Letka 12

09.02.2025

1.9.1934 v Košicích vznikla Letka 12, D. Podléhala Leteckému pluku 3 .

Od 1.9.1937 podléhala Druhé peruti leteckého pluku 3 .

1.10.1937 přesun do Spišské Nové Vsi.

19.9.1938 přelet do Velelib. Velitel škpt. let. Alois Zmátlo. Podřízena velitelství Čtvrté peruti leteckého pluku 1 .

24.9.1938 byla Letka 12 zařazena do Mobilisačního tělesa 603 jako mobilizovaný útvar 603-A-3. Vznikla Letka 12. Krycí jméno Slovák a od 2.10.1938 Hruška. Velitel škpt. let. Alois Zmátlo, od 26.9.1938 kpt. let. Lubomír Svátek a od 8.10.1938 škpt. let. Alois Zmátlo. Podléhala veliteli Velitelství zemského letectva v Praze.

Z Prostějova přijel četař Jiří Mikulecký. O pár dnů později obdržel odznak leteckého pozorovatele a u jeho stávajícího titulu přibylo "polní".

25.9.1938 přesun do Klecan.

Od 27.9.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva I. armády.

Velitelství I. armády podléhaly i jednotky letectva, v jejichž čele stál brigádní generál Karel Janoušek.

Jednotky přidělené pozemním formacím

I. armáda (velitelství):
- Letka 61 (zvědná)
- Letka 66 (zvědná)
- Letka 101 /kurýrní/
I. sbor: Letka 3 (pozorovací)
Hraniční pásmo XI: Letka 12 (pozorovací)
HP XII: Letka 1 (pozorovací)
Hraniční oblast 32: Letka 4 (pozorovací)
HO 33: Letka 6 (pozorovací)
Skupina 1: Letka 11 (pozorovací)


Skupina bojového letectva I. armády

II. peruť leteckého pluku 4, velitelství (stíhací)
- Letka 43
- Letka 44
- Letka 50
III. peruť leteckého pluku 4, velitelství (stíhací)
- Letka 46
- Letka 47
- Letka 48
I. peruť leteckého pluku 6, velitelství (lehká bombardovací)
- Letka 71
- Letka 72

Obvod teritoriální obrany proti letadlům "A" (formace podřízená letectvu I. armády, ale s hlavním určením k protiletecké obraně Prahy).

I. peruť leteckého pluku 4, velitelství

Letka 40

Letka 41

Letka 42

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

9.10.1938 přesun do Kamenice nad Cirochou.

Od 9.10.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva III. armády.

V říjnu 1938 bylo zřízeno štafetové letecké spojení mezi Bratislavou a Chustem (polní letiště Kozílek?), zajišťované letouny Š.328 od Letky 13, Letky 15 a Letky 16. Příležitostně i Letkou 12.

10.10.1938 letouny Š.328 zaútočili na vetřelce u železniční stanice Boržava. Omylem shazovali pumy i na čs. finance.

11.10.1938 průzkum maďarského vpádu u Šalanky - 20 km východně Berehova-Берегове.

17.10.1938 přesun do Ňaršan.

21.10.1938 přesun do Kamenice nad Cirochou.

Hlídkovala nad zásobovacími konvoji nákladních aut.

Od 26.10.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva východní skupiny.

Od 15.11.1938 podléhala veliteli Velitelství letectva III. armády.

25.11.1938 přesun do Spišské Nové Vsi.

Soubor fotografií, věnování a básniček z deníku pilota Václava Legáta 20.11.1937 ? 20.3.1939.

1.12.1938 byla Letka 12 demobilizována.

V prosinci 1938 se tříčlenný roj Š.328 přemístil na letiště Slatinské Doly.

24.12.1938 u obce Hažín (okres Michalovce) zahynul pilot svob. Jaroslav Hájek a zraněn byl pozorovatel svob. asp. Bartoš na letounu Letov Š.328.225. Při přeletu z Kamenice nad Cirochou do Spišské Nové Vsi se dostal do vývrtky, kterou nevybral.

23.1.1939 v 11.55 hod. nehoda letounu Š.328.84. Posádka pozorovatel por. pěch. Rudolf Stránský a pilot slob. Ján Pastucha. Špatný odhad výšky nad zasněženým letištěm. Pád z velké výšky.

3.2.1939 v 14.10 hod. nehoda letounu Š.328.184. Posádka pozorovatel por. let. František Novák od Letky 45 a pilot slob. Ladislav Krejčík přistáli do oraniště na hlavu u obce Veľký Šariš (okres Prešov). Na fotoletu vysadil motor.

14.3.1939 se Letka 12 ve Spišské Nové Vsi stala součástí slovenského letectva jako Letka 12. Vyzbrojena letouny Š.328.

Útok Maďarské armády na Podkarpatskou Rus.

Na letišti Slatinské Doly byly tři Š.328.

14.3.1939 jeden Š.328 byl odeslán s hlášením na Slovensko a už se nevrátil.

Kdy odletěl druhý Š.328?

Třetí Š.328 měl závadu.

----------

16.3.1939 dopoledne Š.328 "D33" opraven. Mechanici Masják a Tudorší. Poté ho posádka pilot npor. Václav Pálka a polní pozorovatel čet. asp. Jiří Mikulecký přeletěla na polní letiště Kozílek, severovýchodně Chustu.

Chust byl posledními obránci před Maďarskou armádou opuštěn až odpoledne 16.3.1939, bezmála po dvou dnech obranných a ústupových bojů. Zadní voj ústupové kolony kryli veteráni od Nižných Verecek, tankisté 2. předzvědného oddílu, jejichž kulometná palba držela dotírající Maďary v dostatečné vzdálenosti od konvoje, kde byly i ženy a děti.

Ze vzduchu kryl naše vojáky poslední čs. vojenský letoun v oblasti, Š.328.

Odtržení Slovenska a špatné počasí také zabránily příletu leteckých posil ze Spišské Nové Vsi.

Pozdě večer 16.3.1939 přešli poslední českoslovenští vojáci pod vedením npor. Štětky (padl v listopadu 1944 u města Dunkerque) hraniční most přes Tisu v Ťačevo.

----------

17.3.1939 Š.328 zaútočil na sičoviky ostřelující civilní evakuační vlak na trati do Rumunska.

17.3.1939 vojáci předali zástupcům rumunské armády 14 obrněných vozidel i se zbraněmi.

Poslední let Š.328 ke krytí evakuačních kolon přecházejících přes most na hraniční řece Tisa v měste Ťačiv (ukrajinsky Тячів Tiachiv, rusínsky Тячово, maďarsky Técső, rumunsky Teceu Mare) do Rumunska. Po vyčerpaní pohonných hmôt pristáli na poli v okolí Sighetu Marmatiei, posádka odovzdala lietadlo rumunskému letectvu.

Rumunský pilot stroj přeletěl na letiště. Kam?

24.3.1939 internované bývalé čs. jednotky se z Rumunska vlakem vrátily přes Jugoslávii, Rakousko domů. Ve Wien rozdělení transportu na českou a slovenskou část.