k Ruzyni. Nad základnou vlétli přímo do střelby flaku, která zasáhla 3 Thunderbolty, a Me 262 díky vyšší rychlosti unikl. Jeho poškození si připsal 2./Lt. Arnold G. Sarrow. V 11 hod. u obce Lužec nad Vltavou nouzově přistál Me 262B "B3+ZM" od 4./KG (J) 54(?). Letoun už nebyl odklizen. Vzápětí ostatní letci hlídky zaútočili přímo na letiště, kde podle jejich svědectví bylo rozmístěno 36 Me 262 a 5 dvoumotorových letadel(?). Během útoku 1./Lt. William R. Mullen dva Me 262 zničil a další 2 poškodil, ostatní přidali ještě 2 poškozené dvoumotoráky(?). Údaj o 36-ti Schwalbe na Ruzyni, který můžeme považovat za minimální, tak ukazuje, že zde stále působila značná síla proudových strojů. Samozřejmě není známo kolik z nich bylo provozuschopných, dále musíme vzít v úvahu i Me 262 v Žatci. Střízlivý odhad se tak pohybuje okolo 50-ti přítomných Me 262 v Česku.

----------

5.5.1945 bylo málo slunečního svitu, tedy velká oblačnost. K tomu byla teplota v noci kolem 5° C a přes den stěží 15° C. Tedy déšť a zima, počasí krajně nepříjemné.

5.5.1945 odpoledne vypuklo Pražského povstání.

Velitel ruzyňského letiště, které sousedilo s kasárnami 2. záložního praporu SS, Oberst Eger, navázal kontakty s povstalci a byl ochoten ruzyňské letiště jim vydat. Příslušníci revolučního útvaru Garda svobody začaly také letiště obsazovat. Zdroj.

František Hanzelín a Zdeněk Kraus šli po výzvě rozhlasu k povstání na letiště v Ruzyni a žádali vydání letiště bez boje. Kraus byl zatčen a uvězněn v ruzyňských kasárnách.Podrobnosti.

Na vyšší rozkaz byl však Eger odvolán a na jeho místo byl dosazen spolehlivý Oberstleutnant Hermann Hogeback. Příslušníci záložního praporu SS donutili české revoluční hlídky k odchodu a obranu letiště zajistilo asi 300 příslušníků SS ze záložního praporu. Současně převzal prapor pěchotní obranu protiletadlových baterií a část protiletadlových děl ráže 88 mm a jedno protiletadlové čtyřče bylo přesunuto do prostoru kasáren. Kasárna a letiště se chystaly na kruhovou obranu. S vnějším světem měla posádka spojení pouze rádiem. K Praze mířily (Ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA)). Když krátce nato dostali rádiem rozkaz vyslat ke gen. Buňačenkovi, veliteli 1. divize Ozbrojených sil KONR parlamentáře, pobočníka velitele praporu SS-Ustf. Liebmana, pochopitelně jej ignorovali. Zdroj.

Na letišti se nacházelo asi 40 letounů Me 262.

5.5.1945 a potají vyfocená fotka .

V celém jeho průběhu Němci bezpečně drželi letiště v Ruzyni a ve Kbelích ve svých rukou a letecké útvary sporadicky zasahovaly i do bojů. Na první bojový let od přesunu z Mnichova vzlétl se „svým“ Me 262 "9K+OK" Heinrich Haeffner z I./KG 51. Na akci vzpomínal následovně: "Češi pochodují Prahou. Staví barikády a všude vyvěšují rudé a české vlajky. Vysílač Praha je už také v českých rukách a informuje o nové české vládě. Stále povolává dobrovolníky do českého vojska a divoce štve proti všemu německému v Čechách. Nyní dostáváme rozkaz k letu. Máme letět nad Prahou a zahnat povstalce zpátky do domů. Startuji v 17.20 hod. bez bomb. Tam, kde vidím větší shromáždění povstalců, střílím do vzduchu, aby se rozutekli. Naše kanónová munice se ve vzduchu po chvíli rozprskne pokud nenarazí na cíl. V 17.55 hod. opět hladce přistávám na letišti. Bylo nasazeno asi 40 Me 262. Také odstartoval jeden Ju 188, který měl shodit pumy na vysílač v Praze 1. ... Vysílač nebyl zničen, protože v noci volal na pomoc RAF." V centu Prahy bylo skutečně zaznamenáno několik náletů a další zaznamenali v Roztokách, ale s nasazením Me 262 patrně souvisí jen útoky v otevřeném terénu. Tak byla například střelbou 2 stíhaček rozprášena výprava povstalců před Jenčí, na samém okraji základny v Ruzyni. Okamžité nasazení letectva, které v pražském prostoru tvořily již pouze jednotky z Ruzyně, mělo zprvu sporadický charakter.

Nicméně, ve 21.40 hod. přišel na styčného důstojníka Heeresgruppe Mitte důrazný požadavek Generalleutnat Waffen SS Karla-Friedricha von Pückler-Burghaus (velitele zbraní SS v Čechách a na Moravě) o nasazení následující den:

• 1) vlastní síly za svítání v útoku na jihovýchodní a jižní okraj města ze směru Benešov na pravém a ze směru Zbraslav na levém břehu Vltavy na sever

• 2) dbát na hákové kříže na domech a červené kříže na budovách a na signály pro letce

• 3) Cíle: celé jádro města na východním břehu Vltavy s hlavním cílovým bodem okolí Václavského náměstí (východně Střeleckého ostrova, přes který vede jediný most)

• 4) mnoho zápalných bomb, celé hnízdo musí hořet."

Požadavek na Luftwaffe pro boj s povstalci tak byl jasný.

KTB – TKL (Kriegstagebuch vedoucího Technische Luftrüstung) ze dne 31.3.1945 uvádí rozkaz Kammlera o vyzbrojení KG 51 raketami R4M, ale kdy tomu skutečně došlo není jisté. Montáže prováděl personál JGr. 10 a začaly v dubnu 1945 u I./KG (J) 54 a skupiny Stamp, kam bylo 5.4.1945 zasláno 25, respektive 5, sad raket a závěsů.

----------

6.5.1945 bylo málo slunečního svitu, tedy velká oblačnost, hodně srážek, 6 až 16 milimetrů. K tomu byla teplota v noci kolem 5° C a přes den stěží 15° C. Tedy déšť a zima, počasí krajně nepříjemné.

Brzy ráno se situace povstalců v Praze radikálně změnila, protože došlo k dohodám o spolupráci s jednotkami Ruské osvobozenecké armády (ROA) Ozbrojených sil KONR, obecně nazývanými Vlasovci. Útvar složený zejména z ruských zajatců ochotných bojovat proti Stalinovi byl Němci dobře vyzbrojen a jeho početní stav okolo 20 tisíc mužů byl značnou silou. Jeho přechod na protivníkovu stranu znamenal pro Němce značnou komplikaci a zcela zásadně zasáhl do leteckých operací z Prahy-Ruzyně. Jednotky 1. divize ROA vyrazily 5.5.1945 z dočasného shromaždiště v okolí Berouna a dopoledne 6.5.1945 se zapojily do bojů na jihozápadním okraji Prahy. Na levém křídle postupoval po plzeňské silnici 3. pluk, který po poledni dosáhl obce Chrášťany.

Počasí bylo tak špatné, že byl vzlet nemožný. Odpoledne se počasí zlepšilo a v Praze přistál General Peltz velitel IX. (J) Fliegerkorps.

V odpoledních hodinách odbočovaly útvary 3. pluku 1. divize Ozbrojených sil KONR ze státní silnice Beroun - Praha na sever. Počínaje obcí Chrášťany až po křižovatku Bílý beránek se přibližovaly k ruzyňskému letišti a zaujaly východiště pro útok na karlovarské silnici počínaje obcí Hostivice až po Liboc. Pluk byl zesílen dvěma dělostřeleckými bateriemi a tanky. Toto neobyčejné soustředění těžkých zbraní vzhledem k podmínkám Pražského povstání je vysvětlitelné dvěma okolnostmi. Ani vojenské velitelství Pražského povstání Bartoš, ani velitel divize generál Buňačenko neznalo počty německé ruzyňské posádky. Druhá okolnost, z vojenského hlediska, vážila mnohem víc. Plánovaný útok z východiště musel překročit z převážné části, otevřený terén; jeho dnešní stav - zástavba z poválečných let - situaci zkresluje. V pořadí naléhavosti pro situaci v Praze stálo na čelním místě zastavení leteckého bombardování Prahy. Zdroj.

V době kdy jednotky 3. pluku 1. divize Ozbrojených sil KONR vstupovaly na karlovarskou silnici, byl vyslán k německé posádce parlamentář, který vyzval velitele německých útvarů, aby se posádky bezpodmínečně vzdaly. Pokud tak do půlhodiny neučiní bude každý německý voják, který padne do rukou Ozbrojených sil KONR pověšen. Celého tohoto jednání se za českou stranu zúčastnil i člen národního výboru Šťastný a škpt. Zrzavý. Zdroj.

Mezi velitelem 3. pluku 1. divize  Ozbrojených sil KONR pplk. Aleksandrovem a Oberstleutnantem Hogebackem došlo dvakrát k dohodám o příměří, která ale nebyla ruskou stranou dodržena. Oberstleutnant Hogeback viní za tento stav německého velitele Prahy generála Toussainta, který stále doporučoval nebojovat a spíše uklidňovat vlasovská vojska. 

Gen. Hans Seidemann, velitel Luftwaffenkommando VIII se podvakrát pokusil zasáhnout do situace v Ruzyni. Odpoledne vyslal na místo střetu náčelníka štábu bývalého VIII. Fliegerkorps (v Heřmanově Městci Hermann Städel (okres Chrudim). Oberst. Helmut-Günther Sorge měl situaci, která se dosud označovala za nedorozumění, vyřešil bez boje. Na německé straně se předpokládalo, že se bude jednat s Vlasovem. Sorge přistál na letišti letadlem Fi 156 Storch. Po diskuzi s Hermannem Hogebackem se nabídl jako parlamentář pro jednání s Gen. Vlasovem, který měl být dle jeho vlastního vyjádření jeho přítelem. Autem odjel na karlovarskou silnici. Auto se vrátilo za půl hodiny, nemohl tedy jednat s Vlasovem, ale řidič doručil další ultimatum od pplk. Alexandrova: Jestliže do půlhodiny nedojde ke kapitulaci, bude Sorge oběšen. K tomu zřejmě došlo, protože Sorgeho již nikdo od jeho odjezdu neviděl. Na karlovarské silnici proti hřbitovu byl zastřelen neznámý německý Oberst, který podle výpovědi svědků jezdil na motocyklu několikrát mezi ruskou a německou stranou. Nedá se prokázat, že to byl Sorge. Zdroj.

Vlasovci však odpověď na své jednání s Němci po vypršení ultimata nedostali, když lhůta vypršela zahájili vlasovci palbu z minometů a o něco později i z ručních zbraní. Palba jednotky Ozbrojených sil KONR pak přerušila radiové spojení německého praporu s velitelstvím zbraní SS v Praze a jediným spojením pak zůstala jen radiostanice umístěná u velitele letiště. Velitel letiště onou jedinou radiostanicí hlásil Gen. Seidemannovi veliteli Luftwaffenkommando VIII svou situaci a žádal jej o pomoc. Zdroj.

Letecký průzkum potvrdil, že celý prostor jižně od obce Ruzyň a letiště je obsazen vlasovci a další útvary postupují od západu na Prahu. Jednalo se o 4. pluk 1. divize Ozbrojených sil KONR. Na základě těchto zpráv bylo rozhodnuto napadnout tato vojska leteckým útokem všemi letadly Me 262. Na ruzyňském úseku byly zjištěny dva tanky. Zdroj.

Z letových deníků je patrná velká aktivita Me 262 po 16 hodině, kdy se útoků na pozice ROA podél plzeňské silnice jižně od základny účastnily stroje od všech KG a KG (J) jednotek. Útoky probíhaly střelbou palubními zbraněmi a raketami R4M. Jako návodčí sloužily letouny Arado (zřejmě Ar 96B), které zjišťovaly potencionální cíle, které následně napadaly Me 262.

Na tomto útoku se určitě podílelo přes 30 Me 262.

U obce Rudná-Hořelice (okres Praha-západ) sérii hloubkových útoků proti 3. a 4. pluku 1. pěší divize  Ozbrojených sil KONR, které postupovaly po hlavní silnici od Berouna k Praze.

Největší útok se odehrál před Chrášťany, kde se společně s kolonou Vlasovců pohybovalo téměř 500 mužů oddílu Železo. Nálet krátce po 14 hodině provedlo údajně 12 turbín. Shozeny byly bomby, které zapálily dům u silnice. Oddíl Železo měl jednoho padlého, shořela 2 auta s nákladem obvazového materiálu, 1 auto s municí a 2 osobní velitelské vozy, vesměs technika zabavená německé koloně předcházející den. Několik padlých Rusů bylo posléze pohřbeno přímo u silnice. Právě během tohoto útoku mělo dojít k sestřelu Me 262 u Dušníků.

V průběhu odpoledne se mezi Chrášťany a Zličínem odehrávaly další útoky, ale v nastalém zmatku již nejsou odlišovány. Není jasné, zda šlo o původní plán nebo odpověď na letecké napadení, ale odpoledne 3. pluk zahájil dělostřelecké ostřelování letiště Ruzyně. V pozemních útocích však byl pasivní, a přestože v rychlém postupu k Ruzyni neměl překážek, postupoval dále na Zličín a Řepy.

Jen 7 strojů opět přistálo na Ruzyni. Všechny ostatní Me 262 letěly dále do Žatce a přistály tam.

Franz Gapp od 8./KG (J) 6 uvádí ve svém deníku jako důvod nasazení "Platzsch.(Wlasow Truppe)", tzn. obranu letiště před pozemními jednotkami vlasovovy armády.

V pozdních odpoledních hodinách zachytila radiová stanice na velitelství letiště následující rozkaz: Všechny německé jednotky zahájí co možná nejdříve přesun na západ a pokusí se probít k předsunutým americkým jednotkám. Rozkaz byl opožděnou reakcí štábu Heeresgruppe Mitte a zároveň předzvěstí kapitulace německých ozbrojených složek v Praze o které se zatím jednalo. Na jeho základě se oba němečtí velitelé dohodli, že společně prolomí obranu vlasovců a probijí se, jak bylo nařízeno, na západ. Ústup z Ruzyně byl koordinován s prostředky německého letectva, které v té době mělo stále ještě dostatek vozidel západně od letiště, ačkoliv se přesně neví kde. Bylo dohodnuto, že až se německé útvary probijí z obklíčení, letectvo dodá autobusy na převoz raněných. Zdroj.

Pozemní personál zůstal v Ruzyni a účastnil se obrany letiště. Obsluhy flaku opustily svá místa bez rozkazu již předtím. Při přípravě odchodu německých jednotek z ruzyňského letiště bylo vyřešeno i krytí probíjejících se německých jednotek Luftwaffe. Krytí zadního voje obou německých útvarů převzal dobrovolně SS Obersturmbannführer Wagner se 120 zkušenými frontovými vojáky z roty rekonvalescentů. Až by zajistil zadní voj, měl se přidat se všemi zase zpět ke své jednotce. Zdroj.

6. a 7.5.1945 Luftwaffe evakuuje letiště Praha-Ruzyně do Žatce.

----------

7.5.1945 napadlo 12 až 24 mm srážek, ale minimální teplotu již nad 10°C a maximální kolem 15° C, tento den již je zaznamenána proměnlivá oblačnost a zvýšený sluneční svit.

V časných ranních hodinách vyrazila německá ruzyňská posádka z obklíčení ve směru Louny. V čele kolony postupoval protiletadlový kulomet na pojízdné lafetě, pak následovaly roty SS s ručními zbraněmi a téměř bez střeliva. Uprostřed kolony byli převáženi na vozech s koňským potahem těžce ranění. Kolonu uzavíral další protiletadlový kulomet a posádka letiště. Současně ze všech zbraní, které zůstaly v kasárnách, zahájila rota zadního voje palbu na obléhající jednotky Ozbrojených sil KONR a provedla pokus o útok směrem na jih, aby odvedla pozornost od ústupu vlastních sil. Kruh obklíčení zřejmě nebyl úplný, protože prapor ustupující na Louny na útvary Ozbrojených sil KONR nenarazil. Z karlovarské silnice, která byla nejvýše položeným místem na straně Ozbrojených sil KONR, bylo možno velmi dobře pozorovat prostor letiště i kasáren poněkud na východě. Severní část letiště a silnice na Louny však mizí za horizontem a je tedy možné, že ustupující posádku oblehatelé neviděli.

Josef Linhart z Hořelic (dnes Rudná u Prahy): "Časně ráno kroužila nad krajem již německá letadla. Jedno z nich zahájilo před šestou hodinou palbu z palubních děl přímo kolem našeho domu. Ohlušující rány vzbudily ty, kteří ještě spali. Rány zasáhly ulici Na horkách, při čemž byly poškozeny domky našich nejbližších sousedů Vávry, Pittnera, Čipery, Vlacha a Bosáka. U nich byly poškozeny střechy, ploty, rozbita okna, nadělány různé škody, někde v kuchyni, jinde na chodbě, na dvoře atd. U Bosáků byl proražen štít domu. Manželé Vávrovi byli lehce raněni. Také na hlavní ulici Pražské byla poškozena okna... Ještě dříve než spustila palba z  letadel v uvedeném úseku bylo vypáleno několik ran v blízkosti budovy obecního úřadu. Byla poškozena střecha úřadu, na půdě vybuchla jedna puma, vyrazila střechu ze strany severní a druhá puma z jihu nevybuchla..."U dušnického nádraží zasáhly bomby koňské spřežení, dva příslušníci oddílu Železo zahynuli. V Chrášťanech se brzy ráno opakoval útok na trén koňských potahů, shozené bomby usmrtily 5 vlasovců a zabito bylo 23 jejich koní. V průběhu dne se však jednotky ROA a čeští dobrovolníci probojovali k nádraží v Hostivici, odkud již snadno i ručními zbraněmi kontrolovali plochu letiště.

Ráno zahájil 3. pluk 1. divize Ozbrojených sil KONR s dělostřeleckou baterií a třemi tanky útok dvěma směry: Západní probíhal otevřeným terénem přes údolí Litoveckého potoka, východní přes obec Ruzyně na kasárna. Oba cíle byly hájeny v té době dohromady pouze 120 muži zadního voje. Ti se udrželi pouze dvě hodiny. Když vystříleli všechnu munici a zničili těžké zbraně, zahájili ústup na západ, a jelikož se rozptýlili po tak velkém prostoru, rozpadli se na několik skupin.

Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vydalo ještě tohoto dne zprávu o dislokaci svých útvarů, bohužel popisuje jen jednotky v jižní oblasti. Z jednotek IX. (J) Fliegerkorps je zde zmíněna pouze JV 44, nyní přejmenovávaná na IV./JG 7, která se nacházela v Salzburg-Maxglan v síle 21 strojů. Opět je zde zopakováno, že v případě postupu nepřítele do Hörschingu má útvar přeletět do Prahy. JV 44 se ale do Prahy nedostala. Piloti jednoduše odmítli rozkaz splnit a vzdali se tento den Američanům. V dokumentu je však také hojně škrtáno, mimo jiné název IX. (J) Fliegerkorps. Buď byla JV 44 vyjmuta z jeho pravomocí nebo celý IX. (J) Fliegerkorps byl na samém konci války zrušen. Zda existoval podobný dokument pro zbylé útvary Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nevíme, nicméně z dokumentu je patrné, že Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) si zachovalo velení a přehled nad svými jednotkami až do samého konce války. Sovětský postup směrem na Prahu se večer zastavil na českých hranicích. Německá 4. tanková armáda se nadále stahovala k americkým liniím a k bojům docházelo sporadicky. Vždy se jednalo o jednotky zadního voje bránící důležité komunikační křižovatky nebo opěrné body. Letecká podpora, byla zcela minimální a nasazení proudových strojů nemělo na průběh bojů žádný větší význam.

, .

Obyvatelé z okolních obcí se vrhli na opuštěné letiště Praha-Ruzyně.

----------

Obfw. Franz Gapp z 8./KG (J) 6  - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.9.1943, jeden z celkem 7 313) vzlétl ještě v 19.02 hod. na operační let opět na své "červené 7" a postřeloval obrněné kolony u Žatce. V 19.30 hod po 33 minutách nouzově přistál a přežil bez zranění. Zdroj. Zdroj.

8.5.1945 evakuace Žatce. Kam se co rozuteklo? MAPA.

Me 262 A WNr. 501232 "žlutá 5" od 9./KG (J) 6 s Lt. Heinrichem Häffnerem od 2./KG 51 přistál v München-Riem v jižním Německu.

Američan a Häffner.

Čtyři piloti III./KG (J) 6 Emil Schwend, Hans-Jürgen von Wilpert, Helmut Richter a Sepp Richter využili k letu Si 204 D a přistáli u Weissenburgu v jižním Německu.

Zbylý personál se vydal v konvoji na cestu ke spojencům. Americké linie u Chebu dosáhla následujícího dne většina z nich.

Sověti u nás.

 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

----------

17.5.1945 do Žatce přišla čs. vojenská jednotka.

Nalezeno bylo 36 kusů Me 262 Schwalbe .

Me 262A-1a WNr. 11???? "černá 1" od 8.(?)/KG (J) 6.

Me 262A-1a "žlutá 3" od III./KG (J) 6 s výrazným bílým písmenem S před svastikou na kýlovce - k výcviku.

Me 262 A-1a WNr. 2012?? "červená 7" od 8./KG (J) 6 a dvoumístný Me 262 B-1a "černé A" původně asi od III./KG (J) 6 .

Me 262 A-1a WNr. 501219(?) "bílá 1" od 7./KG (J) 6 .

Velitel Geschwaderkommodor KG (J) 6 Oberstleutnant Hermann Hogeback - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (19.2.1943, jako 192 z celkem 869). Na fotce ještě jako Major, mezi únorem a srpnem 1943.

Velitel Gruppenkommandeur III./KG (J) 6 Hptm. Hans Baasner  - nositel vysokého vyznamenání - Rytířského kříže Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (14.3.1944, jeden z 7 313) do 26.3.1945, převzal po zraněném Majoru Ottfriedu Sehrtovi (zraněn 25.3.1945) velení nad I./KG (J) 54,

    poté velitel Gruppenkommandeur III./KG (J) 6 Oblt. Helmut Overdieck.

• 7./KG (J) 6, Staffelkapitän 7./KG (J) 6 Oblt. Henning Gulde - 24.4.1945 se zřítil u obce Řisuty (okres Kladno) a zahynul. Letecká badatelna.

• 8./KG (J) 6, Staffelkapitän 8./KG (J) 6

• 9./KG (J) 6. Staffelkapitän 9./KG (J) 6

7./KG (J) 6 Lt. Heinrich Schlichting

7./KG (J) 6 Uffz. Günter Blütchen - 2.4.1945 se zřítil u obce Koštov (okres Ústí nad Labem) a zahynul. Letecká badatelna.

8./KG (J) 6 Ofw. Franz Gapp - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.9.1943, jeden z celkem 7 313)

III./KG (J) 6 Fw. Günther Parge - (31.3.1945 sestřelen na Bf 109 a zraněn)

9./KG (J) 6 Franz Nenning - 19.4.1945 se zřítil u obce Krchleby (okres Benešov) a zahynul. Letecká badatelna.

9./KG (J) 6 Lt. Sepp Huber - 25.4.1945 u obce Hostivice (okres Praha-západ) při vzletu sestřelen Mustangem a zahynul. Letecká badatelna.

Maj. Haller (ex. I./KG (J) 6)

Hptm. Traxlmayr (ex. I./KG (J) 6)

Hptm. Burghard (ex. I./KG (J) 6)

Hptm. Bertram (ex. I./KG (J) 6)

Hptm. Kunze (ex. II./KG (J) 6)

Hptm. Zöllner (ex. II./KG (J) 6) - zahynul 31.3.1945.

Hptm. Beck (ex. II./KG (J) 6)

Oblt. Sichritz (ex. II./KG (J) 6)