Mil Mi-1 (WSK SM-1), Mi-1AKR, Mi-1M, Mi-1MU Hare

01.09.2014

Československá konstrukce cvičných vrtulníků HC-2 byla neúspěšná, armáda se proto v roce 1958 rozhodla v Polsku nakoupit licenční vrtulníky Mi-1.

Křídla vlasti 12/1954, 17, 26/1955, 24/1956, 1 (Mi-3), 15/1957 mil3/helo3285.jpg (419097 bytes), mil3/helo3286.jpg (423037 bytes)

Do Klecan k 50. spojovacímu leteckému pluku byly v bednách přivezeny z Polska v roce 1959 vrtulníky Mi-1. Později byly přelétávány. Zálety provedl polský tovární pilot Kosiol. Nebyl k dispozici vrtulník s dvojím řízením a tak přeškolení pilotů proběhlo tak, že Kosiol dával rady pilotovi stojíc za sedačkou. Mjr. Jindra provedl svůj první let s Mi-1 dne 20.4.1959.

mil/helo1099.jpg (8977 bytes), mil/helo1114.JPG (20321 bytes), mil/helo829.JPG (55078 bytes)mil/helo903.JPG (20182 bytes), mil/helo1118.JPG (23893 bytes), mil/helo299.JPG (29579 bytes), mil/helo341.jpg (60700 bytes).

6.6.1959 byly zahájeny u VZLÚ zkoušky letových výkonů a vlastností vrtulníku Mi-1 0002. Pilot kpt. Zahrádka a technici VZLÚ Beneš, Klokočník aj.

17.6.1959 kpt. Ing. Jiří Zahrádka, Ing. Ladislav Beneš

Mi-1 0002

Kategorie E -1-d

Letňany Národní výškový rekord - 5450 m

KV 16/59 mil3/helo3326.jpg (230709 bytes), mil3/helo3327.jpg (196344 bytes), KV 19/59 mil3/helo3328.jpg (394526 bytes), KV 11, 16/60, 6/61.

Letecký oddíl Ministerstva vnitra se sídlem na Ruzyni v letech 1961-62 používal vrtulník Mi-1 OK-BYK.

helo4095.jpg (30031 bytes), helo5360.jpg (226191 bytes), police/helo881.JPG (37786 bytes)

Závod čs. aerolinií Agrolet se sídlem na Ruzyni, zavedl od 17.3.1961 pokusný vrtulníkový provoz vrtulníky typu Mi-1 OK- OVC a OK-OVD.

helo737.JPG (134440 bytes), helo738.JPG (39429 bytes).

V zimě 1961 se dopravoval materiál k chatám ve Vysokých Tatrách vrtulníky Mi-1 a Mi-4. Podrobnost. helo521.jpg (130593 bytes), helo522.jpg (143167 bytes).

KV 6, 16, 17/62.

helo733.JPG (72804 bytes)Pošta se u nás poprvé přepravovala vrtulníkem na Světové výstavě poštovních známek Praga 1962. Konala se na přelomu srpna a září v Průmyslovém paláci Parku kultury a oddechu Julia Fučíka v Praze - Holešovicích. Vrtulník Mi-1 OK-OVG známky přepravil z výstaviště na Ruzyň.

Od roku 1962 zaváděné vrtulníky Mi-1AKR pro řízení dělostřelecké palby byly vybaveny periskopickým pozorovacím přístrojem.

Na podzim 1962 byla ověřena sanitní helo593.JPG (31926 bytes) varianta Mi-1M OK-OVG. Sanitní gondola byla upevněna na straně trupu. Po vyhodnocení zkoušek VZLÚ nedoporučil převoz osob v sanitní gondole v běžném provozu. Důvodem k tomuto rozhodnutí byla skutečnost, že vrtulník ve zkoušené variantě nebyl plně vyvažitelný, naměřené vibrace bylo sice možno považovat za přijatelné, celková hladina hluku však byla vyšší než doporučená hodnota pro vrtulníky s pístovými motory. Tyto závěry vedly k tomu, že se u nás používání sanitních gondol na vrtulnících Mi-1 nerozšířilo. Vrtulník Mi-1M v sanitní variantě zkoušelo a předvádělo též čs. vojenské letectvo, ale běžně jej také nepoužívalo.

Od roku 1963 revize vrtulníků v Leteckých opravnách Trenčín

Filmování vrtulníku helo3418.JPG (282369 bytes) KV 16/63. Vrtulník Mi-1 OK-OVC zajišťoval geofyzikální průzkum až do nehody 2.10.1963.

Kontrola nadzemního vedení helo3424.JPG (282618 bytes), helo3425.JPG (294010 bytes) KV 13/64

V roce 1965 byli přeškoleni v Prešově vojenskými instruktory na vrtulník Mi-1 pilot ze Svazarmu. Několik vrtulníků, zakoupených pro naše vojenské letectvo v Polsku během roku 1965, pocházelo z posledních vyráběných sérii. Byly to Mi-1M s hydraulickými posilovači v systému řízení a se zástavbou zařízení pro letecké ošetřování zemědělských a lesních kultur chemickými látkami, tedy vlastně Mi-1NCh. Pět z těchto vrtulníků převzal na jaře 1966 Svazarm. Zemědělské zařízení bylo demontováno a stroje byly do rejstříku civilních letadel zapsány jako OK-UVA, OK-UVC, OK-UVD, OK-UVE a OK-UVV. V srpnu téhož roku došlo v oblasti Lounska k ohrožení úrody chmele, což si vyžádalo okamžité ošetření kultur chemickými prostředky. Pro urychlenou záchranu zeleného zlata, jehož sklizeň se blížila, byla vypracována aplikace chemikálií, ke které se hodily pouze vrtulníky. Akce se ujalo čs. vojenské letectvo. 50. spojlp akcí pověřený požádal prostřednictvím nadřízených složek Svazarm o navrácení zmíněných vrtulníků verze Mi-1NCh. V dílnách útvaru byly pak urychleně vybaveny bočními nádržemi na chemikálie, postřikovacím zařízením a potřebnými rozvody a pohony.

1965-66 helo3914.jpg (23929 bytes)

V roce 1967 vznikla u Výzkumné a zkušební středisko 031 úprava Mi-1B pro střelbu neřízenými raketami s raketnicemi UB-16-57U, se zaměřovačem PBP-1B a fotokulometem  S-13. LOK provedly úpravu vrtulníků. Střelby s Mi-1B u 1. spojovací letky (Příbram) v roce 1968 proběhly uspokojivě, avšak zvýšená vzletová hmotnost, nemožnost montáže přídavné nádrže a další problémy způsobily, že se Mi-1B nerozšířil.

Svazarm přebíral od vojenského letectva postupně další vrtulníky. Byli cvičeni další piloti, kteří po složení zkoušek na Státní letecké inspekci získali průkazy sportovních pilotů vrtulníků civilního letectví, případně kvalifikace vyšší. V rámci výcviku byly uskutečňovány různé druhy letů ke zdokonalení techniky pilotáže, navigační lety, nácviky přistání do omezeného prostoru, výškové lety se sestupem v režimu autorotace apod. Ve vyšším stupni výcviku pak lety podle přístrojů v zakryté kabině a lety v noci. Vrtulníkové létání se stalo další odborností v aeroklubech Svazarmu. Inspektorem na ÚV Svazarmu byl Jiří Černý. Ročně mohl pilot nalétat maximálně 20 hodin ročně.

Hořice helo330.jpg (53921 bytes), helo331.jpg (96443 bytes), helo332.jpg (63444 bytes), helo368.jpg (60407 bytes), helo369.jpg (75928 bytes), helo370.jpg (68589 bytes), helo371.jpg (35761 bytes), Točná helo373.jpg (29852 bytes), helo594.JPG (146173 bytes), helo595.JPG (44483 bytes), helo992.JPG (135141 bytes), helo1003.JPG (72769 bytes), helo1636.jpg (37470 bytes), helo1475.jpg (336526 bytes), helo1476.jpg (276113 bytes), Hosín helo1273.jpg (190477 bytes), helo1274.jpg (242050 bytes).

V srpnu 1973 na Doupově pokusná střelba z vrtulníků Mi-1 od 9. vrlt Bechyně. Střelby se uskutečnily pod přímým velením plk. Papouška, který byl náčelníkem Oddělení vojskového letectva-ZVO v Táboře. Raketomety byly typu vz. 51. po třech neřízených raketách JRRO-130/3 ráže 130 mm. Podrobnosti.

Motory Mi-1 často krátkodobě vysazovaly. Tyto nikdy nedořešené případy, jejichž řešením se bezvýsledně zabýval i vojenský letecký výzkumný ústav, se stávaly již v počátcích sedmdesátých let a přinesly s sebou kuriózní rozhodnutí hlavního inženýra letectva. Ten vydal bulletin, v němž bylo psáno: "...u vrtulníku Mi-1 je možné krátkodobé vysazování motoru za letu...". Motor měl tedy ke svému svéráznému chování požehnání hlavního inženýra a piloti měli podle nátury a výsledku případného vysazení důvod se smát nebo plakat. Tehdejší inženýrská skupina 10. letecké armády, pravděpodobně poté, když viděla ohlas vyvolaný nařízením jejich šéfa, se vrhla do pátrání po příčinách vysazování AI-26V a nakonec je koncem sedmdesátých let našla.

SLOV-AIR, podnik pre leteckú činnosť, používal vrtulník Mi-1 až do roku 1974.

helo3539.JPG (196222 bytes) Sedadlo pro filmaře bylo umístěno vně kabiny. L+K 18/71

helo214.jpg (85700 bytes)V 70. letech začal měření výstupního diagramu antén vysílačů prováděl Ing. Šimíček s pilotem Antonínem Dytrychem. Měření se provádělo s vrtulníkem Mi-1 pro Výzkumný ústav spojů.

Když bylo na konci roku 1974 - v rámci změn v koncepci branného výcviku - vrtulníkové létání ve Svazarmu zrušeno, převzalo vojenské letectvo zpět celkem 37 vrtulníků Mi-1.

70. léta mil/helo720.JPG (68947 bytes), mil/helo828.JPG (21481 bytes), mil/helo1638.jpg (58396 bytes), helo8281.jpg (205586 bytes).

Koncem roku 1975 byl dokončen vývoj motoru M601. Návrh ing. Beneše a ing. Schöna z jara 1976 na zástavbu motoru M601 do vrtulníku Mi-1. Návrh na helo706.JPG (23844 bytes) první etapu realizace, na helo707.JPG (22374 bytes) druhou. helo708.JPG (40963 bytes) Bitevní verze.

80. léta helo4352.jpg (433712 bytes), helo5539.jpg (418539 bytes) Mi-1 4511 v květnu 1982 v Mladé Boleslavi. Foto Petr Popelář.

mil/helo1178.JPG (61166 bytes), mil/helo527.jpg (73742 bytes).

Poslední Mi-1 byla z armády vyřazena až v roce 1985.

 

Technické údaje:

Vývoj :

První vzlet 1948 jako GM-1, výroba od 1951, v Polsku SM-1 (Mi-1T) od 1956, SM-1W (Mi-1M) od 1960

Motor :

AI-26 V ( LIT-3 ) o 423 kW, 7 válcový hvězdicový motor

Rotor :

Pravotočivý o průměru 14,35 m, třílistý

Vrtulka :

Tlačná, třílistá

G / G max

1856 kg, 1950 kg / 2500 kg

Osádka :

Pilot + 2 cestující

Spotřeba :

200 l/hod

Použití :

Víceúčelový, Mi-1AKR-pro průzkum a řízení dělostřelecké palby

Provoz :

V roce 1957 armádě do Klecan z Polska. Později jak v armádě tak i u policie. Létaly do roku 1985. Seznam Mi-1.

 

Odkazy: L+K 12,13/73, 16,17/81, 8/86, 26/90, 12/95, "Jedenapadesátý".