Výroba letecké a protiletecké výzbroje

04.09.2022

Téma "Výroba leteckých pum" má mimořádně bílé pozadí.

Již v roce 1910 plzeňská Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni zkoušela a nabízela 37 mm protiletadlový kanón d/70, který byl dokonce umístěn na korbě nákladního automobilu. Jednalo se však o nevyzrálou konstrukci, která se neujala. Od té doby byla v plzeňské zbrojovce vyvinuta celá řada PL děl různých ráží.

Za dalším vývojem protiletadlových děl ve Škodovce stálo rakouské válečné námořnictvo.To si uvědomovalo význam letectva, jako vznikající hrozby pro válečné lodě a podnítilo vývoj palubního protiletadlového děla. Škodovka, která byla tehdy již prakticky jeho monopolním dodavatelem v rekordním čase vyvinula 7 cm kanon s délkou hlavně 50 ráží. Prototyp byl nastřelen v roce 1911 a následovala výroba několika kusů, které se staly například výzbrojí rychlých křižníků Novara, Helgoland a Saida.

Když začaly vznikat projekty nové řady bitevních lodí pro rakouské námořnictvo, byla Škodovka pověřena vývojem a výrobou dělostřelecké výzbroje pro tyto mohutné obrněnce. Mimo hlavní výzbroje, tvořené děly ráže 35 cm, se již nepochybně počítalo i s protiletadlovou výzbrojí. Zdá se tedy, že 9 cm kanony proti letadlům vz.12, byly připraveny právě pro tento účel. Napovídá tomu i pro Škodovku netypická ráže 9 cm, v té době pro daný účel nezvykle velká. Výkon děla, především dostřel a účinek střely, vedou také k domněnce, že se mělo jednat o kanony dvojúčelové, určené i k boji s hladinovými cíly. První zmínku o protiletadlovém děle ráže 9 cm s délkou hlavně 45 ráží, nacházíme v kronice zkušebních střelnic zbrojního oddělení Škodových závodů. V roce 1914 byly pro námořnictvo nastřeleny dva kanony čísel 4 a 7. Znamená to, že bylo do roku 1914 vyrobeno a nastřeleno nejméně sedm kanonů plus prototyp. Počet vyrobených děl by odpovídal potřebě vyzbrojení jedné bitevní lodi.

od února 1914

od října 1914

Když byla stavba obrněnce koncem roku 1914 zastavena, pro kanony se již zřejmě nenašlo uplatnění a byly prozatím uloženy ve skladech. V arzenálu námořnictva pravděpodobně zůstaly až do zániku monarchie, protože jejich použití na palubě válečných lodí není zatím doložen.

Po zahájení války plzeňská Škodovka založila muniční továrnu při bolevecké střelnici jižně obce Třemošná. Muniční závod "Střílna - Bolevec". Výroba leteckých pum o hmotnosti 10, 15, 20 a 50 kg.  Zdroj.

10 kg puma , 20 kg puma SB 20 . Kde byly vyrobeny? Letecké pumy SB 15, SB 20 a S.G.B 50. VHÚ Lešany , .

Protiletecké dělo ( 37 mm protiletadlový kanón d/70 ?) na komínu Továrny na Cikorii "Goldscheiderovky" na Borech. , , , , . Od kdy?

od listopadu 1916

25.5.1917 Bolevecká katastrofa. V opravených objektech zůstala asi jen výroba zapalovačů.

Učedníci ve Škodovce pro závod Nýřany v roce 1918 . 100 kg puma?

od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.

V červnu 1919 za československo maďarské války. Do francouzského letounu Bréguet XIVA.2 technici nakládají rakousko-uherské 20 kg pumy SB 20. Sklad pum byl v Nitře.

od 1919 do 27.12.1921.

Na jaře 1919 Škodovka předala první čtyři protiletecké kanony čs. armádě typu 8 cm kanon proti letadlům vz.5/8, která měla bránit Prahu. Baterie byla umístěna na Strahově.

V roce 1920 Škodovka předala nově vyrobené 9 cm kanony proti letadlům vz.12/20.

V roce 1921 Škodovka prodala do zahraničí první protiletadlový kanon vz.18/19.

Od roku 1921 ve Strakonicích se u firmy Jihočeská zbrojovka s.r.o. se sídlem ve Strakonicích provádělo přepracování britských kulometů Vickers a Lewis pro potřeby československého letectva. Tato úprava spočívala v tom, že byly převáděny úpravy umožňující montáž na letadlech a v další fázi se několik set těchto kulometů přestavovalo na náboje Mauser 7,92 naší výroby, aby se vyloučila potřeba dovozu originální britské munice. 

od 27.12.1921 do prosince 1926.

V roce 1923 Škodovka předala první 8,35 kanon proti letadlům vz.22.

V roce 1923  dokončená fúze s firmou Hubertus vedla ke vzniku nové firmy se jménem Česká zbrojovka, akciová společnost v Praze s továrnou ve Strakonicích.

V prostorech po bývalé šachtě tzv. Zieglerka, západně Nýřan (okres Plzeň-sever) vznikl Muniční závod Nýřany.

Vojenská muniční továrna číslo 1 v Poličce nebo Muniční závod Nýřany vyráběl letecké pumy? Letecká puma 50 kg vz. 25. Letecká puma 100 kg vz. 25. VHÚ Lešany , .

, , od prosince 1926 do 1939.

Jihočeská zbrojovka s.r.o. se sídlem ve Strakonicích. Adaptací leteckého kulometu Vickers vznikl kulomet pro piloty vz. 28 ráže 7,92 mm a adaptací leteckého kulometu Lewis vznikl kulomet pro pozorovatele vz. 28 ráže 7,92 mm.

Česká zbrojovka, akciová společnost v Praze s továrnou ve Strakonicích vyvinula letecký kulomet vz. 30 pro piloty a letecký kulomet vz. 30 pro pozorovatele.

Tato zbrojovka dále pro armádu dodávala tento materiál:
- pistole raketová (signální pistole) vzor 28, letecká a vzor 30, celkově dodáno okolo 25 000 kusů Podrobnosti.
- protiletadlové zaměřovače
- vytěráky
- tlakoměrné pistole
- výcvikové vzduchovky, do armády dodáno více než 10 000 kusů
- chránítka mušek zbraní
- lafetace kulometů pro letadla
- letecké kulomety vzor 28 a vzor 30 ve variacích věžní, křídlové, pilotní i pozorovatelské. Podrobnosti.

Vojenská muniční továrna číslo 1 v Poličce nebo Muniční závod Nýřany vyráběl letecké pumy? Letecká puma 20 kg vz. 30. Letecká puma 50 kg vz. 31. Letecká puma 20 kg vz. 34. Letecká puma 50 kg vz. 34. Letecká puma 100 kg vz. 34. Letecká puma 200 kg vz. 34.

V roce 1935 „Česká zbrojovka, akciová společnost v Praze s továrnou ve Strakonicích“ se souhlasem MNO zakoupila dvacetihektarový pozemek v Uherském Brodě a v červnu 1936 vybrala pro provedení stavby firmu plzeňského stavitele Karla Bubly. Uherskobrodská městská rada schvaluje dne 22.7.1936 stavbu nového závodu s podmínkami podle uzavřené kupní smlouvy pozemků mezi městem Uherský Brod a Českou zbrojovkou Strakonice. Dne 28.7.1936 je proveden první výkop a tím zahájena výstavba nového závodu v Uherském Brodě.Česká zbrojovka ve Strakonicích, od 1.7.1936 nakupuje stroje a zařízení domácí i zahraniční výroby pro nový závod v Uherském Brodě. A tak můžeme konstatovat, že nový závod pro dva tisíce zaměstnanců byl skutečně postaven a uveden do provozu za 16 týdnů, tedy dne 28.11.1936. Dnes se to zdá jako nemožné, ale tehdy to prstě naši stavbaři a průmyslníci dokázali. Prvními výrobky byly letecké kulomety vzor 30 a následně i signální pistole vzor 30, armádní pistole a lehké kulovnice. Tato výroba sem byla natrvalo přemístěna ze Strakonic. V tomto stavu Českou zbrojovku Strakonice zastihly mnichovské události a následná okupace. Podrobnosti.

Ke zřízení Chemicko – pyrotechnická továrna Ing. Jaroslava Velinského v Jablůnce u Vsetína došlo v souvislosti s vládním nařízením o budování závodů důležitých pro obranu státu ve vnitrozemí a mimo obytné oblasti. Opět zde vidíme snahu dostat základnu naší bojeschopnosti v případě vypuknutí války mimo rychlý dosah potenciálního nepřítele. Stavební práce zahájila firma počátkem roku 1936. Do konce tohoto roku bylo postaveno oddělení pro adjustaci ručních granátů se všemi pomocnými budovami, také sklad surovin a hotového zboží, šatny a umývárny pro dělníky, kotelna. Kolaudace těchto objektů se uskutečnila v září roku 1936. Z pyrotechnického oddělení zbývalo dostavět mísírnu a sušárnu. Ostatní budovy tohoto oddělení byly ve stavu dokončení. Dne 9.3.1936 udělil Okresní úřad ve Vsetíně firmě Velinský koncesi k provozování živnosti „Tovární výroby a prodeje látek ohněstrojných a všech v Československé republice povolených trhadel“. Povolení se vztahovalo na plnění ručních granátů a střel trhavinou, dále na zpracování chemických složí pro náboje světelné a signalizační všeho druhu, pochodně, osvětlovače, dýmovničky a další materiál podobné povahy. Podrobnosti.

Pro letectvo byl vyvinut prototyp speciální 50 kg pumy Mu 306 pro náplň yperitu. Zdroj.

V druhé polovině třicátých let branná moc disponovala leteckými dýmovnicemi vz. 35, ručními dýmovnicemi vz. 36 a přenosnými rozstřikovači vz. 36. Také se pracovalo na konstrukcích zvláštních pancéřových železničních vozů k rozstřiku bojových chemických látek, zamořovacích automobilů, sulfonálových hrnců, chemických min, leteckých dýmovniček a zadýmovacích přístrojů pro stíhací letouny. Zdroj.

Video.

V roce 1936 Škodovka vyrobila první kusy 7,5 cm kanonu proti letadlům vz.37.

Vojenská muniční továrna číslo 1 v Poličce nebo Muniční závod Nýřany vyráběl letecké pumy? Letecká puma 10 kg vz. 37. Letecká puma osvětlovací vz. 37.

V roce 1938 Škodovka předala první kusy 8 cm kanonu proti letadlům vz.37.

Zbrojovka Vsetín byla založena v roce 1937 jako závod III tehdejší Čs. Zbrojovky, a.s. Brno. Továrna byla určena pro výrobu kulometů všech ráží a zároveň měla vyřešit stejně naléhavou potřebu výroby příslušného střeliva. Výstavba závodu byla kryta navýšením akciového kapitálu brněnské zbrojovky. Bylo velkým úspěchem, že výstavba vsetínské zbrojovky proběhla tak rychlým tempem a že se nový závod mohl podílet ještě na posledních přípravách čs. armády před mobilizací v roce 1938. Výroba byla zahájena dříve, než bylo stanoveno, již v první polovině roku 1938. Výroba střeliva vzor 35 pro 2 cm velký kulomet proti letadlům vz.36 (VKPL vz.36). Za 14 měsíců do března 1939 se zde podařilo vyrobit 967 000 granátů a tato výroba byla připravena a zahájena v rekordním čase. Podrobnosti.

Střelivo vzor 35 vyráběla vlašimská (okres Benešov) munička Továrny na střelivo, dříve Sellier a Bellot.

V případě kulometné munice a leteckých pum (letecké kanony nebyly do výzbroje letectva zavedeny) byla u letky jedna tzv. mobilizační dotace střeliva a pum, další jedna až tři mobilizační dotace byly uskladněny v blízkosti místa dislokace letky v předsunutém muničním skladu. Záloha munice se nacházela v centrálních muničních skladech. Stíhací letky na konci září 1938 uváděly, že měly 28 800 kulometných nábojů běžných, 33 600 kulometných nábojů průbojných, 30 000 kulometných nábojů svítících, 180 kusů 10 kg leteckých pum a 30 kusů 50 kg leteckých pum.

Vojenská muniční továrna číslo 1 v Poličce nebo Muniční závod Nýřany vyráběl letecké pumy?  Letecká puma 500 kg vz. 38.

Počty pum v čs. letectvu k datu 15.9.1938:

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

Při obsazování pohraničí došlo také k záboru města Poličky, kde již fungovala Vojenská muniční továrna číslo 1. Dne 6.10.1938 byl MNO vydán rozkaz, aby továrna byla do neděle 9.10.1938 evakuována. Během tří dnů bylo z Poličky odesláno na 53 vagónů různých strojů a výbušnin do Bohuslavic nad Vláří. Do areálu továrny byla také evakuována munice a vojensky materiál z ostatních území obsazených německou armádou.

Mezitím, 24.10.1938, byla část Poličky, kde ležela vojenská továrna, uvolněna německou okupační armádou a opětovně obsazena naší armádou. Pod tlakem opětovného zahájeni výroby v co nejkratší době, bylo rozhodnuto znovu obnovit továrnu v Poličce, protože díky obrovským návozům materiálu a snahou o jeho alespoň improvizovanou ochranu nebyla továrna v Bohuslavicích stále dokončena. A na pokyn ministerstva k dalšímu kolu hry „Stroje a zařízení hejbejte se“, následoval přesun četného vybavení zpět.

V lednu 1939 Škodovka dostala objednávku na 25 000 kusů 20 kg ostrých leteckých pum vz. 34 za téměř milion korun. Kde se vyráběly?

V únoru 1939 byla dostavěna Vojenská muniční továrna číslo 2, zkratkou VMT-2, později se nazývala v dokumentech jen VT-2 v Bohuslavicích nad Vláří a ihned byla zahájena pokusná výroba dělostřelecké a ženijní munice. Podrobnosti.

Stav zbrojního materiálu ke dni 18.3.1939.

Letecký materiál

Dělostřelecký materiál polní

Dělostřelecká munice

Letecká munice

Chemický materiál

Němci ukořistili 165 kusů 2 cm automatů Oerlikon vz. 36 a 1 737 000 granátů vzor. 35 ráže 20 mm.

Muniční závod Nýřany. Za války název Zieglerschacht(?). Po válce název Muniční továrna - Zieglerův důl. Zdroj: Historie muničního závodu Nýřany r. 1918 - 1957.

Výroba Minenbomben Lufmine LM B.   .

Výroba leteckých pum 50 kg a 500 kg.

Výroba (leteckých neřízených?) raket ráže 120 mm a 210 mm?

Samotná továrna VMT-2 byla obsazena dne 23.3.1939 a byla zde ubytována strážní četa německé armády, později vystřídaná německou policií. V září 1939 byla činnost továrny úplně ukončena. Koncem října 1939 byla tato továrna předána jako pobočný závod firmě Vítězslav Kyšer a spol. Zbrojní a chemické závody Bojkovice.

Továrna známá později jako liberecká Tesla - bývalá textilka bratří Siegmundů pracovala až do roku 1934, kdy nepřekonala krizi. V roce 1938 se začal zajímat o areál továrník Jakub Preh, jenž měl hlavní závod v městě Neustadt am Saal a pobočný závod ve Würzburgu. Jeden z úkolů, které měl jeho podnik vyřešit, byl vývoj elektrického zařízení na svrhování leteckých pum a jeho následná výroba. Dnem 31.10.1939 je datován dopis, kde se Preh obrací na hospodářské a politické orgány v Liberci s dotazem, zda je možné získat v okolí 1 200 pracovníků a po roce dokonce 2 000 osob. Dne 15.11.1939 byla továrna prodána společnosti Elektromechanik GmbH, kterou ovšem vlastnila letecká společnost z Berlína (pověřená min. letectví). Preh je určen správcem továrny a dostává za úkol vybudovat výrobu zapalovačů do bomb v objemu 600 000 kusů měsíčně. Dne 27.2.1940 je do obchodního rejstříku zapsána společnost Elektromechanik GmbH, Alt-Habendorf bei Reichenberg (Starý Habendorf Althabendorf, od roku 1947 Stráž nad Nisou (okres Liberec)), kterou vlastní Prehova rodina. Menší investice do strojů a vybavení financoval Preh, větší majitel areálu. Během války byla provedena přestavba objektů, zřízena montážní dílna v Pražské ulici v Liberci a pro podnik pracovaly i továrny v Kateřinkách a Vesci. Podnik ve Stráži nad Nisou měl bohatou skladbu výroby od elektrických zařízení na svrhávání leteckých pum a zapalovačů bomb, kompletace protiletadlových nábojů ráže 20 mm až po letecké kulomety MG 15. O výrobě kulometů nemáme žádné archivní zprávy a tak nelze s jistotou říci, zda šlo o jejich výrobu, dokončení, nebo úpravu. Jediné jisté je, že nedaleko podniku vyrostla v roce 1941 střelnice právě na zkoušení MG 15. Zdroj.

V letech druhé světové války byl celý koncern Zbrojovky Vsetín začleněn do německého válečného průmyslu a pracoval na zbrojním programu. Nové moderní výrobní objekty, které měly kapacitu 420 kusů velkého kulometu ročně, během několika měsíců dosáhly kapacity 4 800 těžkých kulometů ročně. Dále byl ve válečném období vyráběn letecký kanón MG FF ráže 20 mm, letecký kanón MG 151 ráže 20 mm a munice. V roce 1942 až 1944 byl nejtypičtějším výrobkem v době německé okupace letecký kulomet MG 131 ráže 13 mm, kterého se například v roce 1944 vyrobilo 42 837 kusů. Celkem vyrobeno 51 794 kusů. Zdroj.

Od roku 1940 Mettalwerke Holleischen GmbH (MWH) v Holýšově (okres Domažlice) - výroba leteckého střeliva - náboje ráže 20 mm a později 30 mm. Podrobnosti.

V období okupace byly německou armádou využívány vývojové kapacity českých firem. Zbrojovce Brno byl v roce 1940 zadán úkol vyvinout automatický protiletadlový kanón ráže 30 mm pro obranu německých ponorek. Projekt měl označení ZK 414. Vývoj střeliva pro tento kanón probíhal v Konstruktě Praha. V průběhu roku 1943 byl kanón s označením ZB 303 Br konstrukčně dořešen a byly s ním uskutečněny střelecké zkoušky. Výsledek zkoušek však pro malou rychlost střelby (300 ran za minutu místo požadovaných 400) zadavatele neuspokojil. Vývoj dále pokračoval a jeho výsledkem byly dvě varianty tohoto kanónu - první s lafetou Br 300 (pro obranu ponorek) a druhá na lafetě Br 303 s dvoukolovým taženým podvozkem. Další vývoj varianty pro obranu ponorek se z pochopitelných důvodů opožďoval a do konce války nebyl dokončen. V následujícím roce, po odstranění některých nedostatků, byla v Brně, Vsetíně a Strakonicích zahájena sériová výroba varianty Br 303. Podle některých zdrojů bylo údajně do konce války vyrobeno asi 130 kusů těchto kanónů.

Od roku 1941 v Uherském Brodě výroba leteckého kulometu MG 17 ráže 7,92 mm. Vyrobeno 24 640 kusů. Dále výroba součástí pro letecké kulomety MG 81 ráže 7,92 mm a MG 131 ráže 13 mm.

Od podzimu 1941 ve Skoda Werke v Plzni výroba protileteckých děl.

8,8-cm-Flak 36/37. Vyrobeno 2 711 kusů a navíc 2 823 hlavní. , .

3,7-cm-Flak 18 a 3,7-cm-Flak 37. Vyrobeno 1056 kusů. .

Roku 1942 přešla správa bohuslavického závodu na firmu DETONA GmbH, čímž začala výroba na 3 směny. Celou válku zde pracovalo na 1 500 dělníku a 82 úředníků. Hlavním programem byla výroba leteckých pum. Šlo o pumy o hmotnosti 1, 50, 70, 250 a 500 kg. Německá munice. Německé letecké pumy.

V letech 1943 – 1944 se v Jablůnce u Vsetína vyprodukovalo měsíčně v průměru:
- 400 000 kusů světelných raket s krátkou nábojnicí,
- 150 000 kusů dýmovnic,
- 5 000 kusů odvrhovací letecké signální munice

Od léta 1944 v Dubnici nad Váhom výroba 8,8-cm-Flak 41. Smontováno na 241 kusů. 

Lindava (okres Česká Lípa) - v původních dávných podzemních prostorách zvaných Lindavské komory vznikla v listopadu 1944 podzemní továrna fy WFG s krycím názvem Nautilus. Probíhala zde výroba rychlopalných leteckých děl MK 108 ráže 30 mm evakuovaná z polského Kalische. Podrobnosti.

Velenice (okres Česká Lípa) - v bývalých brusírnách zrcadel tehdy v pobočce W. F. G. výroba rychlopalných leteckých děl MK 108 ráže 30 mm evakuovaná z polského Kalische.

Jiřetín pod Bukovou (okres Jablonec nad Nisou) - firma Schowanek vyrobila dvacet pět tisíc lafet pro letecké kulomety(?).

Hrádek nad Nisou (okres Liberec) - výroba částí neřízené rakety R4/M.

Velvěty (okres Teplice) - výroba leteckých pum.

Kde se vyráběly:

raketové pistole - Strakonice, Uherský Brod

    signální náboje - Jablůnka (okres Vsetín)

dýmovničky, odvrhovací letecké signální munice - Jablůnka

kulomety ráže 7,92 mm - Strakonice, Uherský Brod

    7,92 mm střelivo - Brno, Vlašim, Bratislava, Povážská Bystrica

kulomety ráže 13 mm - Vsetín, Uherský Brod

    13 mm střelivo - Vsetín

kanóny ráže 20 mm - Vsetín

    20 mm střelivo - Vsetín, Vlašim, Holýšov (okres Domažlice)

kanóny ráže 30 mm - Lindava (okres Česká Lípa), Velenice (okres Česká Lípa), Jiřetín pod Bukovou (okres Jablonec nad Nisou)?

    30 mm střelivo - Holýšov (okres Domažlice)

protiletecké kanóny - Plzeň, Dubnica nad Váhom

trhavé pumy - Plzeň-Bolevec, Nýřany, Polička, Bohuslavicíe nad Vláří (okres Zlín), Velvěty (okres Teplice)

    zapalovače do pum - Plzeň-Bolevec, Starý Habendorf Althabendorf, od roku 1947 Stráž nad Nisou (okres Liberec), Liberec

yperitové pumy - Žilina

neřízené rakety - Hrádek nad Nisou (okres Liberec)

Po válce v Poličce delaborace válečných leteckých pum.

Po válce měla naše armáda množství trofejních protiletadlových prostředků (PLK od ráže 20 do 105 mm) a také prostředků armád z Východu i Západu (37 mm PLK vz.39, 40 mm PLK Bofors). I přesto se začala o kanón Br 303 zajímat a objednala dva prototypy. Požadovala však jeho překonstruování na zdvojenou lafetaci umístěnou na vlečeném čtyřkolovém podvozku. První prototyp Konstrukty Praha již pod novým označení ZK 453 byl dokončen v roce 1949. Vlivem unifikace výzbroje se Sovětskou armádou byl projekt v květnu zastaven a v listopadu 1950, po posouzení a doporučení sovětskými odborníky, opět obnoven. Bylo rozhodnuto zbraň dokončit a podrobit zkouškám. Zbraň po dokončení vývoje byla zařazena do výzbroje jednotek PVO v roce 1953 a dostala označení 30 mm protiletadlový dvojkanón vz.53 (30 mm PLdvK vz.53). Od roku 1956 vyráběn ve Vsetíně.

Po válce v Nýřanech výroba nábojů do leteckého kanónu Nudelman N-37 ráže 37 mm do letounů MiG-15 a MiG-17.

V Nýřanech výroba nábojů do protileteckého děla ráže vz. 44 S ráže 85 mm.

V 80. letech v Poličce zavedena výroba leteckých pum 100 kg a 250 kg včetně mechanické výroby.