Článek z L+K 1/98
PTALI JSTE SE
Jako dítě jsem byl svědkem, někdy počátkem šedesátých let, hašení
požáru michelské plynárny v Praze. Zajímá mne, co to bylo za jednotku
vrtulníků, a také bych byl vděčen za údaje o ní. Samozřejmě bych uvítal
i fotografie. Předpokládám, že by zveřejněné informace zajímaly i ostatní
čtenáře, neboť dodnes se mezi pamětníky o této události vypráví. Děkuji.
Josef Novotný, Praha-Michle
Účast na lokalizování požáru michelského plynojemu dne 6. 1. 1961 (mimochodem, o historii tohoto plynárenského podniku jste před časem mohli v TV zhlédnout zajímavý pořad v sérii Karla Čáslavského Hledání ztraceného času) měl svými vrtulníky Mil Mi-4 československý 50. spojovací letecký pluk (VÚ 8041), který zasahoval při likvidaci ohňů i v Bášti, Poříčí nad Sázavou a v AZNP Mladá Boleslav. 50. spojlp byl zřízen rozkazem generálního štábu MNO z 24.5.1951 a ustaven k 1.7. téhož roku. Jeho základem se stal spojovací roj, který vznikl na letišti Klecany o několik měsíců dříve. Pluk byl v čs. letectvu známý tím, že v jeho stavu fungovala ženská letka. První velitelkou letky pilotek byla npor. Miloslava Solnařová, další pak npor. Dalimila Fišerová. Útvar neplnil od svého založení jen spojovací úkoly, ale rozsah jeho činnosti byl širší. V listopadu 1951 přišlo 15 pilotních žáků a s nimi i první letkyně. Ihned začala jejich intenzivní příprava, aby co nejdříve byli schopni létat samostatně. Nemalým úkolem v té době bylo vycvičení 35 pilotů pro Československé aerolinie (které po nuceném vyhazovu zkušených letců, "Zápaďáků", pociťovaly nedostatek osádek). Po ukončení tohoto kursu začal elementární, později pokračovací výcvik 33 pilotních žáků. V těchto dvou kursech bylo nalétáno 3000 hodin. V listopadu 1952 pak přišlo k 50. spojlp dalších jedenatřicet letkyň. Po úspěšném absolvování výcviku byly již v srpnu 1953 vyřazeny a začaly se podílet na plnění všech úkolů útvaru. Letecká technika, která se zprvu skládala z letounů K-74, K-73, K-68 a K-65, a také z C-106 a C-104, byla změněna na nosné typy K-75 (Aero Ae-45) a K-60 (L-60 Brigadýr).
V roce 1958 byla k 50. spojlp přidělena od 1. dvlp jedna letka vybavená vrtulníky Mi-4. Po roce 1959 pak byly zaváděny i vrtulníky Mi-1 . V souvislosti s doplněním letadlového parku i zabezpečovací techniky vyvstal nový úkol - připravit dostatek dobře vycvičených osádek tak, aby mohly tvořit jádro pro jiné vrtulníkové útvary a pro učitelský kádr pro letecké učiliště. Z tehdejších pilotů 50. spojlp jmenujme alespoň následujíci: Vondra, Klír, Ondrys, Fabián, Pimmer, Knoll. Vais, Škoda, Bohaboj, Havelka, Kokeš, Trýb a Anděl.
Útvar byl pověřován různorodými úkoly, kromě tisíců spojovacích letů po celé republice to byl hlavně výcvik pilotů nejen pro potřeby armády, ale i pro ČSA. Po vyzbrojení vrtulníky se příslušníci útvaru se svými stroji podíleli na pomoci výstavbě našeho průmyslu, jako například při stavbě vysokých pecí, různých průmyslových zařízení, televizních stožárů, vedení vysokého napětí, horských staveb apod. Uskutečnily se desítky převozů raněných a nemocných. Získávaly se i zkušenosti v bojovém použití vrtulníků, jakým je například taktický výsadek, zásobování vojsk v těžko přístupném terénu (hlavně v zimě, minování, vzdušný radiační průzkum a fotoprůzkum. Útvar zasahoval i při povodních na Vltavě, Dunaji a Hronu.
Počátkem roku 1963 se útvar z Klecan, včetně detašmánu v Mladé, přesunul na letiště ve Kbelích a jeho sestava se ustálila na jedné letce vrtulníků Mi-4 a dvou letkách Mi-1 , spolu s technickým oddělením provozu (TOP). 50. spojlp se samozřejmě účastnil mnoha cvičení, při nich měl diverzní letiště u Rakovníka (v šedesátých létech fungovalo jako stabilní diverzní).
V říjnu 1969 bylo nařízeno k 1.11 .1969 zahrnout do 50. spojlp i 7. letecký oddíl (7. L0) na letišti ve Kbelích. Došlo tak k rozšíření letadlové techniky o typy An-24, Il-14, Mi-8 a později i o Tu-134A. Tím se úkoly 50. spojlp rozrostly o vojenské dopravní lety (i do zahraničí).
Ke dni 23.8.1974 byl útvar přejmenován na 3. dopravní letecký pluk (VÚ 7087) s tím, že vrtulníky Mi-4 a Mi-1 byly převážně ze Kbel odveleny jinam. Mimo jiné i k 51. vrtulníkovému pluku do Prostějova.
Celý 50. spojovací letecký pluk (VÚ 8041) - prvním velitelem byl škpt. Fibikar, pak mjr. Karel Toman, pplk. Eduard Beneš, plk. Ivan Adam a plk. Josef Mošna - s domovskou základnou Klecany a Kbely, existoval tedy přes třiadvacet let a za tu dobu vytvořil významnou kapitolu našeho letectva.
PAT