VIII. Fliegerkorps

Luftwaffenkommando Schlesien

VIII. Fliegerkorps u nás

Luftwaffenkommando VIII u nás

10.08.2026

Zdroj.

Zdroj.

MAPA míst velitelských stanovišť.

11.1.1945 byl Verbindungsstaffel/VIII. Fliegerkorps na letišti Kraków. Dva důstojníci a 39 členů personálu.

25.1.1945 se VIII. Fliegerkorps v Schweidnitz Šwidnica přejmenoval na Luftwaffenkommando Schlesien. Velitel Generalleutnant Hans Seidemann - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.11.1944 jako 654. z celkem 863).  Na fotce ještě jako Generalmajor (1943).

2.2.1945 se Luftwaffenkommando Schlesien v Schweidnitz Šwidnica přejmenoval zpět na VIII. Fliegerkorps.

5.2.1945 byl Stab/SG 4 a I./SG 4 na letišti Rosenborn/Zobten Miroslawice (Rostkowice), II./SG 4 a III./SG 4 na letišti Woisselsdorf Wojslaw. MAPA. Stab/SG 4, II./SG 4 a III./SG 4 byly podřízeny VIII. Fliegerkorps, I./SG 4 byla podřízena 3. Flieger-Division.

Od 12.2.1945 byla štábu VIII. Fliegerkorps podřízena 3. Flieger-Division.

13.2.1945 z Schweidnitz Šwidnica do Heřmanova Měsce se přesunulo velitelství VIII. Fliegerkorps. V zámeckém parku byl vykácen pás pro spojovací letouny Fi 156 Storch.

1926.

Kontroloval všechny bojové letecké jednotky v Dolním Slezsku a Lužici. Odrážel útoky 2-я воздушная армия. Jeho bitevní jednotky bojovaly proti 1-Й УКРАИНСКИЙ ФРОНТ.

17.2.1945 přesun části velitelství VIII. Fliegerkorps do Senftenbergu severně Dresden.

1.3.1945 Generalleutnant Hans Seidemann byl povýšen na General der Flieger.

K 8.3.1945 VIII. Fliegerkorps v Senftenbergu měl v podřízenosti tyto jednotky: 3. Flieger-Division, bitevní Stab, II. a III./SG 4, bitevní Stab, I., II., III. a 10./SG 77, bitevní Stab, II., III. a 10./SG 2, noční bitevní 3./NSGr. 4, stíhací Stab, I., II. a III./JG 6, stíhací IV./Erg. JG 1, průzkumné Stab, 1. a 2./NAGr. 15, Fi 156-Kommando IV, Fi 156-Kommando V, průzkumné 12./NAGr. 13, Stab/Fernaufklärungsgruppe 3, 2./Fernaufklärungsgruppe 100, 4./Fernaufklärungsgruppe 121 a 4./Nachtfernaufklärungsgruppe. V přímé podřízenosti: Verbindungsstaffel/VIII. Fliegerkorps a Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps. Luftnachrichten-Regiment 38. Zdroj.

Od 16.3.1945 na letišti Pardubice byla umístěna spojovací Verbindungstaffel/VIII. Fliegerkorps. (?)

K 24.3.1945

• velitel Generalleutnant Hans Seidemann,

• náčelník štábu Oberst Helmut Sorge,

• první důstojník Major Ernst-Günther Moeller.

K 29.3.1945 VIII. Fliegerkorps v Senftenbergu měl v podřízenosti tyto jednotky: 3. Flieger-Division, bitevní Stab a II./SG 4, bitevní Stab, I., II., III. a 10./SG 77, bitevní Stab, II. a 10./SG 2, III./SG 2 přezbrojována, noční bitevní 3./NSGr. 4, stíhací Stab, I., II. a III. (pouze 2 Staffel) JG 6, stíhací IV./Erg. JG 1, průzkumné Stab, 1. a 2./NAGr. 15, Panzer-Aufklärungs-Schwarm 4, Panzer-Aufklärungs-Schwarm 5, průzkumné 12./NAGr. 13, Stab/Fernaufklärungsgruppe 3, 2./Fernaufklärungsgruppe 100, 4./Fernaufklärungsgruppe 121 a 4./Nachtfernaufklärungsgruppe. V přímé podřízenosti: Verbindungsstaffel/VIII. Fliegerkorps a Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps. Luftnachrichten-Regiment 38. Zdroj.

29.3.1945 byl Verbindungsstaffel/VIII. Fliegerkorps na letišti Senftenberg.

30.3.1945 Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nařídila VIII. Fliegerkorps aby nadále zodpovídalo, jako doposud, za operace leteckých svazů v prostoru před AOK 17 a Pz.AOK 4, ale navíc, pomocí "předsunutého velitelství ve Schweidnitz", přímo řídilo operace v prostoru s AOK 17 (dosud spadalo do odpovědnosti 3. Flieger-Division). 3. Flieger-Division měla nadále velet leteckým operacím v prostoru nad Pz.AOK 1, samozřejmě pod vedením VIII. Fliegerkorps a ve spolupráci s příslušnou armádou. Velitelství VIII. Fliegerkorps tak tímto přímo převzalo operační velení nad prostorem AOK 17 a to prostřednictvím onoho "Vorgesch.Gef.Stand VIII Flg. K Schweidnitz". Toto velitelství vydávalo rozkazy přímo pro Stab, I./JG 52 (v Raudnitz), III./JG 52, 8./JG 6, 5./SG 77, 3./NSGr. 4 a 3 "Rotten" NAGr. 15 (ve Schweidnitz). VIII. Fliegerkorps nadále samozřejmě vedl ostatní svazy, které mu zůstaly pro spolupráci se 4. Pz.Armee (Pz.AOK 4).

15.4.1945 ukončen přesun velitelství zpět do Heřmanova Městce.

1925.

----------

----------

----------

----------

----------

----------

K 21.4.1945 Gen. Kdo. VIII. Fliegerkorps Hermannstädtel a Luftgau-Kommando VIII (Lg.Kdo. VIII) Qu. 1 b Rusin.

K 21.4.1945 VIII. Fliegerkorps v Heřmanově Měsci měl v podřízenosti tyto jednotky: 3. Flieger-Division, Gefechtsverband Weiß, Gefechtsverband Rudel, 12. Flak-Division. V přímé podřízenosti: Verbindungsstaffel/VIII. Fliegerkorps, Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps, průzkumné Stab, 1. a 2./NAGr. 15, Panzer-Aufklärungs-Schwarm 4, Panzer-Aufklärungs-Schwarm 5, průzkumné 12./NAGr. 13, Stab/Fernaufklärungsgruppe 3, 2./Fernaufklärungsgruppe 100 rozpouštějící se, 4./Fernaufklärungsgruppe 121, 1.(F)/122 a 4./Nachtfernaufklärungsgruppe, bitevní Stab, III. a 10. (Pz)/SG 77, bitevní II./SG 4, bitevní III./SG 2, stíhací 7./Erg. JG 1, stíhací Stab a I./JG 6, Transportfliegerführer. Luftnachrichten-Regiment 38. Zdroj.

21.4.1945 k podpoře útočících jednotek mezi Görlitz a Bautzen vyslalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), prostřednictvím VIII. Fliegerkorps, 20 bitevních, 4 protitankové a 36 stíhacích strojů, celkem se tedy uskutečnilo 60 vzletů. Hlavním úkolem bylo nasazení před hroty vlastních útočících jednotek Pz.AOK 4 a výsledky byly hodnoceny jako zvláště dobré. Dále zde letci nahlásili sedm vzdušných vítězství. Ztráty v tomto prostoru nejsou v dokumentu zmíněny.

V celkovém denním hlášení činnosti Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), sestaveném pravděpodobně později, se místo dvaceti uvádí celých 80 nasazených bitevních strojů mezi Görlitz a Bautzen, ostatní počty jsou shodné (celkově se tedy zvedly počty zde nasazených letadel na 120). Severněji už Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nepůsobilo, ostatní jeho jednotky se angažovaly v prostoru Troppau (Opava), Brünn (Brno) a Breslau. Přiznává se jeden ztracený pilot a stroj (Bf 109 z II./JG 77) a další tři zranění, to se však vztahuje na celou leteckou armádu. Protože materiály už nerozlišují jednotlivé útvary, neumíme říci, kolik z oněch 36 stíhacích letů připadlo na Focke‑Wulfy z JG 6 a kolik na Messerschmitty III./EJG 1 (ta provedla minimálně dva Alarmstarty během dopoledne). Nicméně JG 6 byla v boji a ztráty neutrpěla žádné, stejně jako další jednotky v tomto prostoru. Jediná hlášená ztráta z výše uvedených dokumentů Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) náležela totiž II./JG 77 na Moravě. Nasazení II./JG 6 můžeme předpokládat i z nepřímých údajů. V tento den vzlétly z Kummeru minimálně na jednu akci proti obrněným silám u Reichenbachu Ju 87 z SG 2 (Stab nebo 10.(Pz.)/SG 2). Stíhací doprovod mívaly pokaždé, pokud to bylo možné a protože II./JG 6 sídlila na stejném letišti, je možné, že k tomu došlo i tentokrát. Otázkou samozřejmě byl dostatek paliva. V boji byly i bitevní Fw 190 od II./SG 2 (nebo Stab/SG 2), takže z Kummeru operovaly všechny ostatní jednotky. Pravděpodobnost nasazení alespoň II./JG 6 je tedy vysoká, i když je to ale prozatím pouhá domněnka.

----------

22.4.1945 celkově vyslalo Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) do boje 326 letadel, z toho 31 průzkumných, 122 stíhačů, 141 bitevníků a 32 protitankových strojů (tj. Ju 87). Piloti si nárokovali 13 vítězství a 12 poškození, ztráty ale činily tři Bf 109, pět Fw 190 a jeden Ju 87 zničené a dva Fw 190 a po jednom Bf 109 a Ju 87 nezvěstné. K tomu se vázali čtyři zabití a jeden nezvěstný pilot. Tento den přišla JG 6 minimálně o tři stroje, ale u pilotů nejsou údaje dostatečné. Dva ztracení totiž pocházeli z SG 77 (Fw 190), jeden z 10.(Pz.)/SG 77 a jeden nezvěstný z 10.(Pz.)/SG 2 (Ju 87). To znamená, že ke třem odepsaným a dvěma nezvěstným Fw 190 nejsou konkrétní údaje o pilotech a jednotce. Je tedy nakonec možné, že někteří z nich pocházeli z JG 6. Nad územím Pz.AOK 4 zaznamenala německá strana 224 letadel protivníka.

----------

Systém zásobování v zápolí Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) ještě stále fungoval a cisternové vlaky byly na cestách. Právě 23.4.1945 informovalo velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) (odbor O.Qu./Qu. 1) štáb VIII. Fliegerkorps a Qu. Luftgau-Kommando VIII (v Praze) o rozdělení dvou transportů do více stanic. Pro zajímavost uveďme, že z transportu Lu.B. 5602 (300 m³ paliva C 3 a 60 m³ paliva B 4) odešlo 60 m³ C 3 do Plzně, 40 m³ C 3 do Prahy a zbytek k VIII. Fliegerkorps na jeho operační letiště. Podobně, z vlaku Lu.B. 5605 (240 m³ paliva B 4), mělo postupně skončit 60 m³ B 4 v Praze, 60 m³ B 4 v Plzni, 60 m³ B 4 na operačních letištích v jihovýchodním prostoru a 60 m³ B 4 v Hradci Králové pro zásobovací lety. Následovala ještě poznámka, že palivo pro velitelské, kurýrní Staffel a operační jednotky Lw.Kdo.4 už je zajištěno. Nějaké palivo pro operační lety tedy bylo k dispozici, rozhodně ale neumožňovalo využití všech letadel ve stavu Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Nicméně rezervy, jak sdělovalo OKL, už nebyly.

VIII. Fliegerkorps obdržel od Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nezměněné rozkazy pro svoji činnost, tzn. napadání sovětských jednotek útočících od Sprembergu a Cottbus směrem na severozápad, zvláště v prostoru Drebkau. K 23.4.1945 uvedl v námi sledovaném prostoru nasazení 152 letadel, z toho 46 stíhacích, 82 bitevních a 24 průzkumných. Soustředil se na území táhnoucí se severně a západně od Bautzen až k Radebergu (plnil tak přesně velením požadovaný úkol napadat síly mířící na Berlín), zároveň ale provedl poměrně neobvyklou akci, kdy zaútočil i na letecké síly 2. VA, podporující sovětský útok na Berlín. Cílem byla letiště Bronkow a Finsterwalde, odkud ještě před třemi dny vzlétala JG 6 a přepad provedla část toho dne nasazených 62 bitevních Fw 190 od II./SG 2 a I./SG 77. Stejnou činnost provedlo i 12 Fw 190 od útvaru v dokumentu neoznačeného, ale protože je informace zařazena v části o stíhacích jednotkách, logicky vychází, že se muselo jednat o JG 6. Ty se soustředily na Finsterwalde. Vzhledem k nasazení bitevních Fw 190 ze základen v Kummeru, předpokládáme, že i stíhací Fw 190 vzlétaly odtud, tedy že náležely ke II./JG 6.

Ostatní jednotky, tzn. III./Egr. JG 1 a I./JG 6 (22 Bf 109 a 4 Fw 190), spolu s bitevními Stab/SG 2, 10.(Pz.)/SG 2 a 10.(Pz.)/SG 77 (osm Fw 190, osm Ju 87 a čtyři Ju 87) operovaly od Dresden přes Bautzen až k Weissenbergu (Stab/SG 2 na svých Fw 190 zajišťovala tento den stíhací krytí protitankovým Junkersům 87). Podporovaly tedy útok Pz.AOK 4. Stíhací útvary zde prováděly volné stíhání a doprovody. Nárokovaly si sestřel jednoho Il‑2, připadl nejspíše na konto III./Egr. JG 1. Osm Fw 190 z I./JG 6 provedlo ještě v tento den poměrně neobvyklou zásobovací akci severozápadně od Kamenz, a to shození osmi kontejnerů se dvěma tunami munice, zřejmě nějakým obklíčeným německým jednotkám. Celkem tedy JG 6 vyslala 23.4.1945 do vzduchu 24 svých Fw 190 obou Gruppe. Pohřešovala jeden stroj i s pilotem, neohlásila žádný nárok na sestřel. Z individuálních záznamů je aktivita I./JG 6 dokumentována letem Uffz. Siedera z Liberce mezi 11.14-12.08 hod. do prostoru Bauzten, při kterém podstoupil souboj se čtyřmi Jaky‑9, z toho jeden uvedl jako sestřelený. Ten se ale v oficiálních nárocích neobjevil.

----------

Rozkazy pro VIII. Fliegerkorps se nezměnily. Měl podporovat protiútok německých sil u Bautzenu. Případné pokračování bojů proti kolonám u Drebkau, požadované z OKL, mělo být teprve
potvrzeno. Od tohoto dne začal VIII. Fliegerkorps zasílat svá hlášení o denní činnosti v souhrnné formě, bez uvádění výkonů jednotlivých jednotek. Bez dalších dokumentů je tedy téměř nemožné, určit zapojení konkrétních operačních útvarů

V prvním hlášení v 19.00 hod. uvedl VIII. Fliegerkorps nasazení 165 letadel proti kolonám postupujícím k Bautzen, z toho bylo 74 bitevních, 27 protitankových, 36 stíhačů a 28 průzkumných strojů. Mimo zničené pozemní techniky a vojska nahlásil sestřelení tří stíhaček nepřítele. V hlášení o činnosti z 22.20 hod. se už v prostoru Görlitz–Bautzen, kde se soustředil na kolony mířící k Bautzen od severu, mluví o 20 průzkumných, 20 stíhacích, 86 bitevních a 27 protitankových letadel, celkem tedy 153 strojích (hlášení obsahuje pochopitelně i údaje z ostatních částí fronty, zde neuvedené). Ztráty, které se ale vztahovaly na celé bojiště VIII. Fliegerkorps, tzn. včetně Pz.AOK 1 na Moravě, činily dva dálkové průzkumníky a jeden Fw 190 a Ju 87 pohřešovaný. Výše uvedená data se dostala do hlášení OKL.FüSt. (operační štáb Luftwaffe), tedy nadřízené složky, ale VIII. Fliegerkorps své materiály ještě znovu upravil. Stalo se tak až o den později, dálnopisem v 9.45 hod. Nakonec tak VIII. Fliegerkorps vykázal celkově za 24.4.1945 plných 228 vzletů, z čehož bylo 28 průzkumných, 100 stíhacích, 70 bitevních a 30 protitankových strojů. Bohužel nejsou zaznamenány oblasti nasazení, předpokládáme však, že se počty z oblasti Görlitz–Bautzen, uvedené předešlý den v 22.20 hod., příliš nezměnily. Nárokoval celkem 13 vzdušných vítězství a jedno pravděpodobné, zaplatil ztrátou jednoho Me 410 (nepochybně průzkumného) a jednoho Bf 109. Dalších pět letadel bylo poškozeno při nouzových přistáních. Kolik z uvedených čísel platí pro námi sledovaný úsek fronty, není možné určit. Nejblíže realitě asi budou údaje z hlášení v 19.00 hod. Uvádí tři sestřelené stíhače, ale ztráty žádné. Nad Pz.AOK 4 bylo zaregistrováno 352 Il‑2, 271 stíhačů a 173 Pe‑2 a Bostonů.

Z těchto záznamů pochopitelně nelze říct, jak se nasazení účastnila JG 6. Její lety rozhodně figurovaly mezi 20 (nebo 36) ohlášenými vzlety stíhačů. Naštěstí, máme k dispozici letové deníky pilotů, které potvrzují lety II./JG 6 z Kummeru. Fw. Karl Hoffmann letěl mezi 12.35-13.30 hod na Fw 190 D "4" a provedl útok AB na silnici Bautzen–Hoyerswerda, zapálena 4 nákl. auta. Ofw.
Hermy Härtel jej následoval mezi 15.20-16.15 hod. na Fw 190 D "černá 4" a zapsal si útok s AB na nákladní vozidla v prostoru Bautzen. Piloti byli zapojeni ve dvou různých akcích jednotky.
Opět se tedy opakoval způsob nasazení ve formě malých, několikrát za den vysílaných skupin letadel. Navíc byly aktivní i další útvary z Kummeru, především protitankové Ju 87 z SG 2, jež vzlétly na tři až čtyři akce. Není tedy vyloučen ani doprovod od stíhacích Fw 190 z JG 6. O I./JG 6 z Liberce nevíme nic. Výše uvedené záznamy pilotů II./JG 6 žádné letecké souboje s nepřítelem neuvádějí, jistě to však nejsou všechny akce JG 6 toho dne.

Od 24.4.1945 na letišti v Chrudimi byla dislokována pohotovostní Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps.(?)

----------

25.4.1945 vydalo velení Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) rozkaz VIII. Fliegerkorps podpořit obranné boje o Berlín, napadáním nepřátelských kolon postupujících k Berlínu z jižního směru. To se ale mělo týkat bombardovací KG 4 a především proudových strojů z IX. Flg.Korps(J). Zaměření zbylých sil VIII. Fliegerkorps zůstalo stejné, jako předchozí den, tzn. na území severně od Bautzen. O své aktivitě referoval VIII. Fliegerkorps na Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) a vykázal vzlet 409 strojů, z toho 52 průzkumných (48 Bf 109, 4 Ju 188), 180 bitevních (Fw 190), 10 protitankových (7 Ju 87, 3 Fw 190) a 151 stíhacích strojů (33 Fw 190, 118 Bf 109). Nárokováno bylo 27 leteckých vítězství a sedm poškození, dále zničení 4 tanků, jednoho samohybného děla, 49 nákladních aut a jednoho muničního skladiště a poškození 6 tanků a dalších 18 nákladních aut. Ve ztrátách je uvedeno 5 totálně odepsaných (včetně nezvěstných pilotů) a jeden poškozený Fw 190, nelze však určit, kolik patří bitevním a kolik stíhacím útvarům. Navíc se výše uvedené údaje týkaly kompletního VIII. Fliegerkorps, tzn. včetně operací na Moravě.

----------

26.4.1945 se intenzita leteckých bojů zvýšila a VIII. Fliegerkorps zůstal stejný úkol – útoky na sovětská vojska v okolí Sprembergu, tzn. na zázemí svazků z jihu dobývajících Berlín. VIII. Fliegerkorps vyslal 36 bombardovacích strojů proti postavením a zásobování v prostoru Cottbus - Bautzen - Liegnitz, pravděpodobně šlo ale o noční akci z 25. na 26.4.1945. Dále nasadil 128 bitevních letadel u Brna (Brünn), 12 u Breslau a 35 u Hoyerswerda, tj. cca 30 km severně od Bautzen. Celkem 21 protitankových letadel operovalo v prostoru Troppau–Ratibor. Pokud se týká stíhacích útvarů, bylo hlášeno nasazení 99 stíhaček v jeho celém operačním prostoru, tj. Bautzen - Troppau - Brünn a také 31 Me 262 mezi Bautzen a Dresden z IX. Flg.Korps(J) (účast Me 262 svědčí o důležitosti tohoto území z pohledu obrany Berlína). Celkem se u VIII. Fliegerkorps jednalo o 360 vzletů (na frontě u Bautzenu ale jen 47 bitevních a neznámý počet stíhacích) a nárokováno bylo osm sestřelů, pět zničených tanků, čtyři samohybná děla, 40 nákladních automobilů, při ztrátě tří letadel a poškození dalších tří. Je ale zřejmé, že hlavní tíha bojů Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) dopadla na moravské válčiště a tedy jednotky 3. Flieger-Division.

----------

27.4.1945 v půl druhé odpoledne vydal Greim, skrze Lfl.Reich, rozkaz veliteli Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) Klessovi aby Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nasadila všechny možné síly pro přímou i nepřímou podporu bojů v Berlíně. Z toho následně vyplynul i rozkaz pro VIII. Fliegerkorps, který ale zůstal stejný, jako předchozí dny.

27.4.1945 se VIII. Fliegerkorps podařilo do vzduchu vyslat celkově 201 strojů. Plných 122 bylo stíhacích, z nich ale jen 15 v prostoru Kamenz a 36 v oblasti Cottbus - Sagan - Forst (šlo o citované Me 262) a 72 bitevních, z toho 4 u Breslau a 15 u Kamenz (opět je zřejmé, že hlavní těžiště bojů VIII. Fliegerkorps se nacházelo na Moravě v okolí Brna). Přiznané čtyři ztráty (bohužel nespecifikovanými) a deset poškozených strojů.

----------

Rozkaz Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) pro VIII. Fliegerkorps pro 28.4.1945 zůstal shodný s předchozími dny. Všemi jednotkami schopnými doletu na sever (na bojiště u Berlína) přímo či nepřímo podpořit obranu Berlína za použití všeho dostupného paliva. A to včetně proudových letadel.

V tento den se začínaly projevovat nedostatky komunikačních linií Luftwaffe. Lw.FüSt. (předpokládáme, že šlo o Lw.FüSt.Süd, nyní v Gabersee u Wasserburgu) nakonec nedostal, skrze Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), ani zprávu o činnosti VIII. Fliegerkorps za tento den. Wegen Verlegung keine Meldung (Kvůli přeložení žádné hlášení), stojí v jeho dokumentech. Přesun se týkal pravděpodobně sídla Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) v Mnichově, ke kterému se už blížily americké jednotky.

Nemáme k dispozici ani souhrnné denní hlášení VIII. Fliegerkorps. Dochoval se však radiogram, ve kterém VIII. Fliegerkorps sděluje na velitelství Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) celkové stavy letadel a zřejmě i pilotů, dle jejich zaměření. Předpokládáme, že první číslo v souhrnu znamená celkový počet, druhé pak počet operačně schopných letadel nebo pilotů. Počty jsou rozděleny na dvě části, první je nadepsána jako VIII. Fliegerkorps a druhá jako 3. Flieger-Division. Přestože v organizačním schématu byla 3. Flieger-Division součástí VIII. Fliegerkorps, zde jsou síly obou celků rozděleny. Pravděpodobně z důvodu přehledu sil nad oddělenými prostory pozemních bojů, tzn. nad severním bojištěm u Bautzen, Görlitz (ale i Schweidnitz) a nad východní linií na Moravě.

Oněch 136 stíhacích strojů, z toho 105 schopných nasazení, muselo pocházet ze stíhacích jednotek operujících na severním úseku fronty, což byly útvary podřízené přímo VIII. Fliegerkorps (spolupracující s Pz.AOK 4) a také pod velením Luftwaffen‑Gefechtsverband Weiss (AOK 17). Konkrétně šlo k tomuto dni o JG 6, složenou ze Stab, I. a II. Gruppe, III./Erg. JG 1 a 1. a III./JG 52.

28.4.1945 se VIII. Fliegerkorps spojil s Luftgau-Kommando VIII a vzniklo Luftwaffenkommando VIII. Velitel General der Flieger Hans Seidemann.

----------

Rozkazy pro nasazení Luftwaffenkommando VIII se od Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) nezměnily. Finální hlášení o činnosti pro 29.4.1945 uvádí pro Luftwaffenkommando VIII nasazení 74 letadel, sestávající se z 29 stíhačů, z toho 11 v oblasti Görlitz - Rothenburg a 18 v prostoru Cottbus - Bautzen, a 45 bitevních strojů, z nichž 23 operovalo u Wischau (Vyškov) a 22 u Bautzen. V námi sledované oblasti se tedy pohybovalo 29 stíhacích a 22 bitevních letadel Luftwaffe, z nichž ale oněch 18 operujících mezi Cottbus a Bautzen byly s největší pravděpodobností Me 262 IX. Flg.Korps (J). Luftwaffenkommando VIII neutržil žádné ztráty, nezmiňuje také žádná vítězství. Nicméně večerní hlášení už hovoří o dvou sestřelených Il‑2, oblast ale není specifikována. Také hlášení z 29.4.1945 se nedostalo na nadřízený Lw.FüSt.(Süd?), protože i v tomto dni jeho denní svodka konstatuje, že Luftwaffenkommando VIII hlášení nedodal. Je otázkou, zda ještě vůbec fungovala komunikace s nadřízenou úrovní Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Musíme si uvědomit vojenskou situaci – například sídlo velitelství Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) bylo v Mnichově (Münich‑Oberföhring), který v tento den obsazovaly americké jednotky a následující den kapituloval.

Jeden z posledních záznamů o stavech paliva na jednotlivých základnách pochází z radiodepeše Luftwaffenkommando VIII  odeslané dvacet dva minut po půlnoci z 29. na 30.4.1945. Popisuje tak stav z 29.4.1945 a je zřejmé, že zásoby byly skutečně nízké. Například Görlitz byl s benzínem C 3 na nule, B 4 zde bylo 21 m³, v Liberci disponovali 39 m³ B 4 a 7 m³ C 3.

----------

30.4.1945 byl okupován Mnichov, sídlo velitelství Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6). Tím se pochopitelně porušila běžná komunikační síť velitelství a zavedené standardy hlášení z podřízených celků tak pomalu přestávaly platit. Velitelství, možná ale jenom jeho části, se muselo v předstihu začít přesouvat, informace o jeho dislokaci jsou ale zmatené. Nakonec skončilo v Ellmau (cca 15 km jihovýchodně od Kufsteinu), kde jej máme doloženo dne 7.5.1945.

Aktivita na severní frontě po 30.4.1945 značně poklesla, na vině byl nejspíše nízký stav paliva, jak bude uvedeno dále. Z 30.4.1945 máme k dispozici radiotelegram Luftwaffenkommando VIII (z 6.32 hod.) na Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) o probíhajícím/proběhlém přesunu II./JG 6 do Görlitz, který se, jak bylo uvedeno, uskutečnil již 27.4.1945.

Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) pro tento den vydalo pro Luftwaffenkommando VIII jednoduchou instrukci, že se rozkazy pro boj a průzkum nemění. Útvary tak měly nadále odlehčovat jednotkám bránícím Berlín, ale kolik takových operací proběhlo, není zřejmé. Nadále působily v okolí Forst - Vetschau proudové Me 262 z Prahy, které v rámci IX. Flg.Korps (J) vykázaly 12 letů a nahlásily i sestřely Il‑2. Luftwaffenkommando VIII vykázal celkově vyslání 48 průzkumných, 43 stíhacích a 18 bitevních letadel. Bitevní stroje ale operovaly především u Wischau (Vyškov), stíhači napadali kolony po celé délce fronty. Nárokován byl jeden sestřel, čtyři zničené nákladní vozy a pět poškozených, ztráty zahrnovaly jeden Me 262 z KG (J) 6 a jeden Fw 190 od II./SG 2 (bohužel prostor není uveden). Jak je vidět, operační působení na severu nelze z těchto údajů, mimo případ Me 262, posoudit. Pokud JG 6 operačně létala, prostor nasazení se pravděpodobně nezměnil, nicméně znovu musíme přiznat, že o tom nemáme žádné indicie. Brzy ráno provedly hodinový taktický průzkum Bf 109 z NAGr. 15 z Liberce, dokonce ohlásily vzdušný souboj.

30.4.1945 poslední souhrnná zpráva o stavu paliva na letištích Luftwaffenkommando VIII k 18.00 hod., včetně Liberce, Görlitz a Niemes‑Süd. Situace se oproti předchozímu dni příliš nezměnila – v Liberci disponovali 30/7 m³ (B 4/C 3) paliva, v Görlitz pak pouze 17 m³ B 4 a jednotky v Niemes nahlásily pouhé 3 m³ benzínu C 3! Obecně byly zásoby na letištích Luftwaffenkommando VIII téměř vyčerpány a hodnoty z Liberce představovaly jedny z nejvyšších.

----------

Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) vydalo denní rozkaz pro Luftwaffenkommando VIII, kde byla do jeho působnosti přidána i spolupráce se 7. armádou (7. Armee). Ta navazovala na levé křídlo Pz.AOK 4 a stála směrem na západ a severozápad z Čech, proti americké 3. armádě. Byla také znovu konkretizována hranice působnosti mezi Luftwaffenkommando VIII a Lw.Kdo.West. Operační rozkazy zůstaly stejné, pouze s doplněním průzkumu před pozicemi 7. armády.

1.5.1945 Luftwaffenkommando VIII nasadilo celkem 72 letadel, z toho 28 bitevních a 12 protitankových, s hlavním místem útoků v prostoru Moravské Ostravy. Jako úspěch udávaly, že bylo zničeno 10 nepřátelských tanků.

Z posledního týdne války jsou informace o činnosti JG 6 skutečně jen útržkovité, ale poměrně dobře dokumentují rychlý spád událostí konce války v Evropě. Zajímavá zmínka o jednotce se objevila v rozkaze Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) o "Nasazení proudových stíhačů, nočních stíhačů a hlásné služby" z 1.5.1945. V části textu se říká, že: "Letecké jednotky nasazené na, v současné době hlavním těžišti bojů, tj. přímém i nepřímém odlehčení Berlína, před severní frontou armády Střed, zůstanou po dobu tohoto příkazu podřízeny, skrze St./JG 6, Luftwaffenkommando VIII." Pokud interpretujeme strohou formu rozkazu správně, měly být letecké jednotky, působící na severní frontě Heersegruppe Mitte, tzn. mezi Labem a Görlitz, řízeny velitelstvím Luftwaffenkommando VIII skrze Stab/JG 6. Letecká podpora jednotek odlehčujících obráncům Berlína z jižního směru tak měla být koordinována přes Stab/JG 6 v Liberci. Minimálně z pohledu území to dávalo smysl, protože Liberec se nacházel přibližně ve středu této frontové linie, ale chráněný pohraničními horami bývalého Československa. Zda se taková činnost vůbec začala přes Stab/JG 6 vykonávat, ale není známo.

Luftwaffe byla ve vzduchu, údaje o bojové činnosti jsou ale skoupé. Luftwaffenkommando VIII ohlásil celkem 72 vzletů, z toho 28 bitevních a 12 protitankových strojů na Moravě v okolí Moravské Ostravy. Ztráty nejsou hlášeny žádné. Na ostatní bojiště tak zbývá 32 letů stíhacích a průzkumných strojů. Z Prahy operovaly Me 262 a ráno útočily na pozemní vojska mezi Vetschau a Cottbus (opět šlo o stroje IX. Flg.Korps (J), jenž spadal pod velení Luftwaffenkommando VIII). Odpoledne vzlétly z Liberce průzkumné Bf 109 z NAGr. 15 a uskutečnily hodinový taktický průzkum pravděpodobně celé fronty mezi Görlitz a Dresden. Zda obdržely doprovod stíhacích Fw 190 z I./JG 6, ale nevíme. Zápisy v letových denících dříve pilotů Ju 87 z Kummeru neuvádějí žádný start. Štuky z SG 2 tak pravděpodobně nelétaly, záznamy o činnosti jednotek z Görlitz, tzn. II./JG 6 a III./Erg. JG 1 bohužel nemáme k dispozici. Nicméně dále uváděné sovětské údaje přítomnost několika vrtulových letadel Luftwaffe potvrzují.

Rozhodně zajímavé svědectví poskytuje zpráva průzkumu 9 гиад, 6 гиак, 2 ВА se souhrnem stavů protivníkových letadel na letištích ve směru na Prahu. Letiště v Kummeru a Liberci v ní totiž vůbec nefigurují, přitom okolní základny, jako Dresden, Görlitz, Schweidnitz, Glatz (Kłodzko), Hradec Králové, Pardubice a tři letiště u Prahy jsou uváděny. Pro Sověty (ale i Američany; obě letiště se nikdy neobjevila například v průzkumech 15th USAAF, přestože Milovice zde jsou) jako by základny JG 6 neexistovaly. V případě Kummeru to je celkem pochopitelné, šlo o polní letiště bez obvyklých staveb, ale Liberec byla stálá, předválečná základna.

1.5.1945 v 22.03 hod. rozhlasové vysílání Unser Führer Adolf Hitler ist gefallen. (Zastřelil se 30.4.1945 v 15.30 hod.).

----------

Po kapitulaci posádky Berlína 2.5.1945 přestal být rozkaz o nasazení všech sil Luftwaffenkommando VIII k podpoře obranných bojů aktuální. Přesto operační činnost jeho jednotek zcela neustala, i když probíhala v mnohem nižší míře. Luftwaffenkommando VIII ohlásil celkem 52 nasazených letadel, z toho 27 bitevních a 18 protitankových a 7 průzkumných, vše ale v prostoru Prossnitz (Prostějov). Luftwaffe se zde snažila zabránit obklíčení jednotek Pz.AOK 1. Pro špatné počasí na severní frontě zřejmě neproběhla žádná operační činnost. To ostatně ani nebylo třeba, sovětské letectvo nelétalo a na zemi též nedocházelo k žádné aktivitě.

----------

3.5.1945 nastalo poslední stěhování vyšších německých velitelství v jižním sektoru. OKW (gen. Winter) a Lw.Kdo.West se přesunuly do Zell am See a Saalfeldenu, první transporty s personálem OKL (Süd) odjely i z Gabersee. Mířily do Thumersbachu u Zell am See. Karl Koller vydal rozkaz náčelníkovi operačního štábu Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) Klessovi o rozpuštění části štábu v Berchtesgadenu a odeslání zbytku do Schörflingu. K 3.5.1945 byly, podle Einsatzmäßige Gliederung der flg.Verbände des Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6), Stab a I./JG 6 umístěny v Liberci (Reichenberg) a II./JG 6 v Görlitz, stále jako součást Gefechtsverband Rudel. Nicméně jméno základny II./JG 6 bylo ve strojopise seznamu vynecháno a je dopsáno rukou. To by mohlo svědčit o nějakých nejasnostech při sestavování dokumentu. Jde o poslední oficiální dokument zaznamenávající polohu operačních útvarů celého Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6).

3.5.1945 byl Verbindungsstaffel/Luftwaffenkommando VIII na letišti Chrudim.

Bylo jasné, že hlavním problémem bude dostat co největší část vojáků H.Gr. Mitte do amerického zajetí, o čemž také představitelé jejího velení jednali mezi 3. a 4.5.1945 s vrchním velením OKW v Dönitzově štábu. Žádali, aby příměří nebylo uzavřeno dříve, než 18.5.1945, aby se hlavní síla jednotek skupiny armád dostala v probíhajících bojích tak daleko, aby se mohla vzdát západním spojencům a ne Rusům. Udržení protektorátu ještě skýtalo jakousi slabou šanci na to, aby měla německá strana při jednáních poněkud lepší pozici. Taková byla představa velení skupiny armád, na jejímž území se nacházela Luftflotte 6 (Lfl.Kdo.6) s Luftwaffenkommando VIII. Pravděpodobně na základě přednesení tohoto stanoviska začalo velení H.Gr. Mitte připravovat plán stažení svých jednotek směrem na západ. Neuvažovalo se o žádných jiných operacích než jen o kontrolovaném ústupu k americkým liniím.

----------

Začátkem května 1945 přiletěl z letiště Kumr Oberst Hans-Ulrich Rudel (velitel Gefechtsverband Rudel) a adjutant Major Fridrich Becker s letounem Fi 156. Ve štábu Luftwaffenkommando VIII nafasoval mapy a znovu vzlétl. Nedokázal přeskočit stromy v parku a zůstal viset na stromě. Hasiči je sundali. Vrátili se autem. MAPA. Dle vyprávění Josefa Pleskota: jedno z letadel po špatném startu havarovalo. Letadla vzlétala proti kopci, za kterým byl zámecký rybník. Letoun nenabral dostatečnou výšku a následně se zřítil do stromů za rybníkem.

4.5.1945 se fronta nad Bautzen nehýbala, Luftwaffe zde tedy omezila činnost. Důležitější se stalo dění na východ nejvíce vysunutých jednotek H.Gr. Mitte, nacházejících se na Moravě (Pz.AOK 1) nebo na polské straně Jeseníků, Orlických hor a Krkonoš (AOK 17). Především situace Pz.AOK 1 byla z pohledu snahy o stažení na západ nejkritičtější a Luftwaffe tak nadále podporovala jejich obranné boje. Celkem 54 vzletů uskutečnilo Luftwaffenkommando VIII. Z toho 14 bitevních, 5 protitankových v prostoru jižně od Prostějova, z celkem 17 stíhaček šest zásobovalo Breslau a čtyři útočily na dopravu jižně od Berlína, přidalo se také nezbytných 18 průzkumných letů. Ztráty nebyly hlášeny žádné. IX. Flg.Korps (J) přidal čtyři vzlety Me 262, provádějících průzkum nad Saskem.

----------

Gen. Hans Seidemann se podvakrát pokusil zasáhnout do situace v Ruzyni. Odpoledne 6.5.1945 vyslal na místo střetu svého (náčelníka štábu?) Obersta Sorgeho, aby situaci, která se dosud označovala za nedorozumění, vyřešil bez boje. Na německé straně se předpokládalo, že se bude jednat s Vlasovem. Sorge přistál na letišti letadlem Fi 156. Seznámen se situací, řekl ...Vlasov, můj nejlepší kamarád, tu záležitost, vyřídím v několika minutách.... Autem odjel na karlovarskou silnici. Auto se vrátilo za půl hodiny, nemohl tedy jednat s Vlasovem, ale řidič doručil další ultimatum od pplk. Alexandrova: Jestliže do půlhodiny nedojde ke kapitulaci, bude Sorge oběšen. K tomu zřejmě došlo, protože Sorgeho již nikdo od jeho odjezdu neviděl. Na karlovarské silnici proti hřbitovu byl zastřelen neznámý německý Oberst, který podle výpovědi svědků jezdil na motocyklu několikrát mezi ruskou a německou stranou. Nedá se prokázat, že to byl Sorge. Zdroj.

6.5.1945 letecký útvar ROA zanechal letadla na letišti v Německém Brodě a ustupoval směrem na západ. Na první zastávce je zastihl rozkaz náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII, jenž dával Lt. Buschmannovi za úkol letět do Ruzyně a vyřídit tam podle Seidemanna, nějaké nedorozumění, ke kterému došlo mezi ROA a německou posádkou. Buschmann ihned odstartoval s Aradem, ale krátce na to byl napaden americkými stíhačkami a s prostříleným letadlem se mu podařilo přistát na svém letišti. Toho však od splnění úkolu neodradilo, odstartoval podruhé s letadlem Fi 156 a nízko nad terénem letěl ku Praze. Několikrát se dostal do palby ručních zbraní ze země, ale ta nebyla účinná, mohli to být pouze čeští povstalci. Nikdo jiný by na německy označené letadlo v tomto prostoru ze země nestřílel. Až při přeletu údolí jižně od ruzyňského letiště se dostal do řízené palby, byl zasažen, podařilo se mu ještě přeletět vedení vysokého napětí a se zraněním na noze nouzově přistál u jednotky, která ho sestřelila - u 3. pluku ROA. Snažil se veliteli pluku pplk. Alexadrovovi něco vysvětlit, ztrácel však vědomí, poněvadž silně krvácel, a nakonec ho převezli na divizní obvaziště v Jinonicích. Dny bojů prožil v divizním lazaretu, aniž by mohl splnit své poslání. Neměl stejně žádnou šanci, že by mohl zasáhnout ve prospěch německé ruzyňské posádky. 1. divize ROA byla už neodvratně na protiněmecké straně a požadavek náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII neměl u divize žádnou váhu. Ústup z Prahy až do lesa Jezbině u Lnář přežil Buschmann v sanitním autu a po rozpuštění divize se přes své zranění zachránil na americké straně. Zdroj.

6.5.1945 spustila vojska 1. ukrajinského frontu pražskou operaci, a to především proto, že zjistila stahování německých jednotek Pz.AOK 4 a AOK 17. Z linie fronty, která zůstávala od konce dubna víceméně stále stejná, se německé jednotky začaly odpoutávat 6.5.1945 večer, pravděpodobně na základě výše uvedených skutečností. Hlavní sovětský nápor vedl směrem na Dresden.

V ranních hodinách (02.41 hod.) 7.5.1945 podepsal v Reims Generaloberst Alfred Jodl bezpodmínečnou kapitulaci s tím, že veškeré jednotky pod německým velením zastaví 8.5.1945 ve 23.01 středoevropského času (tedy 9.5.1945 v 0.00 SELČ) své akce a zůstanou na pozicích v tom okamžiku dosažených. Dále nemají být ničeny lodě, plavidla ani letadla a ani poškozovány jejich trupy, strojní a další vybavení. Zatímco na západní frontě byly podmínky kapitulace naplňovány, na východní frontě se po obdržení této zprávy stalo hlavním cílem německých jednotek dosažení amerických linií a vyhnutí se ruskému zajetí. Ústup započatý předešlý den večer pokračoval, ale rozhodně se nejednalo o nějakou neorganizovanou akci. Celá JG 6 prozatím zůstávala na svých základnách, tzn. Stab a I. Gruppe v Liberci a II./JG 6 v Alt Kemnitz.

Oberst Hans-Ulrich Rudel (velitel Gefechtsverband Rudel) vzpomíná, že se sice plán na přesun leteckých jednotek na západ probíral na velitelství Luftwaffenkommando VIII už 7.5.1945, ale o bezpodmínečné kapitulaci se jednotka dozvěděla až 8.5.1945 před polednem.

, .

Přesun Luftwaffenkommando VIII do Podbořan (okres Louny). Kdy? MAPA.

8.5.1945 ráno Generalfeldmarschall Ferdinand Schörner odjel s vojenskou kolonou z Velichovek Bad Welchow (okres Náchod) směrem na Žatec, kde mělo být zbudováno nové velitelství Heeresgruppe Mitte k organizaci ústupu na západ. Tady také čekal na svého náčelníka štábu Generalleutnanta Oldwiga von Natzmera. V podvečer se u letištní plochy v Žatci objevily sovětské tanky a Schörner rozhodl, že přesun bude pokračovat do Podbořan, kde bylo bojové stanoviště Luftwaffenkommando VIII.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

9.5.1945 byl General der Flieger Hans Seidemann zajat u Braunschweigu. MAPA.

Vyslýchán.

Propuštěn.

Letiště Chrudim.

Byly nalezeny letouny Flugbereitschaft/Luftwaffenkommando VIII (s Ar 79, Bf 108, Fi 156, He 111, Ju 52, Kl 35, W.34) a Verbindungstaffel/Luftwaffenkommando VIII (s W.34)?

Předválečný československý pilot Josef Janoušek ukořistil letoun Fi 156 na chrudimském letišti, který patřil Flugbereitschaft/Luftwaffenkommando VIII a provedl s ním průzkumný let nad Slatiňany, Chrástem, Vysokým Mýtem a Chrudimí. Pozorovatele mi dělal četař Svoboda. Kdy? Zdroj.

Nalezen letoun He 111. Patří Flugbereitschaft/Luftwaffenkommando VIII? Před ním pózují sovětští vojáci.

Letoun He 111 WNr. 4788 u LSŠ byl zrušen až 20.3.1947. Jedná se o tento letoun?

Letiště Pardubice.

Nalezen letoun He 111. V lesíku byly další 4 kusy. Patří Flugbereitschaft/Luftwaffenkommando VIII?

2017.

Pokud máte něco zajímavého co by stálo za publikování, neváhejte a podělte se o to. BorivojCech@seznam.cz Další čtenáři to určitě ocení.