Ilustrační fotka (německá
jitrnice z Velké války na západní frontě 1914).04.07.2025
MAPA.
Manévry c. a k. armády v jižních Čechách od 11. do 17.9.1913. MAPA.
Průběh řídil následník trůnu František Ferdinand d ́Este, neboť císař se již od roku 1909 „císařských manévrů“ neúčastnil. Pro arcivévodu byl upraven zámek barona Nádherného v Chotovinách. Do akcí se zapojilo téměř 120.000 mužů s důrazem na „vyzkoušení různých novot a zařízení, v posledních dobách v armádě zavedených“. Hlavní roli hrály „výzvědná služba aeroplánů a balonů, rychlé doručování zpráv pomocí jiskrové (bezdrátové) telegrafie a optické telegrafie“ i obstarávání rychlé a bezvadné dopravy střeliva a proviantu postupujícímu vojsku.“
11.9.1913 z Aspern do Votic přijel vlak z balonem a vlak s letadly. Přesun balonu a letadel do Vlašimi.
Ve Vlašimi již 11.9.1913 umístila severní armáda pozorovací posádkový balon typu Parseval-Sigsfeld. Měl objem 540 m3, délku 15 m, průměr 6 m a pro svůj tvar byl přezdíván jitrnice.
Ilustrační fotka (německá
jitrnice z Velké války na západní frontě 1914).
Červená i modrá armáda měla po dvou parcích vzduchoplaveckých Flugparků. Sestávaly vždy ze čtyř aeroplánů, dvouplošníků Lohner B.I (série 11), k činné službě určených a dvou aeroplánů reservních. Vybaveny byly převážně motory Daimlerovými o 66 kW a každý měl svůj dopravní vůz pro zřízení stanového hangáru. K letadlu patřily i vozy na přepravu pomocného družstva, nově dodané firmou Praga. V každém parku byl velitel, 4 polní piloti, 4 výzvědní důstojníci, jeden technický důstojník a 80-100 mužů. Právě letecká technika severní armády se významně uplatnila v širším prostoru Vlašimi a Soutic.
12.9.1913 dopoledne bylo u Vlašimi smontováno sedm letadel. Odpoledne zahájily zkušební lety aeroplány BOTE, BUB a BELLA. Vzduchoplavecký park č. ? byl přidělen ?
Letoun BOTE, pilotovaný Lt. Mandlem podnikl tři lety několikaminutové. BUB provedl 20 minut trvající let okružní. Všechny stroje byly s hangáry umístěny na širé pláni prostírající se mezi silnicí vožickou a vlašimskou Spravedlností, na místě jak pro vzlet, tak pro přistání velice příhodném. Letadla měla na pozici zůstat až do konce manévrů. Reportéři připomínali velký zájem shromážděného obecenstva z Vlašimi a okolí, neboť většina diváků létadel dosud v činnosti neviděla.
Ilustrační fotky BUB
z
Wiener Neustadt z roku 1913 
a BOTE 4.6.1913 nad
Pardubicemi Holeka s inž. Kašparem 
,
,
.
Dne 14.9.1913, již za „válečného stavu“ byla Vlašim svědkem dvou leteckých nehod. Při startu letadla odlétlo jedno z koleček, takže aeroplán se překotil a tak pochroumal, že již nemohl být nasazen.
Druhý stroj při sestupu nalézaje se již na zemi narazil na strom a také se porouchal, ale byl během dne opraven.
Ve čtvrt na tři odpoledne se také nad Vlašimí objevil „nepřátelský“ letoun jižní armády, jenž když dospěl na sever od Vlašimi, přivítán byl salvou z rychlopalných pušek, takže okamžitě se obrátil.
15.9.1913 přistálo během průzkumného letu u Soutic šest vlašimských letadel. Kolem čtvrté odpoledne se vrátili piloti do Vlašimi, aby referovali o svých pozorováních.
od února 1914
od října 1914
.
od listopadu 1916
.
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do 1919.
1919-27.12.1921.
.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
.
1930
.
.
.
.
.
Výroba střeliva vzor 35 pro 2 cm velký kulomet proti letadlům vz.36 (VKPL vz.36) u firmy Továrny na střelivo, dříve Sellier a Bellot. Od kdy?
13.6.1937 v 14.30 hod. vzlet balonu z pražského výstaviště. Posádka mjr. děl. Čejka, škpt. děl. Mikulášek, čet. děl. aspirant Červinka a za ARČS dr. Rumples. Přistání o 17.40 hod. u Vlašimi.
.
Na podzim 1939 německý výzbrojní správa objednala v podniku protiletadlové a letadlové náboje 20 mm a nařídila technickou přípravu pro zajištění výroby pěchotních nábojů německou technologií, tj. z oceli, s povrchově fosfátovanou nábojnicí a lakovanou. Zdroj.
.
.
.
.
.
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
15.8.1945 byla ustanovena ČNA odbočka Vlašim. Předsedou byl zvolen pplk. František Kopecký a jednatelem Václav Kopecký. Zdroj.
Činnost vlašimské odbočky byla prováděna na Krasovské hůře, Na spravedlnosti, jižní svah u Křížova, na poli u Kostelíka (kde to je?), dále vlašimáci létali v Nesvačilech, Zbraslavicích a Kolíně.
.
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------
.
.
---------- 1.6.1953 státní bankrot. ---------
V roce 1954 založeno letiště u Radošovic, následně byl postaven dřevěný hangár z materiálu, který věnovala Zbrojovka Vlašim.
Tehdy byl také založen Závodní aeroklub zbrojovky Vlašim a zakoupen motorový letoun Piper L-4H Cub OK-YHD. Kdy?
Vytvořením podmínek pro bezpečné uložení větroňů začala činnost Navijákové stanice aeroklubu Svazarmu ve Vlašimi. Na aerovleky přilétaly motoráky z Benešova a Zbraslavic. Základ technického vybavení tvořil naviják Herkules II, auto Praga, traktor Svoboda, později Zetor 25, dále si členové vyrobili vlek pro transport větroňů z pole.
Prvním vlašimským pilotem-instruktorem byl Bohumil Spálenka.
.
.
V této době už má řada členů aeroklubu splněno stříbrné C, ale pouze Miroslav Svoboda na Orlíku II. ulétl 300 km přelet a dosáhl převýšení pro udělení 1. diamantu. Tento 300 km přelet zůstával v aeroklubu dlouho jediný. Kdy?
Vybavenost větroni se na konci 50tých let postupně zlepšovala. Honzu a Krajánka vystřídaly Pionýry, Šohaje a Blaník L-13, který jako novinku mohli létat jenom instruktoři. Přelety se létaly 50 a 100 km, běžné tratě – Havlíčkův Brod, Křižanov, Příbram, Skuteč, ale s velkým pozorem na vojáky a aerolinkovou dopravu.
6.6.1959 ortofotomapa. Letiště s hangárem.
1960
.
.
.
V roce 1964 vedl aeroklub Jirka Mančal, instruktoři M. Svoboda, S. Hájek, O. Povolný, R. Matula, výcvik probíhal na Pionýrech, ale v letech 1966 – 67 byly uvolněny pro výcvik Blaníky L-13.
.
V roce 1966 započala pro aeroklub jiná etapa. Vojáci začali stavět novou dráhu a tím vlastně vzniklo velké letiště. Protože rozsáhlé zemní práce zabraly prostor od silnice až k lesu, tak se činnost AK přestěhovala do Zbraslavic ( letadla a naviják ). Toto období bylo náročnou zkouškou pro členy, protože dojíždění na letové dny do Zbraslavic bylo všestranně komplikované. Jezdilo se společně na A-150 ( malý náklaďák ) na korbě. Doba stavby dráhy uplynula a činnost se mohla vrátit zpět na nové letiště. V této době si členové vydělávali na létání brigádami, sběrem šrotu a hlídáním techniky stavbařů.
---------- Okupace 21.8.1968 ----------
.
1970
.
.
.
.
.
.
.
.
1980
.
.
.
.
.
Stále chybělo zázemí, jako jsou ubytovací prostory a kanceláře pro vedení aeroklubu. Budova na západní straně hangáru se začala stavět již v roce 1986, ale výstavba pokračovala velmi pomalu a po roce 1991 se zcela zastavila.
.
.
---------- Převrat 17.11.1989 ----------
1990
V roce 1991 se předsedou aeroklubu stal Jirka Peterka, který díky pronajmutí části prostor letiště stavební firmě, dovedl s její pomocí dílo do kolaudace v roce 1994.
V září 1993 se Ministerstvo obrany vzdalo užívání vlašimského polního letiště. Následně letiště Vlašim získalo statut veřejného vnitrostátního letiště.
.
.
.
.
.
.
2000
.
.
.
.
.
.
.
.
Z důvodu nejasné situace okolo vlastnictví pozemků, na kterých se letiště rozkládá ztratilo potřebnou licenci Úřadu pro civilní letectví.
.
.
.
.
Letiště vlastní město Vlašim.
Letiště získalo potřebnou licenci od ÚCL.
.
Poslední uzavření nastalo 1.3.2019.
7.12.2019 se na stránkách Aeroklubu Vlašim objevila zpráva o znovuotevření letiště.
2020
.
.
2025