Flik 14 se přesunula na ruskou frontu. Podřízena K. u. K. 2. Armee.

Místa aktivity Flik 1, Flik 3, Flik 5, Flik 7, Flik 8, Flik 10, Flik 11, Flik 13, Flik 14, Flik 15,  .... na bojištích v Haliči, v Karpatech a v Bukovině do 2.5.1915.

Pozorovatel Oblt. Robert Ellner létal do září 1914 s Lt. Fp. Bélou (Adalbertem) Feizlem na letounu Lohner B.I výr. č. 225 "BAJAZZO", později označený 11.03 a po konverzi přečíslován na 73.03 a na německém letounu Albatros B I. Celkem 15 letů.

14.8.1914 v oblasti Balin, u dnešního Кам’янець-Подільський na Ukrajině byl ztracen letoun. Posádka byla zajata. Info.

16.8.1914 byl v oblasti jižně Hrubieszów v Rusku, dnes v Polsku ztracen letoun. Posádka zahynula. Letoun nalezla ruská vojska až 23.8.1914. Info.

24.8.1914 průzkumný let z předsunutého letiště Brody.

Bitva o Halič ve dnech 26.8. až 11.9.1914. Posun fronty na západ až ke Krakovu a na jih do Karpat .

Ve dnech 1.-10.9.1914 Flik 14 operoval z letišť Lemberg polsky Lwów, dnes ukrajinský Львів

Prömsel Przemyśl - Fort Żurawica

,

Jaslo-Jasło v Polsku,

Neu Sadec-Nowy Sącz v Polsku,

opět Jaslo-Jasło v Polsku,

Prömsel-Przemyśl - Fort Żurawica.

Ve dnech 6.-11.9.1914 se uskutečnila druhá bitva u Lvova. V ní ruské jednotky porazily rakousko-uherská vojska. Ústup v blátě až za řeku Dunajec.

Koncem září 1914 se mohutná pevnost Przemyszl nacházela cca 120 kilometrů za ruskými liniemi a její velitel generál pěchoty Hermann Kusmanek i se svými 120 000 vojáky čekal na záchranu, která měla přijít od západu. Hlavní město celého Haličského království, Lvov byl navíc také v ruských rukou a skrze karpatské průsmyky se některým ruským oddílům podařilo vstoupit až na území Horních Uher, kde se jim podařilo ovládnout téměř celý okres Bardějov a jiné ruské oddíly stály před Mukačevem. 

Rakousko-uherské čtyři armády se po svém ústupu napříč celou Haličí nakonec zachytily na čáře řeky Nida (1. armáda) - Bila (4. a 3. armáda) - dukelská sníženina (2. armáda) - karpatské průsmyky (skupina generálmajora Hoffmana). Levé křídlo rakouských vojsk se pak na severu opíralo o čerstvě zformovanou a z Východního Pruska převezenou 8. německou armádu (generálplukovník von Hindenburg), na linii Kielce-Kónsk. Tato linie se měla stát i výchozím bodem nové rakousko-německé ofenzivy, jejímž cílem bylo vyprostit Przemyszl z obklíčení a postoupit až ke Lvovu.

od října 1914

Podzimní ofenzíva Rakousko-uherské armády v Haliči (3.10.-3.11.1914). Opět ústup.

Flik 14. meldowała 18 X 1914 r., że jej pilot (…) śledzony był przez wrogi Farman-dwupłatwiec w rejonie Magiery [pod Przemyślem – obecnie Republika Ukrainy]. ?

Přesun do Prešova-maďarsky Eperjés. Kdy?

25.11.1914 v 11.10 hod. se zabil Lt. Fp. Béla Feizl při přezkušujícím letu s novým letounem Aviatik B II. Po vzletu se vzňal motor a letoun se zřítil z výšky 20 m.

Velitel Flik 14 Hptm. Fp. Karl Nikitsch.

Ruská ofenziva a bitva u Limanowé (28.11.-12.12.1914). Ruský nástup začal v oblasti Karpat 28.11.1914 a směřoval hlavně proti IX. (litoměřickému) sboru 3. rakouské armády. Útok dosáhl svého největšího úspěchu na ruském levém křídle, kde ruská 13. pěší divize XII. sboru prorazila linii rakouské obrany, což donutilo celý IX. sbor se stáhnout až k Bardějovu. Zde byla také do 1.12.1914 vybudována nová obranná linie celé 3. rakouské armády, když celé pravé křídlo, které muselo snášet hlavní nápor Rusů, bylo přeskupeno. Ve svazku IX. sboru bojovaly opět i jednotky pocházející z českých zemí, jako 26. zeměbranecká divize, které v bojích zde utrpěly těžké ztráty. Velký podíl na ztrátách bylo nutné znovu připsat na vrub dezerci. Určitého zklidnění se dosáhlo, když byl do čela sboru jmenován Čech, polní podmaršálek Rudolf Králíček.

Přesun do Opátska-maďarsky Széplakapáti u Košic. Kdy?

Přesun do Zborova-maďarsky Zboró. Kdy?

Přesun do Prešova-maďarsky Eperjés. Kdy?

Přesun do Užhorodu-maďarsky Ungvár. Kdy?

Aviatik B.II 32.29 na karpatské frontě. Kdy a kde?

Offizierstellvertreter Karl Kaszala po absolvování pilotního výcviku je přiřazen k Flik 14 jako průzkumný pilot. Po incidentu kdy prohlásil, že letadlo Aviatik B.III je životu nebezpečné a poté odmítl létat, je převelen k Flik 1. Kdy?

"Srdečný pozdrav českých vzduchoplavců z ruského bojiště 1914-1915." Z které jednotky?

Od 14.1.1915 průzkum pro K.u.k. 2. Armee, IV. sbor, V. sbor.

5., 7. a 25.4.1915 pozorovatel Oblt. Robert Ellner létal na letounu Aviatik B II 32.26 pro Německý karpatský sbor.

Bitva u Gorlice začala 2.5.1915. Fronta se posunula až o 500 km východně .

27.5., 1.6. a 4.6.1915 pozorovatel Oblt. Robert Ellner létal na letounu Aviatik B II 32.29 pro německou 11. armádu.

Letiště Băile Herculane v Banátsku dnes v Rumunsku.

26.7.1915 pozorovatel Johann Maria Zwierzina přišel k Flik 14. Zde bojově létá nad Srbskem.

Útok na Srbsko začal 6.10.1915. Ústup srbské armády do Černé Hory.

23.10.1915 při průzkumném letu v oblasti Dunaje u městečka Orșova v Rumunsku si Johann Maria Zwierzina vysloužil stříbrnou Signum Laudis, udělena mu byla 10.11.1915.

V první polovině roku 1916 Johann Maria Zwierzina absolvoval pilotní kurz.

7.3.1916 pozorovatel Oblt. Robert Ellner byl zařazen k pilotnímu výcviku k Flek 5 do Szegedu.

1.5.1916 pozorovatel  Jan Popelák/Johann Popelak přišel k Flik 14.

Brusilovova ofenzíva začala 4.6.1916 a skončila 20.9.1916 .

Velitel Flik 14 Hauptmann Aladar Tauszig.

16.8.1916 získal Johann Maria Zwierzina odznak Feldpilot a následně byl poslán na ruskou frontu s Flik 14.

21.8.1916 po pilotním výcviku získal Oblt. Robert Ellner u Flik 14 odznak Feldpilot. U FliK 14 nalétal 100 letů. Byl přemístěn k Flik 32.

Oeffag C.II 52.03 před demontáží a transportem na ruskou frontu.

Letiště Krasne.

8.9.1916 v oblasti města Radziwillów, do r. 1940 Радзивилів dnes Радиви́лів mapa na Ukrajině poté co letounu Johannu Maria Zwierzinovi vysadil za letu motor nouzově přistál za vlastními liniemi. Přes nepřátelskou palbu letadlo dokázal s pozorovatelem motor opravit a následně dokončili bojovou, výzvědnou akci. Na postu pozorovatele seděl Lieutenant of the Reserve Johann Popelák.

19.9.1916 Johann Maria Zwierzina získal své první vítězství nad nepřátelským strojem, jenž muselo nouzově přistát. Za tyto akce a další podobné jež se zúčastnil, je 29.1.1917 opětovně vyznamenán druhou stříbrnou Signum Laudis.

23.11.1916 Jan Popelák/Johann Popelak na letounu Hansa Brandenburg C.I (Ph) 26.60 sestřelil tři ruské letouny v prostoru Броди - Берестечко.

od listopadu 1916

Hansa Brandenburg C.I (Ph) 26.69 na letišti Krasne v roce 1917.

1.2.1917 byl Jan Popelák/Johann Popelak přemístěn k Flik 39.

30.3.1917 při průzkumném letu Johann Maria Zwierzina a jeho pozorovatel fotografoval nepřátelskou dělostřeleckou baterii v těžké protiletadlové palbě nepřítele. Kdy v této palbě ve výšce 1 200 m vydrželi 45 minut.

5.4.1917 při leteckém fotografování pozic nepřítele ve výšce 900 m v okolí Radziwillów dnes Радехів byl Johann Maria Zwierzina napaden třemi ruskými letadly Nieuport. Při následném ústupu se přidali další dva nepřátelské letouny. Jeden nepřátelský stroj se mu spolu s pozorovatelem povedlo sestřelit, následně ostatním nepřátelům ochabla bojovnost.

28.4.1917 byl Johann Maria Zwierzina jmenován velitelem FliK 3.

V květnu 1917 jednotka dostala první kus jednomístné stíhačky Albatros D.II (Oef.) 53.03 a později ještě 53.07.

28.6.1917 FP Korporal Rudolf Šimáček sestřelil ruský SPAD A-4 "S-54" nad Krasne.

Kerenského ofenzíva od 1.7. do 19.7.1917.

Od července 1917 přeznačena na FliK 14J. Velitel Hptm. Aladár Tauszig.

Fw. Rudolf Lonstak létal na letounu Albatros D. III (Oef.) 53.03 v létě 1917.

Poslední všeobecný útok Centrálních mocností na Rusko proběhl až v únoru 1918, který byl ukončen Brestlitevským mírem v březnu 1918. 

24.10.1917 až 18.11.1917 bitva u Caporetta. Posun fronty 100 km na západ k řece Piavě.

Letiště Feltre.

Sedm stíhacích Phönixů D.I. Letoun s písmenem C patřil Offizierstellvertreter Josef Cagášek z Moravského Písku, W - Oberleutnant Franz Wančura z Nýrska, U - Stabfeldwebel Karl Urban, M - Feldwebel Emanuel Mička, atd

Letiště San Giustina.

Velitel Flik 14J Ldst-Oblt. Rudolf Stanger. Ve výzbroji letadla Phönix D.I série 228, 328.

K 15.6.1918 bojová sestava rakousko-uherských stíhacích leteckých setnin při zahájení ofenzivy na Piavě. Skupina armád polního maršála Conrada (Heeresgruppe FM. Conrad) v Bozen Bolzano. Velitel Koluft: Obstlt d. IOK Ferdinand Deutelmoser. C. a k. 11 armáda (K.u.k. 11. Armee) v Levico. Velitel Koluft:Rittm. Wilhelm Weldin. Podřízené Flik 9J, Flik 14J, Flik 55J, Flik 60J.

7.7.1918 Tenente Silvio Scaroni na letounu Hanriot HD.1 č. 7517 od 76ª Squadriglia caccia sestřelil letoun Phönix D.I. Zugsführer József Laczkó lehce zraněn.

od konce července 1918

31.7.1918 zahynul Oblt. Frank Linke-Crawford velitel FliK 60/J. Tím jednotka přestala prakticky existovat a personál s letouny přešel k FliK 14/J.

22.8.1918 dva čeští Němci, Feldwebel Feldpilot Karl Teichmann na letounu Phönix D.IIa 422.30 a Stabsfeldwebel Feldpilot Albin Heidl zaútočili na britský Bristol F.2B Fighter D8075 od No. 139 Squadron RAF, který přistál na letišti Casarca. , . Na konci války ho dostane od císaře Karla stíhací eso Julius Arigi z Děčína.

Pozorovatele 2/Lt T. R. Hiltona a pilota Lt. N. E. Gwyera zajali dříve než stačili zapálit letoun.

15.9.1918 britský Camel sestřelil letoun Aviatik (Berg) D.I 138.112. Zugsf. Ludwig Thaler vyskočil s padákem, ten se mu ale roztrhl na dvě části. Pilot zahynul.

18.9.1918 britský Camel sestřelil letoun Aviatik (Berg) D.I 138.109. Feldw. Fp. Konrad Kraus vyskočil s padákem, ten se mu otevřel, ale roztrhl se. Pilot zahynul.

Velitel Flik 14J Ldst-Oblt. Rudolf Stanger. Ve výzbroji letadla Phönix D.II a Phönix D.IIa série 422.

K 15.10.1918 bojová sestava rakousko-uherských stíhacích leteckých setnin. C. a k. Armádní skupina Belluno (K.u.k. Armeegruppe Belluno) v Bozen Bolzano. Velitel Kommandant der Armeeflieger (Kafl): Hptm. zuget. Glstb Anton Sieber, zástupce velitele (Kafl-Stellvetreter): Hptm. Karl Nikitsch. Jagdgeschwader der Armeegrupe Belluno v San Giustina?. Velitel Rittm. Wedige von Froreich. Podřízené Flik 14J, Flik 30J, Flik 60J.

Odkazy: 

Historie a vojenství 4/2011