31.10.2023
Křídla vlasti 12, 17, 23, 25/1954 ,
14/1955, 3, 6, 12, 14/1956, 7, 16, 25/62, ..
První 4 kusy vrtulníku VR-4 (prvních devět z celkového počtu min. 155) přiletěly v květnu 1956 do Kbel k 1. dlp. Vrtulníky byly dodávány bez jakéhokoli označení a také tak do srpna 1956 u nás zprvu létaly. Vrtulníky tehdy byly přiděleny do stavu 4. (respektive 5, neboť ještě existovala kluzáková letka) letky 1. dlp na letišti Kbely. Instruktoři: kpt. Lokoško, mjr. Popov a kpt. Novikov.
Po
přejímce vrtulníků našimi techniky a technické přípravě k dalším letům
zahájil instruktor kpt. Lokoško přeškolování tří pilotů: kpt. Z. Nusla
(zást. velitele pluku), kpt. F. Jindry (velitel kluzákové letky) a J. Němečka
(zást. velitele kluzákové letky). Sovětští instruktoři, kpt. Lokoško, mjr. Popov a
kpt Novikov, vycvičili první naše piloty vrtulníků. První let mjr. Jindra
absolvoval 28.6.1956 s instruktorem Lokoškem. Mezi prvními piloty vrtulníků
byli piloti Bačák, Bartoš, Černý, Červíček, Havlík, Chýský, Bohumil
Rejhon, Šedek, Toman, Vrtiška, Zahrádka. Byli to většinou bývalí
piloti nákladních kluzáků. Jejich přeškolení trvalo do konce srpna 1956 včetně
instruktorských letů. (L+K 19/79, 4/83, 2/99)
Označení vrtulníků bylo od 20.7.1956 V-4.
1.8.1956 byl vrtulník Mi-4 0126 v Leteckých
opravnách Kbely, kde se na něj aplikovaly čs. výsostné znaky a evidenční
označení příslušnosti k 1. dlp. Měly vyhrazeno evidenční označení D-50
až D-60.
27.8.1956 byla uskutečněna první přeprava raněného vrtulníkem Mi-4 z Terezína do ÚVN v Praze - Střešovicích. Přistání osádka vrtulníku provedla přímo před hlavním vchodem nemocnice.
Již 2.9. naši instruktoři předvedli své umění veřejnosti na leteckém dnu v Ruzyni se dvěma vrtulníky Mi-4. První vrtulník "D-56" (Jindra, Rejhon) vezl 1 kanon PTK-57, druhý vrtulník "D-54" (Němeček, Zahrádka) vezl vlečný automobil. Výsadek byl proveden ve skupině do prostoru ukázky bojové činnosti výsadkářů. Po vyložení přepravovaného nákladu do druhého vrtulníku "D-54", který zavisel nad zemí, nastoupila po provazovém žebříku tříčlenná skupina výsadkářů. Po nastoupání vrtulníku do 800 m pak provedli seskok.
Letecký den v Medlánkách v roce 1956. Jednalo se o
jedno z prvních veřejných představení Mi-4
Označení vrtulníků bylo konečně od 22.11.1956 definitivně Mi-4.
Seskoky výsadkářů na
Strahovský stadion 9.5.1957. KV 12,
13/1957 ,
.
Film Případ mrtvého muže, 1974, Mi-4 "D-52" (označení do roku 1957), střelba ze střeliště. Video.
V létě roku 1957 se v našem letectvu přešlo z písmenočíselného označování příslušnosti letadel na čtyřciferné číselné.
Na Točné 14.9.1958 František Jindra s Mi-4 vlekl VT-7 Luňáka pilota Mojmíra Stratila.
První let vrtulníku Mi-4 1176 se u VZLÚ uskutečnil v únoru 1960. Piloti mjr. Jindra a Pondělíček, technik ing. Beneš.
U Zkušebního a zlepšovatelského střediska se měřila např. teplota u motoru AŠ-82 V vrtulníku Mi-4.
Na leteckém dnu v Ruzyni 4.9.1960 měli tři Mi-4 po páru spuštěných hrazd s cvičenci. Roj vrtulníků od 50. spojlp vedl mjr. Červíček. Dále František Jindra s Mi-4 vlekl VT-7 Luňáka pilotky Věry Špačkové.
KV 20/60.
Závod čs. aerolinií Agrolet se sídlem na Ruzyni, zavedl v roce 1961 pokusný vrtulníkový provoz vrtulníky typu Mi-4 OK-OVE a OK-OVF. Podrobnosti o provozu Mi-4.
Mi-4 OK-OVE (1961-66) ,
,
,
,
,
,
s novým kabátem
,
,
.
OK-OVF (1961-70) ,
,
,
,
,
,
,
,
,
.
Mi-4P
sovětského Aeroflotu na výstavišti Julia Fučíka v Praze v roce 1961
.
Letecký oddíl Ministerstva vnitra se sídlem na Ruzyni od roku 1961 provozoval Mi-4
OK-BYL (oficiálně od 4.9.1961 do 29.4.1965),salon Mi-4P
OK-BYM (13.6.1962-31.5.1973) ,
,
,
s novým nátěrem
,
,
a Mi-4 OK-BYN (5.11.1962-21.5.1973)
Druhý let Mi-4 OK-OVE (1293) se u VZLÚ uskutečnil dne 23.6.1962 s posádkou Hlinák, Votrubec a Beneš, kdy se měřili síly v podvěsném zařízení.
Na Strojírenském veletrhu v Brně v roce 1962 byla předvedena Mi-4P
CCCP-28993 sovětského Aeroflotu .
KV 24/62
Od roku 1963 revize vrtulníků v Leteckých opravnách Trenčín.
V roce 1964 bylo dodáno posledních 35 kusů.
V roce 1965 byla vyřazena Mi-4 OK-BYL.
Obdobně byla vyvinuta verze Mi-4B, která mohla nést 4 raketomety UB-16-57U,
na střeše kabiny byl fotokulomet a na palubní desce zaměřovač.
.
Takto
uchycené raketomety ale se neuplatnily, protože praskaly vzpěry. Později LOT
montoval raketomety RB-130-4.
60. léta
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
.
Od jara 1968 u Výzkumného a zkušebního střediska 031 zkoušky průzkumné Mi-4R "9549" (přestavěná v LOT) s fotoaparáty pro svislé snímkování (kamera ve střelišti MRB-21/1818, AFP-02, AFP-21/KT) a šikmé snímkování (kamera v bočních dveřích AFA-100/30, AFP-75/30, AFP-21/KT a dělostřelecký dalekohled TZK). Doplňkové zkoušky v létě 1969. Od srpna 1970 vojskové zkoušky Mi-4R u 50. spojlp a 47. pzlp. Doplňkové vojskové zkoušky na jaře 1974 - měření oxidu uhličitého v kabině vrtulníku. Doporučení k zavedení do výzbroje. Mi-4R sloužila u 11. vrlt v Plzni. L+K 7/23
Po invazi spřátelených vojsk
v srpnu 1968 se sovětské vrtulníky Mi-4 objevily na základnách v Hradčanech, Mladé, Olomouci a na Sliači.
Vojenské Mi-4 byly v 60. letech vybaveny pozemní stanicí RYM-B pro dálkovou
navigaci bombardérů Il-28 a výsadkových Il-14. Přestavby
se prováděly v LOKu. Sloužily v Pardubicích u 47. pzlp, v Bechyni u 1. vel
lt, dále v Olomouci u 46. dvld, atd.
V roce 1973 byly vyřazena Mi-4 OK-BYN a salon Mi-4P OK-BYM.
Od roku 1971 dodávky masek MV-Mi 4. ATM 11/23
70. léta
,
,
,
,
,
,
,
,
,
,
.
Asi 1974
Mi-4 "0528"
Od roku 1977 zákaz létání v mracích.
Od začátku roku 1979 probíhala bezprostřední technická příprava vojskových zkoušek radiotechnického pátrače Ramona. V prostoru západních Čech toposlužba určila přesné souřadnice vybraných kót a míst. V LOK byl do vrtulníku Mi-4 zabudován místo vymontovaného kulometného stanoviště radiolokační zaměřovač PSBN-M-8, jenž umožňoval bombardování přes mraky z bombardéru Iljušin Il-28. Pro zjištění bodové přesnosti visel vrtulník nad topograficky určenými body a pro ověření možnosti průzkumu nízkoletících cílů létal v určených výškách nad silnicemi a řekami.
V roce 1982 sloužilo ještě celkem 95 vrtulníků Mi-4.
Poslední Mi-4 byly vyřazena až v roce 1986.
Poslední let 14.4.1986
.
Video.
Odvoz do šrotu, muzeí nebo soukromníkům.
Z vojenského letiště v Bechyni na letiště aeroklubu v Táboře ,
v Soběslavi
,
.....
Technické údaje:
Vývoj : |
První vzlet 1952 |
Motor : |
Švecov AŠ-82 V o 1250 kW, 14 válcový, 2 hvězdicový |
Rotor : |
Pravotočivý o průměru 21 m, čtyřlistý |
Vrtulka : |
Tlačná, třílistá |
G / G max |
5250 kg / 7600 kg |
Osádka : |
2 piloti + palubní technik + 12 cestujících |
Spotřeba : |
? l/hod |
Použití : |
Několik kusů víceúčelových Mi-4, většina byla zmodernizované verze Mi-4A, Mi-4B byla vyzbrojena neřízenými raketami, Mi-4P-salón |
Provoz : |
Od roku 1956 jako VR-4, od 20. 7. 1956 pak V-4 a konečně od 22. 11. 1956 definitivně Mi-4, rezurz 23 let / 3200 hod. Do roku 1986. Seznam Mi-4. |
Vlastnosti : |
Spolehlivý dříč. Příjemná pilotáž (žádný autopilot). Rychlá reakce motoru ale obtížnější regulace otáček motoru s plnícím tlakem. Podrobnosti od Zdeňka Starého. |
Přístroje : | Levá deska, pravá, AZS 1, AZS 2 a AZS 3. |
Odkazy: KV 2,6/62, 6,13/63, L+K 15/73, 9, 10, 11/88, 8, 9, 10, 11/94, 12/95, 15-16/01, 6/06 "Jedenapadesátý", LET 3-20.