50. letecký pluk

50. letecký kurýrní pluk

50. spojovací letecký pluk Klecany VÚ 8041

11.09.2009

Kurýrní roj na letišti Klecany vznikl na jaře 1951.

50. lp byl zřízen rozkazem generálního štábu MNO z 24.5.1951 a ustaven k 1.7.1951. (L+K 1/98)  Prvním velitelem byl škpt. Fibikar, pak mjr. Karel Toman, pplk. Eduard Beneš, plk. Ivan Adam a plk. Josef Mošna.

Používal název 50. letecký kurýrní pluk.

Letecká technika, která se zprvu skládala z letounů K-74, K-73, K-68 a K-65, a také z C-106 a C-104, byla změněna na nosné typy K-75 (Aero Ae-45) a K-60 (L-60 Brigadýr). Technické oddělení provozu.

Pluk byl v čs. letectvu známý tím, že v jeho stavu fungovala ženská letka. První velitelkou letky pilotek byla npor. Miloslava Solnařová, další pak npor. Dalimila Fišerová.

50. lkp neplnil od svého založení jen kurýrní (spojovací) úkoly, ale rozsah jeho činnosti byl širší. V listopadu 1951 přišlo 15 pilotních žáků a s nimi i první letkyně. Ihned začala jejich intenzivní příprava, aby co nejdříve byli schopni létat samostatně.

V listopadu 1952 pak přišlo k 50. lkp dalších jedenatřicet letkyň. Po úspěšném absolvování výcviku byly již v srpnu 1953 vyřazeny a začaly se podílet na plnění všech úkolů útvaru.

1953, piloti Katančík, Skorka, Vošahlík, Žwak. Katančík, Žwak, Novák Z. Žwak, Katančík, Skorka.

K 1.11.1954 přejmenován na 50. spojovací letecký pluk.

1954-55, pilotky (první zleva Kopčová) a Albín Žwak.

V první polovině roku 1956 prodělával druhý prototyp HC-2 s označením RA-05 krátkodobé vojskové zkoušky u velitelského roje 50. spojlp. Na vrtulník se přeškolili první tři vojenští piloti: zleva nahoře Žwak, technik letky Zima, dole Vošahlík a Skorka.

, Zleva: ?, Mecner, Skorka, Smetana, Vošáhlík, Žwak, ?, Váňa, Straková.  

Z auta velitel pluku mjr. Karel Toman podává pilotovi dokument  , , .  Kritika malého výkonu motoru.

Velitel pplk. Eduard Beneš. Inženýr Hugo Tichý.

K 7.10.1957 vznikl vrtulníkový roj. Velitelem se stal Albín Žwak.

KV 14/58 , .

K 1.8.1958 přišly vrtulníky Mi-4 od 4. letky 1. dvlp ze Kbel k 50. spojlp do Klecan. Vrtulníková letka Mi-4. Velitel letky František Jindra. (L+K 5/85, 26/97, 1,15/98, 2/99)  

Do Klecan přišly z Polska v roce 1959 vrtulníky Mi-1. Zálety provedl polský tovární pilot Kosiol. Nebyl k dispozici vrtulník s dvojím řízením a tak přeškolení pilotů proběhlo tak, že Kosiol dával rady pilotovi ze sedačky za pilotem. Mjr. Jindra provedl svůj první let s Mi-1 dne 20.4.1959.

Na Točné 14.9.1958 František Jindra s Mi-4 vlekl Luňáka pilota Mojmíra Stratila.

Rekordmani. Kpt. Ing. Jiří Zahrádka a ing. Ladislav Beneš, 17.6.1959, Mi-1 0002 , kategorie E -1-d, Letňany, národní výškový rekord - 5450 m.

KV 16/59 , , KV 19/59 .

Po vyzbrojení vrtulníky se příslušníci útvaru se svými stroji podíleli na pomoci výstavbě našeho průmyslu, jako například při stavbě vysokých pecí, různých průmyslových zařízení, televizních stožárů, vedení vysokého napětí, horských staveb apod. Získávaly se i zkušenosti v bojovém použití vrtulníků, jakým je například taktický výsadek, zásobování vojsk v těžko přístupném terénu (hlavně v zimě), minování, vzdušný radiační průzkum a fotoprůzkum. Útvar zasahoval i při povodních na Vltavě, Dunaji a Hronu. Podrobnosti.

14.2.1960 přeprava zraněných horníků v Ostravě.

Uvedení sériových HC-2 (VR-2) do provozu v armádě se protáhlo pro potíže s motory až do roku 1960, kdy byly zařazeny do služby u 50. spojlp. Stály v horním hangáru a moc se s nimi nelétalo. Čekalo se na přestavbu na HC-102.

Pilot Vošahlík s HC-2 (L+K 13/00) 

.

.

.

. 

K 1.8.1960 vznikly vrtulníkové letky v Líních a Bechyni z personálu 50. spojlp.

. 

V souvislosti s doplněním letadlového parku i zabezpečovací techniky vyvstal nový úkol - připravit dostatek dobře vycvičených osádek tak, aby mohly tvořit jádro pro jiné vrtulníkové útvary a pro učitelský kádr pro letecké učiliště.

K 1.9.1960 vznikla 2. vrtulníková letka v Trenčíně. K 1. lšp do Prešova odešli piloti instruktoři - Červíček, Diviš, Kryštof, Mecner, Pavlík, Žwak.

Na leteckém dnu v Ruzyni 4.9.1960 měli tři Mi-4 po páru spuštěných hrazd s cvičenci. Roj vrtulníků od 50. spojlp vedl mjr. Červíček. Dále František Jindra s Mi-4 vlekl VT-7 Luňáka pilotky Věry Špačkové.

K 1.10.1960 vzniká smíšený operační svaz označený jako 7. armáda protivzdušné obrany státu a letectva pod velením plk. Zdeňka Kamenického. Pod 7. APVOSaL patřilo 1., 2., 3. a 22. sld, 25. bolp, 34. sbold, 1. dvlp, 45. dpzlp, 47. pzlp, 50. spojlp, 7. lo.

Předávání vrtulníků do Bechyně k 4. vrlt 9. slp. Mi-1MU 1004  3.10.1960 přelétl npor. Zdeněk Novák. Vrtulníky Mi-4 1191 a další přelétávali kpt. František Šťourač s mjr. Josefem Borčem.

Lokalizování požáru michelského plynojemu dne 6.1.1961 se účastnily Mi-4. Historie pluku.

Vrtulníky Mi-1 OK- OVC a OK-OVD byly přelétnuty (pilot Váňa ?) v březnu 1961 a vrtulníky Mi-4 1293 jako OK-OVE a 0399 jako OK-OVF přelétla posádka František Jindra, Karel Nápravník, František Střihavka dne 24.3.1961 na Ruzyň k civilnímu podniku Závod Čs. aerolinií - Agrolet.

.

V roce 1961 byly HC-2 (VR-2) staženy zpět do výrobního závodu k přestavbě na typ HC-102.

V roce 1961 k Leteckému oddílu Ministerstva vnitra odešli Vladimír Bačák a František Červíček.

.

U roje Mi-1 létaly od roku 1962 i dvě ženy - Emílie Kafková Fajfrová a Markéta Kopčová.

15.8.1962 přeletěli z Klecan do Olomouce dvě Mi-4. Zde byl založen 12. vrtulníkový pluk pod velením pplk. Slapničky.

Cvičení 1962. Rozsáhlé výsadky pozemních vojsk na cvičeních. První byl 24.9. na rakovnickém letišti a druhý 26.9. do terénu doupovského výcvikového prostoru.

Výcvik pilotů od 4. vrlt 9. slp z Bechyně ve dnech 28.-29.11.1962. Piloti letky se zúčastnili ukázky nouzového přistání autorotací s vypnutým motorem, která byla provedena v Klecanech.

.

Od jara 1963 přešly vrtulníky z Klecan do Kbel (stabilní diverzní letiště Rakovník) z důvodu rozšiřování civilního ruzyňského letiště.

Fotografie laskavě poskytl pan Albín Žwak.

Odkazy : L+K 1/98