Generálové Luftwaffe u nás

01.07.2026

Reischmarschall

Generalfeldmarschall  

Generaloberst

General der Flieger

Generalleutnant

Generalmajor


Velitel Luftwaffe se sídlem v Berlíně.

Reischmarschall Hermann Wilhelm Göring.

Od 26.4.1945 Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (27.8.1944, jako 92. z celkem 148). Na fotce jako Generalleutnant.


Luftflotte 6 v roce 1945 se sídlem velitelství v německém Treuenbrietzen nebo Cottbus.

Velitel Generaloberst Robert Ritter von Greim - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (27.8.1944, jako 92. z celkem 148). Na fotce jako Generalleutnant.

Od 27.4.1945 velitel Generaloberst Otto Deßloch Dessloch - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (10.5.1944 jako 470. z celkem 863).

Náčelník štábu Luftflotte 6 Generalmajor Friedrich Kless.


Luftflotte 4 v roce 1945 se sídlem velitelství ve slovenské obci Modra (okres Pezinok). MAPA. www.bundesarchiv.de strana pdf. 146 - pobyt v Modře od 6.2.-27.2.1945.

Velitel Generaloberst Otto Deßloch Dessloch - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (10.5.1944 jako 470. z celkem 863).

Náčelník štábu Generalmajor Karl-Heinrich Schulz - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (9.6.1944) .

Kam se poté přestěhovali?

6.4.1945 v rakouském Hörschingu (jihozápadně Linz) přejmenování na Luftwaffenkommando 4.

Od 8.4.1945 do 27.4.1945 velitel Generaloberst Otto Deßloch Dessloch - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (10.5.1944 jako 470. z celkem 863).

Od 28.4.1945 velitel General der Flieger Paul Deichmann.

Od 8.4.1945 náčelník štábu Generalmajor Karl-Heinrich Schulz - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (9.6.1944) .

Od 24.4.1945 Oberst Richard Heuser.


VIII. Fliegerkorps se sídlem velitelství v Heřmanově Městci (okres Chrudim), Luftwaffenkommando VIII, později přesun prý do Podbořan (okres Louny).

Velitel do 28.4.1945 byl kdo?

Od 29.4.1945 velitel General der Flieger Hans Seidemann - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.11.1944 jako 654. z celkem 863).  hel035.jpg (19865 bytes) Na fotce ještě bez dubových ratolestí.


Luftgau-Kommando VIII se sídlem velitelství v Libochovicích (okres Litoměřice), později Praha-Ruzyně.

Velitel General der Flieger Veit Fischer hel037.jpg (6928 bytes).


3. Flieger-Division se sídlem velitelství v Olomouci.

Velitel Generalmajor Sigismund Freiherr von Falkenstein hel062.jpg (19707 bytes).


IX. Fliegerkorps se sídlem velitelství v Praze, IX. Fliegerkorps (J), IX. (J) Fliegerkorps. Kontroloval stíhací proudové jednotky od Berlína po München. Historie velitelství je na stránce letiště Praha-Ruzyně.


3. Flieger-Schul-Division se sídlem velitelství v Praze.

Velitel Generalmajor Oskar Dinort. Na fotce ještě jako Oberst.




Kde byli viděni generálové Luftwaffe u nás

Na podzim 1938  byl na inspekci chebského Fliegerhorstu velitel Luftwaffe, Generalfeldmarschall Hermann Göring. hel069.jpg (51982 bytes), helo4983.jpg (171430 bytes), Bf 109 D helo4985.jpg (213218 bytes), helo4984.jpg (204804 bytes).


13.10.1939 zažil Cheb další historickou událost, na kterou se do města sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Tento den na chebském letišti přistála slavná vzducholoď LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 ("Egerfahrt"). 

Celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem (bývalého) Československa, kde tento obr přistál. Byl tu generál Luftwaffe?

hel177.jpg (18242 bytes), , , helo5060.jpg (234835 bytes).


 

 

 


Od 6.2.1945 v obci Modra (okres Pezinok) velitelství Luftflotte 4.

V únoru 1945 na letišti Piešťany velitel Luftflotte 4 Generaloberst Otto Dessloch provedl inspekci stíhačů helo7077.jpg (317730 bytes).


V únoru 1945 se z Sagan - Küpper Żagań-Tomaszowo do Olomouce přemístila 3. Flieger-Division. MAPA. MAPA letišť ve Slezsku. Kdy?

7.2.1945 na letišti Dolní Benešov návštěva velitele 3. Flieger-Division z Olomouce helo8077.jpg (52317 bytes), v pozadí Bf 109 G-14 WNr. 786329 od Stab III./JG 77.

, Generalmajor vlevo, uprostřed Geschwaderkommodore a vpravo jeho pobočník Hptm. Reinhard Schloss . Za nimi komodorův osobní Bf 109 G-14/AS "černá <1+".

Geschwaderkommodore JG 77 Major Erich Leie a Gruppenkommandeur III./JG 77 Hauptmann Armin Köhler byl ten den povýšen na Majora a vyznamenaný Rytířským křížem Železného kříže Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (7.2.1945, jeden z celkem 7 313) helo7372.jpg (139665 bytes).


Od 8.2.1945 Luftgau-Kommando VIII se sídlem velitelství v Praze.

Velitel General der Flieger Veit Fischer.


13.2.1945 z Schweidnitz Šwidnica do Heřmanova Měsce se přesunulo velitelství VIII. Fliegerkorps. MAPA.

Kontroloval všechny bojové letecké jednotky v Dolním Slezsku a Lužici. Odrážel útoky 2-я воздушная армия. Jeho bitevní jednotky bojovaly proti 1-Й УКРАИНСКИЙ ФРОНТV zámeckém parku byl vykácen pás pro spojovací letouny Fi 156 Storch.


17.2.1945 přesun části velitelství VIII. Fliegerkorps do Senftenbergu severně Dresden. Později návrat zpět do Heřmanova Městce. Kdy? MAPA.


27.2.1945 se Luftflotte 4 přesunulo kam?


Od 16.3.1945 na letišti Pardubice byla umístěna spojovací Verbindungstaffel/VIII. Fliegerkorps. (?)


22.3.1945 na letiště Dolní Benešov přiletěl velitel Luftflotte 6 Generaloberst Robert Ritter von Greim na inspekční cestu. Na letišti byla porada za účasti velitelů 3. Flieger-Division a sousedních jednotek. (Stíhací JG 77, doplňovací stíhací III./Erg. JG 1, bitevní SG 77, bitevní SG 4, průzkumná 2./NAGr. 2, atd.) 

22.3.1945 dvacet šturmoviků od 307 шад, 3 шак, 2 ВА přikrytých 22 stíhacími Jak-9 od 181 иад, 3 шак, 2 ВА zaútočilo na letiště Bolatice. Sověti podle vyhodnocených fotosnímků zničili 17 letounů. Deník bitevního korpusu.

22.3.1945 stíhačky od 88 гиап, 8 гиад, 5 иак, 2 ВА měly přikrýt útok šturmoviků od 3 шак, 2 ВА na letiště Bolatice. Stíhačky zapálily na zemi tři letouny Fw 190, jeden po vzletu sestřelil mladšij lejtěnant Ivan P. Panišev a další 4 letouny ve vzdušných bojích sestřelili podpalkovnik Ivan. S. Zlygostěv, major Sergej J. Žukovskij, staršij lejtěnant Petr M. Nikonorov a lejtěnant Vasilij N. Orechov. Deník stíhacího korpusu.

Ztráta letounu Fi 156 velitele Luftflotte 6 a velitele 3. Flieger-Division, dále salonní He 111 H-6 Generaloberst Ferdinanda Schörnera, od ledna 1945 velitele Heeresgruppe Mitte, od 5.4.1945 Generalfeldmarschall.


25.3.1945 z Breslau Wratislaw do Libochovic (okres Litoměřice) se přemístil štáb Luftgau-Kommando VIII. Obsazují již dříve vyklizené ubikace. Mnoho důstojníků, holek a zajatců, mezi nimi také Ukrajinci a Rusové (vlasovci). Je natažena celá řada telefonních linek. U Černého orla ubytován velitel Luftgau-Kommanda VIII Gen.d.Flg. Veit Fischer.


6.4.1945 v rakouském Hörschingu (jihozápadně Linz) přejmenování na Luftwaffenkommando 4.


Od 8.4.1945 velitel Luftwaffenkommando 4 Generaloberst Otto Deßloch Dessloch.

Od 8.4.1945 náčelník štábu Luftwaffenkommando 4 Generalmajor Karl-Heinrich Schulz.


K 21.4.1945 Gen. Kdo. VIII. Fliegerkorps Hermannstädtel a Luftgau-Kommando VIII (Lg.Kdo. VIII) Qu. 1 b Rusin.


Od 24.4.1945 na letišti v Chrudimi byla dislokována pohotovostní Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps.(?)


25.4.1945 nasazení 180 bitevních a 10 protitankových letadel. Na tomto úseku (kterém?) Luftwaffe přišla o šest Fw 190 a dva Ju 87.


26.4.1945 nasazení 35 bitevních letadel.

Od 26.4.1945 Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim poslední velitel Deutsche Luftwaffe.


27.4.1945 nasazení 15 bitevních letadel v prostoru Kamenz.

Od 27.4.1945 velitel Luftflotte 6 Generaloberst Otto Deßloch Dessloch.


28.4.1945 se VIII. Fliegerkorps spojil s Luftgau-Kommando VIII a vzniklo Luftwaffenkommando VIII. Velitel General der Flieger Hans Seidemann.

Od 28.4.1945 velitel Luftwaffenkommando 4 General der Flieger Paul Deichmann.

28.4.1945 byl na hradě Burg Mauterndorf zajat Reischmarschall Hermann Wilhelm Göring.


29.4.1945 nasazení 22 bitevních letadel v prostoru Bautzen. Tímto končí záznamy Luftwaffe.


Začátkem května 1945 přiletěl z letiště Kumr Oberst Hans-Ulrich Rudel (velitel Gefechtsverband Rudel) a adjutant Maj. Fridrich Becker s letounem Fi 156. Ve štábu Luftwaffenkommando VIII nafasoval mapy a znovu vzlétl. Nedokázal přeskočit stromy v parku a zůstal viset na stromě. Hasiči je sundali. Vrátili se autem. MAPA. Dle vyprávění Josefa Pleskota: jedno z letadel po špatném startu havarovalo. Letadla vzlétala proti kopci, za kterým byl zámecký rybník. Letoun nenabral dostatečnou výšku a následně se zřítil do stromů za rybníkem.


V noci z 2. na 3.5.1945 Hanna Reitsch přiletěla do Hradce Králové s novým velitelem Luftwaffe Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim, s poselstvím od Dönitze pro Schörnera. Robert Ritter von Greim si v Hradci Králové léčil zraněnou nohu. Kterým typem letounu letěl?


Lt. Gerhardt Buschmann přistál s letounem Fi 156(?) v Suchomastech (okres Beroun) (ležení 1. divize ROA (ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA)) před jejím odjezdem 5.5.1945 do Prahy) s gen. Šapovalovem, vrátil se na letiště v Německém Brodě ráno 5.5.1945. Bylo to na rozkaz Gen. Seidemanna? Zdroj.


Gen. Hans Seidemann se podvakrát pokusil zasáhnout do situace v Ruzyni. Odpoledne 6.5.1945 vyslal na místo střetu svého (náčelníka štábu?) Obersta Sorgeho, aby situaci, která se dosud označovala za nedorozumění, vyřešil bez boje. Na německé straně se předpokládalo, že se bude jednat s Vlasovem. Sorge přistál na letišti letadlem Fi 156. Seznámen se situací, řekl ...Vlasov, můj nejlepší kamarád, tu záležitost, vyřídím v několika minutách.... Autem odjel na karlovarskou silnici. Auto se vrátilo za půl hodiny, nemohl tedy jednat s Vlasovem, ale řidič doručil další ultimatum od pplk. Alexandrova: Jestliže do půlhodiny nedojde ke kapitulaci, bude Sorge oběšen. K tomu zřejmě došlo, protože Sorgeho již nikdo od jeho odjezdu neviděl. Na karlovarské silnici proti hřbitovu byl zastřelen neznámý německý Oberst, který podle výpovědi svědků jezdil na motocyklu několikrát mezi ruskou a německou stranou. Nedá se prokázat, že to byl Sorge. Zdroj.

6.5.1945 letecký útvar ROA zanechal letadla na letišti v Německém Brodě a ustupoval směrem na západ. Na první zastávce je zastihl rozkaz náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII, jenž dával Lt. Buschmannovi za úkol letět do Ruzyně a vyřídit tam podle Seidemanna, nějaké nedorozumění, ke kterému došlo mezi ROA a německou posádkou. Buschmann ihned odstartoval s Aradem, ale krátce na to byl napaden americkými stíhačkami a s prostříleným letadlem se mu podařilo přistát na svém letišti. Toho však od splnění úkolu neodradilo, odstartoval podruhé s letadlem Fi 156 a nízko nad terénem letěl ku Praze. Několikrát se dostal do palby ručních zbraní ze země, ale ta nebyla účinná, mohli to být pouze čeští povstalci. Nikdo jiný by na německy označené letadlo v tomto prostoru ze země nestřílel. Až při přeletu údolí jižně od ruzyňského letiště se dostal do řízené palby, byl zasažen, podařilo se mu ještě přeletět vedení vysokého napětí a se zraněním na noze nouzově přistál u jednotky, která ho sestřelila - u 3. pluku ROA. Snažil se veliteli pluku pplk. Alexadrovovi něco vysvětlit, ztrácel však vědomí, poněvadž silně krvácel, a nakonec ho převezli na divizní obvaziště v Jinonicích. Dny bojů prožil v divizním lazaretu, aniž by mohl splnit své poslání. Neměl stejně žádnou šanci, že by mohl zasáhnout ve prospěch německé ruzyňské posádky. 1. divize ROA byla už neodvratně na protiněmecké straně a požadavek náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII neměl u divize žádnou váhu. Ústup z Prahy až do lesa Jezbině u Lnář přežil Buschmann v sanitním autu a po rozpuštění divize se přes své zranění zachránil na americké straně. Zdroj.


V noci z 6. na 7.5.1945 Hanna Reitsch s Do 217 od 4.(F)/Nacht odletěla z Hradce Králové s velitelem Luftwaffe Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim s poselstvím od Dönitze pro Kesselringa do Graz, kde poškozena flakem havarovala během přistání. MAPA.


helo6122.jpg (1392683 bytes), helo8071.jpg (261405 bytes).

Přesun Luftwaffenkommando VIII do Podbořan (okres Louny). Kdy? MAPA.


8.5.1945 ráno Generalfeldmarschall Ferdinand Schörner odjel s vojenskou kolonou z Velichovek Bad Welchow (okres Náchod) směrem na Žatec, kde mělo být zbudováno nové velitelství Heeresgruppe Mitte k organizaci ústupu na západ. Tady také čekal na svého náčelníka štábu Generalleutnanta Oldwiga von Natzmera. V podvečer se u letištní plochy v Žatci objevily sovětské tanky a Schörner rozhodl, že přesun bude pokračovat do Podbořan, kde bylo bojové stanoviště Luftwaffenkommando VIII.

Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim byl v Kitzbühelu zajat Američany.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Generaloberst Otto Deßloch Dessloch, velitel Luftflotte 6 byl zajat spojenci. Do Německa se vrátil v roce 1948.

Generalmajor Sigismund Freiherr von Falkenstein, velitel 3. Flieger-Division v Olomouci byl zajat a předán Rudé armádě ve Strakonicích. Do Německa se vrátil 9.10.1955. hel062.jpg (19707 bytes) Zdroj.

 

General der Flieger Veit Fischer, velitel Luftgau-Kommando VIII byl zajat a předán Rudé armádě v Karlových Varech. Do Německa se vrátil 7.10.1955. hel037.jpg (6928 bytes) Zdroj.

Generalmajor Leopold Graf Fugger von Babenhausen, velitel Panzerbekämpfung im Luftgau-Kommando VIII byl zajat a předán Rudé armádě v Písku. Do Německa se vrátil 25.6.1955. Zdroj.

Generalmajor Richard Ossig, velitel Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ve Kbelích byl zajat a předán Rudé armádě v Praze. Do Německa se vrátil 21.4.1950.

Generalmajor Friedrich Niehuus, velitel Flughafen-Bereichs-Kommando 5/XI byl zajat a předán Rudé armádě v Plzni. Zemřel v lágru 23.11.1951.

Generalmajor Dr.Ing. Ernst Bormann, velitel Flughafen-Bereichs-Kommando 5/VIII v Brně byl zajat a předán Rudé armádě. Do Německa se vrátil 9.10.1955.

 

General der Flakartillerie Richard Reimann, velitel Generalkommando I. Flakkorps byl zajat a předán Rudé armádě. Do Německa se vrátil 9.10.1955. Na fotce jako Generalleutnant.

Generalmajor Franz Engel, velitel 10. Flak-Division byl zajat a předán Rudé armádě v Písku. Do Německa se vrátil 9.10.1955.

Generalmajor Oskar Kraemer, velitel 11. Flak-Division byl zajat a 11.5.1945 zabit na zámku Rataje nad Sázavou.(?)

 

General der Flieger Karl Wilhelm Roland Barlen, velitel Deutsch-Slowakische Schutzzonenstatut byl zajat a předán Rudé armádě. Do Německa se vrátil 7.10.1955.

Generalmajor Erich Preu, vojenský poradce pražského Volkssturm byl zajat a předán Rudé armádě v Praze. Do Německa se vrátil 4.1.1954.

 

24.5.1945 Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim spáchal sebevraždu v nemocnici v Salzburgu v obavě z předání Rudé armádě.

15.6.1945  General der Flieger Paul Deichmann byl zajat Američany. Do Německa se vrátil 22.12.1947.

 

15.10.1946 Reischmarschall Hermann Wilhelm Göring spáchal sebevraždu v Norimberku.

 

General der Flieger Hans Seidemann, velitel Luftwaffenkommando VIII výjimečně nebyl zajat. hel035.jpg (19865 bytes)

 

 

Pokud máte něco zajímavého co by stálo za publikování, neváhejte a podělte se o to. BorivojCech@seznam.cz Další čtenáři to určitě ocení.