Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Slaný Schlan

12.01.2020

MAPA.

Historie.

14.9.1913 měl František Šimůnek z Prahy veřejný vzlet ve Slaném. Motor vysadil a při přistání poškodil podvozek. Zdroj.


od února 1914

od října 1914


.


od listopadu 1916


.


od konce července 1918

od 1.11.1918 do 27.11.1918.

od 27.11.1918 do 1919.


1919-27.12.1921.


.


od 27.12.1921 do prosince 1926.


.


.


.


.


, , od prosince 1926 do 1939.


Letecká doprava vyžadovala s rozmachem letectví vybudování sítě stálých a pomocných letišť nebo míst k přistání a Ministerstvo veřejných prací (MVP) zřídilo i jedno z nich ve Slaném, a to za městskými sady Háje mezi silnicí do Otrub na východě a polní cestou do Lidic na západě. Jižní okraj tvořila spojovací polní cesta těsně za hřištěm bývalého SK Slavoj. Označení betonovými bílými písmeny SLANÝ bylo umístěno u západního konce topolové aleje.


Prvně letiště bylo využito v září 1928 při velkých manévrech. Bylo postaveno několik plátěných hangárů a plocha se zaplnila letadly (asi z Kbel). Manévry skončily a letiště se opět stalo jen polem osetým vojtěškou.


V září 1929 letiště ožilo znovu. Tentokrát stříbřitě bílým třímístným dvouplošníkem Aero A 12. Slaný tehdy získalo prvenství mezi městy (mimo Prahy), protože místní autodopravce František Kocourek zakoupil toto letadlo, aby provozoval leteckou osobní dopravu. Letenka do Prahy stála 30,-Kč. Diváků bylo dost, ale cestujících málo. Občas se někdo svezl při vyhlídkovém letu. František Kocourek za svůj průkopnický čin zaplatil ztrátou vlastního majetku. Letoun získal Deutsche Arbeitsgemeinschaft fúr Motor und Segelflug (DAMS) Liberec.


Rozvinutý průmysl začal vyrábět hospodárná sportovní letadla se slabšími motory. Do tohoto dění se zapojila i slánská továrna na motocykly Orion - Vilém Michl a synové. První konstrukcí byl plochý dvouválec LL 30 s výkonem 25 kW. Od kdy?

Odbyt na letecké motory je malý, dochází i k problémům v okolí továrny a lidé na Skalkách si stěžují na rušení nočního klidu při zkouškách motorů. Na odhlučnění haly však peníze nejsou.

Michl skládá poslední motocykly a jejich prodejem získává finance na stavbu dalších leteckých motorů. Firma vyvinula a vyrobila silnější typ RL 50 s výkonem 37 kW.


Z důvodu jejich poruchovosti ale zakázku na jejich sériovou výrobu nezískal.

Situace se ještě více komplikuje odchodem leteckého inženýra Paroubka, který si s sebou odnáší i kompletní technickou dokumentaci a výkresy.


Motor Orion LL 50 o výkonu 37 kW byl použit v letounu Letov Š 39.

Situace je již neudržitelná a v roce 1932 Michl vyhlašuje bankrot.


.


V září 1934 Propagační letka MLL v Praze pořádala ve Slaném letecký den. Tento podnik, i navzdory hrozivé hospodářské krizi silně navštívený, měl nemalou zásluhu o zvýšení zájmu o letectví.


Místní skupina MLL ve Slaném byla založena pravděpodobně v roce 1935. V jejím čele stál slánský advokát JUDr. Hohlweg obklopený schopnými členy výboru.

Již koncem listopadu a počátkem prosince 1935 byla v Grandhotelu ve Slaném uspořádána letecká výstava. Doslova akrobaticky byly okny z ulice v rozebraném stavu protaženy 2 školní kluzáky Skaut Standard (jeden z nich v kostře), školní dvousedadlový větroň EL-2M Šedý vlk, výkonný větroň Jánošík a byly sestaveny v hlavním sále. Několik leteckých motorů a asi 40 modelů letadel bylo vystaveno v přísálí. Výstava měla podle dobového místního tisku značný úspěch.


.


Od počátku roku 1937 probíhala příprava k zahájení vlastní plachtařské činnosti. Chyběla jen letadla. Mecenášem se stala Občanská záložna, která zaplatila jeden školní kluzák Skaut Standard v ceně 2 400,- Kčs. Druhý poskytlo Ústředí MLL

V srpnu 1937 zahájen na svahu nad ovčárským kostelíkem slavnostně plachtařský kurz. Další kurz pro začátečníky, ačkoliv byl připraven, se již neuskutečnil.


Ortofotomapa.

Oba kluzáky uložené v prázdné továrně Orion byly poškozeny v době zářijové mobilizace negramotnými vojáky maďarské národnosti. 

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------


MLL se mezitím sloučila a Aeroklubem RČS a nová organizace dostala název Český národní aeroklub.


Ten byl okupanty v roce 1940 rozpuštěn po předchozím zabrání všeho majetku. Oba poškozené kluzáky i gumové startovací lano byly tajně schovány na 6 let v dílně truhláře Vůcha. 

Původní pomocné letiště Na Hájí bylo záměrně znehodnoceno vysázením ovocných sadů. Označení betonovými bílými písmeny SLANÝ bylo odstraněno.


.


.


Letecká hláska-Flugwache 24 na Slánské hoře 330 m n m patřila pod Flugwachkommando Prag. Během války postavili na vrcholu Slánské hory vojáci srub, který sloužil jako letecká hláska odkud sledovali přelety spojeneckých letadel.  Podrobnnosti.


25.8.1944 průzkum jihoafrickým Mosquitem od No. 60 Squadron, SAAF.


2.3.1945 sestřel bombardéru B-17 u Slaného. Podrobnosti.

Při květnové revoluci v roce 1945 skauti Slánskou horu obsadili a vojáky zajali. Byli to Rakušáci, staří páni, kteří se rádi vzdali, byli rádi, že pro ně válka skončila, ale druhý den Slánskou horu jako strategický bod znovu obsadili němečtí vojáci.

 ------  8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Skupina nadšenců se sešla na řádné ustavující schůzi ČNA odbočky Slaný v listopadu 1945. Prosazen požadavek vybudovat ve Slaném městské veřejné letiště s hangárem a dalším vybavením.

Ještě v posledních měsících roku 1945 byl pořádán modelářský kurz pro mládež. 


V předjaří roku 1946 byly z letiště v Údlicích u Chomutova převezeny trosky vandalsky zničených  kluzáků Schulgleiter SG 38 a předány ihned firmě KochmannKralupech nad Vltavou k dohotovení jednoho kluzáku. Současně byl přitažen i poškozený startovací naviják. A co se týče nového letiště, většina plochy letiště patřila městu a 2 parcely bylo nutno vykoupit. Na výkup pozemků přispěla částkou 180 000 Kčs místní organizace Čs. Strany národně socialistické ve Slaném. Tím bylo zajištěno získání celé předpokládané plochy letiště.

V srpnu 1946 byl na ploše nového letiště uspořádán letecký den za pomoci a režie Propagační letky ČNA Praha. Firma Kochmann dodala zhotovený kluzák Schulgleiter SG 38 a z výtěžku leteckého dne byl zakoupen z přebytků armády USA lehký dvousedadlový letoun Piper L-4 za 45 000,- Kč. Slánský aeroklub měl již dvě letadla.

V září 1946 byl zahájen první poválečný plachtařský kurs.


Jak se tu pomalu, ale jistě začalo létat, diváci z řad občanů začali houfně docházet na letiště, což mělo velký propagační dosah. Všechny síly členstva se zaměřily na získání peněz na stavbu hangáru. Byla uspořádána sbírka mezi občany, která vynesla asi 85 000,- Kč.

V září 1947 byly vykopány základy, ihned nato provedeno jejich vybetonování včetně nosných sloupů. Výplňové zdivo z tvárnic rostlo velmi rychle a obrysy hrubé stavby hangáru se staly výrazným prvkem obzoru letiště.

V této době bylo sportovní letectví štědře podporováno státem. Podílelo se na tom ministerstvo národní obrany a ministerstvo dopravy, do jehož působnosti patřilo civilní, a tedy i sportovní letectví. Aeroklubu byla zapůjčena další bezmotorová letadla, a to školní kluzák Zlín Z-23 Honza a dva větroně Zlín Z-24 Krajánek. Konečně nastal toužebně očekávaný den, kdy byla všechna letadla umístěna v hangáru a odpadlo jejich převážení ze stodoly ve Smečenské ulici v rozebraném stavu.


---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Dlouhodobý zákaz činnosti, a to i plachtařské.

V dubnu 1948 z politických důvodů zatčen a uvězněn předseda aeroklubu Vilém Michl, kdysi spolumajitel továrny Orion. Komunisté v aeroklubu, tvořící velmi malou menšinu, se chovali cekem slušně. Pouze navrhli V. Michla zbavit funkce a vyloučit. Předsedou se stal neškodný komunista V. Hohlfeld, který později emigroval do SRN.

Činnost byla povolena pod přísným dohledem až na jaře.

Praga E-114 M Air Baby.

30.12.1948 byl Přemysl Hartman zatčen StB jako příslušník odbojové organizace Šeřík a později byl odsouzen na dvanáct roků nucených prací v uranových dolech. Podařilo se mu, ale utéci, emigrovat a usadit se v Maroku a v roce 1991 stál u znovu obnovení Aeroklubu Slaný.


Jednoho dne se na schůzi aeroklubu dostavil předseda ZO KSČ v ČKD Slaný Ladislav Ptáček a přesně stanovil podmínky, za kterých bude činnost aeroklubu nadále povolena. Byla to především změna názvu na Aeroklub ČKD, přímé podřízení závodním složkám (míněna KSČ a ROH), dosazení řídícího (a hlavně dozorčího a prověřovacího) výboru.


--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Zahájena se stavba části hangáru, který byl slavnostně otevřen v září 1950.

V tento den byl pořádán menší letecký den a hvězdicový cílový soutěžní let. Stále ještě štědrý stát půjčil další stroje. Byla to druhá Praga E-114 M, výkonný větroň Zlín Z-25 Šohaj, německý větroň Grunau Baby II a Zlín Z-281.

Smělo se létat jen v dohledu z letiště a s poloprázdnou nádrží. Ze starého vagónu, kdysi sloužícího k uložení kluzáku a navijáku, se stala strážnice SNB. Po skončení létání se musela odmontovat vrtule i čistič benzinu a odevzdat na strážnici.


Koncem května 1951 se neutajil záměr z aeroklubu vyloučit tzv. politicky nespolehlivé živly.

V červnu 1951 předseda výboru na schůzi přečetl jména všech, kterým byla zastavena činnost. Většina z nich patřila ke staré gardě, která žila pro létání od dorosteneckých let v MLL a měla největší zásluhy na rozmachu aeroklubu. Nikdo z nich neškemral o pardon a všichni hrdě odešli.

Do aeroklubu byli přijímáni noví lidé, kteří přišli snadno k hotovému dílu. Aeroklubu byl přidělen další motorový letoun Zlín Z-22 Junák.

Celé Československé letectví napodobovalo sovětský vzor a z Aeroklubu RČS se stal Dobrovolný svaz letectví.


V roce 1952 byl založen Svaz pro spolupráci s armádou a tím i údobí placených činovníků.

"Očistný" výbor splnil dobře svůj úkol a jeho úloha postupně slábla. Létalo se dál a z paměti se vytrácely někdejší průkopnické časy.


Ortofotomapa 1953.