od února 191412.11.2023
Firmu založil v roce 1864 Ignác Theodor Petera původně jako živnost pod názvem Ignác Theodor Petera, továrna na kočáry a anglické sedlářství, od roku 1900 figurovala v obchodním rejstříku jako společnost pod názvem Ignác Theodor Petera a synové a vyráběla zpočátku postroje na koně, později také kočáry, sáně a karoserie k automobilům.
Na přelomu 19. a 20. století se zabývala výrobou polokrytých vozů nebo zasklených vozů pro hromadnou přepravu.
od února 1914
Vrchlabský rodák inženýr Otto Schrimpel, v mnoha případech psaný též Schrimpl, byl také letecký konstruktér, který spolu se starším kolegou ing. Guido Prieselem postavil už v roce 1914 ve vrchlabské karosárně Ignác Theodor Petera a synové letuschopný motorový stroj. Malá dílna a plátěný hangár byl postaven ve Vejsplachách. Podrobnosti.
,
od října 1914
.
od listopadu 1916
V dubnu 1917 Oblt. i.d. Res. Guido Prieselenem, příslušník k.u.k. Fliegerarsenal, obdržel povolení postavit jednomístný lehký stíhací dvouplošník vlastní konstrukce KEP (Kampf-Einsitze-Priesel) s motorem Hiero o výkonu 108 kW. Z počátku vznikal za přispění malé firmy Ignác Theodor Petera a synové ve Vrchlabí. Pro ní to šlo o finančně příliš náročný projekt, takže Priesel byl nakonec donucen spojit své síly s továrníkem Karlem Hoierem z Fischamendu.
od konce července 1918
od 1.11.1918 do 27.11.1918.
od 27.11.1918 do
1919.
od 1919 do 27.12.1921.
Po roce 1920 přešel závod firmy na výrobu karoserií.
od 27.12.1921 do prosince
1926.
.
.
.
.
, 
,
od prosince 1926 do 1939.
.
.
.
V letech 1930-1935 dosáhla firma největšího rozmachu a vývoje.
Okolo roku 1930 se začalo u firmy Ignác Theodor Petera a synové s výrobou kluzáků a jejich zalétávání na vrchu Žalý (okres Semily) i Jankově kopci. MAPA.
.
Ing. Theodor Petera, Edmund Schneider a Eugen Bönsch v roce
1932 
.
V 30. letech úřad v Lánově povolil využít k létání plochu severně od dnešního letiště. Letiště bylo zřízeno v roce 1933 pro kluzáky a větroně. Místní skupina MLL ve Vrchlabí.
Prostory pro uskladnění kluzáků a větroňů Grunau Baby byly v továrně Ignác Theodor Petera a synové ve Vrchlabí.
.
.
.
.
----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------
Na podzim roku 1938 zaměstnávala firma Ing. Th. Petera und Sohne, Fahrzeug- u. Flugzeugwerke již asi 150 dělníků a úředníků.
Výroba školních kluzáků SG 38. Podrobnosti.
V roce 1939 se firma podílela na arizaci židovských textilních továren, když odkoupila bývalou tkalcovnu firmy Oesterreicher, z níž vytvořila závod II.
V roce 1940 odkoupila bývalou tkalcovnu firmy Goldmann, přejmenovanou na závod III.
Ve třech výrobních závodech se s vypuknutím války podnik orientoval na válečnou výrobu a kromě vozidel začal vyrábět části letadel, dřevěné kostry karoserií a auta s namontovanými otáčecími kulomety.
V roce 1940 byla zahájena výroba větroňů Grunau Baby II pro výcvik pilotů Luftwaffe. Vyrobeno 595 kusů a to včetně přepravních vozů.
Na válečných zakázkách pracovali cizozemští dělníci, hlavně váleční zajatci totálně nasazení z Francie, Belgie, Polska, Holandska, Ukrajiny, Ruska aj. Po zahájení letecké výroby se zvýšil stav zaměstnanců až na 750 osob.
Firma Ing. Th. Petera und Sohne, Fahrzeug- u. Flugzeugwerke kooperovala na výrobě součástek pro letadla hlavně s firmou Letov Praha, na prototypu speciálního kluzáku pro dopravu osob a vojenského materiálu.(?)
.
.
Jak dokládají zprávy o zajištěném materiálu po druhé světové válce, podílela se firma na výrobě křidélek a přistávacích klapek pro letouny, kryty do pilotní kabiny pro letadla Arado Ar 396.
Již v prosinci 1944 pracoval Flugtechnische Versuchsanstalt Prag (FVA Prag Letnan) v Praze-Letňanech na projektu nových variant křídla pro Ar 234. Prager Büro projektovalo křidélka a vztlakové klapky a větroně produkující firma Petera ve Vrchlabí vyráběla k zkouškám určené pokusné dřevěné křídlo s lomeným šípem. Můžeme uvažovat, že k montáži křídla na prototyp mělo dojít v areálu FVA Prag Letnan, ale křídlo bylo po mnoha průtazích dokončeno a převezeno do Prahy až po válce. Jestli byl v Praze již za války připraven nějaký prototyp k montáži křídla, nevíme.
Pro firmu Arado v Brandenburgu měla firma připraveny například 2 sady křídel pro pokusné letadlo Ar 234 a různé další příslušenství.(?)
------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----
Na základě dekretu prezidenta republiky č. 100/45 bylo znárodněno celkem 160 podniků průmyslu kovodělného a strojírenského s 260 závody, ve kterých bylo zaměstnáno celkem 185 000 osob. Kromě jiných průmyslových podniků, byly znárodněny také podniky leteckého průmyslu, které zhruba do poloviny roku 1946 vystupovaly nadále samostatně.
V další fázi pak byly soustředěny do tří nových národních podniků. Jednalo se o PAL spojené závody pomocného automobilového a leteckého průmyslu, národní podnik, se sídlem v Českých Budějovicích, Automobilové závody, národní podnik, se sídlem v Praze a Letecké závody, národní podnik, se sídlem v Praze. Vyhlášení těchto tří národních podniků provedl ministr průmyslu Bohumil Laušman vyhláškami č. 1293, 1377 a 1378 ze 7.3.1946, které byly uveřejněny v Úředním věstníku až ve dnech 16.5. a 1.6.1946. Znárodnění (krádež) továrny.
Do Automobilových závodů národní podnik (dále AZ n.p.) byly začleněny:
závod 1 Mladá Boleslav (výroba vozidel, předtím ASAP v Mladé Boleslavi),
závod 2 Avia (výroba vozidel a letadel, předtím Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),
závod 3 Vrchlabí (výroba karosérií, předtím Ig. Th. Petera a synové, továrna karosérií),
závod 4 – opravny vozidel,
závod 5 Otrokovice (výroba letadel, předtím Zlínské letecké závody a.s. v národní správě),
závod 6 Kunovice (oprava letadel a výroba karosérií, předtím pobočný závod Avia a.s. pro průmysl letecký v Letňanech),
Ředitelem AZ n.p. byl ing. Alois Hrdlička, ředitelem závodu 1 v Mladé Boleslavi byl jmenován ing. Přibyl, ředitelem závodu 2 Avia byl ing. Stěnička, ředitelem závodu 3 ve Vrchlabí byl J. Pažout, ředitelem závodu 5 v Otrokovicích byl František Horák, ředitelem závodu 6 v Kunovicích byl František Šašek a ředitelem závodu 7 v Chocni byl ing. J. Hlávka. Konstrukční skupinu Avie vedl až do své smrti počátkem roku 1946 ing. František Novotný, od listopadu 1946 byl jejím vedoucím jmenován ing. Karel Tomáš, který sem přešel z Otrokovic. Po jeho odchodu do Avie zůstal v Otrokovicích v podstatě pouze vývoj bezmotorových letadel vedený Ladislavem Marcolem. Konstrukční skupinu v Chocni vedl ing. Zdeněk Rublič.
V letech 1946-1947 činnost ČNA odbočka Vrchlabí. Klub vedli synové Ing. Petery, majitele továrny na karoserie a letadla.
.
---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------
V roce 1948 vzniklo jižněji rovinné současné letiště, byl postaven dřevěný hangár a začalo se školit létání na kluzácích.