Hořovice

Záložní letiště Hořovice

20.07.2024

MAPA.

Německý pilot a akrobat  Tassila von Schaumburg  parkoval svůj stroj Messerschmitt BFW M. 23b D-1849 velmi často na louce pod zámkem mezi Slunečnou branou a Bažantnicí za přísného střežení zámeckých zřízenců. Jeho bratr Jindřich Hanau - Schaumburg byl posledním držitelem Hořovického panství. Dne 16.5.1932 se zabil u Klecan. Pomník na hřbitově v Klecanech, 19.5.1932 pohřben v rodinné hrobce v zámecké kapli v Hořovicích. Podrobnosti.

, , od prosince 1926 do 1939.

Výstavba letiště.

1938 ortofotomapa.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

aa.png (466402 bytes)

Ve Zprávě MNO hlavního štábu pro parlament z 29.11.1938 je stav letišť v ČSR. Letiště, které se po provedené revisi programu dobudovávají, jakožto nezbytně nutná. Letiště určená pro potřebu leteckých střelnic. Jsou to Milovice II, Milovice III, Hořovice, Studnice. Letiště Milovice II a Milovice III jsou na pozemcích vlastní střelnice.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Po válce vznikl ČNA odbočka Hořovice, který dostal část dřevěné garáže postavené v době okupace pro Feuerschutzpolizei k dočasnému používání její západní části - poslední dvoje vrata. První hangár pro uchování prvního materiálu: automobil Steyer a první letadla v Hořovicích. helo8565.jpg (453735 bytes), helo8566.jpg (101240 bytes), otevřený hangár a skupina prvních členů při opravě kluzáku: Jiří Kalivoda, V. Škrdlant, M. Pondělíček, J. Kincl, A. Nesnídal helo8567.jpg (648741 bytes)helo8568.jpg (625500 bytes).

MAPA. Svahové letiště Šibeniční kopec 466 m n. m. Kluzák SG 38 bez označení helo8562.jpg (92531 bytes), helo8560.jpg (59689 bytes), helo8561.jpg (81774 bytes), helo8558.jpg (418070 bytes), už s označením OK-5237 helo8557.jpg (641917 bytes). Podrobnosti.

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům  ----------

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

1951 ortofotomapa.

1952 ortofotomapa.

Od roku 1952 záložní vojenské letiště.

1952 ortofotomapa.

1953 ortofotomapa.

Od roku 1958 asfaltová VPD.

1959 ortofotomapa - západní část a východní část.

Od roku 1961 pojížděcí dráha.

1966 ortofotomapa - západní část.

1968 ortofotomapa - západní část a východní část.

1974 ortofotomapa - západní část a východní část.

V 80tých letech záložní letiště pro 47. pzlp v Pardubicích. Zdroj.

1995 ortofotomapa.