Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Varnsdorf Warnsdorf

30.10.2020

7.3.1903 v 10 hod. přelet vzducholodě Sachsen nad městem.

od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


16.9.1923 letecký den. Z letounu Aviatik D.I (Berg), upraveného na dvoumístný, pilot Josef Siegel vysazoval parašutistu Franze Pospíchala. Stroj patřil Severomoravskému automobilovému a leteckému spolku Nordmährische Automobil- und Fluggeselschaft (N.A.F.), který měl domovské letiště s hangárem a dílnou u Šumperka.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


1930


.


.


.


.


.


.


.


Plachtařský provoz.

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


NSFK-Sturm 3/40, Warnsdorf/Sudetenland, Weststr. 66.

Provoz s kluzáky Schulgleiter SG 38 a větroni Grunau Baby GB IIb.


.


.


.


.


.


23.4.1945 nad Varnsdorfem (okres Děčín) protiletecké dělostřelectvo sestřelilo Fw 190 bývalého velitele 8./SG 2 Staffelkapitän Hauptmann Hendricha Stahla v Klecanech, zařazeného po 16.4.1945 k II./SG 2 na letišti Kumr. Zachránil se pomocí padáku, byl zraněn ale dostal se do Kumru.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

V průběhu osidlování Šluknovského výběžku bylo od NSFK zajištěno celkem 8 kluzáků Schulgleiter SG 38 ve spolupráci s MNV Varnsdorf.

V závěru roku 1945 byl formálně ustanovena ČNA odbočka Varnsdorf s příslušným sborem funkcionářů. Prvním předsedou se stal Jan Mezuliánek a náčelníkem Jaromír Krupka. Mezi zakládající členy patřil Zdeněk Novotný, Jan Mezuliánek, Jaromír Krupička, Václav Kubín a Josef Novotný. Z této skupiny se rekrutují první dva instruktoři Petrovický a Sedláček, kteří byli plachtaři již před druhou světovou válkou. Později se dalším instruktorem stal Ladislav Řehák.

V průběhu poválečných let byla jistá část zmiňovaných kluzáků předávána dalším aeroklubům, například dva České Lípě. Do Jindřichova Hradce byl převezen kluzák Schulgleiter SG 38, větroň Grunau Baby IIb, transportní vůz, různé polotovary, kování, šablony, modelářský materiál a také šasi na později vyrobený naviják.


Po důkladných přípravách a velkoryse provedeném náboru členstva se v jarních měsících roku 1946 přikročilo k výcviku na kluzácích, pro starty bylo používáno gumové lano. S výcvikem se začalo v lokalitě za varnsdorfským hřbitovem. Definitivně aeroklub zakotvil nedaleko starého lomu. K výcviku byly používány nakonec pouze dva kluzáky Schulgleiter SG 38, ze kterých přežil první rok elementárního výcvik jediný, OK-5720. Zájemci o létání na kluzácích byli rozřazeni do dvou družstev s vlastním glajtrem. Jako instruktoři působili Josef Petrovický a Jaroslav Sedláček.

V průběhu jednoho letního dne došlo k havárii, kdy pilotní žák Cako slovenské národnosti, po odlepení kluzáku od země prudce přitáhl řídící páku a způsobil pád v malé výšce, díky kterému došlo k úplné destrukci kluzáku. Byla to první havárie pod dozorem instruktora Sedláčka.


V roce 1947 se již projevila činnost modelářského kroužku, který zde, stejně jako v ostatních aeroklubech, sloužil jako líheň budoucích plachtařů. Stále se hledaly nové plochy pro starty pomocí gumového lana. To přivedlo varnsdorfské plachtaře až na letiště Kunratice u České kamenice, kam se chodilo létat pro složení náročnější zkoušky B. Stabilně sem byl přidělen jeden Schulgleiter SG 38.

8.12.1947 podepsána dohoda, ve které se zavazují aerokluby k vzájemné spolupráci. ČNA odbočky Děčín-Podmokly dal k dispozici dva kluzáky Schulgleiter SG 38 a jeden větroň Z 24 Krajánek. ČNA odbočka Česká Lípa zapůjčil naviják a jeden kluzák Zlín Z 23 Honza, přesněji nespecifikovanou leteckou techniku zapůjčil i ČNA odbočka Varnsdorf. Celé dlouhodobé soustředění bylo uspořádáno na letišti Kunratice, kde létali na veškeré technice všichni členové zmiňovaných aeroklubů.

Letiště Kunratice bylo zrušeno a místní dřevěný hangár byl převezen na letiště do Varnsdorfu, kde byla vybrána plocha pro rovinné letiště v katastru obce Rybniště. Plocha o rozměrech 1000 x 400 m s delší stranou SZ-JV sousedí dodnes s Velkým rybníkem. Stavba dřevěného baráku nebyla realizována, jelikož se začalo se stavbou hangáru zděného. Než byl postaven, využívala se k uskladnění letadel opuštěná selská usedlost, která byla na letištních pozemcích. Počet techniky se kvůli nehodám a předávání další techniky jiným aeroklubům zmenšil na pouze dva kluzáky Schulgleiter SG 38, naopak byl v počátku roku přidělen první větroň, Z 24 Krajánek.

Koncem roku je domluvena spolupráce s českolipskou a děčínskou odbočkou ČNA na společném létání ve Varnsdorfu, což poukazuje na dobré vztahy mezi těmito pohraničními aerokluby.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Stejně jako v ostatních aeroklubech přišlo k jistému útlumu letecké činnosti s příchodem nového režimu v roce 1948, který byl doprovázen zmiňovaným zákazem létání do června 1948. Vedení aeroklubu se příliš nezměnilo, náčelníkem zůstal Jaromír Krupka, předsedou Jan Mezuliánek a tajemníkem Josef Novotný. Hlavním úkolem tohoto roku z hlediska létání bylo dohotovit vlastní naviják, jenž by byl využíván na novém rovinném letišti.


V roce 1949 byl dosavadní ČNA přejmenován na Československý svaz lidového letectví a začalo se s přebudováním dle sovětského vzoru. Místní organizace se začleňují do průmyslových podniků, aeroklub Varnsdorf je přidělen pod TOS Varnsdorf n. p. Současně jsou přiděleny Grunau Baby IIb OK-8082 a Z-23 Honza OK-5720. Jako ve všech tehdejších aeroklubech bylo nařízeno, že se musely odmontovávat vrtule, později palivové filtry z důvodů možného úletu za hranice. S tím samozřejmě vznikly velké obtíže při každodenním uváděním letounů do provozu. 

V roce 1949 se konal první letecký den ve Varnsdorfu, který byl koncipován jako oslava otevření nového letiště. Byly předvedeny různé typy vzletů kluzáků a větroňů, ukázky modelářů a vystoupení motorových letadel bylo provedeno piloty Aeroklubu Liberec. Několik pilotů, například Jaroslav Sedláček nastoupilo do plachtařských kurzů do ZPŠ Raná, aby si rozšířili své odborné plachtařské kvalifikace.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Rok 1950 přináší další změny. Z Československého svazu lidového letectví vzniká Doslet. Létání stagnovalo z důvodu melioračních prací na letišti. Po čistkách mezi létajícími členy zůstal jediným instruktorem Ladislav Řehák. Je přidělena nová technika, již druhý Z-23 Honza OK-5652 osazený gondolou, nedlouho po svém příchodu byl zničen při přistání. Další plachtaři odcházejí do leteckých škol pro rozšíření kvalifikace, neodešli však na Ranou, ale do ZPŠ Medlánky u Brna.


V následujících dvou letech, 1951 a 1952 je už postupně kořistní technika z důvodu velkého opotřebení vyřazována, jedná se o poslední kluzáky Schulgleiter SG 38 a letitou Grunau Baby IIb. Z Varnsdorfu odchází Ladislav Řehák, dlouholetý a zasloužilý instruktor za novým zaměstnáním do Liberce a jako náhrada jsou vybráni dva noví kandidáti na instruktorské funkce Josef Novotný a Jaroslav Sedláček. Počátkem léta byla dokončena stavba hangáru a konečně i celého letiště, které bylo doposud využíváno rozestavěné. Letecké výcviky, především motorový, pokračoval dále v Liberci. V listopadu 1952 je plynule Doslet integrován do Svazarmu, který pod svá křídla zahrnul všechny technické sporty.