PTALI JSTE SE. Článek z L+K 2/99.

V pěkné knize Jaroslava Špačka "Jedenapadesátý" o 51. vrtulníkovém pluku je stroj Mi-4 nazýván legendárním. Jsou tam zachycena 63 čísla těchto vrtulníků, ovšem o počátcích jejich služby u nás tam vzhledem ke vzniku útvaru až v sedmdesátých létech není nic. Můžete otisknout údaje o zavádění prvních Mi-4 do čs. armády, včetně čísel jednotlivých vrtulníků a také jejich osudů, pokud jsou známy?

Ota Mlejnický, Praha-Karlín

Z celkem 144 vrtulníků typu Mi-4 které sloužily v ČSLA, bylo prvních 8 dodáno podle oficiálních záznamů mezi lednem a zářím 1956, přičemž v dubnu toho roku byla potvrzena původní dodávka desíti, plánovaná na 1. čtvrtletí. Vrtulníky přelétávali sovětští piloti z výrobního závodu na letiště Kbely, první 4 kusy v květnu 1956, následovány později dalšími. Tovární čísla strojů zněla 0225, 0325, 0425, 0625, 0925, 0126, 0426, 0526, 0726 a 0751. U nás byly do provozu komisionálně uvedeny většinou dne 8. 8. 1956, vrtulníky čísel 0625 a 0751 však de facto až v roce 1957. S několikaměsíčním odstupem po první dodávce přijeli sovětští instruktoři - pro první přeškolovací kurs na letištích Kbely a Letňany byli vybráni piloti mjr. František Jindra, mjr. Josef Němeček a kpt. Zdeněk Nusl. První let mjr. Jindra absolvoval 28.6.1956 s instruktorem, jímž byl pilot Lokoško, na vrtulníku tehdy typově označovaném jako VR-4, od 20.7.1956 pak V-4 a konečně od 22.11.1956 definitivně Mi-4.

Vrtulníky tehdy byly přiděleny do stavu 4. (respektive 5, neboť ještě existovala kluzáková letka) letky 1. dopravního leteckého pluku na letišti Kbely. Měly vyhrazeno evidenční označení D-50 až D-60 s tím, že s "Dé-padesátkou" létal čs. lehký vrtulník HC-2 (např. 23.11.1956 s mjr. Karlem Zahrádkou). (?) 

První veřejné předvedení nových vrtulníků v čs. barvách se konalo na Leteckém dnu 2.9.1956 v Ruzyni (dva stroje D-54 a D-56 - pilot mjr. Němeček), kde vysadily protitankový kanón a terénní automobil s obsluhou. Po onom leteckém show sovětští instruktoři odjeli, načež se u 1. dvlp (od 1.10.1956) konal nový kurs pro skupinu dalších našich pilotů, zejména z nákladních kluzáků, protože těm už procházela životnost a k 1. 4. 1957 byly navrženy ke zrušení. Na předním místě to byli npor. Bartoš a npor. Havlík.

Další veřejná ukázka se konala 9.5.1957, kdy ze čtyř vrtulníků Mi-4 od 1. dvlp (stroje ev. ozn. D-53, D-54, D-56 a D-57) seskočili na Strahovský stadion svazarmovští parašutisté Drobník, Jerguš, Kadidlo, Nečas, Ryba, Urban, Valachovič, Jehlička, Koubek a Kaplan.

V létě roku 1957 se v našem letectvu přešlo z písmenočíselného označování příslušnosti letadel na čtyřciferné číselné. Tak tedy i Mi-4 dostaly nová bílá tovární čísla. Za rok na to, k 1.8.1958, byla celá 4. letka (vlastně naše první jednotka vrtulníků vůbec) od 1. dvlp s 8 vrtulníky Mi-4 (velitel pplk. Jurkovič) předána k 50. spojovacímu leteckému pluku do Klecan. V době předání měly jednotlivé vrtulníky následující nálet: 0726 (200 hodin), 0325 (245 hodin), 0751 (256 hodin), 0526 (280 hodin) a 0426 (pouze 36 hodin). Vrtulníky 0126, 0225 a 0425 se nacházely v generální opravě v Leteckých opravnách Trenčín.

Co se týče osudů prvních deseti vrtulníků Mi-4 v čs. armádě, je možno konstatovat, že většinou byly dolétány do stanovených rezursů, týká se to 0225, 0526, 0625, 0126, 0325 (nehoda 25.3.1960 - zrušen na náhradní díly), 0426 (na závěr provozu povoleno visení jen do 5 metrů, předán do Leteckého učiliště Košice), 0726 (předán do LO Trenčín - použitý na zabíhání reduktorů), 0751 (předán do Leteckého muzea Kbely). Předčasný konec měly 0425 (podlehl katastrofě 28.3.1960) a 0925 (který už 11. 6. 1957 ještě s evidenčním označením D-57 havaroval ve službách 1. dvlp na Ruzyni, poškodil přitom DC-3 OK-XBC a OK-WAR a také II-14 OK-LCC a OKLCB, poté byl navržen na zrušení, ovšem osádka ve složení kpt. Chýský, por. Bačák a por. Střihavka vyvázla bez zranění. Přesné datumy výroby jsou k dispozici pouze u dvou vrtulníků, a to u 0325 (12. 1. 1956) a u 0126 (7. 1. 1956). Dále se dochoval údaj, že 1. 8. 1956 byl vrtulník 0126 v Leteckých opravnách Kbely, kde se na něj aplikovaly čs. výsostné znaky a evidenční označení příslušnosti k 1. dvlp. Vrtulníky byly totiž dodávány bez jakéhokoli označení a také tak do srpna 1956 u nás zprvu létaly.

PAT