Focke-Achgelis Fa 223 Drache

02.05.2012

Lufthansa se zajímala o velký šestimístný typ vrtulníku na základě Fw 61 určený pro místní a specializovanou dopravu. Vznikl projekt Fa 266 Hornisse zachovávající základní principy Fw 61, ale s motorem BMW-Bramo 323 s maximálním krátkodobým výkonem 600 kW a s uzavřenou kabinou. K jeho stavbě byl využit trup letounu Siebel Si 204 D bez ocasních ploch. Výroba se uskutečnila v Delmenhorst-Hoykenkamp u Brém.

Opět se probudilo RLM a také námořnictvo, jimž se nabízely netušené možnosti. V polovině roku 1939 se dokončoval první Fa 266 jako civilní ale 1.9.1939 vypukla válka a tak se změnilo typové označení na Fa 223. Motor byl BMW-Bramo 323 D2 s maximálním krátkodobým výkonem 735 kW.

Prv Fa 223 V 1 D-OCEB (W. Nr. 22300001) byl hotov v srpnu 1939, od 20.10. prodělával 50 hodin pozemních zkoušek a upoutaných vzletů a 8.3.1940 s ním pilot Carl Bode poprvé volně vzlétl. Provedl dva skoky, každý trval necelé dvě minuty. Stroj měl příliš citlivé řízení a rotory se dostávaly do vibrací. Následovalo 6,5 hodiny pozemních zkoušek, kdy se konstruktéři snažili závady odstranit.

helo2062.jpg (40045 bytes), helo2034.jpg (43231 bytes), helo1755.jpg (8897 bytes), helo2051.jpg (42353 bytes), helo2052.jpg (35812 bytes).

13.3.1940 inženýr Richard Kurz z BMW zahájil další test, když prasklo lanko mezi listy rotoru. Nastalé otřesy zničily rotory a jejich pylony. Dalších 8 dnů byl vrtulník opravován s využitím dílů, připravených pro druhý prototyp V 2 a poté ho Karl Bode zalétal po dobu 4 minuty.

18.6.1940 pilot Karl Bode uskutečnil let do výšky 300 m. Let trval 11 minut.

22.6. stroj poprvé letěl s cestujícím. Prof. Focke se s Bodem vznesl na jednu minutu. Ten den později ještě letěl inženýr Kurz.

29.6. Bode vystoupal až do výšky 5200 m a tím překonal rekord 3427 m držený vrtulníkem Fw 61 V 2 ze dne 29.1.1939. Ten den poprvé klesal v režimu autorotace.

Zatím se dokončil třetí prototyp Fa 223 V 3 D-OFAG (W. Nr. 22300003). Poprvé vzlétl 21.9.1940.

15.10.1940 vezl protitankový kanón a v prosinci 1940 vezl VW Kübelwagen helo2004.jpg (14578 bytes). Dokázal zvednout 1280 kg v podvěsu.

Do 18.10. Bode s Fa 223 V 1 D-OCEB nalétal 16.45 hodin při 83 letech na základně v Lemwerdenu.

22.10.1940 Bode přeletěl Fa 223 V 1 D-OCEB do Rechlinu, vzdáleném 270 km. Letěli 2.45 hodin s průměrnou rychlostí 98 km/hod. Tam, během certifikačních zkoušek ve dnech 25. až 28.10. překvapivě ustanovil nové světové rekordy. Dosáhl maximální rychlosti stoupání 8,6 m/s a maximálního dostupu 7090 m (rekord vydrží 14 let!). Řízení si poprvé vyzkoušel další pilot Francke, který do té doby si zalétal s Fw 61. Na cestě 30.10. domů do Hoykenkamp dosáhl rekordní maximální rychlosti 180 km/h (rekord vydrží 8 let!).

Firma dostala zakázku na prvních 100 sériových kusů, z nichž 30 bylo určeno ke zkouškám a dalšímu vývoji. Pojmenování Drache (Drak) nesly spíše jen jako přezdívku.

5.2.1941, po předchozích 115 letech, byl prototyp Fa 223 V 1 D-OCEB během testu upraveného ovládání rotoru rozbit při havárii. Během přechodu do autorotace ve výšce 1500 m praskl pravý rotorový pylon. Bode ve výšce 700 m vyskočil se zachránil se padákem (poprvé na světě) ale Dr. Ing. Heinz Baer zahynul v troskách u umělého kanálu poblíž řeky Wesery. 

Poté byl prototyp Fa 223 V 3 D-OFAG téměř na rok uzemněn. V 3 byla byla přestavěna. Počítalo se s verzemi: A protiponorková (2 pumy po 250 kg), B průzkumná, C pro záchrannou službu s navijákem, D nákladní a E jako cvičná s dvojím řízením. Tehdy bylo rozhodnuto stavět jednu víceúčelovou verzi místo celkem pěti specializovaných verzí. Fa 223 V 3, představující předsériové provedení E 0, vybavený však tak, aby se na něm mohly zkoušet všechny možné činnosti. Motor byl výkonnější BMW-Bramo 301 (z BMW-Bramo 323Q-3) s maximálním krátkodobým výkonem 735 kW a později motor dostal i kompresor.

Upravena byla příď kabiny na vřetenovitou na rozdíl od hranaté a do boků vyklenuté u prvního kusu. Zcela v přídi bylo možno uložit lafetu kulometu. Upraveny byly i rotorové hlavy. Upravený prototyp V 3 se přejmenoval ale na Fa 223 E 0 V 2 D-OGAW (W. Nr. 22300002). Stroj vybavený již dvojím řízením poprvé vzlétl 20.4.1942 s pilotem Wernerem Altroggem.

 helo1814.JPG (86543 bytes), helo2060.jpg (34401 bytes), helo2053.jpg (46082 bytes), helo2035.jpg (25566 bytes), Bode v kabině helo1959.jpg (83361 bytes), helo2061.jpg (135600 bytes).

V továrně v Delmenhorst-Hoykenkamp u Brém se stavělo sedm prototypů E 0, když ji z 3. na 4.6.1942 napadl spojenecký nálet a prakticky ji zničil. Za oběť padl prototyp V 2 a 7 kusů Fa 223 informační série V 4 až V 10.


Zájem o stroj trval a tak dopis říšského ministerstva letectví RLM z 18.11.1942 potvrzoval objednávku na 50 kusů.

Závod se z Delmenhorstu evakuoval do Laupheimu u Ulmu, takže veškerá činnost ustala až do jara 1943. V Laupheimu se potom stavěly prototypy řady Fa 223 E V 11V 17

Prvním strojem zalétaným v Laupheimu byl Fa 223 E 0 V 11 DM+SO dne 5.2.1943.

11.3.1943 ho zkoušeli se vstřikováním metanolu a vody do motoru pro krátkodobé zvýšení výkonu - zařízení MW. Stroj rychleji stoupal během vzletu ale dále se s ním nepokračovalo.

20.3.1943 letěl Bode s pasažérem Kurzem od BMW s Fa 223 E 0 V 11 DM+SO do Berlin-Staaken. Silný protivítr ho donutil letět rychlostí blízké maximální. Náhle uslyšeli zvuk podobný siréně a vrtulník sklopil prudce příď dolů. Kurz omdlel ale rychle se probral. Bode na něj křiknul "Raus!" Ten povolil pásy a skočil ke dveřím. Ve dveřích se otočil a zeptal se "Raus?" Bode zařval "Raus!" a Kurz vyskočil z vrtulníku. Vrtulník ale v tom okamžiku přešel do autorotace. Bode se pokusil zachránit vrtulník snížením rychlosti na 110 km/h a podařilo se mu bezpečně přistál na poli. Kurz přistál těsně vedle stromu a byl na Bodeho naštván, protože si myslel, že ho Bode trikem donutil k výskoku.

Stroj byl lehce poškozen helo3648.jpg (59559 bytes), helo789.jpg (24094 bytes), proto byl rozebrán a odvezen do Werderu. Závada byla nalezena v transmisi.

, helo786.jpg (13392 bytes), Karl Bode (vpravo) s cestujícím helo785.jpg (12209 bytes) s tažnou tyčí, helo2084.jpg (16930 bytes).

2.4.1943 byl zalétán prototyp Fa 223 E 0 V 12 DM+SP. Do Berlína-Staaken byl přelétnut 24.4.1943.

15.4.1943 RLM podepsalo objednávku na prototypy V 22 až V 82, představující předsériovou verzi E 0, na níž mělo navázat 60 kusů sériové verze E 1. Produkce měla být podle OKH až 200 strojů měsíčně a stroje měly vykonávat průzkum a přepravu tunového nákladu. 13.5.1943 bylo pro potřeby námořnictva podepsána objednávka na 20 kusů FA 223. 1.6.1943 požaduje námořnictvo dva stroje pro zkoušky s vypouštěním torpéd, ale později byla žádost škrtnuta.

Nádrž pro 300 l zkoušená pro operace nad mořem helo3646.jpg (24608 bytes).

12.5.1943 v Berlíně-Adlershofu byl prototyp Fa 223 E 0 V 11 DM+SO předveden se strojem francouzského konstruktéra Jeana Bregueta, ale jeho stroj se přehříval helo2058.jpg (40488 bytes), helo2059.jpg (42575 bytes). 26.5.1943 Bode předváděl Fa 223 E 0 V 11 DM+SO v Peenemünde generálům OKW.

V Travemünde se na vrtulník Fa 223 E 0 V 11 DM+SO přeškolovali další piloti.

12.6.1943 Bode předvedl prototyp Fa 223 E 0 V 12 DM+SP Hitlerovi a generálu Keitelovi. Stroj startoval z Ainringu a za 20 minut dosáhl Obersalzbergu. Poté odletěl do Laupheimu.

O týden později Bode v Travemünde na opraveném Fa 223 E 0 V 11 DM+SO přeškoloval piloty Dumkeho, Fischera a Gerstenhauera. 21.6. byl Bode povýšen na majora. Kurz probíhal od 25.6. do 4.7. Piloti cvičili přepravu nákladu v podvěsu Tento stroj byl intenzivně filmován během jeho exhibicích při zvedání Fieseler 156 Storcha, trupu Bf 109, tunového motoru či VW Kübelwagen helo2006.jpg (4197 bytes), helo3654.jpg (7385 bytes). Video2

Další výcvikový kurz pilotů se uskutečnil 3 týdny po ukončení prvního kurzu a zúčastnil se ho piloti Hans Martin Antz, Ludwig Hofmann a Klaus Brennecke.

19.8.1943 poprvé vzlétl Fa 223 E 0 V 14 DM+SR.

Fa 223 E 0 V 12 DM+SP se měl 12.9.1943 účastnil Skorzenyho akce na osvobození zajatého italského vůdce Benita Mussoliniho z horského vězení na Gran Sasso. Na poslední chvíli měl vrtulník mechanické problémy a tak byl nahrazen letounem Fieseler 156C Storch.

14.9.1943 poprvé vzlétl Fa 223 E 0 V 13 DM+SQ.

Třetí skupina pilotů se dostavila k výcviku v polovině listopadu. Piloti Hermann Bauer, König-Wardhausen, ..

Projekt Fa 223 se ladil tak, aby sériová výroba byla připravena ke konci roku 1943. Výroba měla naběhnout u mateřské továrny a u Wesseru. Pro potíže s dodávkou materiálu se program protahoval.

21.10.1943 poprvé vzlétl Fa 223 E 0 V 15 DM+SS s výškovým motorem Bramo 323 Y-1, pro testy v horách.

V říjnu 1943 odlétla Fa 223 E 0 V 14 DM+SR do dělostřelecké školy Gross-Born. Byla snaha přecvičit 12 důstojníků-pěšáků na piloty ale k tomu nedošlo. Počátkem listopadu se stroj vrátil do Laupheimu na 50 hodinovou kontrolu.

Na konci roku se plánovaly testy v horách s Fa 223 E 0 V 15 DM+SS. Ten byl ale 26.11.1943 v silném dešti poškozen.

helo3647.jpg (81666 bytes)Testů v horách se nakonec měl účastnit prototyp Fa 223 E 0 V 12 DM+SP s pilotem Brennecke a inženýrem von Gottberg. Carl Bode doprovázel vrtulník jako pilot letounu Gotha Go 150. 2.12.1943 odlétli z Laupheimu. 4.12.1943 byla Fa 223 E 0 V 12 DM+SP ztracena při přeletu do francouzských Alp, kdy se posádka dostala do špatného počasí. Při pokusu přistát na hoře mechanická závada rotorů měla za následek pád. Osádka zahynula.

29.2.1944 prototyp Fa 223 E 0 V 13 DM+SQ vyzkoušel lyže na podvozku pro vzlety ze zasněžených ploch. Lyže nahradily kola.

K 8. 3. 1944 převzala Weserflug firmu Focke, Achgelis & Co. GmbH se sídlem v Hoykenkampu u Delmenhorstu nedaleko Brém. V případě firmy Focke, Achgelis & Co. se jednalo o malý závod (s asi 400 zaměstnanci v době převzetí), založený roku 1937.

V březnu 1944 poprvé vzlétl prototyp Fa 223 E 0 V 16 DM+ST s výškovým motorem Bramo 323 Y-1.

V březnu 1944 poprvé vzlétl prototyp Fa 223 E 0 V 17 DM+SU.

Později následovaly prototypy Fa 223 E 0 V 18 a V 19. Firma rozpracovala prototypy V 20 V 25 a měla připraven materiál pro dalších 30 kusů.

5.5.1944 kvůli pilotní chybě Gerstenhauera při pokusu vyprostit části havarovaného Do 217 nedaleko Katzenfahn jižně základny Bad Zwischenan (Me 163B Komet) havarovala Fa 223 E 0 V 11 DM+SO z 35%. Dva Focke-Achgelis mechanici spolu s mechaniky Luftwaffe rozebrali oba havarované stroje. Carl Bode spolu Helmutem Gerstenhauerem během 10 letů vrtulníku Fa 223 E 0 V 14 DM+SR v době od 11.5.1944 postupně vyprostili z bažiny nejen Do 217 ale i Fa 223 E 0 V 11 DM+SO.

helo1753.jpg (7145 bytes), helo2056.jpg (32053 bytes), , helo2080.jpg (23605 bytes), helo2057.jpg (25666 bytes)helo2050.jpg (21927 bytes), helo788.jpg (9835 bytes), helo1754.jpg (14925 bytes), helo1751.jpg (14183 bytes), helo2049.jpg (31326 bytes).

Prototyp Fa 223 E 0 V 13 DM+SQ byl vybaven výškovým motorem Bramo 323 Y-3 s dvoustupňovým kompresorem. Zkoušky od 25.5. do 16.6.1944 ukázaly na nedostatky, dané limity rotorů. Úprava měla odstranit hluk a vibrace. Upravený prototyp V 13 vzlétl 24.6.

4.7.1944 bode zahájil výcvik dalších pilotů: Geike, Richter, Lex a Schmidt.

Spojenecké letectvo zničilo v 19.7.1944 závod v Laupheimu. V továrně byly zničeny prototypy V 20 až V 31 a materiál pro plánované prototypy V 32 až V 50. Na letišti byly zničeny prototypy V 13, V 15, V 17 a téměř dokončený V 18. Pouze prototyp Fa 223 E 0 V 16 DM+ST s Unteroffizier Schmidtem uletěl včas do bezpečí a Fa 223 E 0 V 14 DM+SR byla v té době v Münsteru.


Prototyp Fa 223 E 0 V 16 DM+ST byl vybaven v srpnu reflektorem o výkonu 100 W určeným pro přistání. Zkoušky začaly 25.8.1944.

Škola speciálních horských jednotek Gebirgsjäger v Mittenwaldu použila během září a října 1944 úspěšně vrtulník Fa 223 E 0 V 16 DM+ST pro přepravu materiálu v horském terénu. Piloti Bode, Gerstenhauer a Lex. Fa 223 E 0 V 14 DM+SR s pilotem Schmidtem byla záloha v Dornstadtu. Při těchto pokusech se dospělo k překvapivým závěrům - do téměř nepřístupných oblastí byly za několik minut bez potíží dopraveny dvěma vrtulníky náklady, které by musel dopravovat oddíl nosičů o 500 mužích s mnoha soumary mnoho hodin. Vrtulník vynesl 450 kg zásob na místo ve výšce 2000 m za 7 minut. To byl výkon, který by udělalo 20 osob za 1,5 dne usilovné dřiny. 15 minut trvalo vrtulníku ze základny v Mittenwaldu odnést horskou houfnici ráže 75 mm s municí v podvěsu (16 m lano) na místo pod Wörnergrat. Vrtulník byl také schopen uvést 4 muže v kabině a dalších 8, které se vezli v traktorových sedačkách připevněných k nosníkům. Vrtulníky nalétaly 83 misí během 29 dnů ze 30 plánovaných. V jednom dnu byla mlha tak hustá, že piloti neviděli konce rotorových listů. 17 přistání bylo vykonáno ve výšce vyšší než 1350 m včetně tří na Dresdener Hütte ve výšce 2300 m. Dále se zkoušelo spojení pomocí pozemní retranslační stanice. Zkouškám byl přítomen prof. Focke i jako cestující.

helo1749.jpg (24599 bytes), helo783.JPG (13773 bytes), Dresdener Hütte helo784.jpg (63691 bytes), helo3653.jpg (73075 bytes)helo1756.jpg (29016 bytes), houfnice helo2040.jpg (16984 bytes)revize po 25 hodinách v Mittenwaldu od 22.9. do 30.9.1944  helo2036.jpg (27674 bytes)helo3652.jpg (34564 bytes)

Fa 223 E 0 V 14 DM+SR helo2055.jpg (34814 bytes). Video3

Když horské manévry 5. října skončily, vedení horských myslivců očekávalo, že typ se dostane opět do sériové výroby. Místo toho ale 11.10.1944 přišel rozkaz ukončit všechny práce na Fa 223. Personál firmy Focke-Achgelis měl přejít k Messerschmittovi na vývoj a výrobu Me 262.

RLM dalo 21.12.1944 pokyn opět zajistit na letišti Berlín-Tempelhof sériovou velkovýrobu 400 kusů měsíčně. Focke skutečně výrobu naladil a počátkem roku 1945 vznikl první stroj Fa 223 E 0 V 50 (Werk Nr. 22300051) GW+PA.

Do prototypu Fa 223 E 0 V 14 DM+SR se namontovala třetí sedačka pro cestujícího a zkoušel se radiovýškoměr FuG 101.

Nálety na továrnu Weseru v Berlíně Tempelhofu. Do konce války se podařilo zkompletovat tři další a asi 15 bylo rozpracováno.

? helo2054.jpg (21525 bytes)


V továrně firmy Weserflug GmbH v Rabštejně (2 km Z České Kamenice Mapa.), částečně naběhla výroba draků s veškerým příslušenstvím a konečná montáž vrtulníku Fa 223. K převzetí výroby vrtulníku Fa 223 závodem v Rabštejně došlo po náletech na továrnu Weseru v Berlíně Tempelhofu, kde se původně vyráběly trupy a kde byla i finální montáž vrtulníku. Stejně tak se do Rabštejna přestěhovala i výroba ocasních ploch z Ochsenhausenu (80 km JV od Stuttgartu). Pohonná zařízení pro tento vrtulník byla již vyzkoušená a dodávána z pobočného závodu fy Weserflug "Eichler" (Eifler) v Libouchci (12 km od Děčína). 

V Rabštejně byly sestaveny tři kompletní vrtulníky Fa 223, s kterými byly prováděny letové zkoušky. Pomocí vrtulníku byl vyzdvihnut stroj stojící na dvoře továrny mezi budovami a ve výši přes 25 m přenesen do sousedního dvora a tam usazen. Při stavbě železničního mostu (nepochybně mostu úzkokolejky u Werku C) přenesl vrtulník nosník a držel ho nad vodou tak dlouho, dokud jeho konce nebyly na březích upevněny. Je možné, že provádění letových zkoušek souvisí s přítomností čtyř pilotů z pobočného závodu WFG na letišti v Aslau ve Slezsku, kteří byli v Rabštejně úředně hlášeni mezi 17. a 19.2.1945.

Na rozkaz vůdce z 25.2.1945 uskutečnil pilot Gerstenhauer s Fa 223 E 0 V 50 GW+PA, kurýrní let z Ochsebhausenu do Gdaňska (Danzig) ve dnech helo1757.gif (17669 bytes)26.2.-11.3.1945. Let byl pronásledován nepřízní počasí a malou viditelností, takže vrtulník byl nucen po průletu různě dlouhých etap přistávat k doplnění pohonných hmot nebo k vyčkání příznivějších letových podmínek. V průběhu letu byl na jednom letišti využit i k přepravě těžce raněného pilota Bf 109, který utrpěl zranění při nouzovém přistání. Gdaňsk mezitím padl. Při letu nad pobřežím Baltu, které bylo již převážně obsazeno sovětskými vojsky, se osádka musela vyhýbat protiletadlové palbě nebo setkání se sovětskými stíhači. Po splnění poslání ve Štětíně se osádka vrátila opět etapovým letem do Německa na základnu Werder. V průběhu celé akce vrtulník nalétal 1675 km, s čistý letovou dobou 16.25 hodin a to bez technické závady.

Letuschopné  Fa 223 a Fl 282 byly na jaře 1945 sloučeno do Lufttransportstaffel 40 s mateřskou základnou Mühldorf v Bavorsku a pak v Ainringu u Salzburku.

10.4.1945 byl vydán rozkaz aby firemní pilot Hans Gerstenhauer přepravil Fa 223 E 0 V 14 DM+SR k jednotce. K V 14 byl brzy připojen druhý Fa 223 E 0 V 50 GW+PA, který byl v Rechlinu od půlky března a který byl přelétnut k jednotce Ottou Dumke.

Bode letěl s  Fa 223 E 0 V 16 DM+ST do údolí Eppzirl. Krátce před příchodem Američanů společně s mechanikem Rudolfem ho zničil. Zbytky mohly být viděny v údolí ještě v 60. letech.

Několik dní před příchodem Rudé armády dva (x1 a x2) stroje z Rabštejna odlétly na německé uzemí, jeden z nich prý do Rakouska. Další pramen o těchto strojích uvádí, že dva se zřítily při vojenském nasazení a jeden (x3) ulétl neznámo kam...

 ------ Bezpodmínečná kapitulace Německa 8.5.1945. -----

Časně ráno 9.5.1945 piloti Gerstenhauer a Dumke se svými pasažéry ve vrtulnících Fa 223 E 0 V 14 DM+SR a Fa 223 E 0 V 50 GW+PA odletěli z Schwarzach/St. Veit do Ainringu, který už byl okupován 414th Armored Field Artillery Battalion of the 20th Armored Division of the US A 7th Army. Přílet dvou německých vrtulníků Fa 223 překvapil Američany, kteří bez velkých ceremonií posádky z vrtulníků rychle vytáhli.

helo1943.jpg (31614 bytes) Fa 223 E 0 V 50 GW+PA v Ainringu 10. nebo 11.5.1945.

Američané dne 11.5.1945 odeslali z Rakouska ukořistěné německé vrtulníky (dva Fa 223 a dva Fl 282) pilotované německými osádkami a doprovázeny americkým letounem Piper, letem ve skupině na letiště v Mnichově. Vrtulníky měly na svých trupech ještě výsostné označení Luftwaffe a při přistání v Mnichově jen náhodou nedošlo k palbě pozemního personálu, který je považoval za německý výsadek. Vše objasnila až osádka Pipera.  Poté byly kříže zamalovány a vrtulníky opatřeny americkými bílými hvězdami.

helo2039.jpg (22899 bytes) Fa 223 E 0 V 14 DM+SR na začátku června 1945 v Stuttgart-Nellingen.

Zkoušky vrtulníku Fa 223 E 0 V 14 americkou armádou v St. Dizier 15.6.1945. Fotografoval capt. Robert L. Quigley helo1259.jpg (22622 bytes), helo1262.jpg (28158 bytes), helo1264.jpg (16981 bytes). Další foto helo3649.jpg (26461 bytes). helo3650.jpg (33393 bytes)

Prototyp Fa 223 E 0 V 14 byl předán do rukou Britům. V té době měl nalétáno 170 hodin, to je největší nálet na světě. 25.7.1945 pilot Gerstenhauer (oficiálně válečný zajatec) letěl s Sqn. Ldr. Cable, RAF a Lt. Buvide, USNR na francouzské pobřeží a 6.9.1945 letem přepraven s dvoučlennou německou osádkou a dvěma důstojníky RAF z Francie do Velké Británie, čímž získal světové prvenství v přeletu kanálu La Manche vrtulníkem. Vrtulník byl opatřen britskými rozpoznávacími znaky a zkoušen na letišti v Beaulien. Zde však v říjnu 1945 havaroval, když mechanici nerespektovali nařízení Karla Bodeho, a musel být zrušen.

Na fotografii vpravo pilot Gerstenhauer helo2064.jpg (70956 bytes). helo3651.jpg (35388 bytes)

Fa 223 E 0 V 50 GW+PA zkoušeli v v USA. O osudu amerického stroje není nic známo. Asi s ním létal Gerstenhauer.

Na berlínském letišti Tempelhof ukořistila Rudá armáda tři Fa 223 (výrobní čísla 22300052-00054), které byly odvezeny do SSSR. O sovětském využití kořisti z Tempelhofu není nic známo.

helo1994.jpg (21475 bytes)helo1990.jpg (32449 bytes)Další dva nedokončené vrtulníky Fa 223 se dostaly do rukou Francouzů. Profesor Focke pokračoval v činnosti u SNCASE ve Francii, kde vznikl typ SE 3000 totožný s Fa 223. Systém byl v roce 1950 opuštěn jako bezperspektivní.

V Rabštejně a Libouchci po válce zůstal kromě podvozků, 17 převodových ústrojí a 27 rotorů, materiál na cca 30 dalších strojů. Dva vrtulníky s označením VR-3 se podařilo zrekonstruovat u nás v továrně Avia.

 

Výrobce: Focke-Achgelis & Co. GmbH, Delmenhorst-Hoykenkamp u Brém

V 1 D-OCEB (W. Nr. 22300001) od srpna 1939. Zničen 5.2.1941.

V 3 D-OFAG (W. Nr. 22300003) 1941 přestavěn na V 2

V 2 D-OGAW (W. Nr. 22300002) 1941 - zničen 3.-4.6.1942

V 4 1942 - zničen 3.-4.6.1942

V 5 1942 - zničen 3.-4.6.1942

V 6 1942 - zničen 3.-4.6.1942

V 7 1942 - zničen 3.-4.6.1942

V 8 1942 - zničen 3.-4.6.1942

V 9 1942 - zničen 3.-4.6.1942

V 10 1942 - zničen 3.-4.6.1942

Výrobce: Focke-Achgelis & Co. GmbH, Laupheim u Ulmu

V 11 DM+SO 1943 - nehoda 5.1944

V 12 DM+SP 1943 - katastrofa 4.12.1943

V 13 DM+SQ 1943 - zničen 19.7.1943

V 14 DM+SR 1943 - 9.5.1945 Ainring ukořistěn US Army, předán Britům, 6.9.1945 přes kanál do VB, AFEE Baulieu, nehoda 3.10.1945

V 15 DM+SS 1943 - zničen 19.7.1943

V 16 DM+ST 1943 - spálen v údolí Eppzirl v květnu1945

V 17 DM+SU 1943 - zničen 19.7.1943

V 18 - zničen 19.7.1943

V 20 až V 31 - zničen 19.7.1943

V 32 až V 50 - zničen 19.7.1943

Výrobce: Weserflug GmbH, Berlín-Tempelhof

V 50 GW+PA (Werk Nr. 22300051) 1945 - 9.5.1945 Ainring ukořistěn US Army, zkoušen v USA

V 51 1945 - ukořistěn 26.4.1945 Sověty

V 53 1945 - ukořistěn 26.4.1945 Sověty

V 54 1945 - ukořistěn 26.4.1945 Sověty

rozpracováno dalších 15 kusů 1945 ?

Výrobce: Weserflug GmbH, Rabštejn.

x1 1945 - ?

x2 1945 - ?

x3 1945 - ?

rozpracováno mnoho dalších.

 

Technický popis

Průměr rotorů: 12,00 m

Vzdálenost mezi osami rotorů: 12,50 m

Délka trupu: 12,25 m

Výška: 4,36 m

Hmotnost prázdného vrtulníku: 3 180 kg

Vzletová hmotnost: 3 860 / 4 315 kg

Maximální rychlost: 179 km/h

Stoupavost: 4,06 m/s

Dostup: 4 875 m

Dolet: 437 / 700 km

Originální technickou dokumentaci vlastní pánové Jaromír Senft a Jaroslav Matoulek. (Miloslav Pajer - Křídla pro vítězství a poválečnou obnovu, Svět křídel, 2004)

Odkazy: Informace

České letectvo a PVO březen/96, L+K 11/98, 15-15/00, HPM 1/07, LuftArchiv.de

  Video, Video2, Video3