Letecké opravny Kbely, n.p.

Letecké opravny Kbely, s.p.

06.10.2022

Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně. V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946.

Do Leteckých závodů národní podnik (dále LZ n.p.) byly začleněny majetkové podstaty znárodněných podniků Aero, továrna letadel Dr. Kabeš v Praze IX, Rudý Letov, čsl. továrna na letadla v Letňanech, Akciová společnost Walter v Praze Jinonicích a z majetkové podstaty znárodněného podniku Českomoravské strojírny a.s. (dále ČMS a.s.) byly do LZ n.p. převedeny závod na výrobu a opravu aut v Praze Karlíně, automobilové a letecké závody v Praze Libni, Praze Vysočanech, ve Kbelích, v Malešicích a autoopravny v Hradci Králové, Brně, Moravské Ostravě a Uherském Hradišti.

Po reorganizaci byly LZ n.p. tvořeny třemi závody se závodními ředitelstvími.

Závod v Letňanech se skládal z výrobny Letňany (předtím Rudý Letov Letňany), z výrobny v Praze IX, ulice Julia Fučíka 305 (předtím Aero Dr. Kabeš – letadlové oddělení), z výrobny v Praze X Karlíně, ulice Palackého 38 (předtím ČMS – letadlové oddělení Praga) a opravny Kbely (předtím ČMS Praha X Kbely).

Závod na výrobu leteckých motorů a vrtulí v Jinonicích tvořila výrobna v Jinonicích (předtím Walter a.s.) a opravna leteckých motorů v Malešicích (předtím ČMS – oddělení letadlových motorů Praga).

Posledním závodem byla automobilka s hlavní výrobnou v Praze IX Vysočanech, ulice Julia Fučíka 616 (předtím automobilové oddělení firem Aero a ČMS – Praga).

Ředitelem LZ n.p. byl jmenován ing. Ferdinand Tichý, ředitelem závodu Letňany byl ing. Viktor Syrový, obchodním vedoucím závodu Letňany byl Vladimír Kalousek, ředitelem závodu v Jinonicích byl ing. Stanislav Rejna, obchodním vedoucím závodu v Jinonicích byl Josef Louma, technickým ředitelem závodu v Jinonicích ing. František Nušl, ředitelem závodu Vysočany byl ing. Jaroslav Páv. 

Podle vládního usnesení č. 1796 ze dne 1.10.1946 měl ministr průmyslu Bohumil Laušman dokončit organizaci LZ n.p., resp. soustředit do 30.6.1947 veškerou leteckou výrobu do jediného národního podniku. Novým vládním usnesením ze dne 1.6.1947 byla lhůta prodloužena do 30.6.1949 a byly provedeny menší změny předchozího usnesení. Na přání LPS a MNO HŠ – VL urychlilo ústřední ředitelství ČZKS n. p. provedení vládního usnesení o celý rok, takže ke sloučení letecké výroby mělo dojít k 1.7.1948 tak, aby mohl být splněn první pětiletý plán. K reorganizaci letecké výroby skutečně došlo v září 1948, kdy byl vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2264 z 11.9.1948 zřízen LET – Letecké závody n.p., jehož podnikové ředitelství sídlilo v Praze VIII, Českomoravská 397. Podnikovým ředitelem podniku LET – Letecké závody n.p. byl jmenován František Horák, dosavadní ředitel závodu AZ n.p., závod 5 Otrokovice. Do reorganizovaného podniku byl začleněn závod 1 Jinonice (výroba leteckých motorů a vrtulí), závod 2 opravna Malešice (oprava leteckých motorů), závod 3 Vysočany (stavba prototypů letadel), závod 4 Letňany (výroba letadel), závod 5 opravna Kbely (oprava letadel), závod 6 Kunovice (výroba a oprava letadel), závod 7 Otrokovice (výroba a oprava letadel) a závod 8 Choceň (výroba a oprava letadel).

Tím došlo k částečnému oddělení letecké výroby od automobilové výroby, která byla vyhláškou Ministerstva průmyslu č. 2265 z 11.9.1948 sloučena do nově vytvořeného podniku Auto Praga n.p. se sídlem Praha IX Vysočany, ulice Julia Fučíka 616. Od AZ n.p. převzal LET – Letecké závody n.p. závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni. Velký zájem na začlenění závodu Avia Čakovice do nového národního podniku měl ředitel oddělení Letadla ČZKS n.p. ing. Husník a důvody uvedl v dopise řediteli ČZKS n.p. Dr. ing. Fabingerovi z 31.5.1948. Jeho požadavky nebyly vyslyšeny a závod Avia zůstal v rámci AZ n.p. se sídlem v Mladé Boleslavi.

ČZKS n.p. byly k 1.5.1949 reorganizovány a z jejich podstaty vznikly Československé závody těžkého strojírenství n.p., Československé závody přesného strojírenství n.p., Československé závody lehkého kovoprůmyslu n.p. a Československé závody automobilové a letecké n.p. (dále ČZAL n.p.). ČZAL n.p. byly zřízeny vyhláškou ministra průmyslu č. 672 ze 30.4.1949 a měly řídit a obstarávat společné záležitosti národních podniků podílejících se na výrobě automobilů, motocyklů a letadel. Původní Vrchní obchodní ředitelství ČZKS n.p. bylo reorganizováno na Kovo a.s. pro obchod s kovodělnými a strojírenskými výrobky a surovinami (dále Kovo a.s.). Oddělení LP ČZKS n.p. bylo začleněno do Kovo a.s. jako obchodní závod IV, které sídlil zpočátku v Jinonicích a zhruba od července 1949 přestěhovaný do Prahy XII, Jugoslávská 1. 

Ve stejné době byla také rozvolněna dosavadní struktura AZ n.p. a LET – Letecké závody n.p.

Z AZ n.p., závod 2 Avia se stal Avia n.p., závody Jiřího Dimitrova v Praze Čakovicích.

LET – Letecké závody n.p., závod 1 Jinonice byl reorganizován na Motorlet n.p., závody Jana Švermy v Praze Jinonicích, tvořené základním závodem v Jinonicích a bývalým LET – Letecké závody n.p., závod 2 opravna Malešice.

LET – Letecké závody n.p., závod 3 Vysočany byl reorganizován na Aero n.p., Praha Vysočany se závody Aero Vysočany a Aero Radotín, což byla původně firma „PANTOF“ C. Pantoflíček v Radotíně, předtím začleněná do n.p. PAL.

Z LET – Letecké závody n.p., závod 4 Letňany vznikl Rudý Letov n.p. v Praze Letňanech, tvořený třemi závody. (Včetně závodu 5 opravna Kbely (oprava letadel)?

LET – Letecké závody n.p., závod 6 Kunovice byl reorganizován na Let n.p. Kunovice, tvořený závody v Kunovicích, Otrokovicích a Chocni.

V ČZAL n.p. bylo sdruženo celkem 18 základních závodů automobilové a letecké výroby, rozdělených do čtyřech operativních středisek.

Avia n.p., Rudý Letov n.p., Motorlet n.p., Aero n.p. a Let n.p. byly začleněny do II. operativního středisku – letadla, letecké motory a vrtule.

Pomocný průmysl byl sdružen ve IV. operativním středisku a byly do něj začleněny PAL n.p. v Praze Kbelích (s osmnácti závody), PAL n.p. v Jihlavě (se třemi závody) a PAL n.p. v Praze Modřanech (se čtyřmi závody). Pravděpodobně na přelomu let 1949/1950 došlo také k reorganizaci PAL n.p. a byly vytvořeny PAL n.p. Kbely, Autopal n.p. Nový Jičín, Motorpal n.p. Jihlava, Pražská akumulátorka n.p. Mladá Boleslav, PAL Magneton n.p. Kroměříž a Aeropal n.p. Modřany, jehož hlavní náplní byla výroba leteckých přístrojů.

Rozhodnutím vlády z 20.3.1951 byl k 2.4.1951 změněn název ČZAL n.p. na Československé závody na výrobu vozidel n.p. (dále ČZVV n.p.), které byly vládním nařízením z 1.9.1951 nakonec zrušeny. Pro řízení letecké výroby se v červnu 1951 z ČZVV n.p. vyčlenily Československé závody všeobecné kovovýroby n.p. (dále ČZVK n.p.) v Praze X, Křižíkova 38.

Letecké opravny Kbely, n. p. vznikly v roce 1952 vyčleněním z Rudého Letova. Pod LOK patřili i opravárenský závod v Malešicích.

Asi v roce 1951-53 Opravny Kbely vyzbrojily tři kusy D-52 střeleckou věží s kulometem MG 131 ráže 13 mm a bombardovacím zaměřovačem. Výcvik posádek ve vzdušné střelbě a v bombardování na letišti Hradčany.

Do podřízenosti MNO přešly v roce 1954. V roce 1954 se opravárenský závod v Malešicích osamostatnil jako Letecké opravny Malešice n. p. a byl zařazen do podřízenosti Ministerstva národní obrany.

Už 1.8.1956 byl vrtulník Mi-4 0126 v LOKu, kde se na něj aplikovaly čs. výsostné znaky a evidenční označení příslušnosti k 1. dlp. Vrtulníky byly totiž dodávány bez jakéhokoli označení a také tak do srpna 1956 u nás zprvu létaly.

Zástupci vojenské správy: zkušební pilot ?

Vojenské Mi-4 byly v 60. letech vybaveny pozemní stanicí RYM-B pro dálkovou navigaci bombardérů Il-28 a výsadkových Il-14. Přestavby se prováděly v LOKu. Sloužily v Olomouci u 46. dvld.

V roce 1967 vznikla v LOK úprava Mi-1B pro střelbu neřízenými raketami S-5 z raketnic UB-16-57U, se zaměřovačem PBP-1B a fotokulometem  S-13.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

V roce 1972 vznikla úprava Mi-1B pro střelbu  třemi neřízenými raketami JRRO-130/3 ráže 130 mm z raketnic typu vz. 51. Podrobnosti.

Přestavby vrtulníků Mi-4 na retranslační stanice pro MiG-21R v 70. letech. Sloužily v Pardubicích u 47. pzlp a v Bechyni u 1. vellt.

Od začátku roku 1979 probíhala bezprostřední technická příprava vojskových zkoušek radiotechnického pátrače Ramona. V prostoru západních Čech toposlužba určila přesné souřadnice vybraných kót a míst. V LOK byl do vrtulníku Mi-4 zabudován místo vymontovaného kulometného stanoviště radiolokační zaměřovač PSBN-M-8, jenž umožňoval bombardování přes mraky z bombardéru Iljušin Il-28. Pro zjištění bodové přesnosti visel vrtulník nad topograficky určenými body a pro ověření možnosti průzkumu nízkoletících cílů létal v určených výškách nad silnicemi a řekami.

---------- Převrat 17.11.1989 ----------

Po revoluci se z podniku stal zaopatřovací ústav. Do podniku nastoupili lidé, kteří byli vyhozeni z armády protože neprošli lustracemi. Práskači, kontráši, StBáci a další havěť. Podnik měl nejvíce skladníků v historii. Bylo jich prý tolik, že po šichtě čekali zalezlí ve skladech do doby, než původní zaměstnanci LOKu odjeli ze zastávky autobusu a až poté se vyhrnuli na autobus. Vysoce kvalifikovaní zaměstnanci odešli, podnik začal mít problémy s kvalitou oprav.

Na jaře 1991 byly vrtulníky Mi-2 0715 a 4541 od odřadů v Bechyni upraveny pro službu na stanici LZS. Vrtulníky dostaly i nové, nápadné žluté zbarvení a označení vrtulníků LZS.

V roce 1992 stabilizovanou plošinu pro kameru a televizní zařízení s možností záznamu nebo přímého přenosu do pozemní monitorové jednotky předváděla v ČSFR izraelská firma Tadiran. Komplety MKD 400 a MKD 600 jsou určeny pro armádní nebo policejní použití. LOK realizoval zástavbu MKD 600 do vrtulníku 0809 Pohled v únoru 1992. Další zástavby byly realizovány do vrtulníků Mi-17 0843 (pro ASR), 0810 (do 2001) a 0805.

LOK jako majitel HC-102 OK-RVE si ji nechal zrenovovat v LOT v Trenčíně. (L+K 21/92) LOK odkoupil od čs. armády několik vrtulníků Mi-8 v roce 1992.

Zástupci vojenské správy: zkušební pilot mjr. Juraj Kolarovský, PT mjr. Jan Pešek.

Na podzim 1992 modifikace Mi-17 0843 Pohled, 1000 hod revize Mi-17 0824, GO Mi-8 3932, GO Mi-2 7737 pro Slovensko.

----------- Vznik Česka k 1.1.1993. ----------

Dva vrtulníky Mi-8 upraveny a pronajaty civilní firmě AIR-TRANSA, s. r. o. 

„Arafatka“ – vrtulník Mi-17 5315, který přestavěl, zalétal a testoval LOK původně pro Pakistán, ale nakonec jej a dva podobné koupil Jásir Arafat. 7.5.1995 vrtulník přelétl na ruzyňské letiště s imatrikulací LI19265.

Mi-17 salón 0207 se renovoval pro pakistánskou vládu.  

, , , Mi-24 bez křídel zkoušel zkušební pilot plk. Ing. Zdeněk Dvorník 17.12.1995. Byla to záležitost pro Aloize Rösnera.

SRI LANKA poprvé. Prosinec 1995.

SRI LANKA podruhé. Červen 1996.

Renovace dvou prototypů vrtulníků „Sky Trac“ série č. 12 a 13, jeden je jednomístní a druhý dvojmístný. Vyrobeny jsou v Německu roku 1994. (L+K 17/95)

Vrtulník Mi-8 B-8733 LS Policie prošel generální opravou (1000 hodinovkou) v LOK, kam přiletěl 2.10.1995. Předán byl 11.7.1996.

Armáda převzala v dubnu 1996 do Kbel modifikovanou Mi-8S9 0829 "Máňu" s novým přístrojovým vybavením a po GO za Kč 16 300 000,-. Technici z 6. zDL měli co dělat, aby se jim podařilo jí uschopnit pro létání! Vojáci si raději začali zadávat GO svých vrtulníků Mi-8 v Kaunasu.

GO Mi-24DU 6050 v roce 1996.

GO (nová kamufláž) Mi-17 0830. Leden 1997.

LOK modifikoval Mi-17 pro SFOR a SOR. Modernizace avioniky Mi-17 pro SFOR firmou ČESKÁ LETECKÁ SERVISNÍ, a. s. Celkem bylo modifikováno: 0802, 0828, 0834, 0836, 0837, 0838 a 0848. Modernizace avioniky Mi-17 pro SOR firmou ČESKÁ LETECKÁ SERVISNÍ, a. s. Celkem bylo modifikováno: 0816, 0819, 0825, 0832  0835.

GO a modifikace Mi-17 pro SFOR 0837. Červen 1997.(L+K 14/97) Foto.

Zástupce vojenské správy: od roku 1997 zkušební pilot mjr. Martin Pecůch, RSDr. pplk. Liška Miloslav.

Nové tygří zbarvení Mi-24V 0705 v červnu 1998. (L+K 18/98, 9/04)

16.9.1998 předaly opravny do Maďarska vrtulník Mi-2 HA-BGJ (ex 0717 sloužící u záchranky v Líních)

GO Mi-24DU 6050 v roce 1998.

V této době LOK prováděl v současné době kompletní revize vrtulníků Mi-8, Mi-17 a Mi-24 vlastními silami, jen revize náhonu ocasního rotoru, náhonu ventilátoru a převodových mechanismů je dosud nutno zadávat ruským firmám.

12.1.1999. Ministr odvolal ředitele LOK, s.p. z funkce, kvůli špatnému hospodaření.

GO Mi-17 0837. Předána 18.11.1999.

GO Mi-17 0833 od 24.11.1998 do 15.12.1999.

GO Mi-17 0816 od 30.11.1998 do 14.12.1999.

Od roku 2000 přebírání vrtulníků mají na starosti zkušební piloti Odboru pro státní ověřování jakosti letecké techniky.

GO Mi-24D 0217 podzim 2000.

GO Mi-24V 0836 do ledna 2001.

GO Mi-2 0709 do 28.3.2001.

GO Mi-9 0001 s novým standardním zbarvením do září 2001

LOK odkoupil od AČR vrtulníky Mi-17 0801, 0804, 0806, 0810, 0813 a 0815. Přeprava z Přerova ve dnech 8.-14.1.2002.

Zkušební pilot mjr. Ing. Jiří Hanyk.

GO Mi-17 0836 na jaře 2002 (L+K 12/02)

GO Mi-24 na podzim 2002 (L+K 5/03)

GO a úprava zbarvení tygra Mi-24V 0705. (L+K 9/04)

V noci z 11.11. na 12.11.2002 se nakládaly do An-124 Volga Dněpr na Ruzyni dvě české Mi-17, které stály dlouho odstaveny v LOK Kbely. A to konkrétně stroje 0806 a 0813 (výr.č. 108M06 a 108M13) původně z Přerova. Oba byly v šedé barvě a dostaly provizorní registrace 3C-QSD a QSI, což je Rovníková Guinea, avšak oba jsou prodány na Island, kam je An-124 odvezla.

Oproti roku 2002, kdy se přidělené finanční prostředky na provoz letecké techniky pohybovaly ve výši 714 milionů korun, se pro letošní rok počítá s částkou řádově o sto padesát milionů nižší," říká pplk. Václav Pop, náčelník oddělení inženýrsko leteckého zabezpečení VzS AČR. Z dostupných materiálů vyplývá, že největším "spotřebitelem" financí jsou vrtulníky. Ty by měly v roce 2003 odčerpat ze společného koláče všech typů provozovaných armádních strojů 194 milionů Kč. V těsném závěsu za vrtulníky Mi-24, Mi-17 a Mi-8 je nově zavedený podzvukový bitevník L-159 ALCA se 135 miliony Kč. Ostatní typy letecké techniky jako například MiG-21, L-39 či CL-601 se pohybují ve srovnání s nimi v desetinásobně nižších finančních relacích. "Byť se u vrtulníků počítá s nejvyšší položkou, i tyto finance jsou poddimenzovány," dodává náčelník oddělení ILZ a pokračuje: "Peníze vyčleňujeme pouze na stroje, které jsou rozpracovány v Leteckých opravnách Kbely. Na opravy dalších vrtulníků už finance nezbývají. V praxi to znamená, že bude snížen počet provozované techniky, u které nebude z finančních důvodů obnoven meziopravní technický resurs, o několik kusů. Konkrétně u bitevních vrtulníků Mi-24 to bude o šest kusů." (A report 2/03)

Zkušební piloti mjr. Ing. Julius Szabo a mjr. Ing. Josef Jindrák.

Do Kbel byly převezeny dva vrtulníky Mi-8PPA a následně zneschopněny a rozebrány. Též tam přibyl Mi-9 0001. Byly z něj vymontovávány stanice a další vybavení a byl přebudován na saloní  verzi Mi-8P.

Rozhodným dnem sloučení Leteckých opraven Kbely a LOM PRAHA byl stanoven 1.4.2003.

Mi-24DU 6050 v srpnu 2003. Mi-17 v září 2003. Foto Lukáš Škoda.

Dne 12.1.2004 došlo k výmazu Leteckých opraven Kbely, s.p. z obchodního rejstříku, čímž byl završen proces transformace bývalých tří samostatných subjektů, jejichž zakladatelem bylo Ministerstvo obrany ČR (VTÚL a PVO, p.o., Letecké opravny Kbely, s.p., LOM PRAHA s.p.) Nástupnickou organizací všech subjektů se stal  LOM PRAHA s. p., který převzal i všechny závazky transformovaných subjektů.

Odkazy : L+K 10/93, 4/95, 5/96, 17/99 (generálky Mi-24), Valenta Jiří - S vrtulí na srdci (Z historie Inženýrské letecké služby), Zlínek 1999