01.07.2026
Velitel Luftwaffe se sídlem v Berlíně.
Reischmarschall Hermann Wilhelm Göring.
Od 26.4.1945 Generalfeldmarschall
Robert Ritter von Greim
- nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému kříži
Železného kříže Eichenlaub
mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (27.8.1944,
jako 92. z celkem 148).
Na fotce jako Generalleutnant.
Luftflotte 6 v roce 1945 se sídlem velitelství v německém Treuenbrietzen nebo Cottbus.
Velitel Generaloberst
Robert Ritter von
Greim - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti s meči k Rytířskému
kříži Železného kříže Eichenlaub
mit Schwertern zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (27.8.1944,
jako 92. z celkem 148).
Na fotce jako Generalleutnant.
Od 27.4.1945 velitel Generaloberst
Otto Deßloch Dessloch - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k
Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub
zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (10.5.1944
jako 470. z celkem 863). 
Náčelník štábu Luftflotte 6 Generalmajor Friedrich Kless.
Luftflotte 4 v roce 1945 se sídlem velitelství ve slovenské obci Modra (okres Pezinok). MAPA. www.bundesarchiv.de strana pdf. 146 - pobyt v Modře od 6.2.-27.2.1945.
Velitel Generaloberst
Otto Deßloch Dessloch - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k
Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub
zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (10.5.1944
jako 470. z celkem 863). 
Náčelník štábu Generalmajor Karl-Heinrich Schulz - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž
Železného kříže
Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (9.6.1944)
.
Spojovací Verbindungsstaffel/Luftflotte 4 - Dubová (okres Pezinok).
Kam se poté přestěhovali?
6.4.1945 v rakouském Hörschingu (jihozápadně Linz) přejmenování na Luftwaffenkommando 4.
Od 8.4.1945 do 27.4.1945
velitel Generaloberst
Otto Deßloch Dessloch - nositel vysokého vyznamenání - Dubové ratolesti k
Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub
zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (10.5.1944
jako 470. z celkem 863). 
Od 28.4.1945 velitel
General der Flieger
Paul Deichmann.

Od 8.4.1945 náčelník štábu
Generalmajor Karl-Heinrich Schulz - nositel vysokého vyznamenání - Rytířský kříž
Železného kříže
Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (9.6.1944)
.
Od 24.4.1945 Oberst Richard Heuser.
VIII. Fliegerkorps se sídlem velitelství v Heřmanově Městci (okres Chrudim), Luftwaffenkommando VIII, později přesun prý do Podbořan (okres Louny).
Velitel do 28.4.1945 byl kdo?
Od 29.4.1945 velitel General der Flieger Hans Seidemann - nositel vysokého vyznamenání - Dubové
ratolesti k Rytířskému kříži Železného kříže Eichenlaub
zum Ritterkreuz des Eisernen Kreuzes (18.11.1944 jako 654. z celkem 863).
Na fotce ještě bez dubových ratolestí.
Spojovací Verbindungsstaffel/VIII. Fliegerkorps - Pardubice.
Pohotovostní Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps - Chrudim.
Luftgau-Kommando VIII se sídlem velitelství v Libochovicích (okres Litoměřice), později Praha-Ruzyně.
Velitel General der Flieger
Veit Fischer
.
3. Flieger-Division se sídlem velitelství v Olomouci.
Velitel Generalmajor
Sigismund Freiherr von Falkenstein
.
IX. Fliegerkorps se sídlem velitelství v Praze, IX. Fliegerkorps (J), IX. (J) Fliegerkorps. Kontroloval stíhací proudové jednotky od Berlína po München. Historie velitelství je na stránce letiště Praha-Ruzyně.
3. Flieger-Schul-Division se sídlem velitelství v Praze.
Velitel Generalmajor
Oskar Dinort.
Na fotce ještě jako Oberst.
Kde byli viděni generálové Luftwaffe u nás
Na podzim 1938 byl na inspekci
chebského Fliegerhorstu velitel Luftwaffe, Generalfeldmarschall Hermann Göring.
,
,
Bf 109
D
,
.
13.10.1939 zažil Cheb další historickou událost, na kterou se do města sjelo neuvěřitelných 120 000 lidí. Tento den na chebském letišti přistála slavná vzducholoď LZ 130 Graf Zeppelin II D-LZ130 ("Egerfahrt").
Celá událost byla doprovázena leteckým dnem, kde se představila i známá Legie Condor. Cheb se tak stal jediným místem (bývalého) Československa, kde tento obr přistál. Byl tu generál Luftwaffe?
Od 6.2.1945 v obci Modra (okres Pezinok) velitelství Luftflotte 4.
V únoru 1945 na letišti
Piešťany velitel Luftflotte
4
Generaloberst Otto Dessloch provedl inspekci stíhačů
.
V únoru 1945 se z Sagan - Küpper Żagań-Tomaszowo do Olomouce přemístila 3. Flieger-Division. MAPA. MAPA letišť ve Slezsku. Kdy?
7.2.1945 na letišti
Dolní Benešov návštěva velitele 3.
Flieger-Division
z Olomouce
,
v pozadí Bf 109 G-14 WNr. 786329 od Stab III./JG 77.
, Generalmajor vlevo, uprostřed Geschwaderkommodore a vpravo jeho pobočník Hptm. Reinhard Schloss
. Za
nimi komodorův osobní Bf 109 G-14/AS "černá <1+".
Geschwaderkommodore JG 77 Major Erich Leie a
Gruppenkommandeur III./JG 77 Hauptmann Armin Köhler byl ten den povýšen na Majora a vyznamenaný Rytířským
křížem Železného kříže Ritterkreuz
des Eisernen Kreuzes (7.2.1945, jeden z celkem 7 313)
.
Od 8.2.1945 Luftgau-Kommando VIII se sídlem velitelství v Praze.
Velitel General der Flieger Veit Fischer.
13.2.1945 z Schweidnitz Šwidnica do Heřmanova Měsce se přesunulo velitelství VIII. Fliegerkorps. MAPA.
Kontroloval všechny bojové letecké jednotky v Dolním Slezsku a Lužici. Odrážel útoky 2-я воздушная армия. Jeho bitevní jednotky bojovaly proti 1-Й УКРАИНСКИЙ ФРОНТ. V zámeckém parku byl vykácen pás pro spojovací letouny Fi 156 Storch.
17.2.1945 přesun části velitelství VIII. Fliegerkorps do Senftenbergu severně Dresden. Později návrat zpět do Heřmanova Městce. Kdy? MAPA.
27.2.1945 se Luftflotte 4 přesunulo kam?
Od 16.3.1945 na letišti Pardubice byla umístěna spojovací Verbindungstaffel/VIII. Fliegerkorps. (?)
22.3.1945 na letiště Dolní Benešov přiletěl velitel Luftflotte 6 Generaloberst Robert Ritter von Greim na inspekční cestu. Na letišti byla porada za účasti velitelů 3. Flieger-Division a sousedních jednotek. (Stíhací JG 77, doplňovací stíhací III./Erg. JG 1, bitevní SG 77, bitevní SG 4, průzkumná 2./NAGr. 2, atd.)
22.3.1945 dvacet šturmoviků od 307 шад, 3 шак, 2 ВА přikrytých 22 stíhacími Jak-9 od 181 иад, 3 шак, 2 ВА zaútočilo na letiště Bolatice. Sověti podle vyhodnocených fotosnímků zničili 17 letounů. Deník bitevního korpusu.
22.3.1945 stíhačky od 88 гиап, 8 гиад, 5 иак, 2 ВА měly přikrýt útok šturmoviků od 3 шак, 2 ВА na letiště Bolatice. Stíhačky zapálily na zemi tři letouny Fw 190, jeden po vzletu sestřelil mladšij lejtěnant Ivan P. Panišev a další 4 letouny ve vzdušných bojích sestřelili podpalkovnik Ivan. S. Zlygostěv, major Sergej J. Žukovskij, staršij lejtěnant Petr M. Nikonorov a lejtěnant Vasilij N. Orechov. Deník stíhacího korpusu.
Ztráta letounu Fi 156 velitele Luftflotte 6 a velitele 3. Flieger-Division, dále salonní He 111 H-6 Generaloberst Ferdinanda Schörnera, od ledna 1945 velitele Heeresgruppe Mitte, od 5.4.1945 Generalfeldmarschall.
25.3.1945 z Breslau Wratislaw do Libochovic (okres Litoměřice) se přemístil štáb Luftgau-Kommando VIII. Obsazují již dříve vyklizené ubikace. Mnoho důstojníků, holek a zajatců, mezi nimi také Ukrajinci a Rusové (vlasovci). Je natažena celá řada telefonních linek. U Černého orla ubytován velitel Luftgau-Kommanda VIII Gen.d.Flg. Veit Fischer.
6.4.1945 v rakouském Hörschingu (jihozápadně Linz) přejmenování na Luftwaffenkommando 4.
Od 8.4.1945 velitel Luftwaffenkommando 4 Generaloberst Otto Deßloch Dessloch.
Od 8.4.1945 náčelník štábu Luftwaffenkommando 4 Generalmajor Karl-Heinrich Schulz.
K 21.4.1945 Gen. Kdo. VIII. Fliegerkorps Hermannstädtel a Luftgau-Kommando VIII (Lg.Kdo. VIII) Qu. 1 b Rusin.
Od 24.4.1945 na letišti v Chrudimi byla dislokována pohotovostní Flugbereitschaft/VIII. Fliegerkorps.(?)
25.4.1945 nasazení 180 bitevních a 10 protitankových letadel. Na tomto úseku (kterém?) Luftwaffe přišla o šest Fw 190 a dva Ju 87.
26.4.1945 nasazení 35 bitevních letadel.
Od 26.4.1945 Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim poslední velitel Deutsche Luftwaffe.
27.4.1945 nasazení 15 bitevních letadel v prostoru Kamenz.
Od 27.4.1945 velitel Luftflotte 6 Generaloberst Otto Deßloch Dessloch.
28.4.1945 se VIII. Fliegerkorps spojil s Luftgau-Kommando VIII a vzniklo Luftwaffenkommando VIII. Velitel General der Flieger Hans Seidemann.
Od 28.4.1945 velitel Luftwaffenkommando 4 General der Flieger Paul Deichmann.
28.4.1945 byl na hradě Burg Mauterndorf zajat Reischmarschall Hermann Wilhelm Göring.
29.4.1945 nasazení 22 bitevních letadel v prostoru Bautzen. Tímto končí záznamy Luftwaffe.
Začátkem května 1945 přiletěl z letiště Kumr Oberst Hans-Ulrich Rudel (velitel Gefechtsverband Rudel) a adjutant Maj. Fridrich Becker s letounem Fi 156. Ve štábu Luftwaffenkommando VIII nafasoval mapy a znovu vzlétl. Nedokázal přeskočit stromy v parku a zůstal viset na stromě. Hasiči je sundali. Vrátili se autem. MAPA. Dle vyprávění Josefa Pleskota: jedno z letadel po špatném startu havarovalo. Letadla vzlétala proti kopci, za kterým byl zámecký rybník. Letoun nenabral dostatečnou výšku a následně se zřítil do stromů za rybníkem.
V noci z 2. na 3.5.1945 Hanna Reitsch přiletěla do Hradce Králové s novým velitelem Luftwaffe Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim, s poselstvím od Dönitze pro Schörnera. Robert Ritter von Greim si v Hradci Králové léčil zraněnou nohu. Kterým typem letounu letěl?
Lt. Gerhardt Buschmann přistál s letounem Fi 156(?) v Suchomastech (okres Beroun) (ležení 1. divize ROA (ozbrojené síly Komitétu pro osvobození národů Ruska (KONR), kteří měli označení na rukávové nášivce v azbuce POA (Ruská osvobozenecká armáda (ROA)) před jejím odjezdem 5.5.1945 do Prahy) s gen. Šapovalovem, vrátil se na letiště v Německém Brodě ráno 5.5.1945. Bylo to na rozkaz Gen. Seidemanna? Zdroj.
Gen. Hans Seidemann se podvakrát pokusil zasáhnout do situace v Ruzyni. Odpoledne 6.5.1945 vyslal na místo střetu svého (náčelníka štábu?) Obersta Sorgeho, aby situaci, která se dosud označovala za nedorozumění, vyřešil bez boje. Na německé straně se předpokládalo, že se bude jednat s Vlasovem. Sorge přistál na letišti letadlem Fi 156. Seznámen se situací, řekl ...Vlasov, můj nejlepší kamarád, tu záležitost, vyřídím v několika minutách.... Autem odjel na karlovarskou silnici. Auto se vrátilo za půl hodiny, nemohl tedy jednat s Vlasovem, ale řidič doručil další ultimatum od pplk. Alexandrova: Jestliže do půlhodiny nedojde ke kapitulaci, bude Sorge oběšen. K tomu zřejmě došlo, protože Sorgeho již nikdo od jeho odjezdu neviděl. Na karlovarské silnici proti hřbitovu byl zastřelen neznámý německý Oberst, který podle výpovědi svědků jezdil na motocyklu několikrát mezi ruskou a německou stranou. Nedá se prokázat, že to byl Sorge. Zdroj.
6.5.1945 letecký útvar ROA zanechal letadla na letišti v Německém Brodě a ustupoval směrem na západ. Na první zastávce je zastihl rozkaz náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII, jenž dával Lt. Buschmannovi za úkol letět do Ruzyně a vyřídit tam podle Seidemanna, nějaké nedorozumění, ke kterému došlo mezi ROA a německou posádkou. Buschmann ihned odstartoval s Aradem, ale krátce na to byl napaden americkými stíhačkami a s prostříleným letadlem se mu podařilo přistát na svém letišti. Toho však od splnění úkolu neodradilo, odstartoval podruhé s letadlem Fi 156 a nízko nad terénem letěl ku Praze. Několikrát se dostal do palby ručních zbraní ze země, ale ta nebyla účinná, mohli to být pouze čeští povstalci. Nikdo jiný by na německy označené letadlo v tomto prostoru ze země nestřílel. Až při přeletu údolí jižně od ruzyňského letiště se dostal do řízené palby, byl zasažen, podařilo se mu ještě přeletět vedení vysokého napětí a se zraněním na noze nouzově přistál u jednotky, která ho sestřelila - u 3. pluku ROA. Snažil se veliteli pluku pplk. Alexadrovovi něco vysvětlit, ztrácel však vědomí, poněvadž silně krvácel, a nakonec ho převezli na divizní obvaziště v Jinonicích. Dny bojů prožil v divizním lazaretu, aniž by mohl splnit své poslání. Neměl stejně žádnou šanci, že by mohl zasáhnout ve prospěch německé ruzyňské posádky. 1. divize ROA byla už neodvratně na protiněmecké straně a požadavek náčelníka štábu Luftwaffenkommando VIII neměl u divize žádnou váhu. Ústup z Prahy až do lesa Jezbině u Lnář přežil Buschmann v sanitním autu a po rozpuštění divize se přes své zranění zachránil na americké straně. Zdroj.
V noci z 6. na 7.5.1945 Hanna Reitsch s Do 217 od 4.(F)/Nacht odletěla z Hradce Králové s velitelem Luftwaffe Generalfeldmarschall Robert Ritter von Greim s poselstvím od Dönitze pro Kesselringa do Graz, kde poškozena flakem havarovala během přistání. MAPA.
Přesun Luftwaffenkommando VIII do Podbořan (okres Louny). Kdy? MAPA.
8.5.1945 ráno Generalfeldmarschall Ferdinand Schörner odjel s vojenskou kolonou z Velichovek Bad Welchow (okres Náchod) směrem na Žatec, kde mělo být zbudováno nové velitelství Heeresgruppe Mitte k organizaci ústupu na západ. Tady také čekal na svého náčelníka štábu Generalleutnanta Oldwiga von Natzmera. V podvečer se u letištní plochy v Žatci objevily sovětské tanky a Schörner rozhodl, že přesun bude pokračovat do Podbořan, kde bylo bojové stanoviště Luftwaffenkommando VIII.
Generalfeldmarschall
Robert Ritter von Greim byl v Kitzbühelu
zajat Američany.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Generaloberst
Otto Deßloch Dessloch, velitel
Luftflotte 6
byl zajat spojenci. Do Německa se vrátil v roce
1948. 
Generalmajor
Sigismund Freiherr von Falkenstein,
velitel
3.
Flieger-Division v
Olomouci
byl zajat a předán Rudé armádě ve
Strakonicích. Do Německa se vrátil 9.10.1955.
Zdroj.
General der Flieger
Veit Fischer, velitel
Luftgau-Kommando
VIII byl zajat a
předán Rudé armádě v
Karlových Varech. Do Německa se vrátil 7.10.1955.
Zdroj.
Generalmajor Leopold Graf Fugger von Babenhausen, velitel Panzerbekämpfung im Luftgau-Kommando VIII byl zajat a předán Rudé armádě v Písku. Do Německa se vrátil 25.6.1955. Zdroj.
Generalmajor
Richard Ossig, velitel
Flughafen-Bereichs-Kommando 2/XVII ve
Kbelích byl zajat a
předán Rudé armádě v
Praze. Do Německa se vrátil 21.4.1950.

Generalmajor
Friedrich Niehuus, velitel
Flughafen-Bereichs-Kommando 5/XI byl zajat a
předán Rudé armádě v
Plzni. Zemřel v lágru 23.11.1951.

Generalmajor Dr.Ing.
Ernst Bormann, velitel
Flughafen-Bereichs-Kommando
5/VIII v Brně byl zajat a
předán Rudé armádě. Do Německa se
vrátil 9.10.1955.

General der Flakartillerie
Richard Reimann, velitel
Generalkommando I. Flakkorps byl zajat a předán Rudé armádě. Do Německa se vrátil 9.10.1955.
Na fotce jako Generalleutnant.
Generalmajor
Franz Engel, velitel
10.
Flak-Division byl zajat a
předán Rudé armádě v
Písku. Do Německa se vrátil 9.10.1955.

Generalmajor
Oskar Kraemer, velitel
11.
Flak-Division byl zajat a
11.5.1945 zabit na zámku Rataje nad
Sázavou.(?)

General der Flieger Karl Wilhelm Roland Barlen, velitel Deutsch-Slowakische Schutzzonenstatut byl zajat a předán Rudé armádě. Do Německa se vrátil 7.10.1955.
Generalmajor
Erich Preu,
vojenský poradce pražského Volkssturm byl zajat a
předán Rudé armádě v
Praze. Do Německa se vrátil 4.1.1954.

24.5.1945 Generalfeldmarschall
Robert Ritter von Greim
spáchal sebevraždu v nemocnici v Salzburgu v obavě z
předání Rudé armádě.

15.6.1945 General
der Flieger
Paul Deichmann byl zajat Američany. Do Německa se vrátil 22.12.1947.

15.10.1946 Reischmarschall Hermann Wilhelm Göring spáchal
sebevraždu v Norimberku.

General der Flieger Hans Seidemann,
velitel
Luftwaffenkommando
VIII
výjimečně nebyl zajat. 
Pokud máte něco zajímavého co by stálo za publikování, neváhejte a podělte se o to. BorivojCech@seznam.cz Další čtenáři to určitě ocení.