Děčín Tetschen

Podmokly Bodenbach do roku 1942 samostatné město

Vilsnice Willsdorf

19.01.2021

MAPA.

helo6103.jpg (231463 bytes)

7.9.1902 odstartoval v Děčíně poprvé plynový balon. Vzlet se konal u příležitosti Německé živnostenské a průmyslové výstavy. Dokonce k tomuto letu byla vydána poštovní balonová nálepka v šesti barvách.

od února 1914

, od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

Válka s Němci o Sudety.

od 27.11.1918 do 1920.


od 1919 do 27.12.1921.

12.3.1919 Julius Arigi (ex. Flik 1), rodák z Děčína, přiletěl z rakouského letiště Hennersdorfu s letounem Bristol F.2B Fighter D8075 a přistál na tzv. Bachheiblově louce na břehu řeky Ploučnice, přibližně v prostoru mezi dnešním zimním stadionem a fotbalovým stadionem. Spolucestující byl ing. Krivoš z čs. velvyslanectví ve Vídni. Původně měli letět do Prahy. Vyděšené posádkové velitelství v Podmoklech volalo Leteckému sboru do Prahy. To se rozhodlo letoun zabavit. Arigi ukecal velitele posádky a ten mu povolil odletět do Prahy (Prahy-Vysočan nebo Prahy-Kbel) s npor. Františkem Klepšem od Pěšího pluku 18. 

13.3.1919 letoun odletěl ale  v 16.30 hod nouzově přistál u obce Vodolice u Loun. Rozbitý letoun odcestoval vlakem z lounského nádraží do Prahy, kde ho složili v prostorách Leteckého arsenálu na Výstavišti v Holešovicích.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


V roce 1922 v Podmoklech vlastnil trojici letadel německý občan Schreiber. Kde létal?


.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


.


.


.


.


.


.


.


Před válkou létalo vedle jiných letadel asi 14 větroňů Grunau Baby patřících Verband Deutscher Flieger in der ČSR (VDF) Svaz německých pilotů v ČSR a Akademische Fliegergruppe při německém VUT v Praze. Kromě Prahy to byly VDF skupiny v Sudetech, Brně, Ústí n. L., Karlových Varech, Vrchlabí, Zábřehu, Liberci a Teplicích.

Létalo se i u Děčína?


---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

3.10.1938 vstoupily do města jednotky wehrmachtu, bouřlivě vítané německými obyvateli. Video - (v 1. minutě záznamu) nad městem létal letoun Ju 52. (9.10.1938 létal i nad Ústím nad Labem a po střetu s dráty v kaňonu řeky Labe se zřítil.)

Personál RAF z Děčína.

NSFK-Sturm 5/40, Tetschen/Sudetenland, Fischergasse 138. Kde se létalo?

.


Od roku 1940 závod v Podmoklech patřící F.A.Lange, Metallwerke, A. G. Werk Bodenbach vyráběl světlomety Flak Scheinwerfer 60 cm. Do roku 1942 vyprodukoval 1 456 ks.


.


Od roku 1942 závod v Podmoklech patřící F.A.Lange, Metallwerke, A. G. Werk Bodenbach vyráběl světlomety 200 cm Scheinwerfer 40. Do konce války vyprodukoval 1 464 ks.


Podmokelský Elphys (majitel Walter Hiebsch) vyráběl vysokofrekvenční radary vlastní konstrukce. K jakému použití. Kdy?


29.8.1944 nehoda Bf 109 G-6 WNr. 163787 "bílá 16" od 5./JG 27 u Vilsnice Willsdorf. Pilot Uffz. Heinz Tampier zabit. Letecká badatelna.

V Podmoklech byla pod dohledem RLM postavena významná raketová továrna Schmiddingwerke (konstruktér Wilhelm Schmidding) a výzkumné materiálové středisko slitin Krupp Essen dr. Curta Acteho. Essenská filiálka se zabývala unikátním vývojem vysokopevnostních slitin, tzv. slinutých karbidů. Jednalo se o revoluční materiály v oblasti řezných nástrojů. Bez těchto nástrojů by nebylo možné např. zrychlit dobývání surovin (štol) nebo obrábět nové vysoko pevnostní a vysokoteplotní slitiny pro nové raketové zbraně. Výroba odhazovacích startovacích raket na tuhé palivo Schmidding SG 34 pro (Bachem Ba 349: vier Starthilfsraketen (abwerfbar) Schmidding 109-533 (1.200 kp, 11,768 kN) mit 10 sek Brenndauer).

Ilustrační foto - testování dvou SG 34 v Bachem-Werk . Starší verze (ještě bezpilotního) letounu Bachem BP-20 M17 Natter.

Zkušebna letounových proudových motorů BMW 003 pro He 162. Zdroj.


14.-15.2.1945 zřícení Bf 110 G od II./NJG 5 poblíž Podmokel Bodenbach. Tříčlenná posádka velitele Fw. Schildta zahynula.

2.3.1945 v 16.50 hod. americký P-51 Mustang od 354th FG, 9th USAA sestřelil německý bitevní Fw 190 F-9 WNr. 681495 od Fl.Ü.G.1. Pilot Uffz. Pilot Uffz Karl Werner zahynul. Letecká badatelna.

17.4.1945 v 15.15 hod. byl při útoku na silniční kolonu sestřelen flakem americký P-47D Thunderbolt S/N: 42-26826 od 397th FS, 368th FG, 9th USAA jižně Děčína. Hořící stroj vrazil ještě do sloupu telefonního vedení. Pilot 2/Lt Herbert F. Koenig zahynul.

8.5.1945 sovětské bombardovací letouny Pe-2 od 4 бак, 2 ВА (pod ochranou stíhaček od 211 гиап, 23 гиад, 6 гиак, 2 ВА a stíhaček od 728 иап, 256 иад, 5 иак, 2 ВА zaútočily na ujíždějící Němce.

8.5.1945 bombardéry Pe-2 od 1 гбад, 6 гбак, 2 ВА bombardovaly Teplice-Šanov a Děčín. Deník bojové činnosti bombardovací divize.

Hořelo nádraží a řada obytných budov na pravé straně Labe. Město se proměnilo místy v hromadu suti a ruin. Při náletech zemřelo přes 200 lidí.

.

Schillerstrasse, dnešní Wolkerova ulice. Autor: Hugo Engelhart . Zdroj.

V Děčíně bombardéry zasáhly například budovu na rohu dnešní ulice Prokopa Holého a Čsl. mládeže, tak zvaný Sever, přímý zásah dostal také dům v dnešní Zámecké ulici. Zničeny byly domy na Tyršově ulici nebo 
v některých ulicích na Letné. V Plavební ulici dopadla jedna z bomb přímo do fronty před jedním z obchodů, zde zahynula řada žen a dětí, mezi mrtvými byly i sestry Červeného kříže. „Ty se snažily pomoci zraněným a byly zasaženy střelbou z palubních kulometů," přibližuje sovětský útok na Děčín Petr Joza.

 

8.5.1945 polské jednotky projely Děčínem a dostaly se až do Mělníku.

8.5.1945 bombardéry Pe-2 od 6 бап, 219 бад, 4 бак, 2 ВА měly bombardovat Děčín.Velitel skupiny za letu dostal informaci, že město je již obsazeno a velitelské stanoviště divize mu proto nařídilo bombardovat jiný cíl. Přehled bojové činnosti bombardovací divize.

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Schmiddingwerke byla obsazena sovětskými vědeckými pracovníky. Někteří bývalí zaměstnanci Schmiddingwerke a nově vybraní čeští pracovníci dostali nabídku od stěhovat se za pokračujícím projektem do SSSR a podílet se na dalším vývoji.

Vojenská technická skupina v (Schmiddingwerke ?) v Podmoklech získala několik proudových motorů BMW 003. Opravili je, vyzkoušeli, a byl podniknut pokus vyzkoušet je také za letu v Me 262.

Do Děčína se Ludvík Elsnic dostal ihned po skončení druhé světové války, jelikož byl v období 1.10.1945 do 31.5.1946 národní správce v závodě Schmidding Podmokly.

Na sklonku roku 1945 byl ustanoven přípravný výbor ČNA odbočka Děčín-Podmokly.

Na podzim roku 1945 objevil Ludvík Elsnic v Děčíně – Starém Městě uskladněný kluzák Schulgleiter SG 38, který byl posléze převezen do budovy tehdejší Střelnice. Kluzák byl poškozen a jeho opravu provedl František Loucký. Pro potřebu děčínských plachtařů byl zprovozněn automobil KDF, který byl nalezen zpola utopený v Labi. O tento vrak nejevila vojenská správa zájem.


Od počátku roku 1946 se započalo s náborem členstva. ČNA odbočka Děčín-Podmokly byla oficiálně založena 2.3.1946 v učňovské škole, avšak úředního schválení se jí dostalo až 16.12.1946. První družstvo zahájilo výcvik na kluzáku Schulgleiter SG 38 na kopci u Kunratic, kde se létaly starty pomocí gumového lana pod vedením Ludvíka Elsnice. Mezi členy prvního družstva patří František Loužecký nebo budoucí náčelník českolipského aeroklubu Jiří Svoboda. Po jeho doplnění se celá první skupina plachtařů zúčastnila kurzu v ZPŠ v Kralupech nad Vltavou, kde byli přeškoleni na větroň DFS Kranich II.

Od 1.6.1946 do jara 1947 byl Ludvík Elsnic ředitel podniku Adolf Fritsche v národní správě.

Koncem roku 1946 bylo utvořeno druhé výcvikové družstvo, které pozvolně splynulo s prvním. Z důvodů zlepšení kvalifikací odchází několik členů do leteckých škol, mezi které patřily ZPŠ Raná, ZPŠ v Kralupyh nad Vltavou, ZPŠ Medlánky nebo ZPŠ Hodkovice.


V průběhu poválečného působení Ludvíka Elsnice v Děčíně je znám dopis z ledna 1947, ve kterém se na jeho osobu obrací Zdeněk Kozák z Aeroklubu Lomnice nad Popelkou s prosbou, zda by nezapůjčil výkresy Šedého Vlka pro stavbu v Lomnici. Bohužel přišla negativní odpověď, kde bylo lomnickým sděleno, že Elsnic u sebe žádné výkresy tohoto typu nemá.

Počátkem roku 1947 se rozšiřuje i letecký park. Je přidělen nový školní větroň Zlín Z 24 Krajánek, který byl v lednu 1947 dodán do Teplic-Šanova a později převezen do Děčína. V jarních měsících byl větroň zapůjčen na soustředění do ZPŠ Hodkovice.

Při celkovém pohledu na leteckou činnost v Děčíně je zřejmé, že se jednalo o standardní malou odbočku ČNA, která z dlouhodobého hlediska neměla šanci v konkurenci velkých aeroklubů přežít. V březnu 1947 byly letuschopné dva kluzáky Schulgleiter SG 38 (OK-5314 a OK-5578), na kterých se létaly zkoušky A a B a kluzák Z 24 Krajánek. Na pevných základech byla vybudována spolupráce mezi jednotlivými okolními odbočkami ČNA, to je možné prokázat tím, že Česká Lípa zapůjčila na delší časové období ze svých zásob výškové kormidlo do Děčína.

Smutné bylo, že již 26.5.1947 došlo k havárii Karla Nováka, jemuž se nepovedlo navázat do stoupavých proudů nedaleko letiště a poškodil kluzák při přistání. Přesto, že plachtaři z České Kamenice deklarovali, že by dokázali provést opravu v domácích podmínkách, byl Krajánek OK-8537 odeslán do opravy k firmě Kochman v Kralupech nad Vltavou až 11.10.1947, odkud se vrátil až v lednu následujícího roku.

8.12.1947 podepsána dohoda, ve které se zavazují aerokluby k vzájemné spolupráci. ČNA odbočky Děčín-Podmokly dal k dispozici dva kluzáky Schulgleiter SG 38 a jeden větroň Z 24 Krajánek. ČNA odbočka Česká Lípa zapůjčil naviják a jeden kluzák Zlín Z 23 Honza, přesněji nespecifikovanou leteckou techniku zapůjčil i ČNA odbočka Varnsdorf. Celé dlouhodobé soustředění bylo uspořádáno na letišti Kunratice, kde létali na veškeré technice všichni členové zmiňovaných aeroklubů.

Koncem roku je domluvena spolupráce s českolipskou a děčínskou odbočkou ČNA na společném létání ve Varnsdorfu, což poukazuje na dobré vztahy mezi těmito pohraničními aerokluby.

Letiště u Kunratic bylo zrušeno a místní dřevěný hangár byl převezen na letiště do Varnsdorfu, kde byla vybrána plocha pro rovinné letiště v katastru obce Rybniště.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Dle pamětníků výrazně ustává provoz v letech 1948 a 1949 díky obecně známým politickým událostem. Přesto se ještě v květnu 1948 povedlo místním plachtařům Karlovi Fryčovi a Vilémovi Hřebinovi splnit podmínky pro zkoušku B. V červnu 1948 byl odeslán Jaroslav Egermajer do třítýdenního plachtařského kurzu v ZPŠ Medlánky u Brna.

"Elphys", Dr. Ing. Valter Hiebsch, se sídlem v Podmoklech, spr. okr. Děčín byl znárodněn. Zdroj.


Posléze dopadá tíha nově nastoleného režimu, létání je velmi omezeno a prověrky letového personálu byly časté. Jednou z nich byla například prověrka aeroklubu od Krajského akčního výboru Národní fronty v Ústí nad Labem 22.8.1949.


Letecká činnost je naplno obnovena až v roce 1950, kdy byl děčínský aeroklub, v rámci reorganizace sportovního letectví, zařazen pod základní organizaci n. p. Škoda Děčín (znám též jako Ferox Děčín). Pro rovinné letiště byl vybrán prostor nedaleko obce Dobrná o přibližné délce 1 000 m, který byl vybrán Ludvíkem Elsnicem. Tento projekt se setkal s podporou a pochopením děčínských závodů Kovohutě, Škoda, ČKD a Kablo, která počítaly s realizováním projektu aerotaxi pro služební účely.

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


V dubnu 1951 byl z Kralup přivezen přidělený další Z-24 Krajánek OK-8563, kterým darovala Věra Šlechtová, pokračovalo se s úpravou nové plochy a v listopadu 1951 byl dokončen hangár. Ve stejném období byl i přidělen kluzák Z-23 Honza OK-5185.


Po opětovném nadechnutí v letech 1950 a 1951 přichází velmi „Nejistá sezóna“. V červnu 1952 došlo během dvou týdnů ke třem haváriím, které skončily destrukcí letecké techniky na novém letišti v Dobrné. První byla havárie Jaroslava Kaly na Schulgleiter SG 38, pilot nosil několik týdnů sádrový krunýř. Pilotem při druhé havárii byl Alois Novotný, který při přistání převrátil na záda Z-23 Honza. Novotný vyvázl s oděrkami a Honza byl odepsán. Třetí havárií bylo zničení zapůjčené Grunau Baby IIb, se kterou zachytil Josef Kotek při přistání křídlem o strom a kompletně ji zničil. Pilot vyvázl bez zranění. Po těchto událostech byl provoz na letišti pozastaven.

Koncem roku 1952 bylo reorganizováno sportovní letectví a aerokluby byly zařazeny pod Svazarm. Aeroklub Děčín-Podmokly se vyhnul zrušení (na rozdíl od Královky), ale díky haváriím a blízkosti státní hranice byl jedním z dalších kandidátů.