20. vrtulníková letka Karlovy Vary

30.07.2024

Ke vzniku této letky a spolu s ní dalších, 12-ti samostatných vrtulníkových útvarů (10 letek a 2 roje) je třeba malé pozastavení. Podle vzoru tehdejší Sovětské armády docházelo postupně k přebírání její organizační struktury u vojsk celé Varšavské smlouvy. Jedním z mnoha důsledků bylo postupné rozšiřování o další vojenské útvary a tím navyšování počtu příslušníků ČSLA.

Pro přímé posílení podpory pozemních vojsk tehdejší 1. a 4. armády, byly koncem léta 1964 vytvořeny samostatné vrtulníkové útvary, které byly zařazeny jako prvky bojových sestav tankových a motostřeleckých divizí a dále jako průzkumné a pátrací letecké jednotky pro podporu specielních útvarů.

K dosažení tohoto záměru byla zrušením 3. leteckého školního pluku a 50. spojovacího leteckého pluku, vytvořena dostatečná záloha létajícího i technického personálu tak, aby nejpozději v měsíci září 1964 byly již tyto vojenské útvary dislokovány na předem určených místech v blízkosti a přímé podřízenosti velitelství pozemních divizí.

Rychlý vznik těchto útvarů provázely samozřejmě všelijaké těžkosti i kuriózní situace. Příkladem může být přímo „bojové“ přeškolení trenčínských pilotů z klasických letadel (C-105 vojenské označení Zlín Z-126, C-11 licenčně vyráběný Jak-11) na vrtulníky během tří týdnů.

Do velení těchto letek byli však ustanoveni piloti z Prahy-Klecan a Kbel, kteří již byli dostatečně znalí a zkušení z pilotování vrtulníků Mi-4 a Mi-1.

V Karlových Varech vznikla v roce 1964 20. vrtulníková letka. Letka byla přímo podřízena 20. motostřelecká divizi v Karlových Varech a odborně podřízena 1. armádě v Písku.

Letka měla 3-4 x Mi-1 a dvě Mi-4.

Velitel letky byl mjr. Oldřich Bartoš, od 11/69 mjr. Pavel Jindra. Zástupce mjr. Pavel Jindra. Letovod letky mjr. Ferdinand Abramovič. Náčelník štábu byl mjr. Václav Truksa. ZV ILS byl Ján Galát, později mjr.Miloslav Tichý. ZV týl mjr. Vratislav Suchomel. ZVP ?

VR Mi-4 byl mjr. Hyspecký Ladislav, mjr. Zbyněk Janda a ?. Piloti - kpt. Rudolf Harvařík, kpt. Ladislav Zbranek, npor. Josef Mayer (emigroval), npor. Bedřich Mrázek, mjr. Pavel Landa, npor. Václav Varlamovič.

Palubní technici : Kohout, Jančí.

VR Mi-1 byl kpt. Miroslav Vobořil, kpt. Štěpánek, kpt. Ladislav Zaspal.

U letky byla Skupina oprav, specializující se na práce motorářské a drakařské. Ke každému roji patřil starší technik, technici a vojáci základní služby, kteří měli za úkol provádět přípravy strojů ke vzletu, dále kontroly mezistartové a poletové a případné nedostatky drobnějšího rozsahu odstraňovat.

Technici : Antonín Hruška, Ferdinand Píža, Pavol Spišiak, Jaroslav Tyšer, Vladimír Kretík, Karel Milec, ..

Jeden vrtulník Mi-4 byl upraven pro šikmé filmování a používán při obletech státní hranice. Fotokamera z Il-28 byla namontována do bočních dveří. Film byl 50 cm široký a dlouhý maximálně 50 m ale používalo se jen 30 m filmu.

Od 1.9.1965 byla letka odborně podřízena velitelství ZVO v Příbrami.

V květnu 1966 se létalo u Jesenické přehrady. Mjr. Zbyněk Janda .

V září 1966 spojenecké cvičení Vltava 66. Mi-4 "0528" a Mi-1 . Mjr. Zbyněk Janda , snímek z časopisu Čs. voják. Npor. Josef Mayer a mjr. Zbyněk Janda na letišti Všechov.

Výsadky v roce 1967 .

V lednu 1968 Zbyněk Janda byl ze zdravotních důvodů vyřazen z létajícího personálu.

---------- Okupace 21.8.1968 ----------

Od 1.9.1969 byla letka odborně podřízena velitelství 1. A (ZVO).

Z politických důvodů byl vyhozen pilot Valdemar Golfus.

V roce 1974 byl letkový systém zrušen a nahrazen novými vrtulníkovými útvary. Personál zrušené karlovarské letky odchází do Plzně.

V roce 1974 se utvořila z plzeňské 19. vrtulníkové letky, 311. vrtulníkového roje, příbramské 1. spojovací letky, slánské 1. vrtulníkové letky, klatovské 2. vrtulníkové letky a karlovarské 20. vrtulníkové letky nová 11. vrtulníková letka a 1. spojovací letka, s vrtulníky Mi-1 a Mi-4, patřící poté do seskupení Západního vojenského okruhu s přímo nadřízeným velitelstvím 1. A v Příbrami.