Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Sedmidenní válka o Těšínsko

28.11.2020

Sedmidenní válka s Polskem.

od konce července 1918

Označení letadel RČR od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Označení polských letadel. Od kdy?

Označení letadel RČR od 27.11.1918 do 1919.

Veliteli polského vojska na Těšínsku (Śląsk Cieszyński) plukovníkovi Franciszekovi Latinikovi byl již někdy v prosinci 1918 podřízen letecký oddíl, který byl odloučen od mateřské I Bojowa Eskadra Lotnicza, která v té době ještě vznikala na letišti Rakowice u Krakova. Vyčleněna z ní byla tři letadla s posádkami, která operovala z polního letiště u města Bielsko-Biała. S největší pravděpodobností se jednalo o typy Albatros C.I a Oeffag C.II. Polské průzkumné lety neunikly pozornosti československých vojáků.

Označení letadel RČR 1919-27.12.1921.

V pátek 3.1.1919 polská letadla letěla přes obec Skalité nad Čadcu. Štáb plukovníka Schöbla trochu bezzubě odpověděl, že jakmile polské letadlo přistane, okamžitě ho mají vojáci zabavit.

4.1.1919 velitelství Žiliny hlásilo, že polští piloti nejméně třikrát operovali v okolí slovenského města Čadca, naposledy den předtím kolem půl dvanácté hodiny.

Až na konci ledna velení rozhodlo o přemístění Polní letecké setniny 1 na polní letiště Hrabová u Moravské Ostravy.

Letadla typu Hansa-Brandenburg B.I (Fd) 276.11 a 276.19, která měla setnina ve výzbroji v prosinci 1918, byla odeslána k revizi do Olomouce.

Z Prahy byla k této setnině zaslána dvě letadla – víceúčelový Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.70 a stíhací Aviatik D.I 138.14.

23.1.1919 vypukly boje mezi československými a polskými jednotkami na Těšínsku.

Letecký sbor do bojů nasadil dvě zmíněná letadla Polní letecké setniny 1.

Kromě cvičných letů ale máme zprávu pouze o jediném bojovém letu během této sedmidenní války. Ve čtvrtek 30.1.1919, poslední den konfliktu, odstartoval v 13.30 hodin z polního letiště Hrabová letoun Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.70 s posádkou pilot šikovatel Karel Hrubín a pozorovatel nadporučík Vojtěch Pašek. Průzkumný let vedl přes Zebrzydowice, Chybie, Oświęcim, Kęty, Kozy, Biała, Bielsko, Skoczów, Ustroń, Kozakowice, Bładnice, Wilamowice, Pruchna a Bohumín zpět na základnu. Letci přistáli v 15 hodin 55 minut.

Také polská armáda nasadila do bojů o Těšínsko dvě letadla od 9. Eskadra Wywiadowcza s posádkami poručík pozorovatel Mieczysław Szczudłowski a pilot seržant Alscher a poručík pozorovatel Bolesław Kwiatkowski a pilot seržant Romuald Strobel. Všichni byli bývalí příslušníci rakousko-uherského letectva. Tento detašovaný oddíl 9. Eskadra Wywiadowcza, která měla základnu na krakovském letišti Rakowice, působil z polního letiště u Bielsku. Velel mu poručík Szczudłowski a měl ve výzbroji dva letouny Lloyd C.V 46.37 a 46.38. O jejich činnosti bližší podrobnosti nemáme.

1.2.1919 rozhodlo Ministerstvo národní obrany o vybudování nové Polní letecké setniny 2 na polním letišti u Velkých Kunčic nad Ostravicí, nedaleko od Hrabové, na druhém břehu řeky Ostravice. Jejím velitelem se stal nadporučík Josef Pospíšil, bývalý pozorovatel a později pilot rakousko-uherské Flik 29.

V neděli 2.2.1919 zároveň velení rozhodlo, že Polní letecká setnina 1 bude odeslána do Košic. Ve výzbroji jí zůstal jediný letuschopný letoun Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.17. S ním také začala svoji činnost na východě Slovenska.

Řady leteckých setnin na Těšínsku posílil druhý únorový den letoun Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.70. Letadla byla rozdělena mezi setniny podle ne příliš jasného klíče. Technický stav letadel a zřejmě i jistá nezkušenost pilotů s pilotováním těchto typů ale měly za příčinu další tenčení stavu.

4.2.1919 poškodil pilot šikovatel Karel Hrubín při přistání na letišti v Hrabové zadní část trupu letadla Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.70. Letoun musel být odeslán na opravu do leteckých dílen v Olomouci.

5.2.1919 přišel Letecký sbor o jediný stíhací letoun. Aviatik D. I 138.14 poškodil důstojnický zástupce Josef Novák při nouzovém přistání u Lipníka nad Bečvou. Urazil podvozek a vrtuli a poškodil střední část trupu a levé spodní křídlo. Letadlo podle nového klíče náleželo Polní letecké setnině 2. Vzhledem k nedůvěře pilotů v tento typ stíhačky se rozhodl Letecký sbor ji již neopravovat. Přestože se počet bojeschopných letadel snížil na jedno jediné. Nadporučík Pospíšil zůstal na letišti u Velkých Kunčic bez letadla.

Ministerstvo národní obrany telegramem sdělovalo, že 11.2.1919 bylo do Moravské Ostravy odesláno letadlo řady 26 spolu s další výzbrojí a výstrojí, kterou požadovala letecká setnina. Další letadlo slibovalo ministerstvo dodat Polní letecké setnině 2 ještě během „tohoto týdne, čímž bylo zřejmě myšleno do neděle 16.2.1919. Oním letadlem řady 26 je nepochybně Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 26.64.

S ním totiž podnikla ve středu 5.3.1919 posádka pilot nadporučík Josef Pospíšil a pozorovatel technický důstojník Eduard Novotný průzkumný let podél hranic v prostoru Bohumín – Jablunkov. Jedná se také o jediný takový let, který vykonala Polní letecká setnina 2 v této oblasti.

29.3.1919 Polní letecká setnina 2 dostala rozkaz, aby se přesunula na košické letiště Barča.