Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Chuchle Groß Kuchel

15.11.2019

Dostihy se v Chuchli běhají od 28.9.1906.

V roce 1909 do Prahy přijíždí francouzský aviatik Louis Gaubert s dvouplošníkem Wright. Na závodišti ve Velké Chuchli město postavilo hangár.

Prvý pokus o vzlet na území dnešní Prahy. Ten byl proveden 26.12.1909. Francouzský aviatik Louis Gaubert na letounu Wright po vzletu ve výšce 15 m se při pokusu o zatáčku zřítil. Letoun byl poškozen ale aviatik vyvázl nezraněn. První let v Praze.

28.12.1909 zkušební let , .

Gaubert odložil veřejný let na 2.1.1910. Uletěl asi 600 m směrem na Zbraslav a po dvou minutách při pokusu o otočku vysadil motor, kvůli zanesené trubičce dodávající benzín do motoru. Při tvrdém dopadu se stroj poškodil. Tisíce lidí v blátivém počasí toho moc neviděli. Naštvaný dav volal hlučně "Hanba" a podařilo se mu rozbít některé pokladny. Závodiště bylo silně poškozeno!

11.1.1910 Gaubert po opravě obletěl chuchelské závodiště. Zájem pořadatelů o veřejné vystoupení už ale nebyl a Gaubert proto koncem ledna odjel do Německa.

30.1.1910 v Chuchli dva pokusy pana Oskara Kafky o pojíždění s letounem pražské továrny na automobily VELOX zkonstruovaný pány Františkem Pivničkou a Gustavem Kudelou. Další pokusy dělali v Motole.

Jeden z prvních leteckých předpisů vznikl v Čechách. Stalo se tak v únoru roku 1910 a předpis se týkal pořádání veřejných leteckých produkcí. Stanovoval minimální rozměry letišť k takovým produkcím použitým, vyžadoval ověření kvalifikace pilota, zakazoval přelet letadla nad diváky. Podnětem k jeho vydání byla první veřejná letecká produkce v Chuchli u Prahy, uskutečněná 2.1.1910, kdy u letounu Wright francouzské licenční výroby při přeletu nad diváky vysadil motor. Pilot Gaubert sice situaci zvládl a přistál klouzavým letem, aniž diváky bezprostředně ohrozil, jak nám však ukazují i případy z nedávných let, opatrnosti v tomto ohledu není nikdy dost. Historie.

Původně ČAD spoléhalo na to, že si pronajme část závodiště v Chuchli, ale krátce před tím, než z Francie dorazil nový stroj Blériot XIIbis aviatici zjistili, že správa závodiště v Chuchli jejich žádost o využívání areálu zamítla. Nastal tedy problém kam letoun uložit. V Praze se žádné pozemky za přijatelnou cenu sehnat nedaly a ani samo město, či jeho části se nechovaly nijak vstřícně. Naopak překvapivou vstřícnost projevili představitelé Plzně, kteří ČAD nabídli v té chvíli nepoužívané závodiště Plzeňského dostihového spolku v Malesicích i s tím, že tam bude možné postavit hangár a to za mnohem výhodnějších finančních podmínek než v Praze. Letoun došel do Plzně 4.4.1910.

Na salónu ing. Hieronimus ohlásil svůj veřejný vzlet a 29.3. převezl svůj Blériot XI do Chuchle. Dne 1.4.1910 ráno provedl 2 km dlouhý let, večer to zopakoval. V neděli 3.4.1910 Hieronymus nevzlétl pro silný vítr, který neustále měnil svůj směr. Proto byl roztrpčenému obecenstvu ohlášen druhý pokus na následující den, na pondělí.

4.4.1910 ráno se po šedesátimetrovém rozjezdu rozjel a vznesl se od země. Vzápětí jej však prudký poryv větru strhl, odhodil na tabuli stojící u cíle dostihové dráhy, kde se letoun převrátil, zatímco zbytek vrtule se ještě otáčel. Letec zůstal ležet pod havarovaným strojem. Za pomoci nemnoha diváků byl vyproštěn z pod trosek jen s drobnými pohmožděninami a oděrkami. Hůře mohl dopadnout kníže Leopold Lobkowicz který s stál s jedním novinářem přímo v místě dopadu letadla. Ale včas oba uskočili. 

Poté se zraněným čelem odjel do Prahy aby včas zrušil odpolední vystoupení. K večeru už byl na cestě do Frankfurtu pro náhradní součástky.

14.4.1910 několik zdařilých skoků.

Ing. Otto Hieronymus vzlétl v pátek 15.4.1910 v 5 hodin odpoledne nad chuchelským závodištěm s letounem Blériot XI vybaveným svým motorem a ve vzduchu se udržel 2 minuty a 26 sekund, přičemž nalétal asi dva kilometry.

Ing. Otto Hieronymus.

Kvůli tomu, že byl Němec, však český tisk jeho prvenství bojkotoval a slávu "prvního českého letce" získal až o den později inženýr Jan Kašpar z Pardubic s letounem Blériot XI. Český inženýr se odlepil od zemského povrchu 16.4.1910 a nalétal rovněž dva kilometry ve výši 20 až 25 metrů.

16.4.1910 několik zdařilých skoků. 

Veřejný let 17.4.1910 se opět neuskutečnil pro silný vítr.

23.5.1910, po schválení veřejné produkce c. a k. místodržitelstvím, zkušební let Fridolina Keidela (vlastnil německý pilotní průkaz FAI č. 5) s letounem Wright, výr. č. 117 v Chuchli v trvání 74 sekund. Dne 26.5.1910 úspěšně vzlétl, ale motor mu v zápětí vysadil a ihned se snesl k zemi. Další pokusy se již nezdařily. Diváci se rozmrzele vraceli domů a byli rozhodnuti nenechat se nachytat k účasti na podobné akce.

Náhradní produkci měl 5.6.1910 uskutečnit s týmž letounem jiný německý letec Theodor Schauernburg. Ten si ve dnech 2. a 3.6.1910 letoun vyzkoušel. Při jednom letu ale motor vysadil a letoun byl při nouzovém přistání poškozen.

Koncem dubna 1910 se František Šimůnek potají začal učit létat na osetém poli u pankráckého hřbitova. Když obilí vzrostlo, Šimůnek se přestěhoval do Chuchle. Slabý motor vyměnil za motor firmy Velox. Správce závodiště v Chuchli mu zatím vypověděl nájem. Přesun opět na Pankrác, na plochu mezi hřbitovem a císařskou silnicí.

Pořadatelé zdůvodňovali nepodařené vzlety tím, že chuchelské letiště nezaručovalo dobré podmínky. Proto České aviatické družstvo, pořadatel akcí, hledalo nové vhodné letiště, aby byl novými úspěšnými vzlety smazán špatný dojem o letectví. Jako ideální bylo nalezeno místo na pláních Proseka. Průzkumu se zúčastnili i piloti inž. Kašpar a francouzský letec Jullerot. S lety se ale nemohlo začít hned, protože prosečtí i vysočanští pečliví hospodáři si vymínili, že létat se bude až po žních. Většina polí v okolí letiště patřila pražskému obročí a místo plánované pro přihlížející diváky a pro jejich přístup na pláň bylo v majetku místních sedláků.

Ing. Jan Kašpar s letounem vlastní konstrukce přistál v Chuchli 13.5.1911 v 7.45 hodin po prvním přespolním letu z Pardubic a zařadil se tak mezi přední světové aviatiky. 120 km uletěl za 1.32 hod. Tři dny byl letoun vystavován na Žofíně.

6.12.1911 ing. Kašpar s redaktorem Kalvou odletěl z Mělníka do Chuchle. Za nimi letěl Eugen Čihák.

7.12.1911 oba absolvovali kontrolní lety před komisí politického úřadu.

10.12.1911 letecký den v Chuchli. Při druhém letu Ing. Kašpar letěl s redaktorem Kalvou. Redaktor Vilém Heinz pořídil za letu první fotografie. Při třetím letu letěl s Kristianem hrabětem Thunem, synem místodržitele království Českého, ale pro škytání motoru radši okamžitě přistál. Eugen Čihák vykonal jen jeden let 38.50 min. dlouhý.

Redaktor Vilém Heinz podává místodržiteli království Českého hraběti F. Thunovi výklad o Čihákově letounu typu E .

.

19.10.1913 Čihák s Rapidem létal v Chuchli. Uskutečnil dva lety v celkovém trvání 17 minut a 55 sekund.

od února 1914

V roce 1914 byl z iniciativy Heinricha a Georga Schichtových uspořádán Schichflug Schichtův let s cenami v hodnotě 100 000 rak. korun. Trasa vedla z Wien do Prahy, Terezína, Brna, Budapesti a zpět do Wien. Z Terezína se nepovinně mohlo letět ještě do Teplic a Ústí nad Labem a zpět. Vzhledem k pozornosti, jakou události věnoval tisk, to byla velmi účinná reklama firmy. Z dvanácti přihlášených pilotů dokončili celou tisícikilometrovou trasu pouze dva. Muzeum Ústí nad Labem.

19.4.1914 v Chuchli přistály letouny v pořadí: A. Stiploschek s cestujícím Hackstätterem na letounu Lohner Parasol, L. Bareth s cestujícím ing. Schiskem na letounu Lohner Pfeilflieger, F. Konschel s cestujícím Krigerem na Etrichově letounu, V. Wittmann s cestujícím por. Lanyim s letounem Lohner Pfeilflieger - kteří zabloudili a cestou dvakrát přistáli, poblíž Cetovic u Přibyslavi a u Kutné Hory. 

Ještě ten den odletěli do Terezína.

Další dva letci, F. Reiterer a Evžen Čihák, Chuchle nedosáhli.

10.6.1914 v Chuchli přistály dva německé vojenské letouny.

3.6.1951 je vrtulník XE-II-C předváděn na Baních, na letišti Zbraslav-Radotín, v Chuchli (přeskakoval překážky na závodišti) a na letišti Točná.