,
,Miroslav Kačor - Osudové okamžiky, Rybka Publishers.
Prezidentova manželka Viera Husáková si způsobila zlomeninu ruky v bardejovských lázních 20. října 1977. Rozběhla se neuvěřitelná mašinérie. Lékaři v Bardejově byli požádáni V. Husákovou aby informovali profesora MUDr. Pavla Nováka, lékaře SANOPS Bratislava (Státního sanatoria pro nomenklaturní kádry a jejich rodinné příslušníky), který jí podobné zranění již dvakrát léčil. Ten se rozhoduje, že poletí do Bardejova prezidentovu manželku ošetřit. Rozbíhá se jednání s letkou FMV v Bratislavě.
Krátce před půl čtvrtou odpoledne startuje z bratislavského letiště Ivanka vrtulník Mi-8 s jednou z nejzkušenějších osádek a profesor Novák. Okolo páté hodiny přistává vrtulník v Bardejově.
Ředitel lázní počítá s tím, že všichni tu přespí, a to i v případě, že nepřesvědčí bratislavského chirurga, aby ošetřil prominentní pacientku přímo ve zdejší nemocnici. Profesor Novák však neústupně trvá na okamžitém přeletu do SANOPS. Argumentuje tím, že má ráno v Bratislavě neodkladné operace a nemá s sebou ani osobní potřeby.
"Hovořil jsem s majorem Fabíkem, který byl prvním pilotem, zda nemohou odletět až druhý den ráno. Byla už totiž tma.On však tvrdil, že musí letět v každém případě ještě dnes," říká poručík Jaslovský, bodyguard Viery Husákové. Kapitán vrtulníku major Fabík jej pak vzápětí žádá, aby oznámil telefonicky na vojenské letiště v Košicích plánovaný odlet jeho vrtulníku do Popradu.
Od přistání v Bardejově neuplynula ani půlhodina a vrtulník je již opět ve vzduchu. Tentokrát i s manželkou prezidenta. A to i přesto, že počasí není ideální a po setmění se dá letět pouze podle přístrojů. Mezipřistání v Popradu slouží pouze k doplnění paliva. Poté ihned se pokračuje v letu do Bratislavy.
Mezitím počasí se v Bratislavě zhoršuje. Dráhoví dohlednost na letišti na Ivánce klesá na 50 metrů a vertikální dokonce na 30 m. Všechny pravidelné lety jsou zrušeny a letiště nepovoluje žádné starty ani přistání. Proto také tři linky ČSA, které mají v této době mají přistát, jsou poslány na náhradní letiště.
Posádka vrtulníku je o nevyhovujících podmínkách pro přistání podrobně informována. Ta ale odmítá nabídku na přistání v Piešťanech. Řídící létání vše nechává na jejím rozhodnutí.
Sestup na letiště byl veden podle OSP (let na dálnou a bližnou radiostanici). Před půl osmou zaslechnou nad letištěm zvuk letícího stroje. Vzápětí se však ztrácí. Posádka opakuje přiblížení.
Pilot nedodržel stanovený úhel sestupu. Nedodržel předepsanou výšku. Řídící přistání posádku upozorňoval ale tak nějak nezávazně, jako by o nic nešlo.
V konečném stadiu přiblížení měl vrtulník rychlost pod 60 km/hod. Posádka žádala ztlumit naváděcí světla. Bylo provedeno. Vzápětí se posádka ozývá slovy: "To je moc, to je moc!" a poté zcela utichne.
Trosky byly nalezeny 300 m před prahem dráhy. Podle účinku doteku se zemí na drak lze soudit, že měl velkou rychlost. Posádka byla ze stroje katapultována. Nalezena byla až po 50 minutách.
Ze závěrečné zprávy o vyšetřování nehody.
Let, vzhledem ke geografickému západu Slunce a povětrnostním podmínkám, zvláště zpáteční let s cílovým letištěm Bratislava, neměl být uskutečněn.
Let prováděný za daných podmínek byl motivován tím, že byl označován jako sanitní na záchranu lidského života vážené a významné osoby. Na základě toho došlo k rozhodnutí velitele vrtulníku na letišti Poprad-Tatry k uskutečnění letu do Bratislavy. Na letišti v Bratislavě byly v této době tyto povětrnostní podmínky: vítr 180 st./1 m/s, dráhová dohlednost 50 m, vertikální dohlednost 30 m, teplota 4 st. C a rosný bod 4 st. C.
S tímto postupem souhlasily i orgány řízení letového provozu ACC a APP Bratislava. Po domluvě s posádkou vrtulníku provázely přiblížení na přistání pomocí OSP s RSP.
Příčina letecké nehody spočívá v tom, že vrtulník se ve složitých povětrnostních podmínkách při přistávacím manévru v blízkosti letiště dostal na strniště kukuřičného pole, kde se vytvořil ze zbytků kukuřice a prachu mrak. Tím ztratila posádka kontakt s naváděcími světelnými body a v důsledku toho ztratila posádka prostorovou orientaci, kterou nemohl velitel vrtulníku předvídat. Na základě toho došlo k vytvoření havárijní situace, kterou nebylo možné úspěšně vyřešit.
K tomuto závěru došla komise na základě studia fotozáznamů přesného přibližovacího radaru, místa dopadu a rozložení trosek vrtulníku, nastavením kolektivu a provedené rekonstrukce.
Spis byl odtajněn až v roce 1999.
,
,
,
,
,
,
Vrak vrtulníku B-8428 byl spálen napalmem na osobní žádost prezidenta Husáka.