Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Počátky civilní letecké dopravy, leteckých prací u nás

Názvy společností jsou velmi nepřesné.

15.02.2019

9.11.1913 se uskutečnil první dopravní let za úplatu v Čechách a první poštovní let v Čechách - vzducholoď Zeppelin LZ. 17 Sachsen společnosti DELAG vzlétla v Liegnitz Legnica ve Slezsku a přes Liberec a Jabloné v Podještědí Deutsch Gabel dolétla do Nového Boru, kde přistála, přijala na palubu poštu a cestující a odlétla do Dresden. Velitelem vzducholodi byl kapitán Ernst Lehmann (zemřel na následky popálenin při katastrofě LZ 129 Hindenburg v květnu 1937 v Lakehurstu). Podrobnosti


helo6233.jpg (86583 bytes) 27.3.1918 se uskutečnil první let na trati z Wien-Aspern - Krakau (Rakowice - Czyżyny) Kraków - Lemberg polsky Lwów, dnes ukrajinský Львів - Płoskirów, dnes ukrajinský Хмельницький - Київ - Одеса letounem Hansa-Brandenburg C.I (Ph) 27.48 s motorem Austro Daimler 117 kW. MAPA. Na trati nebylo naplánováno žádné mezipřistání na území našeho státu, pouze v Praze a Brně byly zřízeny zvláštní sběrny u hlavních poštovních úřadů. Olomoucké vojenské cvičiště a plocha u Českého Těšína byly pouze záložní letiště. V blízkosti Fortu XV byl pro letadla postaven plátěný hangár. Letiště mělo i svého určeného velitele. Malé letecké společnosti v Rakousku 1918-38.


od 1919 do 27.12.1921.

12.3.1919 Julius Arigi, rodák z Děčína, přiletěl z rakouského letiště Hennersdorfu s letounem Bristol F.2B Fighter D8075 a přistál na tzv. Bachheiblově louce na břehu řeky Ploučnice, přibližně v prostoru mezi dnešním zimním stadionem a fotbalovým stadionem. Spolucestující byl ing. Krivoš z čs. velvyslanectví ve Vídni. Původně měli letět do Prahy. Vyděšené posádkové velitelství v Podmoklech volalo Leteckému sboru do Prahy. To se rozhodlo letoun zabavit. Arigi ukecal velitele posádky a ten mu povolil odletět do Prahy (Prahy-Vysočan nebo Prahy-Kbel) s npor. Františkem Klepšem od Pěšího pluku 18. Druhý den 13.3.1919 letoun odletěl ale v 16.30 hod nouzově přistál u obce Vodolice u Loun. Rozbitý letoun odcestoval vlakem z lounského nádraží do Prahy, kde ho složili v prostorách Leteckého arsenálu na Výstavišti v Holešovicích. Čs. vojenská správa ho nakonec i s rezervním motorem odkoupila. Arigi dostal 35 000 Kč a tak měl peníze pro rozjezd svého podnikání. Vrátil se do Vídně, kde koupil dvě vyřazená vojenské letadla - jednomístnou stíhačku Albatros D.II (Oef) a dvoumístný Hansa-Brandenburg C.I.

27.4.1919 v Plzni na Borech vzlétlo první letadlo postavené v Československu, dvoumístný dvojplošník Bohemia B 5 patřící Společnosti s ručením omezeným Bohemia. Lidé jej pak mohli poprvé vidět při prvomájové veselici nad Plzní, kde piloti rozhazovali propagační letáky.

Zleva Stanislav, Polanecký ještě v uniformě, Karel Balík, Klíbr mezi svými sestrami, ?, Sedlák a Kopřiva. Dole Jaroslav Balík a neznámí. Kdy?

, helo6002.jpg (44228 bytes), helo6024.jpg (52262 bytes) B 5 před hangárem BOHEMIA.

7.5.1919 v dopoledních hodinách havaroval Rudolf Polanecký s Bohemií B 5 v zatáčce na přistání v lese blíže Farmy. helo6005.jpg (28746 bytes) V troskách letadla zahynul pil. žák mechanik Josef Klíbr, Polanecký byl zraněn ne však těžce. 

Už za šest týdnů Bohemia B 5 ale zase létala. S novými lamelovými chladiči helo6797.jpg (47594 bytes). Později byl nainstalován opět skříňový chladič.

Pracovníci poštovní správy při plánování československé letecké přepravy pošty - a letecké dopravy obecně - vycházeli ze zahraničních zkušeností a při realizování svého projektu se spojili se zástupci vojenské správy. První pokusná přeprava poštovní zásilky byla uskutečněna 13.7.1919. Partnerem ministerstva pošt byla ovšem továrna Aero, jejíž letoun v ten den přepravil zásilku poštovních balíků s novinami z Prahy do Chrudimi. Pilotem byl pan Valenta a na palubě byli dále jednoroční dobrovolník Wiesner a prokurista firmy Aero ing. Merta. Let trval 50 minut. Letoun při návratu 14.7.1919 přepravil několik dopisů. Charakter letu do Chrudimi byl jednoznačně průkopnický, zkušební a jistě také propagační - byl také součástí široké kampaně, která zřízení letecké dopravy pošty doprovázela.

Další zkušební lety již byly organizovány ve spolupráci s armádou, která zřídila specializovaný Letecký dopravní oddíl. Většina letů směřovala po "strategické linii" Praha - Bratislava - Lučenec - Užhorod a uskutečňovaly je většinou letouny Hansa-Brandenburg C.I, které přepravovaly poštovní zásilky do hmotnosti 50 kg. Letecká pošta, adresovaná na Podkarpatskou Rus, přitom musela být pouze služební - listovní služební zásilky obyčejné i doporučené a také peníze a balíky (zejména s denním tiskem a to i na Slovensko). Poštovní lety na Zakarpatskou Rus byly plánovány vždy na úterý a pátek. Letouny měly startovat ze Kbel vždy v 10 hodin, v Bratislavě přistát ve 12 hodin a ve 12.30 hodin startovat k letu do Lučence, kde měly přistát ve 13.45 hodin a ve 14 hodin již opět startovat - k letu do Užhorodu, na jehož letišti měly plánované přistání v 15.45 hodin. Ovšem jaké byly skutečné časy odletů a příletů a pravidelnost letů vůbec, to dnes již snad ani nelze dohledat.

6.8.1919 Bohemia B 5 vzlétla ze svého domovského plzeňského letiště v ústrety přilétávajícímu Caproni Ca.33 italské vojenské mise, který pak celý den doprovázela ve vzduchu, i na zemi.

Pánové Polanecký a Brune chtěli zvýšit ziskovost firmy a proto navrhovali přesun na nové letiště do Prahy-Kbel. Ing. Oldřich Haller chtěl pokračovat v Plzni. Proto se rozešli.

10.8.1919 se dostala  z Plzně do Prahy, kde také na letišti Kbely už i zůstala. Tam sloužila především k výcviku pilotů, ke komerčním vyhlídkovým letům a také ke shazování propagačních letáků. Pro zajímavost, jeden let nad Prahou stál 250 až 300 Kčs.

V září 1919 Julius Arigi a Bohumil Gottfried Russ přiletěli z Rakouska na letounu Hansa-Brandenburg C.I, a přistál na louce ve Velké Hleďsebi  mezi hleďsebskou prádelnou a Hamrnickým zámečkem u Mariánských Lázní. Na této louce v blízkosti Kosího potoka zřídil jakési primitivní, provizorní letiště a postavil tu dřevěný  hangár. Podrobnosti. Kdy přiletěl Albatros D.II? Arigi založil v Mariánských Lázních hned v  roce 1919 leteckou dopravní společnost a rozhodl se, že učiní z Mariánských Lázní centrum světové letecké dopravy. Začal podnikat reklamní lety, soukromé lety, vyhlídkové, okružní i propagační  lety a nabízel aerotaxi k dopravě nákladů i osob. Nešlo tedy ještě o pravidelné linkové lety. První letecká doprava směřovala do Plzně, do Prahy a do Karlových  Varů. Dřevěný hangár svého prvního letiště nesl nápis "Flugunternehmen  IKARUS" (1919-1921). 

V roce 1919 se první evropské letecké společnosti sdružily v mezinárodní organizaci leteckých dopravců International Air Traffic Association (IATA). U příležitosti zasedání mírové konference v Paříži, podepsali dne 13.9.1919, zástupci 27 států mezinárodní úmluvu o letectví, která se stala základním dokumentem pro právní úpravu užívání vzdušného prostoru a provozu mezinárodní letecké dopravy. Československo bylo jedním ze signatářů této dohody, ale bylo obklopeno státy, které jí nepodepsaly. Tato skutečnost nepříznivě ovlivnila v první polovině 20. let možnosti rozvoje československé letecké dopravy. Československý stát proto sjednal kapitálovou účast v La Compagnie Franco-Roumaine de Navigation Aerienne (CFRNA) Franko-rumunské letecké společnosti.

13.10.1919 bylo civilním letadlům Československa přiděleno označení L-Bxxx. Letecký rejstřík s pořadovým číslem imatrikulačního certifikátu byl oficiálně veden až od jara 1923.

Letecké spojení mezi Prahou a Bratislavou však bylo již 20.10.1919 oficiálně zastaveno s odvoláním na nedostatek provozních prostředků. Neoficiální lety ale uskutečňovány byly, neboť letecká přeprava byla jednoznačně rychlejší než protěžovaná železniční, která byla ovšem zavedená a nesporně levnější.

15.11.1919 začala pracovat Správa civilního letiště ve Kbelích, na letišti byl jí vyhrazen jihozápadní sektor.

Hansa-Brandenburg C.I . Kdy?

Berg D.I vlastnila německá firma sídlící v Šumperku. Jeho původ není jasný. Kdy?


1.3.1920 byla zahájena výstavba civilní části letiště Kbely jako technické základny společnosti CFRNA. Podle plánů architekta Josefa Gočára firmou Rudolfa Ehrmanna postavena provizorní část Občanského letiště. Úřední budovy, sklad benzinu, dílna a hostinec byly postaveny ze dřeva, v rondokubistickém slohu, kolorované národními barvami. Stavba provizorního dřevěného baráku pro odbavení cestujících společnosti CFRNA.

5.3.1920 se uskutečnil první čistě poštovní let, ačkoli stále ještě zkušební, na trase Praha-Kbely - Bratislava a zpět letounem anglického dopravce Aircraft Transport and Travel. Letoun pilotovaný poručíkem McMullinem startoval ze kbelského letiště v 10 hodin po malém slavnostním ceremoniálu, kterého se zúčastnili také ministr pošt a telegrafů Staněk a generální ředitel pošt Dr. Fatka. Váha poštovních zásilek byla asi 30 kg. Z bratislavského letiště Vajnory startoval ke zpáteční cestě ve 14 hodin a jeho přistání ve Kbelích přihlížel také anglický vyslanec.

29.4.1920 společnost Aircraft Transport and Travel uskutečnila zkušební let na trati Paris - Praha - Warszawa.

Přepravu leteckých poštovních zásilek z Prahy nadále měl na starosti Letecký dopravní oddíl. Byla nepravidelná a provázela ji řada nedostatků. Veškeré lety byly vnitrostátní, ale o mezinárodních spojích se již pochopitelně také uvažovalo. První však byly opět realizovány letouny zahraničního dopravce CFRNA. Ta uskutečnila první poštovní let 5.10.1920 a od 15.10.1920 provozovala pravidelnou linku mezi Paříží a Prahou vedenou přes Štrasburk, kterou 20.9.1920 prodloužila do Varšavy.

1.5.1920 letecký den v Plzni. Letecká společnost Ikarus z Mariánských Lázní. Albatros D.II (Oef) a Hansa-Brandenburg C.I helo6702.jpg (59984 bytes), helo6698.jpg (55260 bytes), helo6699.jpg (49874 bytes), helo6700.jpg (68079 bytes), helo6703.jpg (40436 bytes), vpravo za Albatrosem je letoun Hansa-Brandenburg C.I helo6701.jpg (67419 bytes), , .

Již roku 1920 získává od Ministerstva dopravy licenci na provozování letecké dopravy soukromník Josef Gürtl. Tak vzniká dopravní společnost IKARUS Liberec (?), která bohužel zaniká jen několik měsíců po svém založení. (?)

26.6.1920 přelétával pilot Alois Vrecl z Rakouska do Olomouce Abatros D.III (Oef) série 153 a pro nedostatek paliva musel nouzově přistát u Znojma. Dne 27.6.1920 odstartoval k místu nouzového přistání druhý přelétávaný stroj (pravděpodobně Ufag C.I, pilotovaný J. Samkem), ale při přistání urazil vrtuli. Albatros tedy dorazil do Prahy vlakem. Majitelem stroje, určeného k létání na leteckých dnech, byl pan Roubíček z Prahy.

Pan Roubíček vlastnil celkem tři letadla.

Bezprostředně po válce se Zdeněk Lhota ke studiu práv a současně zúčastnil se s nadšením tvůrčí práce v Českém aviatickém klubu. Ve snaze propagovat praktické létání stal se spoluzakladatelem společnosti "Falco", jejímž účelem bylo živnostenské provozování letecké a automobilové dopravy osobní i věcné, leteckých produkcí a reklamy, letecké fotokarto a kinematografie, školy pro letce a mechaniky letecké a jiné. Společnost měla 23 společníky a není bez zajímavosti, že jedním ze zakladatelů a členů dozorčí rady byl tehdejší legační rada a později ministr zahraničí Jan Masaryk. Zdeněk Lhota se stal ředitelem společnosti Falco, která zakoupila postupně několik starších letadel, nejprve - počátkem roku 1920 - dvě bývalá vojenská letadla Hansa-Brandenburg C.I. Bylo jich používáno k příležitostným letům a také ke školení. Lhota sám byl jedním z prvních žáků. Měl opravdu dobré učitele : poručíka pol. pilota Černého a pol. pilota Nováka. Dne 18.8.1920 vykonal Lhota před zkušebními komisaři Čs. aviatického klubu, pol. pilotem majorem Holekou a kpt. Charvátem civilní pilotní zkoušku 1.stupně, prvou toho druhu v ČSR. Létal s mimořádnou zálibou, stále se zdokonaloval a vyhledával každou příležitost k podnětné práci pro naše letectví.

20.8.1920 přiletělo do Kbel první civilní letadlo Potez VII společnosti CFRNA.

V září 1920 měla již společnost Falco tři letadla, v říjnu pak také vlastní stánek na 1. mezinárodní letecké výstavě v Praze.

Od září 1920 mělo Československo kapitálovou účast ve společnosti CFRNA.

Majitelem stroje Abatros D.III (Oef) série 153, určeného k létání na leteckých dnech, byl pan Roubíček z Prahy. Mnoho toho ale nenalétal. Dne 2.10.1920 pilot Jaroslav Samek rozbil letoun při zkušebním letu u dvora Mariánovice jižně Benešova.

.

7.10.1920 byl havarovaný Albatros převezen do Prahy a není pravděpodobné, že by byl opraven.

15.10.1920 byl zahájen pravidelný provoz společnosti CFRNA na lince Paris - Strasbourg - Praha, která se stala prvním leteckým spojením Prahy se zahraničím. helo5557.jpg (617643 bytes)  Linka byla československým státem dotována ve výši 2 000 franků za 1 let. Podmínkou bylo, že CIDNA musí tyto peníze utratit v ČSR. Letové řády CFRNA a CIDNA

Potez VII helo7730.jpg (179964 bytes). Kdy?

V roce 1920 se Arigi spojil s majorem Otto Jindrou, kdy se oba stali společníky nově založené firmy Ikarus, společnost s r. o. pro tuzemskou a zahraniční leteckou dopravu, která byla ustavena 25.9.1920.

Od 23.10. do 7.11.1920 se v Průmyslovém paláci Výstaviště konala naše I. mezinárodní letecká výstava, kde byl představeny první výrobky našich továren a přestavěný letoun Hansa-Brandenburg C.I s uzavřenou kabinou pro dva cestující společnosti Ikarus. Označení je před uplatněním konvence z 13.10.1919 kdy bylo Československu přiděleno označení L-Bxxx. Letecký rejstřík s pořadovým číslem imatrikulačního certifikátu byl oficiálně veden až od jara 1923. Asi 7.11.1920 po ukončení I. mezinárodní letecké výstavy, kde byl představeny první výrobky našich továren, Čs. aviatický klub uspořádal letecký den. Vyhlídkové lety s limuzínou.

Ikarus za rok 1920 při 2 800 letech přepravil 5 600 cestujících bez nehody! A Ikarus ve svých přípravách na pravidelnou leteckou dopravu dospěl až tak daleko, že koncem roku 1920 získal limuzínu, se kterou zahájil pokusné lety na trase Praha - Štrasburk - Paříž. Ovšem CFRNA již byla "zavedeným" dopravcem, a tak se Ikarus soustředil na trasu z Prahy přes Brno a Bratislavu do Užhorodu a později také Praha -Vídeň. 

K českým společnostem přibyla ještě Moravská letecká společnost Aero-Lloyd. Jejím ředitelem byl ing. Richard Harabus. Základny měla v BrněOlomouci a používala letouny Hansa-Brandenburg C.I 326, Phönix C I a rychlý italský stroj Ansaldo S.V.A. 10. Přestože tyto informace uvádí několik na sobě nezávislých zdrojů nejsou podklady ověřeny zápisy z firemních rejstříků.

František Klement z Opavy vlastnil mimo jiná letadla i jeden Albatros D.III (Oef) 153.150, který byl v roce 1920 prodán panu Františku Žužmanovi o kterém je známo, že letadla v Rakousku čile nakupoval. S ním také tehdy pan Klement úzce spolupracoval .. V roce 1920 byla v Opavě letecká show. helo6696.jpg (87304 bytes) Před "károvaným Bergem" D.I stojí zleva: hlavní majitel a "principál" "Flug-Zirkusu" Franz Zuzmann (František Žužman, za války nejméně dva potvrzené sestřely), František Klement (oficiální vlastník tří letadel Zuzmannova "Cirkusu" na území ČSR), Josef Siegel z Varnsdorfu (eso se šesti vítězstvími) a pilot František Pospíchal. Malé letecké společnosti v Rakousku 1918-38.

JUDr. Zdeněk Lhota odkoupil v listopadu 1920 od pana Žužmana starý a přestavěný Albatros D.II (s rakouským civilním označením A-62) a původním sériovým číslem 53.05. Zároveň s ním zakoupil i dvoumístný UFAG C.I. Oba stroje byly přelétávány 28.11.1920, ale pro špatnou viditelnost musely přistát téhož dne u Českých Budějovic. UFAG C.I přistál 4.12.1920 ve Kbelích, ale Albatros D.II dorazil do Prahy po železnici. UFAG C.I.helo6230.jpg (80947 bytes)  JUDr. Zdeněk Lhota, ředitel společnosti Falco v pilotní kabině stíhačky Albatros D.II. .


V lednu 1921 byla Bohemia B 5 prodána továrníkovi Jaroslavu Wiesnerovi z Chrudimi.

Pro rok 1921 počítal státní rozpočet pro potřeby civilního letectví s částkou 6 850 000 Kč. Z toho bylo 2 070 000 určeno na výstavbu letišť v Praze, Chebu, Bratislavě a Košicích, 380 000 Kč na provozní výdaje letišť. Letiště ve Kbelích, budované od roku 1919 jako vojenské, bylo již tehdy schopno přijímat civilní letouny. V průběhu roku se počítalo se zahájením prací i na dalších letištích, realita však byla poněkud složitější. Nakonec byly vypsány konkurzy na dokončení hangáru typu Wagner III z někdejšího majetku rakouskouherské armády (půdorys 39 x 32 m) a na výstavbu dvou nových železobetonových hangárů (36 x 32 m) na letišti ve Kbelích, přestože původní záměry hovořily o stavbě čtyř betonových hangárů. Historie. Hangár Wagner měl železnou kostru vyplněnou výdřevou a byl pojímán jako stavba provizorní, dočasná, stojí však na kbelském letišti dodnes. Historie.  Šest železobetonových hangárů o rozměrech 34 x 30 x 6 m, zastřešených převážně parabolickými nosníky se světlíky vystavěla firma Pražská stavební a betonářská společnost ve spolupráci s podnikatelstvím Ing. V. Diviš a Ing. J. Blažek.

Od 15.1.1921 obnovila CFRNA lety. Doprava mezi Paříží a Prahou byla v lednu a únoru 1921 ještě nepravidelná, od března se již létalo ob den, od června – pro stoupající zájem cestujících – již každodenně. Za celý rok bylo provedeno 651 letů a dopraveno 608 cestujících. Za léta 1920 a 1921 došlo při provozu k třiceti jednomu nouzovému přistání pro technické závady, osm nouzových přistání způsobilo počasí, ve čtyřiadvaceti případech se kvůli počasí letadlo vrátilo na výchozí letiště. Za celou letovou sezónu bylo celkem 236 letových dnů. Společnost ukončila provoz na počátku listopadu 1921.

26.2.1921 první přistání aeroplánu v Telči, což vzbudilo v občanech města, ale i v širším okolí velký zájem. Pilot Rakušan Hans Wanneck přelétal letoun Albatros D.III (Oef) série 153 z Lince do Prahy k zákazníkovi. Díky špatnému počasí zabloudil a pro nedostatek paliva přistál na nejbližším možném místě a tím byla louka u Telče. Přepis původního textu jak jej zaznamenal prof. telčského gymnázia p. František Kusalý:

...Aeroplán (dvojplošník), jak je na obrázku, nucen byl přistáti na Laurových lukách u Telče, nedaleko silnice k Třešti v sobotu 26.2.1921 kolem 2 hod. odp. za krásného jasného počasí. Příčinou byl nedostatek benzinu, jenž vznikl tím, že pilot jménem Vaněk (Němec) maje dopraviti letadlo z Lince do Prahy letecké společnosti ztratil prý směr a na bludné cestě spotřebovav benzin musel slétnouti, což se stalo hladce. Stroj měl hybnou sílu 200 koní. Událost způsobila pochopitelný rozruch, takže do večera vystřídalo se tu na sta diváků, mezitím co pilot sháněl potřebný benzín, aby co nejdříve nastoupiti mohl cestu ku Praze. Teprve u obce podařilo se mu opatřiti, ale když tekutina byla přivezena, bylo zjištěno že je benzol, který se k pohánění létacích motorů nehodí. Bylo nutno zůstati dále přes noc na místě. Do pozdních hodin setrvali u letadla zvědavci neboť nikdy předtím u Telče aeroplán nesletěl, a v noci hlídali dva muži...

...Zobrazené letadlo přistálo v Telči 26.2.1921 a pro nesnáze s benzínem odletěti mělo 27. Ježto benzol, poskytnutý obcí k takovému účelu se nehodí, vyjednal pilot dodávku benzinu s rolníkem ze Zvolenovic. Ale benzin byl podružné jakosti (těžký), proto nebylo možno vzlétnouti. Četné davy z města i okolí chtěly spatřiti neobvyklou podívanou, při níž pilot chtěl za vlídné přijetí provésti několik bravurních leteckých kousků. Vzlet hlášený na 11. hod.dop. měl se uskutečniti o 2. hod.odpoledne. Ale již tu objevila se nepravidelnost a nestejnost výbuchů stroje, z rour šlehaly při chodu plameny, což vše vedlo k novému zkoušení a motání vrtulí. Konečně popojel zpět a po nějaké chvíli připraviv se letec uvedl stroj ve směru v pohyb. Za několik okamžiků však kolečko zavadilo o kopeček hlíny. Stroj se převrhl. Pilot okamžitě stroj zarazil. Až na několik odřenin vyvázl živ. 

Stroj uložen byl v Laurově stodole a za několik dní dopraven do Prahy....  Kdo byl vlastník tohoto letounu Albatros D.III (Oef) série 153? Pan Roubíček vlastnil celkem tři letadla.

A. Bárta z Prahy vlastnil letoun Hansa-Brandenburg C.I 469 L-BERB. Jméno v leteckém rejstříku je A. Blaha?

25.2.1921 společnost Falco požádala Ministerstvo obchodu o povolení ke zřízení leteckých linií pro periodickou dopravu osob a věcí mezi Prahou, Brnem, Bratislavou a Košicemi, Prahou – Vídní a Prahou – Berlínem.

11.3.1921 přiletěl britský kapitán Peirceye s letounem Handley Page. Piercey konal větší cestu Evropou a studoval vhodnost různých letišť pro pravidelnou dopravu. Z Londýna odletěl 22.1.1921 a postupně navštívil Brusel, Braunschweig, Poznań, Warszawa, Breslau Wroclaw, odkud přiletěl do Prahy. Potom pokračoval do Lausanne.

Asi v březnu 1921 se společnost Ikarus, společnost s r. o. pro tuzemskou a zahraniční leteckou dopravu z Mariánských Lázní připojila k asociaci IATA. Měla v úmyslu otevřít tratě Praha – Dresden – Berlin a Praha – Wien s pozdějším prodloužením do měst Београд a Istambul. Na lince do Dresden měl být nasazena limuzína. Linka měla být podle záměrů společnosti v každodenním provozu.

Do konce března 1921 došly na Ministerstvo obchodu čtyři žádosti o koncese. Byly to žádosti společností Ikarus a Falco a pánů Gürtla z Liberce a A. Bárty z Prahy.

 CFRNA v průběhu roku 1922 postupně rozšiřovala svou působnost. V dubnu 1922 dosud nebyly stanoveny přistávací a hangárovací poplatky. 

Od 1.4.1921 byly zahájeny lety společnosti CFRNA na lince Praha - Warszawa, zpočátku dvakrát, později třikrát týdně. Československé úřady tehdy trvaly na tom, aby společnost létala z Prahy přímo do města Budapest, a zdráhaly se vydat koncesi pro linku Praha - Wien, kterou hodlaly rezervovat pro československé podnikatelské kruhy.

Letoun Albatros D.III zakoupil za 200.000,- rakouských korun od firmy Aminsberger v Salzburgu pan Rudolf Polanecký pro Společnost s ručením omezeným Bohemia. S Albatrosem tajně odstartoval za ranního oparu 14.4.1921, ale pro nedostatek paliva a ztrátu orientace přistál u Domažlic a stroj převrátil.  Vrak byl dopraven vlakem do Prahy a o jeho dalším osudu není již více známo ...

2.5.1921zemřel ing. Richard Harabus a takřka spolu s ním zanikl i Moravský Aero-Lloyd.

23.5.1921 zahynul Bohumil Gottfried Russ v letounu Albatros D.II při leteckém dnu v Mostě, létal u soukromé letecké společnosti Ikarus, společnost s r. o. pro tuzemskou a zahraniční leteckou dopravu z Mariánských Lázní.

Podle smlouvy s československým státem měla CFRNA od 1.4.1921 zahájit provoz na lince Praha – Budapest, avšak mezispojenecká letecká komise nedala ihned souhlas a provoz na tomto úseku byl umožněn až ke konci dubna s povoleným termínem zahájení od 1.5.1921.

V letech 1921-1922 se Karl Fritsch stal spolumajitelem a pilotem letecké firmy Fritsch-Breuer-Prade v Liberci. Provozovali letoun Hansa-Brandenburg C.I. Kde?

Od 10.8.1921 byla linka Paris - Praha společnosti CFRNA prodloužena do měst Budapest, București a Istambul.

Od 22.10.do 30.10.1921 se v Průmyslovém paláci výstaviště konala II. mezinárodní letecká výstava, na níž byla vystavena i letadla speciálně konstruovaná pro leteckou dopravu. Ještě v průběhu výroby Š 1 konstruktér Šmolík postavil jeden kus v provedení dopravní limuzíny pro dva cestující v zakryté kabině na místě pozorovatele. Značila se Šm 1a. 

Od 15.12.1921 společnost CFRNA létala na lince Praha - Wien - Budapest.


 Od 1.5.1922 zahájila společnost CFRNA provoz mezi Prahou a Wien.

2.5.1922 vznikla Československá letecká akciová společnost (ČsLAS) sloučením podniků Falco a Ikarus z Mariánských Lázní. ČsLAS deklarovala záměr zahájit letecké spojení na lince Praha - Drážďany, uvažovalo se dokonce o pozdějším prodloužení linky až do Berlína. Tento krok sledoval posílení pozice leteckých dopravců, vytvoření vhodných podmínek k prosazení pravidelné letecké dopravy a získání státní podpory. Ze sloučené společnosti však vystoupil hlavní podílník Ikarusu J. Arigi a založil vlastní Bäder-Flugsgesellschaft. Čs.L.A.S., jejíž "jádro" tvořili čelní představitelé politických stran a kapitálu, doufala, že se jí podaří zahájit dopravu na připravovaných linkách Praha - Bratislava - Užhorod a Praha - Vídeň. Vykonala všechny přípravy a objednala u továrny Aero dopravní letoun pilotovaný dvoučlennou osádkou v otevřené kabině pro dopravu čtyř cestujících ve velmi pohodlné kabině uvnitř trupu .Tak vznikl projekt stroje Aero A 10. Prototyp byl poháněn motorem Maybach Mb-IV o výkonu 176 kW a ke zkušebnímu letu vzlétl 3.1.1922. Brzy na to byly vyrobeny další čtyři kusy. Provoz na lince do Vídně měl být zahájen těmito letouny 15.7.1922. I z tohoto plánu však sešlo. Přestože tyto informace uvádí několik na sobě nezávislých zdrojů nejsou podklady ověřeny zápisy z firemních rejstříků.

Šm 1a L-BSEE ve Kbelích provozovaný firmou Letov . Kdy?

Od roku 1922 létal velkostatkář Oldřich Ferdinand Kinský s letadlem Hansa-Brandenburg C.I 27 18641od 17.5.1924 L-BERA a později rakouský A-59 mezi Heřmanovým Městcem (okres Chrudim) a Českou Kamenicí (okres Děčín).

V roce 1922 Arigi zrušil společnost Ikarus, společnost s r. o. pro tuzemskou a zahraniční leteckou dopravu a založil na širších základech podnik Bäder-Flugsgesellschaft (Společnost letecké dopravy lázní). Prvním činem nové společnosti bylo založení druhého letiště poblíž nádraží na polích, nazývaných odjakživa Panská Pole. K letišti se přijíždělo od Šenova z Nové nádražní třídy (dnes Husova). Letiště mělo plochu 7 hektarů. Historie.  Do roku 1925 bylo přepraveno v neperiodickém leteckém provozu více než 5 500 osob bez jediné nehody.

Udržovat v provozu několik letadel jen díky výnosům z veřejných vystoupení bylo velmi obtížné a Zdeněk Lhota nabídl MNO své čtyři stroje k odprodeji. Dne 22.6.1922 prodala společnost Falco  Ministerstvu národní obrany svůj jediný předváděcí Albatros D.II (Oef) 53.05 s motorem Austro-Daimler v.č.: 18011.

Od kdy Společnost s ručením omezeným Bohemia provozovala letoun Phönix D.II

27.8.1922 Rudolf Polanecký zahynul na stroji Phönix D.II patřící Společnosti s ručením omezeným Bohemia na letišti ve Kbelích.

Od října 1922 linka společnosti CFRNA Praha - Wien - Budapest byla prodloužena do București.

V neděli 8.10.1922 na rozsáhlé pole a louky mezi Volanovskou silnicí a Dolním Starým Městem nedaleko sídliště Na svobodě přiletěl letoun Hansa Brandenburg C.I od firmy Fritsch-Breuer-Prade v Liberci. Vyhlídkové lety.

helo6003.jpg (27707 bytes) Blériot-SPAD S.46 F-AEBX (13/3146) 29.3.1922 (797) CFRNA, Le Bourget. Regd (10.1927) to CIDNA, Paris/Le Bourget. CofT 10.1926 to Blériot-SPAD S.66. Discarded 12.1931. Kdy byl v Plzni?


V lednu 1923 došlo k definitivnímu ustanovení společnosti a zdálo se, že zahájení provozu tentokrát nic nezabrání. Veškeré snahy a naděje Čs.L.A.S. se tedy upnuly k lince napříč republikou a v prospektech i denním tisku bylo oznámeno, že na ní zahájí provoz moderními limuzínami Aero A 10 dne 1.3.1923. Jako blesk z čistého nebe proto zapůsobila zpráva v únorovém denním tisku, že Československá letecká akciová společnost vyhlásila úpadek a je v likvidaci. Přestože tyto informace uvádí několik na sobě nezávislých zdrojů nejsou podklady ověřeny zápisy z firemních rejstříků.

V únoru 1923 uzavřena dohoda mezi MNO a MVP o zřízení Vojenské dopravní skupiny, kterou řídil Rudolf Holeka.

1.3.1923 provedl  major Jaroslav Skala v letounu Aero A.14.1 L-BARA ověřovací let na trati Praha-Bratislava. Prvním cestujícím byla jeho manželka. helo6232.jpg (107650 bytes) která mává na rotmistra Sládka v doprovodném stroji.

helo5564.jpg (356453 bytes), helo7728.jpg (190932 bytes).

Vojenská dopravní skupina provozovala linku do zahájení činnosti Československých státních aerolinií. v říjnu 1923. Nepravidelné lety vykonával v té době také Letecký dopravní oddíl, zřízený vojenskou správou. 

Státní zakázka na úpravu osmi vojenských letadel typu Brandenburg pro civilní provoz v pražské továrně Aero, je předzvěstí založení podniku Československé státní aerolinie.

helo6785.jpg (288709 bytes) Pětice dopravních letounů Aero A.10 vyrobené v roce 1922 pro firmu Československá letecká akciová společnost ČsLAS (brzy zkrachovalou) před hangárem Aera. Letouny A 10 převzaly Československé státní aerolinie začínající v té době svoji činnost a používaly je v letech 1923 až 1924 hlavně na lince z Prahy do Bratislavy, později prodloužené do Košic.

Blériot-Spad S.66 od CFRNA helo7026.jpg (134799 bytes) a v pozadí osamělé hangáry Aero.

6.10.1923 byly oficiálně založeny ČSA z podnětu ministerstva veřejných prací. Pověřen řízením byl mjr. let. Karel Huppner.

28.10.1923 vzlétl pilot Skála k slavnostnímu zahájení provozu ČSA (kvůli mlze pouze obletěl letiště).

29.10.1923 pilot Karel Brabenec vzlétl s letounem Aero A 14 L-BARC k prvnímu letu na lince Praha - Bratislava. Cestující byl redaktor Lidových Novin Václav Köning. Ještě se vezl pytel pošty.

Z Bratislavy přiletěl pilot Josef Cinibulk s letounem Aero A 14 L-BARI. Cestující byl redaktor Bežo. Ještě přivezl pytel pošty.

ČSA používala letouny Aero A 14 a Aero A 10. Letové řády ČSA. Flotily provozovatelů.

18.11.1923 letecký den SK České Budějovice na vojenském cvičišti Čtyři Dvory v režii soukromé letecké společnosti z Plzně (které?). Na pořadu byla přednáška o aviatice, vzlety cestovního aeroplánu a akrobatická produkce. Prvá část pořadu minula bez nehody. Letadlo, obsazení vždy 5 cestujícími, vzlétlo třikráte, zakroužilo nad městem a okolím a šťastně se vrátilo. Ale následující produkce - skok padákem - skončila neštěstím. Letadlo, opětně cestujícími obsazené, bezvadně se vzneslo, kroužilo nad městem, a když pak ve výši asi 600 m vracelo se nad cvičiště, seskočil s něho - podle pořadu - vedle pilota sedící akrobat Ant. Ježek. Při seskoku měl se otevřít padák, který měl Ježek upevněný na zádech. Když akrobat seskočil s letadla, učinil ve vzduchu několik přemetů, ale padák se neotevřel. Akrobat řítil se dolů, ještě několikráte se ve vzduchu převrátil a dopadl u silnice vedoucí k Branišovu, hlavou do pole, osetého žitem, a tisíce lidí se všech stran letiště spěchalo na místo neštěstí. Nešťastný letec byl mrtev. Měl zlomenou páteř a hlavu vraženou do ramen. Mrtvola byla prohlédnuta lékařem a dopravena do márnice na obecní hřbitov. Produkce na letišti byly ihned ukončeny a obecenstvo se rozešlo. Letec Ježek pocházel z Humpolce, byl 27 letý a svobodný. hel950.jpg (242899 bytes)  Zdroj.

30.11.1923 ČSA ukončily sezónu.

První letecká linka ČSA, na níž bylo do konce roku 1923 přepraveno 29 cestujících.


3.3.1924 ČSA zahájily další sezónu.

5.5.1924 byla první linka ČSA prodloužena do Košic.

Hangár č. 1 (ministerstva veřejných prací) ČSA s letouny Aero A 10 a Aero A 14 helo6788.jpg (252952 bytes)

Aero A 10.3 L-BALB od ČSA helo7029.jpg (160451 bytes). Aero A 10.2 L-BALC před odletem. Posádka Sedlář a Malina helo7030.jpg (155039 bytes).

helo5565.jpg (315681 bytes) Aero A 14 L-BARC .helo7031.jpg (208636 bytes) Aero A 14.1 L-BARI.

V místech dnešní zlínské čtvrti Podvesná, přibližně proti nemocnici, mezi řekou a železniční tratí, se rozkládal asi 200 metrů široký a o trochu delší pás louky (pozemky s čísly 3247/16 a 3247/17) – známý pod názvem Hoškovská. Stačilo pokosit trávu, postavit dřevěné hangáry a vzniklo první letiště  "Na Hoškovské". První letecký personál tvořili bývalí vojenští letci Jindřich Brouček, Alois Stojan a Karel Renta, kteří byli současně i mechaniky. Ti byli velmi vytíženi, protože se velmi často muselo opravovat, kombinovat i jinak kompletovat zastaralý vojenský materiál. Prvním pilotem se stal J. Brouček, v té době jednatřicetiletý rodák z Břeclavi. Ten se na vojenském cvičení záložníků dozvěděl o zájmu T. Bati využívat letadla pro obchodní činnost, nezávisle na pravidelné letecké dopravě. Brouček továrníkovi napsal a došlo k osobnímu setkání, při kterém se T. Baťa snažil získat informace o tom, nakolik jsou už letadla spolehlivá a bezpečná vzhledem k jejich nesporné rychlosti, kterou nabízela. Broučkovi se to zalíbilo a zřejmě i Baťovi, protože výsledkem bylo zakoupení Albatrosů a přijetí Broučka jako zaměstnance firmy. Baťa však s využíváním letadel pro podnikovou činnost nijak nespěchal. Začínalo se s kurýrními a reklamními lety, při kterých se například rozhazovaly letáky nad městy a uskutečňovaly se i další různé akce (známý je například filmový záznam Broučkového podletění mostu přes řeku Dyji ve Znojmě v červenci 1927), byl to i nápad obletět republiku podél hranic a pod.). Až po téměř dvou letech se začalo létat s nákupčími a obchodními zástupci. Svědomitý a důsledný Brouček si obstaral vlastní mapu, do které zakresloval plochy vhodné k přistání. V prvních čtyřech letech dopravil Brouček bezpečně desítky cestujících. To však už končilo přípravné období a nastal čas, kdy se měl do zlínského létání zavést pořádek a pravidelnost služeb.

27.9.1924 Jindřich Brouček přiletěl se žlutým letounem Kondor/Albatros K 50/B II imatrikulace až od srpna 1926 L-BATI později OK-ATI do nehody 24.4.1932, z rejstříku vymazán 28.1.1933.

4.10.1924 v 17. hod přiletěl Albatros B II.

21.10.1924 ČSA ukončily sezónu.

 Do roku 1925 Bäder-Flugsgesellschaft  přepravila v neperiodickém leteckém provozu více než 5 500 osob bez jediné nehody.


Od roku 1925 Baťovo obchodní letectvo používalo letoun Letov Š 10 imatrikulace od 1925 L-BATA později OK-ATA do 31.7.1930 a další letoun Kondor/Albatros K 50/B II  imatrikulace až od června 1928 L-BATE později OK-ATE. 

Arigimu se podařilo získat pražskou firmu Aero, továrna letadel, dr. Kabeš k založení periodické letecké linky Praha - Mariánské Lázně. V letech 1925 a 1926 na lince létaly letouny Aero A 22 (A 12 v civilní verzi uzpůsobené pro 2 cestující v otevřené kabině) L-BUCA, L-BUCB a L-BUCC.  Tyto stroje na lince v letních měsících nalétaly 82 434 km. helo7711.jpg (151688 bytes)

V roce 1925 se CFRNA přejmenovala na CIDNA (La Compagnie Internationale de Navigation Aerienne).

3.3.1925 ČSA zahájily další sezónu. Od 24.5.1925 se létalo i do Brna.

Od 17.6.1925 pan Pavel Kreibich v Ústí nad Labem provozoval letoun Aero A 22.3 L-BUCC OK-UCC.

21.10.1925 ČSA ukončily sezónu.


15.3.1926 ČSA zahájily další sezónu.

V roce 1926 firma Avia, Miloš Bondy a spol., továrna na letadla, Praha provozovala poštovní linku Praha - Liberec s letounem Avia BH 11 L-BONB. Linka byla nerentabilní a byla zrušena. helo7712.jpg (342597 bytes)

23.5.1926 odletělo linkou ČSA do Brna první letadlo Farman F 60 Goliath pro 12 cestujících.

24.5.1926 odpoledne odletělo do Brna letadlo Avia/De Havilland DH 50, imatrikulační značky L-BAHE, se 4 cestujícími.

Velmi brzy následovaly další, mnohokrát i neimatrikulované, stroje stejného provedení – prameny se různí a nemohou se shodnout na tom, zda šlo o letadla vyrobená v čs. továrně Letov po válce nebo o stroje levně koupené z armádních pozůstatků letectev Rakousko-Uherska nebo Německa. Je ale jisté, že některé Albatrosy zajišťovala pobočka Bati v Berlíně a zřejmě šlo o německé vzory zkompletované po válce. Sledování původu těchto letadel při jejich činnosti tehdy často zaměstnávalo jak četnictvo při mimořádných událostech, tak i tehdejší Ministerstvo veřejných prací, které mělo letectvo na starosti. Ing. Nekvasil, pověřený řízením letištní služby na státním letišti v Brně, dne 17.7.1926 sdělil MVP, že na brněnské letiště přiletěl a zase odstartoval pilot Brouček firmy T. & A. Baťa ze Zlína s letadlem Albatros, které není vyzkoušeno a zaneseno do rejstříku letadel.

8.10.1926 se Zdeněk Lhota zabil u Říma.

31.10.1926 ČSA ukončily sezónu.


Škodovy závody založili 22.1.1927 Československá letecká společnost v Praze s kapitálem 8.000.000 Kč rozděleným na 16.000 akcií po 500 Kč. Bylo však vydáno pouze 320 hromadných listin po 50 akciích s datem emise 15. listopadu 1927. Jediným akcionářem byly Škodovy závody a firma převzala i malý díl na společnosti Avia, akciová společnost pro průmysl letecký, která vznikla 4.1.1928 přeměnou z původního podniku Avie a kterou po dlouhých jednáních koncern Škodových závodů získal do svého majetku. Československá letecká společnost (ČSL) nejprve převzala obchodní zastoupení firmy Deutsche Lufthansa Aktiengesellschaft, Berlin později Österreichische Luftverkehrs A.-G. in Wien a Koninklijke Luchtvaart Maatschappij voor Nederland en Koloniën, Amsterdam (zkráceně KLM) a počátkem března 1928 zahájila lety na své první lince Vídeň – Praha – Drážďany - Berlín.  Jejím ředitelem byl jmenován Karel Huppner, kterého u ČSA nahradil v ředitelské funkci ing. František Stočes. Svou základnu měla tak jako ČSA na letišti Praha-Kbely. Kanceláře se nacházely v Paláci Škodových závodů v Charvátově ulici. Letové řády ČLS. Flotily provozovatelů.

Škodovka provozovala letoun Dewoitine D.19 C.1 L-BYSA. Od kdy?

16.3.1927 ČSA zahájily další sezónu.

Od 4.7.1927 byla letecká linka Praha -  provozovaná firmou Aero, továrna letadel, dr. Kabeš převzata ČSA, kterým propůjčilo ministerstvo pro veřejné práce ČSR koncesi k provozu. (?)

4.7.1927 bylo letiště Mariánské Lázně dáno do provozu. Odletem letadla Limousine s pilotem Kranfelderem a současně příletem letadla, které pilotoval Arigi, se 3 pasažéry z Prahy. Tak vznikla pravidelná státní linka do Prahy, v sezóně se létalo dvakrát denně. Od 4.7.1927 byla linka Praha - Mariánské Lázně převzata ČSA, kterým propůjčilo ministerstvo pro veřejné práce ČSR koncesi k provozu. Následoval  velmi rychlý vzestup mariánskolázeňského letectví. Mariánské Lázně získaly mezinárodní letecké spojení se všemi hlavními městy Evropy. Vzniklo 18 leteckých linek. Dvakrát denně se létalo do Prahy se čtyřsedadlovým strojem a délka letu byla 45 minut. Zde bylo možno přesednout na další linky. Let do Paříže trval 6 hodin, do Varšavy 4 hodiny, do Berlína 1 a 1/2 hodiny, do Karlových Varů 12 minut. Letové řády ČSA. Letové řády ČLS.

Vzhledem k vysoké převaze německých hostů mezi publikem bylo ihned jednáno s německou Lufthansou o linkách Mariánské Lázně - Kamenice - Chemnitz, která se stala roku 1927 pravidelnou a v roce 1928 byla prodloužena do Berlína. Zde létaly šestisedadlové stroje Junkers-Metallflugzeuge.  Další linka byla Mariánské Lázně - Lipsko, Mariánské Lázně - Karlovy Vary a Mariánské Lázně - Praha. Pražská linka používala podle potřeby i dvanáctisedadlová letadla. Dalším úspěchem, třebaže jen dočasným, bylo vedení mezinárodní letecké linky z Prahy do Rotterdamu přes Mariánské Lázně. Tato linka Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam zajišťovala návaznost na všechny evropské letecké linky.

15.9.1927 ČSA ukončily sezónu .


V roce 1928, poté co ČSL obdržela svá první letadla, pět dvouplošníků BH 25 pro 5 cestujících a dva Fokkery F VIIa pro 8 cestujících, ČLS razantně vstoupila na pole pravidelné letecké přepravy. Dne 7.3.1928 zahájila provoz na lince Wien - Praha - Dresden - Berlin letem z Prahy do Wien (na této lince do té doby létala německá Deutsche Lufthansa a rakouská společnost ÖLAG).

helo6822.jpg (258358 bytes) Avia BH 25J L-BABB.

15.3.1928 ČSA zahájily další sezónu.

 Aero A 31 L-BAAA u ČSA sloužilo od roku 1928 helo7032.jpg (133094 bytes).

Od 26.3.1928 ČLS provozovala letouny Avia F.VIIa L-BAAH a L-BAAI helo7038.jpg (138340 bytes), he142.jpg (297144 bytes) a helo7039.jpg (156979 bytes).

30.4.1928 ČLS zahájila linku Praha - Mariánské lázně - Kassel a Rotterdam.

1.5.1928 zahájila ČSL letounem Avia BH 25 L-BABC lety na lince Praha - Mariánské Lázně - Kassel - Rotterdam, jež byla provozována denně mimo neděle.

helo6824.jpg (305111 bytes) Autobus Škoda ČLS. Kdy?

Baťův L-BATI v roce 1928 . Kdy?

Od srpna 1928 měl Oldřich Ferdinand Kinský letoun Junkers K16 bo WNr. 467 L-BACA, později OK-ACA a D-2144.

31.10.1928 ČSA ukončily sezónu.

helo6823.jpg (132276 bytes) Autobus ČLS a letoun BH 25 v kruté zimě 1929.

 V roce 1928 měla ČSL 19 zaměstnanců, z toho 4 piloty a 10 mechaniků.


Od 6.5.1929 ČSA létaly až do Užhorodu.

9.5.1929 na lince z Prahy do Rotterdamu poblíž německého Kasselu letoun BH 25 L-BABD v špatných povětrnostních podmínkách narazil do zalesněného kopce. Pilot Oldřich Leitkap, mechanik Josef Holík a jeden cestující při nehodě zahynuli, byla to jediná havárie se smrtelnými následky v dějinách ČLS. V reakci na nehodu začala ČLS vybavovat svá letadla radiotelegrafickým zařízením, umělými horizonty a dalšími přístroji umožňujícími lety bez dohlednosti země. Piloti se v létě 1929 zúčastnili kurzu přístrojového létání v Nizozemí a byli mezi prvními v Evropě, kteří ovládali létání v mracích a přistávání za špatné viditelnosti. V roce 1929 se kancelář ČLS přestěhovala do Vodičkovy ulice 36.

Od 21.5. do 31.8.1929 letouny ČLS létaly na sezónní lince Mariánské Lázně - Nürnberg-Fürth (v příštích letech však linka již nebyla provozována).

V roce 1929 zakoupila firma první malé dopravní letadlo – celokovový Junkers F 13 D-1608 s uzavřenou kabinou pro čtyři cestující. Z nejrůznějších důvodů se u něho i dále používaly německé poznávací značky a u nás nebyly imatrikulované. Brouček i Junkers měli velmi brzy mnoho zákazníků, kteří už mohli létat v mnohem lepším pohodlí. V této době stroj využíval jak T. Baťa, tak i mnoho vedoucích pracovníků firmy k mnohým cestám po republice i celé střední Evropě.

1.6.1929 se ČSA zapojily do mezinárodní dopravy až linkou Praha - Bratislava - Zagreb.


V roce 1930 se označení československých civilních letadel písmenem L-Bxxx změnilo na nynější OK-xxx.

Letoun DH 50 A OK-AHC (ex. L-BAHC od ČSA a později ho vlastnil Arigi) . Kdy a kde?

V roce 1932 uštvaný Arigi si otevřel koupaliště Lido.

 

 

 

od 27.12.1921 do prosince 1926.

, , od prosince 1926 do 1939.