K.u.k. Fliegerkompanie Nr. 1

Flik 1

28.03.2024

MAPA.

Podle plánu z roku 1913 se měly z mobilizovaných Flugparků vytvořit Fliegerkompanie – Flik 1, Flik 2, Flik 3, Flik 4, Flik 5, Flik 7 i Flik 8 se měly zmobilizovat ve 3. dni mobilizace, Flik 6, Flik 9, Flik 10, Flik 11 i Flik 12 v 8. dni, Flik 13, Flik 14 i Flik 15 v 20. dni mobilizace podobně i Lenkballonkompanie.

od února 1914

1.2.1914 vytvořeny letecké parky: Flugpark 1 v Fischamend, Flugpark 2 ve Wiener Neustadt, Flugpark 3 v Görz Gorizia Gorica dnes v Itálii, Flugpark 4 v Mostar, Flugpark 5 v Neusatz Újvidék Нови Сад dnes v Srbsku, Flugpark 6 v Mostar, Flugpark 7 v Krakau (Rakowice - Czyžyny) Kraków v Polsku, Flugpark 8 v Aspern, Flugpark 13 ve Wiener Neustadt, Flugpark 14 v Aspern. V červnu 1914 vytvořen: Flugpark 10 v Graz-Thalerhof.

Flik 1 byl ustanoven v červenci 1914 na letišti Fischamend. Velitelem byl ustanoven Oberleutnant (Hauptmann) Josef Smetana.

Šest letounů, několik set barelů benzínu a oleje a asi 200 pomocného personálu - obsluhy koňských potahů.

Na každý letoun byl určen pilot a pozorovatel.

Piloti Erdsrein, Raoul Stojsavllejic, Schwab, Viktor Schünzel,

Pozorovatelé Fiala Ritter von Fernbrugg byl přeložen 28.7.1914 k Flik 1 na pozici pozorovatele. Podrobnosti, František Kabeláč, Benno Fiala, ..


Nasazena proti Srbsku ve prospěch k. u. k. 5. Armee.

Letiště Pancsova (Vojvodina) dnes Pancevo v Srbsku.

Pád do vývrtky. Posádka Stojsavllejic a Kabeláč dva týdny v nemocnici ve městě Zemun.

28.7.1914 vypukla válka se Srbskem.

31.7.1914 Benno Fiala poprvé letěl s letounem Lohner B.III. Pilot byl Apparatchauffeur Erdsrein.


Po vypuknutí války mezi Ruskem a Rakousko-Uherskem 6.8.1914, bylo rozhodnuto ji přesunout na ruskou frontu.

Přesun k městu Stanislau polsky Stanislawów, ukr. Станіславів od roku 1962 Івано-Франківськ na Ukrajině. Jen co postavili stany dostali rozkaz přesunout se Čortkova Чортків.


Průzkumné lety až 100 km dlouhé v prostoru Чортків, Самбір, Станіславів a Стрий na Ukrajině. Našli ve Žmerince velitelské stanoviště velitele ruské jižní armády. 

mapicka.jpg (1516178 bytes) Místa aktivity Flik 1, Flik 3, Flik 5, Flik 7, Flik 8, Flik 10, Flik 11, Flik 13, Flik 14, Flik 15,  .... na bojištích v Haliči, v Karpatech a v Bukovině do 2.5.1915.

Jednotka mala nemecké prieskumné lietadlá typu Aviatik B.I.

Bitva o Halič ve dnech 26.8. až 11.9.1914. Posun fronty na západ až ke Krakovu a na jih do Karpat helo6101.jpg (178890 bytes).

3.9.1914 ruská 8. armáda obsadila vyklizený Lvov a většina jejích sil pokračovala v postupu za stahujícími se vojsky Rakušanů.

6.9.1914 ruská 2. kozácká divize obsadila Stanislawów a přes něj vyrazila na Stryj.

Ve dnech 6.-11.9.1914 se uskutečnila druhá bitva u Lvova. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska. Ústup v blátě až za řeku Dunajec.

7.9.1914 u Zamostya na Ukrajině byl letoun od Flik 1 ukořistěn Rusy. Info.

10.9.1914 je Oblt. Otto Jindra přeložen k letectvu k Flik 1 jako pozorovatel.

Fp. Oblt. Ing. Rudolf Stanger byl přeložen k Flik 8 jako její velitel.


Přesun do Homenau Homonna dnes Humenné na Slovensku. Podrobnosti

Benno Fiala zachránil vlak před zajetím Rusy.

Letiště bylo mezi obcemi Strážske a Brekov.

Tužkou vyznačené letiště u Brekova.

Koncem září 1914 se mohutná pevnost Przemyszl nacházela cca 120 kilometrů za ruskými liniemi a její velitel generál pěchoty Hermann Kusmanek i se svými 120 000 vojáky čekal na záchranu, která měla přijít od západu. Hlavní město celého Haličského království, Lvov byl navíc také v ruských rukou a skrze karpatské průsmyky se některým ruským oddílům podařilo vstoupit až na území Horních Uher, kde se jim podařilo ovládnout téměř celý okres Bardějov a jiné ruské oddíly stály před Mukačevem. 

Rakousko-uherské čtyři armády se po svém ústupu napříč celou Haličí nakonec zachytily na čáře řeky Nida (1. armáda) - Bila (4. a 3. armáda) - dukelská sníženina (2. armáda) - karpatské průsmyky (skupina generálmajora Hoffmana). Levé křídlo rakouských vojsk se pak na severu opíralo o čerstvě zformovanou a z Východního Pruska převezenou 8. německou armádu (generálplukovník von Hindenburg), na linii Kielce-Kónsk. Tato linie se měla stát i výchozím bodem nové rakousko-německé ofenzívy, jejímž cílem bylo vyprostit Przemyszl z obklíčení a postoupit až ke Lvovu.

od října 1914

Poručík v záloze Max Hesse byl dekorován 31.10.1914 nově zřízeným odznakem polního pilota.

14.11.1914 byli Max Hesse a Otto Jindra na palubě neozbrojeného výzvědného dvouplošníku Albatros B.I (Ph) "14" později 21.14 sestřeleni kulometnou palbou jízdního oddílu ze země na ruské frontě v prostoru Królik Woloski (dnes Królik Polski) východně od Dukly. Obratným manévrováním se jim podařilo i s těžce poškozeným strojem nouzově přistát na nepřátelském území. Oba členové posádky, pilot i pozorovatel, zázrakem vyvázli jen s několika lehkými škrábanci. Celkem rychle zjistili, že opětovný vzlet letadla se 180 průstřely je zcela vyloučen. Demontovali tedy nejdůležitější přístroje a havarovaný letoun zapálili, aby se nestal kořistí nepřítele. Po několika dnech na útěku náročným karpatským terénem se jim podařilo odvážně překročit linii fronty a vrátit se k vlastním jednotkám. Za tento husarský kousek byli oba vyznamenáni. 

Rakúsko-uhorské velenie vďaka leteckému prieskumu malo aktuálne informácie o pohybe ruských vojsk v údolí Laborca a Cirochy. Pozorovali ich od prekročenia Uhorských hraníc medzi Lupkovským priesmykom a Ruským sedlom 20.11.1914 až do ich vytlačenia na poľskú stranu Karpát 13.12.1914. 

Vďaka tomu sa dozvedeli, že Kornilov sa sťahuje z Humenného do Sniny a mohli zahájiť protiútok. 27.11.1914 Humenné oslobodili.


Flik 1 sloužil na letišti Krakau (Rakowice - Czyżyny) Kraków v Polsku. Kdy?


Flik 1 sloužil na polním letišti Brzesko (letiště Jasień, Okocim i Biadoliny)Kdy? (Sloužili tam Flik 1, Flik 8, Flik 10 a Flik 15.)

Skupina rakouských letců na ruské frontě na podzim 1914. První zleva kadet v záloze Vlastimil Fiala, druhý poručík v záloze Max Hesse, čtvrtý kapitán Josef Smetana (velitel Flik 1), pátý nadporučík Otto Jindra a šestý poručík v záloze Benno Fiala rytíř von Fernbrugg (budoucí eso s 28 potvrzenými sestřely)

Oblt. Max Hesse a Lt. Rudolf Stanger (Flik 8) a Aviatik B.I "DURCH" na letišti v Brzezku.

Letoun Aviatik B.I "DURCH".

helo6307.jpg (363193 bytes) "Srdečný pozdrav českých vzduchoplavců z ruského bojiště 1914-1915." Z které jednotky?

První palubní radiostanici přivezl na polní letiště Flik 1 v Brzesku na haličské frontě sám velitel rakousko-uherského letectva, Emil Uzelac. Rádiové řízení palby dělostřelectva propagoval Lt.i.d.R. Benno Fiala.

Poprvé palubní radiostanici  v boji použili Oblt. Max Hesse a Oblt. Ludwig Dumbacher se strojem Albatros B.I "07" později 21.07 "MUZZL" v lednu 1915 při úspěšném dělostřeleckém ostřelování obrany železničního uzlu u Tarnówa baterií čtyř těžkých moždířů zn. Škoda ráže 305 a 420 mm dislokovaných v prostoru obce Biadoliny Radłowskie, obec Wojnicz.

21.1.1915 Hauptmann Josef Smetana byl při letu do obležené pevnosti Przemyšl, nad vesnicí Hasakowa (?) sestřelen palbou ze země. Byl vážně raněn a upadl do ruského zajetí. Odkud letěl?

Velením Flik 1 byl pověřen Oberleutnant Otto Jindra, přestože byl pouze pozorovatel. U Flik 1 pod jeho velením začali svoji kariéru taková esa jako Godwin Brumowski, Benno Fiala, Kurt Gruber, Karl Kaszala a další.


Přesun na letiště Besztercze (Nösen) v Sedmihradsku dnes Bistriţa v Rumunsku. Kdy?


 

Bitva u Gorlice začala 2.5.1915. Fronta se posunula až o 500 km východně helo6102.jpg (185014 bytes).

Přesun na letiště v Czernowitz Tschernowitz dnes Чернівці na Ukrajině.

První letecká vítězství získal Otto Jindra 13.6.1915 na stroji Albatros B.I (Ph) 22.29 (neozbrojeném) kdy s pilotem Maxem Libanem osobními zbraněmi sestřelili dva ruské letouny Morane Saulnier Parasol, oba stroje havarovaly.

V červenci 1915 byl Godwin Brumowski převelen jako dělostřelecký pozorovatel k Flik 1. Brzy patřil k nejlepším leteckým pozorovatelům na východní frontě. Podrobnosti

V srpnu 1915 přišel Kurt Gruber. Brzy získal pověst výtečného pilota a každý pozorovatel uvítal let s Kurtem jako pilotem.

27.8.1915 kdy Jindra letěl nad Чортків na stroji Albatros B.I.(Ph) 22.06 s Fp. Fw. Johannem Mattlem sestřelil další Morane Saulnier Parasol (type L). Jindra obranou palbou zranil ale i svého pilota!  Ten nouzově přistál.

helo6317.jpg (475325 bytes) 

Benno Fiala odešel do Luftfahrt-Arsenal jako jeho velitel.


Přesun na letiště Zastawna-Заставна dnes na Ukrajině.

Jindra zde létal na stroji Albatros B.I (Ph) 22.01. Cvičné lety prováděl na strojích Albatros B.I. (Ph) 22.02 a Hansa Brandenburg B.I. 05.32.

11.12.1915 byl Otto Jindra jmenován polním pilotem a třináct dní poté dostává pilotní odznak.

5.1.1916, se Jindra opět zapletl do leteckého souboje. Jako novopečený pilot letěl tehdy na dvouplošníku Hansa Brandenburg B.I, když na něj zaútočil nepřátelský letoun a Jindra byl po druhé v kariéře sestřelen. Jedna nepřátelská kulka ho lehce zranila, druhá mu prostřelila nádrž. Jindra však dokázal úspěšně nouzově přistát.

Kadett in der Reserve Vlastimil Fiala na přelomu roku 1915-1916 absolvoval kurs leteckého pozorovatele ve Vídeňském Novém Městě a následně byl přidělen k Flik 1. Zde se také naučil létat.

29.3.1916 Jindra jako pilot poprvé skóroval na stroji Albatros B.I (Ph) 22.23 kdy sestřelil dvoumístný Morane Saulnier.

9.4.1916 letí Hauptmann Otto Jindra s pozorovatelem Vlastimilem Fialou na stroji Albatros B.I (Ph) 22.23 a zaznamenává páté vítězství, ruský dvojplošný Lebeď, jihozápadně od Kamence Podolského.

12.4.1916 posádka letounu Albatros B.I ve složení pozorovatel Godwin Brumowski (budoucí nejúspěšnější rakousko-uherský stíhací pilot) a pilot Otto Jindra (nejúspěšnější rakousko-uherský letec české národnosti) s spolu s dalšími šesti letouny rozprášili pumami ruskou přehlídku v Хотин, které byli osobně přítomni car Mikuláš II. a generál Brusilov. Vzápětí museli čelit útoku sedmi ruských letounů typu Morane-Saulnier Parasol (patrně typ L). V následujícím vzdušném boji byly ale dva ruské letouny sestřeleny a Rakušané unikli ke svým. Pro Brumowského to byla jeho první dvě potvrzená vítězství, pro Jindru již šlo o 6. a 7. sestřel.

14.4.1916 Kurt Gruber a pozorovatel Egon Hervay von Kirchberg letěli s letounem Albatros B.I (Ph) 22.30 a sestřelili ruský jednoplošník Morane-Saulnier Parasol, který se zřítil nedaleko Bojaniči na Ukrajině (?).

2.5.1916 Kurt Gruber a Godwin Brumowski na letounu Albatros B.I (Ph) 22.30 sestřelili další Morane-Saulnier Parasol v blízkosti Lyskowcy-Łysków dnes Lyskiv na Ukrajině (?).

Brusilovova ofenzíva začala 4.6.1916 a skončila 20.9.1916 helo6606.jpg (144826 bytes).

6.6.1916 si Feldwebl Kurt Gruber připsal třetí vítězství opět při letu s Albatrosem B.I (Ph) 22.30 a opět byl sestřelen ruský jednoplošník Morane-Saulnier u Dolcok dnes Vovkiv na Ukrajině (?). Toto vítězství je prvním, které dosáhl v rakousko-uherském letectvu samostatně pilot bez střelce, pozorovatele.

V červenci 1916 Brumowski dokončil pilotní výcvik, obdržel titul Feldpilot a svůj odznak polního pilota.


27.8.1916 rumunské vojsko zaútočilo a proniklo hluboko do Sedmihradska (tehdy v Uhersku).helo6656.jpg (60194 bytes)

Letiště Kimpelung (Bukovina) dnes Câmpulung Moldovenesc v Rumunsku. Kdy? 

26.9.1916 Jindra získává 8. potvrzené vítězství na stroji Hansa Brandenburg C.I (U) 64.23, kdy sestřeluje u obce Solka dnes Solca v Rumunsku ruský Nieuport.

21.11.1916 Centrální mocnosti obsadily Bukurešť. helo6655.jpg (61109 bytes)

V listopadu 1916 byl Brumowski přeložen k Flik 12 na italskou frontu.

od listopadu 1916

Karl Kaszala od Flik 14 byl převelen k Flik 1. Dne 13.12.1916 sestřelil s pozorovatelem Leutnant N. Feher na letounu Hansa Brandenburg C.I  ruský letoun u Gurahumora (Bukovina) dnes Gura Humorului v Rumunsku.

V polovině prosince 1916 byl Stabsfeldwebl Kurt Gruber převelen na pět měsíců ke zkouškám a vyhodnocování kvality nových letadel.

18.12.1916 Jindra dosáhl se svým pozorovatelem na stroji Hansa Brandenburg C.I. (Br) 63.06 poslední devátý sestřel, pozorovací balón. V té době byl v čele nejúspěšnějších letců Rakouska-Uherska.

9.1.1917 Karl Kaszala a pozorovatel Leutnant W. Varju sestřelili na letounu Hansa Brandenburg C.I  (63.23 ruský letoun u Fundul-Moldovi (Bukovina) dnes Fundu Moldovei v Rumunsku.

23.1.1917 Karl Kaszala a pozorovatel Oberleutnant J. Baumgartner sestřelili na letounu Hansa Brandenburg C.I  (63.23) ruský letoun u.Kimpelung (Bukovina) dnes Câmpulung Moldovenesc v Rumunsku.

Na jaře 1917 Karl Kaszala byl přeložen k Flik 41J.

22.4.1917 Leutnant in der Reserve Vlastimil Fiala pilotoval letoun Hansa Branderburg C.I 62.23 s pozorovatelem Oberleutnantem Johannem Baumgartnerem k výzvědnému letu. Během letu byli sestřeleni ruským letadlem Spad S.A.2 s číslem 482 (S-79) od 30. sborového leteckého oddílu, s nímž letěli letci vojín Nědzeveskij a desátník Rodin pravděpodobně v oblasti Bukoviny.

Kerenského ofenzíva od 1.7. do 19.7.1917. helo6608.jpg (142326 bytes)

Reorganizací celého Königlich und Kaiserlich Luftfahrtruppen byla i Flik 1 v létě 1917 přetransformována Flik 1DDivisions Fliegerkompanie. Tedy byla určena pro vojenský průzkum a podporu pozemních jednotek na úrovni divize.

13.9.1917 je Jindra již potřetí sestřelen a to na stroji Hansa Brandenburg C.I. 67.30 při 220. bojovém letu.

Operační činnost Flik 1D na ruské frontě ukončena 7.12.1917.

V lednu 1918 byl Oberleutnant Otto Jindra pověřen velením Fliegergruppe G.

Ve výzbroji letouny Hansa Brandenburg C.I, Lloyd C.V nebo Oeffag C.II.

Poslední všeobecný útok Centrálních mocností na Rusko proběhl až v únoru 1918, který byl ukončen Brestlitevským mírem v březnu 1918.

Obsazování Ukrajiny. Boj s bolševiky. Dobytí Oděsy. helo6609.png (84462 bytes)

helo6233.jpg (86583 bytes) První let na trati z Wien-Aspern - Krakau (Rakowice-Czyżyny) Kraków - Lemberg polsky Lwów, dnes ukrajinský Львів - Płoskirów, dnes ukrajinský Хмельницький - Київ - Одеса uskutečnil letoun Hansa Brandenburg Br.C.I (Ph) evidenčního čísla 27.48 s motorem Austro Daimler 117 kW dne 27.3.1918. MAPA.

Zde pak setrvala v rámci okupačních vojsk na Ukrajině do 15.6.1918.


Po té byla přesunuta do Wiener Neustadt a přetransformována na stíhací jednotku Flik 1J. Do výzbroje dostala převážně stíhací stroje Aviatik (Berg) D.I.

Adolf Bláha po absolvování letecké školy v Clostenburgu se stal příslušníkem Flik 1J ve Vídeňském Novém Městě. Později byl převelen k Flik 3J.


Letiště Lees dnes Lesce ve Slovinsku.


Následně byla přesunuta na Jaderské pobřeží na letišti Igalo dnes v Černé Hoře, kde ochraňovala námořní základnu Boka Kotorská.

Při nočním bojovém letu 4.5.1918 byl Jindra však raněn tak těžce že do konce války se již aktivní služby nezúčastnil. Se svými devíti sestřely se stal nejúspěšnější pilot dvoumístných strojů v celém Rakousku-Uhersku a esem východní fronty.

V červnu 1918 přešel Arigi s ostatními od Flik 6F do Flik 1J na letiště Igalo. V jejíchž řadách se dočkal konce války v hodnosti Offizierstellvertreter (důstojnický čekatel), protože strohé rakouské předpisy nedovolovaly jeho povýšení na důstojníka. Podrobnosti.

Začátkem července 1918 Hptm. Karel Sabeditsch převzal velení reorganizovaného Flik 1J, který právě dokončoval přesun na albánské bojiště, kde mu byla svěřena letecká obrana Boky Kotorské proti stále častějším britským a italským náletům.

17.7.1918 Hptm. Karel Sabeditsch zahynul nad zátokou Trašte. Jeho Aviatik (Berg) D.I (MÁG) 92.06 vybuchl. Tělo nebylo nalezeno.

od konce července 1918

6.8.1918 Arigi na letounu Aviatik D.I 338.02 sestřelil dva hydroplány.

23.8.1918 Arigi na letounu Aviatik D.I 338.01 sestřelil svůj poslední 32. letoun, čímž se stal druhým nejúspěšnějším rakouským stíhačem a nejvíce vyznamenávaným poddůstojníkem rakouského letectva . Kdy?

Velitel Flik 1J Oblt. i.d.Res. Béla Macourek. Ve výzbroji letouny Aviatik (Berg) D.I série 338 a Aviatik (Berg) D.I (MÁG) série 92.

K 15.10.1918 bojová sestava rakousko-uherských stíhacích leteckých setnin. C. a k. Armádní skupina Albánie (K.u.k. Armeegruppe Albanien) v Tiraně. Velitel Kommandant der Armeeflieger (Kafl): Maj. Vilém Dvořák. Podřízené Flik 1J a Flik 13J.

Na přelomu října a listopadu 1918 byl Flik 1J na letišti Igalo rozpuštěn.

Celkem letci Flik 1 sestřelili 29 nepřátelských letadel a balonů. Z toho 24 na ruské frontě a 5 na italské frontě.

 

12.3.1919 Julius Arigi, rodák z Děčína, přiletěl z rakouského letiště Hennersdorfu s letounem Bristol F.2B Fighter D8075 a přistál na tzv. Bachheiblově louce na břehu řeky Ploučnice, přibližně v prostoru mezi dnešním zimním stadionem a fotbalovým stadionem v Děčíně.

Spolucestující byl ing. Krivoš z čs. velvyslanectví ve Vídni. Původně měli letět do Prahy. Vyděšené posádkové velitelství v Podmoklech volalo Leteckému sboru do Prahy. To se rozhodlo letoun zabavit. Arigi ukecal velitele posádky a ten mu povolil odletět do Prahy (Prahy-Vysočan nebo Prahy-Kbel) s npor. Františkem Klepšem od Pěšího pluku 18. 

13.3.1919 letoun odletěl ale  v 16.30 hod nouzově přistál u obce Vodolice u Loun. Rozbitý letoun odcestoval vlakem z lounského nádraží do Prahy, kde ho složili v prostorách Leteckého arsenálu na Výstavišti v Holešovicích.

Čs. vojenská správa ho nakonec i s rezervním motorem odkoupila. Arigi dostal 35 000 Kč a tak měl peníze pro rozjezd svého podnikání.

V září 1919 Julius Arigi  a Bohumil Gottfried Russ (ex. Flik 7) přiletěli z Rakouska s letounem Hansa-Brandenburg C.I, a přistál na louce ve Velké Hleďsebi  mezi hleďsebskou prádelnou a Hamrnickým zámečkem v Mariánských Lázních. Na této louce v blízkosti Kosího potoka zřídil jakési primitivní, provizorní letiště a postavil tu dřevěný  hangár. Podrobnosti. Kdy přiletěl Albatros D.II?