Vrtulníky Mil Mi-4 přišly k speciální složce ČSA-Agrolet počátkem roku 1961. V březnu toho roku byly dva stroje předány od 50. spojovacího leteckého pluku čs. vojenského letectva k "civilům" na Ruzyň. Šlo o vrtulníky Í evidenčních čísel 1293 a 0399, přičemž přejímací lety uskutečnila osádka František Jindra, Karel Nápravník a František Střihavka dne 24. 3. 1961 . Vrtulníky obdržely civilní poznávací značky OK-OVE a OK-OVF. V rámci organizace ČSA-Agrolet se uskutečnil první let už 4. 4. s OK-OVE (pilot Jindra). Strojů se tehdy ujala výzkumná skupina SLS. Podnikaly se geologické průzkumné lety v hornatém terénu ve vybraných lokalitách republiky.
Stavebně-montážní práce byly zahájeny 15. 4. 1961 instalací vzduchotechnického zařízení na výrobní hale v Holýšově, dne 24. 4. následovaly práce na budově podniku Tesla Strašnice, potom přenášení sloupů na lanovce Železnorudných dolů a hrudkoven v Ejpovicích a výměny vadných kol těžní věže v Mostě. Ještě téhož jara se začalo s realizací televizních přenosů z různých politických, kulturních a sportovních událostí v ČSSR, přičemž první akcí takového druhu byl TV přenos cyklistického Závodu míru. Vrtulník Mi-4 se speciálním vybavením při tom fungoval jako retranslační stanice, přenášející signál z pozemního mobilního studia (a z pohyblivých kamer) do vysílacího střediska. Dne 4. 5. 1961 zkoušel vrtulník OK-OVF parametry (na poměrně dlouhých lanech podvěšené) antény ve tvaru čtyřbokého písmene X za letu v prostoru Prahy. V pondělí se odehrála generální zkouška v prostoru českobrodské státní silnice (což byla tehdy výpadovka z Prahy na Brno) při průletech nad Kyjemi a konečně 16. 5. se "via Mi-4 OK-OVF" uskutečnil první živý TV přenos z etapy tohoto velkého mezinárodního cyklistického závodu.
Vrtulníky OK-OVE a OK-OVF se dostaly do mnoha míst tehdejšího Československa.
Kromě převážení materiálu do těžko přístupných míst (například topného uhlí do Zbojnické chaty ve Vysokých Tatrách) byly podniknuty desítky stavebně-montážních prací. Například jeřábování televizních
antén na
vysílače a retranslátory v Krásnu u Chrudimi a na Králově Holi, usazení výškového žebříku
a konstrukce na granulační věž v podniku i Duslo Šala, sejmutí barokních soch na zámku v Peruci, kladení komponentů na novou
továrnu Paramo v Pardubicích, stavbu stožáru na Hlávkově mostě v Praze, lanovky na 108 metrů vysokou haldu ve Zbůchu u Plzně atd. Při akci dne 23. 2.
1966 ve Slovenském Rudohoří, v lokalitě Sirk-Revúca, došlo k havárii Mi-4 OK-OVE, a to v průběhu snášení staré vyřazené lanovky pro zákazníka, jímž byly Sběrné suroviny
Bratislava. Osádka, kapitán Josef Hejnal a palubní mechanik František Střihavka, vyvázla bez úhony. Tuto leteckou mimořádnou událost vyšetřovala komise pod vedením Ing. Františka Fajtla, válečného letce, dnes generála v. v. a tehdejšího
pracovníka letecké inspekce. Podle informací (via Jan Čech-Vršovický) z palubního deníku Františka Střihavky, ten měl k okamžiku havárie nalétáno 1036 hodin a 4158 vzletů. Po této nehodě byl OK-OVE zrušen. Ke konci své kariéry létal v barevném provedení ČSA-Agrolet, tj. s béžovým vrškem trupu a boky, s červeným "rozšířeným" pruhem a spodní částí bleděmodrou.Ještě v roce 1966 byl k ČSA-Agrolet zařazen jako náhrada za zrušený OK-OVE další vrtulník Mi-4 s poznávací značkou OK-RKA (bývalý vojenský 2109), který však v "civilu" nesloužil dlouho.
