1. dopravně výsadkový letecký pluk VÚ 2073

02.11.2021

Stávající 1. letecký dopravní pluk VÚ 2073 byl k 1.10.1956 přejmenován na 1. dopravně výsadkový letecký pluk. Velitel 1. dvlp pplk. Novák Jaromír. Týlové zabezpečení zajišťoval 5. letištní prapor a 16. rota LZS.

4. vrtulníkové letce 1. dvlp velel František Jindra. Vrtulníky Mi-4: D-51 až D-60 a vrtulník HC-2 D-50.

31.10.1956

Mi-4

Němeček mjr.

Kbely

Zachycení rotoru o hangár.

Ve Kbelích byl zkoušen také lehký vrtulník HC-2 (např. 23.11.1956 s mjr. Zahrádkou).

Brzy začaly přicházet požadavky různého druhu, které jsme plnili s velmi malými zkušenostmi. Hlavně při přepravě těžce nemocných, při úrazech a různých neštěstích našich občanů, ale i při stavebně montážních pracích ve prospěch podniků.
Jen namátkou: Osádka Jindra a Nusl zvedala na střechu VTA v Brně celý radiolokátor. Odpadla tím stavba lešení a mnohatisícová investice. Stačilo k tomu 30 minut letu. V Bystřici pod Perštýnem zase demontovali ze střechy papíren násypné roury o váze několika metráků.

Velitel 1. dvlp pplk. Jurkovič Štefan od 6.3.1957 do 24.10.1961.

Seskoky výsadkářů na Strahovský stadion 9.5.1957. KV 12, 13/1957 ../mil3/helo3280.jpg (348262 bytes), ../mil3/helo3281.jpg (332213 bytes).

11.6.1957

Mi-4 D-57 (0925)

Chyský, Bačák, Střihavka

Ruzyně

Po vzletu proti větru ve výšce 20 m zatáčka o 180 st. při V-40 km/h. Pád. Poškodil přitom DC-3 OK-XBC a OK-WAR a také Il-14 OK-LCC a OK-LCB. (L+K 2/99)

Letové záběry Mi-4 D-52 a střelba ze střeliště byly použity v roce 1974 ve filmu Případ mrtvého muže.

V létě roku 1957 se v našem letectvu přešlo z písmenočíselného označování příslušnosti letadel na čtyřciferné číselné. Vrtulníky ve stavu 1. dvlp: Mi-4: 0225, 0325, 0425, 0625, 0126, 0426, 0526, 0726 a 0751. HC-2 0002.

4.10.1957

Mi-4 0651

Němeček mjr.

Most

Zachycení OV o zem při přistávání. helo9771.JPG (51751 bytes)

Dne 12.11.1957 dosedl vrtulník Mi-4 zase na popradské letiště. Byl jsem tehdy v osádce s mjr. F Jindrou a jako náhradní pilot s námi letěl por. Adolf Bíca. Za námi přiletěly ještě další dvě "čtyřky". Naším domovem se pak stalo fotbalové hřiště ve Starém Smokovci, místem přechodného pobytu volejbalové hřiště u Slezského dómu. Úkol se zdál jednoduchý. Doprava cihel, písku a elektrických kabelů ze Starého Smokovce na Slezský dóm. Výškový rozdíl byl 700 - 800 m. Za čtrnáctidenního pobytu nám počasí dovolilo udělat 110 letů v trvání 18 hodin a přece na našem kontě bylo 85 t přepraveného materiálu. Jen pro srovnání: 1 nosič vynesl max. 50 kg nákladu za 3 hodiny v příznivém počasí. Vrtulník přepravil 900 kg nákladu ze St. Smokovce na chatu Slezský dóm za 7 min. Pěší doprava 1 kg stála 1,70 Kčs, vrtulník snížil dopravní náklady na 0,50 Kčs. Info.

Ve dnech 13. 11. až 6. 12. 1957 vrtulník Mi-4 pilotován kpt. Bartošem dopravoval betonovou směs v kontejnerech ke Zbojnické a Teryho chatě ve Vysokých Tatrách.

KV 1, 2/58 ../mil3/helo3301.jpg (357176 bytes)../mil3/helo3302.jpg (327197 bytes)../mil3/helo3303.jpg (193892 bytes).

KV  3/58 ../mil3/helo3304.jpg (194284 bytes)../mil3/helo3305.jpg (240033 bytes)../mil3/helo3306.jpg (401287 bytes).

V kruté zimě 25., 28.2. a 13.3.1958 jsem měl zase možnost společně s kolegy V. Chýským, A. Šedkem, O. Bartošem a palubním technikem L. Votýpkou spolupracovat s Pohraniční stráží. Když na svazích Šumavy a Českého lesa napadla silná vrstva sněhu a žádná dostupná technika nemohla projet, nastoupil vrtulník, aby přepravil potraviny, poštu a vše nezbytné k přežití pohraničníků včetně jejich rodin. To stejné se opakovalo i v následujícím roce 4. - 13.2.

Následovala Lubochňa - podobný úkol jako ve Vysokých Tatrách. Stavba vysokonapětového dálkového vedení přes lubochňanské údolí. Opět putoval beton vzduchem do vysokých zalesněných strání a také jednotlivé díly stožárů dálkového vedení. Po 60 letových hodinách stálo během pouhých 20 dnů (4. - 25.8.1958) na těžko přístupných místech 5 dvojitých stožárů. Tato práce měla za normálních okolností trvat asi třičtvrtě roku. Na plnění úkolu se podíleli piloti F Jindra, V. Havlík, A. Šedek, J. Zahrádka, O. Bartoš, S. Spousta, V. Bačák, M. Čeřovský a taky já.

KV 15/58 ../mil3/helo3312.jpg (376480 bytes), ../civil/helo3348.jpg (304493 bytes).

Další významná pomoc byla poskytnuta Mi-4 dne 23.9.1958 Královodvorským železárnám u Berouna. Jednalo se o provedení závěrečné montáže cyklonu (pochodně) k přečišťování vysokopecního plynu. Sám cyklon vážil 8 metráků a bylo ho třeba usadit ve výšce 35 m přímo nad vysokou pecí, na přírubu roury o průměru 0,7 m. Letěl jsem tehdy v osádce s Václavem Havlíkem. Připoután na komínu nám sekundoval montér Josef Černý. Byla to složitá akce, novinka v montážní technice, která přinesla úsporu 200 tisíc korun a také neobvyklou pozornost tisku, rozhlasu i televize.

Jednou z dalších akcí bylo provedení výměny starých lapačů popílku za nové na střeše sléváren v Olomouci, kterou provedla osádka pilota J. Zahrádky s úsporou přes 100 tisíc korun. Svou pomocí při nasazování kopule hvězdárny v Příbrami a opravách stožárů televizních vysílačů na Králově Holi a Kleti zase přispěla osádka vrtulníku F. Jindra a Z. Nusl. Vrtulníků bylo použito i v těch nejhorších chvílích při živelných pohromách, jakými byly záplavy v severních a východních Čechách a později na Dunaji, při hašení požárů michelského plynojemu, cukrovaru ve Slatiňanech a v Bedihošti na Moravě.
 Pochopitelně že byly plněny i úkoly v rámci naší armády. Šlo o přepravu vládních představitelů, velitelů a štábů pozemních vojsk, stavbu pontonových mostů, kladení min, přepravy břemen do těžko přístupných míst, pátrací a záchranné práce, ale i střelby z kulometu a později raketami na PC a jiné úkoly bojového použití.
Není cílem vyjmenovat všechno, jen chci tímto dokumentovat, jak náročné úkoly jsme plnili po svém základním přeškolení na vrtulnících. Nebyl totiž nikdo, kdo by fundovaně poradil, nebylo zpočátku ani "Osnov bojové přípravy", "Instrukcí pro pilota", "Praktické aerodynamiky". V té době se nás ujal náš odborník na stavbu vrtulníků inženýr Jaroslav Šlechta. Zasvěcoval nás do tajů konstrukce a hlavně praktické aerodynamiky. Mělo to pro nás obrovskou cenu v situaci, kdy na každého z nás byly kladeny velké nároky, protože většinu úkolů jsme prováděli samostatně, mimo svou základnu, bez jakéhokoli zabezpečení.
A tady je bilance "vrtulníkové letky" za první dva roky jejího působení: přepravila cestující, kteří by plně obsadili 70 autobusů a 80 stometrákových vagónů nákladu.
Stejně jako pilotům mjr. F Jindrovi a kpt. J. Zahrádkovi se i mě podařilo za ty 2 roky zapsat si na své konto přes 1500 letů a kolem 600 letových hodin.
Záslužná práce osádek vrtulníkového letectva se stala i námětem k několika filmům: Rychlík do Ostravy, Život pro Jana Kašpara, Balon a dva muži a několika výcvikových filmů.
Nesmíme zapomenout ani na skvělou partu palubních techniků jednotlivých osádek. Mezi ně patří I. Hain, J. Mužík, J. Levý, F. Střihavka, M. Šlechta, M. Pirunčík, V. Pohl, L. Votýpka, R. Fiala. Později pak přišli J. Pícha, R. Breburda, Š. Tomašovič, J. Ptáček. Oni byli průkopníky svého oboru.

Piloti vrtulníků: Bačák Vladimír, Bartoš Oldřich, Bíca Adolf, Černý Bohuslav, Červíček František, Čeřovský Miroslav, Flora Josef, Grmela Radomír, Havlík Václav, Chramosta Lubomír, Chyský Vladimír, Jindra František, Němeček Josef, Nusl Zdeněk, Rejhon Bohumil, Spousta Svatopluk, Šedek Antonín, Toman Zdeněk, Trojka František, Vrtiška Jiří, Zahrádka Jiří.

Na stáži u útvaru byl zalétávací pilot ppor. Pondělíček Zdeněk.

Palubní technici vrtulníků: Fiala Rudolf, Hain Ivan, Levý Jiří, Mužík Josef, Pirunčík Miroslav, Pohl Vladimír, Střihavka František, Šlechta Miroslav, Votýpka Ladislav.


1.8.1958 přelétlo 8 vrtulníků Mi-4 4. letky 1. dvlp k 50. spojovacímu leteckému pluku do Klecan. (L+K 5/85, 26/97, 1,15/98, 2/99)

Týlové zabezpečení zajišťoval od roku 1958 16. pr pzn.

V roce 1958 byla v Avii zahájena licenční výroba nákladní a výsadkové verze Av-14T a pokračovaly dodávky "osobních verzí" Av-14-32 a Av-14-40 Super. Postupně byly místo "nových" Il-14/Av-14 vyřazovány "Dakoty" a postupně odvelovány "Líčka" do Hradčan k FLS (čekala je přestavba na fotogrammetrické)!

Ve dnech 17. až 30.8.1959 byl 1. dvlp přemístěn do Prostějova.

 

Odkazy: Miroslav Moudrý - 1. letecký dopravní pluk. Svět křídel 77, 2005

Zpracoval Stanislav Vystavěl.