Semily Semil

15.05.2022

helo6103.jpg (231463 bytes)

, , od prosince 1926 do 1939.


.


.


.


Počátek činnosti Místní skupina MLL v Semilech je možné datovat do let 1930 nebo 1931.


.


První dochovanou zprávou je záznam z valné hromady v roce 1932, kde byli zvoleni Václav Regner, nadporučík ruských legií ve výslužbě jako předseda a Václav Ježek, řidič z povolání.


Po přípravných pracích je doloženo slavnostní zahájení letového provozu na podzim 1933.


Později provoz kluzáku Zlin  Z V. Hangárován byl s transportním vozem v hasičské zbrojnici za semilskou radnicí. O nedělích se létalo na Tatobitských lukách. MAPA.


.


V roce 1936 v Poniklé plachtařské závody pořádané Severočeskou župou MLL. Závodilo se s přistáním kluzáků do určeného prostoru. Z připravených tribun ověšených prapory zahájil závody předseda místní skupiny pan Novák a župní předseda plachtařů Karel Zahrádka. První místo dobyla Místní skupina MLL v Mladé Boleslavi s pilotem Slámou na Zlin  Z V, druhé místo dobyla Místní skupina MLL v Semilech s pilotem Hradeckým na Zlínu Z V a třetí místo Místní skupina MLL v Železném Brodu se stejným kluzákem. Velké zklamání byl neúspěch plachtaře Místní skupiny MLL v Turnově Antonína Provazníka na kluzáku Slávka, který při tréninku docílil nejdelšího letu, avšak v samotné soutěži skončil čtvrtý. O úspěch této události se zasloužil ředitel závodů František Pitrman, vítěz celostátních závodů v Žilině a především Místní skupina MLL v Poniklé.


Až z roku 1938 je zpráva v časopisu Letec, který byl oficiálním orgánem MLL. Zde se uvádí, že do zkoušky A bylo vycvičeno šest frekventantů a probíhala stavba dvou větroňů. Z toho je možné usuzovat relativní úspěšnost semilského letectví před druhou světovou válkou, jelikož cvičili vlastní žáky na vlastních kluzácích, měli finanční prostředky, prostory a členy pro stavbu dvou větroňů

---------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


.


.


.


.


.


Zittwerke Betrieb Semil (ZBS) Semily-Řeky. Výroba dílů a opravy motorů Junkers Motoren. Podíl na výrobě motorů Jumo 205, Jumo 211, Jumo 213 a proudového motoru Jumo 004.

Na jaře roku 1944 se vedení říšského leteckého průmyslu na území protektorátu Böhmen und Mähren rozhodlo, že vzhledem ke stále se stupňujícímu nebezpečí náletů, rozdělí výrobu do menších samostatných výroben na více míst. Jedním z těchto míst, kam byli následně přiděleni i čeští pracovníci, byla i zabraná prádelna v Semilech. Její prostory byly v rychlosti náležitě upraveny a z obyčejné prádelny vznikla takřka přes noc plnohodnotná dílna pro opravu a dokonce i částečnou výrobu proudových motorů Jumo 004 (pohonné jednotky Me 262). Mezi českými konstruktéry, kteří byli tehdy přiděleni do Semil, nechyběl ani ing. Svoboda, instruovaný tehdejším vrchním ředitelem Avie ing. Novákem, který již vycítil blížící se zánik Velkoněmecké říše, aby tam okoukal co jen bude moci a získal všechno, co se získat dá. Byl to samozřejmě velmi nebezpečný úkol, ale pakliže se mělo české letectvo po válce opět postavit na vlastní nohy, nebylo možné otálet a vlastenecky smýšlející spolupracovníci německých konstruktérů, mezi něž patřil i ing. Svoboda, se dali do shánění nejrůznějších plánů, výkresů a výpočtů týkajících se především novinek. Touha po konkurenceschopném poválečném českém leteckém průmyslu byla u některých z nich natolik silná, že se dokonce neomezovali pouze na vlastní pozorování, nýbrž dali svůj život v šanc a získávali cenný technický materiál přímo od Němců, třeba i za masové lístky. Nezbývalo jim však mnoho času …

Barákový tábor, ve kterém byli ubytováni nuceně nasazení dělníci. „nepřichází-li práce k tobě…“ „kommt die arbeit nicht zu dir…“


18.4.1945 se zaměstnanci rozutekli domů. Ze 4 000 jich 800 nenastoupilo. Podrobnosti.

Dokonce ještě v přehledu stavu zásob paliva IX. (J) Fliegerkorps z 27.4.1945 se uvádí, že v Semilech jsou 3 m³ paliva J2 a dalších 23 m³ je na cestě. Palivo bylo nutné pro zkoušky motorů

Bohužel neznáme ani plánované, ani skutečné počty produkovaných motorů.

------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Po válce se zde našlo 16 ks částečně sestavených, ale použitelných motorů a dalších 8 pravděpodobně ve vyšším stupni rozpracovanosti. Vedle toho se zde nacházelo 119 ks motorů Jumo 211 pro Ju 88.

V červenci 1945 vyhověl maršál Koněv žádosti českých plachtařů prostřednictvím pověřence MNO, MD a vedoucího Ústředního plachtařského odboru ČNA Vladimíra Šilhana o darování leteckého materiálu z německých plachtařských škol v Grunau bei Hirschberg Jeżów Sudecki (Jelenia Góra) a ze Zákup (okres Česká Lípa). Semilští si pro ně též dojeli.

ČNA odbočka Semily. Její činnost byla především limitována tím, že neměla vlastní rovinné letiště. Nájem baráku (za války ubytovna Zittwerke Betrieb Semil - výroba a opravy leteckých motorů Junkers) nad městem u kapličky U 14 pomocníků, jako hangár - rozložené tři větroně Grunau Baby GB II, deset kluzáků Schulgleiter SG 38, dvoumístný větroň DFS Kranich Jeřáb a Libelle Vážka.

Létalo se na okolních lukách, na předválečné ploše v Tatobitech, Hodkovicích, později na jižních svazích Kozákova. Nájem poloviny baráku pod Kozákem v Bačově. Později letiště Držkov (okres Jablonec nad Nisou).

Létání na Kozákově je doloženo při prvních pokusech s krátkovlnnou vysílačkou ve větroni, kterou zkoušeli členové AVS Praha na větroni Grunau Baby IIb a místní plachtaři měli možnost si rádiové vysílání z větroně poprvé vyzkoušet. Organizačně zde fungovali bratři Havlové, mladší Břetislav nastoupil do liberecké VOLŠM v říjnu 1945, ale již v listopadu 1945 těžce havaroval s Grunau Baby IIb na Kozákově a musel ze školy odejít. 


.


Přehled letecké techniky z počátku roku 1947. ČNA odbočka Semily měla v držení celkem pět kusů kluzáků Schulgleiter SG 38, dva větroně Grunau Baby IIb a jeden větroň DFS Olympia.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------


.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------


.


Odbočka s největší pravděpodobností fungovala až do roku 1952, (i za Dosletu), po jejím zrušení přešli členové do Aeroklubu Hodkovice nebo do Lomnice nad Popelkou.