Vrtulníky (vírníky) za 2. světové války

01.10.2015

gyro/helo1760.jpg (15469 bytes) Průzkumné rotorové kluzáky (bezmotorové vírníky) Focke-Achgelis Fa 330 Bachstelze, vlečené ponorkami, sloužily jako vzdušné pozorovatelny od roku 1942 v jižním Atlantiku a později v Indickém oceánu. Tyto bezmotorové vírníky byly používané hlavně na ponorkách typu IX D2 Monzum.


Francouzské vírníky Loiré et Olivier LeO C.30A a Loiré et Olivier LeO/SNCASE C.301 byly použity v květnu 1940 z Deauville pro průzkum ústí Seiny, oblast Le Havru a okolní moře. Jeden vírník C-301 No. 4 byl dokonce poškozen stíhačem Luftwaffe dne 3.6.1940. Celkově však neozbrojené vírníky zklamaly a ještě před ukončením bojů byly oficiálně vyřazeny.  (L+K 10/05)

Britské vírníky Avro Rota (Cierva C. 30A) sloužily u britského letectva od srpna 1934. První Rota I RAF, stroj K4230, létala při zkouškách v Martlesham Heath a později při pokusných operacích z letadlové lodě HMS Furious. Jinak si stroje rozebraly spojovací squadrony RAF a škola kooperace činnosti vzdušných sil a pozemní armády. Roty I sloužily u RAF vcelku spolehlivě až do roku 1938, kdy byly vyřazeny a uskladněny. Po vypuknutí války byly odkonzervovány a spolu s 13 zrekvírovanými civilními C.30A (těm Air Ministry přidělilo nová sériová čísla Vl186-Vl187 AP506-AP510, BV999, DR622-DR624 a HM580-HM581) prošly revizemi a zařazením do služby. Od poloviny roku 1940 tak RAF opět disponovalo více než dvacítkou typu Rota I (jméno dostaly i zrekvírované stroje). Pět z nich odeslali s britským expedičním sborem (BEF) do Francie pro spojovací úkoly. Zbytek dostal pro své výjimečné vlastnosti, zejména schopnost pomalého letu na malém prostoru, speciální roli cílových objektů při kalibraci radarů protivzdušné obrany rozmístěných na pobřeží od průlivu La Mance podél Severního moře až ke Skotsku. Jejich mateřskou jednotkou se stal 74. wing v Duxfordu, u něhož byly zařazeny k roji pro zvláštní úkoly (Special Duty Flight-Autogiro Section). V únoru 1942 se jednotka Rot I osamostatnila jako roj č 1448, v červnu 1943 se z něj pak stala 529. squadrona. Stroj AP507 byl zapůjčen námořnictvu pro vývoj speciálních protiponorkových prostředků. Ve službě Roty I vydržely až do konce války v Evropě, poté šly většinou na zrušení. Jejich válečná kalibrační činnost nebyla pro osádky jednoduchou záležitostí - v prostředí kde se to jen hemžilo stíhačkami Luftwaffe, musely setrvávat za každou cenu v úzce vymezeném prostoru a výšce a pohybovat se minimální rychlostí. Zaznamenán je případ pilota N. Hilla, jehož Rotu I nad Kanálem napadl Fw 190A, jemuž díky schopnostem vírníku unikl. Často proto Roty I při kalibraci radarů dostávaly stíhací hlídku. (L+K 1,5/92, 1/03)

Pět strojů ověřovací série vírníku Kellet YG-1B zapůjčilo letectvo pohraniční policii US Border Patrol pro hlídkování na mexické hranici. Pět vírníků Kellet YO-60 létalo v USA pouze pro spojovací účely. Dále bylo v roce 1943 postaveno pět vírníků G A Aircraft Company YO-61, ale ty byly sešrotovány. (L+K 6,10/89)

helo3534.JPG (27918 bytes)Japonský vírník Kayaba Ka-1 vyrobený v počtu až 240 kusů se používal jako dělostřelecký pozorovací a v počtu 30 kusů v protiponorkové službě na letadlové lodi Akicu Maru se dvěma hlubinými pumami po 60 kg na palubě. Operovaly v blízkosti pobřeží, zvláště nad Tungarským a Korejským průlivem ale není znám případ, že by proti spojeneckým ponorkám zasáhly aktivně. (L+K 20/70) Video, video2

Pět sovětských vírníků Kamov A-7bis se ojediněle používaly k průzkumné činnosti v oblasti Smolenska v létě 1941. Sovětské letectvo ale nemohlo jim zajistit požadovanou ochranu, proto pouze rozhazovaly letáky v noci. Jednotka se brzo stáhla do týlu a posléze byla rozpuštěna.


Jeden z prvních létajících vrtulníků byl Breguet - Dorand Gyroplane Laboratore. helo2100.jpg (30672 bytes)

helo1785.jpg (8782 bytes) První let prvního skutečně létajícího vrtulníku Fw 61 D-EBVU se uskutečnil 26.6.1936. Létal až do roku 1939. Z něho se vyvinul Fa 223.

helo2025.jpg (17707 bytes)Flettner Fl 265 (první vzlet v květnu 1939) sloužil v letech 1939-40 ke zkouškám Krigesmarine v Baltickém moři. Zkoušky se skončili velkým úspěchem. Potvrdili, že stroj je schopný plnit průzkumné, ale i bojové úlohy, hlavně proti ponorkám. Další čtyři kusy byly testovány v Baltickém a Středozemním moři z plošin na několika plavidlech jako průzkumné a protiponorkové. Fl 265 zkoušeli i ženisté při cvičeních v Alpách. Vrtulník při nich například vlekl pontony při přechodu řeky a sloužil jako létající jeřáb při stavbě mostů.

helo1763.jpg (11275 bytes)Flettnet Fl 282 Kolibri (vývoj z Fl 265, první vzlet v roce 1941) sloužil v letech 1941-42 ke zkouškám Krigesmarine v Baltickém moři. Do roku 1943 bylo operačním jednotkám odevzdaných asi 20 kusů. Sloužily hlavně k ochraně konvojů a k vyhledávání ponorek ve Středozemním, Baltickém a Egejském moři. Kriegsmarine používala hlavně jednomístnou verzi. V armádní službě se vrtulník Fl 282B-2 používal většinou na řízení dělostřelecké palby, navádění tanků v nepřehledném terénu a to hlavně na východní frontě. Zde byly dokonce zorganizované i prvé samostatné vrtulníkové roje, přiřazené k dělostřeleckým brigádám. V aktivní službě vydržely Fl 282 až do obléhání Berlína, z kterého operovali z letiště Rangsdorf.

helo1753.jpg (7145 bytes) Focke-Achgelis Fa 223 Drache (první vzlet 12.6.1940) předváděl přepravu dílů jiných letadel, osobních a lehkých nákladních automobilů (do hmotnosti 1300 kg) zavěšené na laně v nesjízdném či horském terénu.

Škola horských myslivců v Mittenwaldu použila v září 1944 úspěšně dva vrtulníky Fa 223 pro přepravu materiálu v horském terénu. Při těchto pokusech se dospělo k překvapivým závěrům - do téměř nepřístupných oblastí byly za několik minut bez potíží dopraveny dvěma vrtulníky náklady, které by musel dopravovat oddíl nosičů o 500 mužích s mnoha soumary mnoho hodin. Na konci války se proto produkce vrtulníků dostala do nouzového výrobního programu.

Na rozkaz vůdce z 25.2.1945 uskutečnil pilot Gerstenhauer s Fa 223 E-0 V50 GW+PA, kurýrní let z Ochsebhausenu do do Danzig- Gdańsk ve dnech helo1757.gif (17669 bytes)26.2.-11.3.1945. Let byl pronásledován nepřízní počasí a malou viditelností, takže vrtulník byl nucen po průletu různě dlouhých etap přistávat k doplnění pohonných hmot nebo k vyčkání příznivějších letových podmínek. V průběhu letu byl na jednom letišti využit i k přepravě těžce raněného pilota Bf 109, který utrpěl zranění při nouzovém přistání. Danzig mezitím padl. Při letu nad pobřežím Baltu, které bylo již převážně obsazeno sovětskými vojsky, se osádka musela vyhýbat protiletadlové palbě nebo setkání se sovětskými stíhači. Po splnění poslání ve  Stettin-Szczecin se p osádka vrátila opět etapovým letem do Německa na základnu Werder. V průběhu celé akce vrtulník nalétal 1 675 km, s čistý letovou dobou 16.25 hodin a to bez technické závady. MAPA.

Některé letuschopné vrtulníky Fa 223 a Flettner Fl 282 převzala Luftwaffe v dubnu 1945 do nově zřízené jednotky Transportstaffel 40. Ta byla zřízená na jaře 1945 v Mühldorfu v Bavorsku severozápadně Salzburgu. Jednotce velel Hauptmann Josef Stangl. Ten jednotku přemístil na letiště Ainring u Salzburgu a poté do Aigen im Ennstal v Rakousku.

helo2111.jpg (32964 bytes)Spojencům se vzdalo několik vrtulníků Fa 223, Fl 282 a i vrtulník s tryskovým pohonem rotoru Doblhoff WNF 342.

helo2119.jpg (21346 bytes)helo2118.jpg (26736 bytes)V SSSR se zkoušely vrtulníky CAGI 1-EA, 3-EA, 5-EA, 11-EA a 11-EA PV a Bratuchinovi Omegy.

První americký vrtulník Vought - Sikorsky VS-300 létal v roce 1939-43. helo2096.jpg (22649 bytes)

První vzlet amerického vojenského vrtulníku S-48 Vought - Sikorsky VS-316 XR-4 se uskutečnil 13.1.1942. Armáda objednala postupně 130 kusů s označením R-4A a R-4B, v námořní službě HNS-1 a Howerfly Mk. I ve Velké Británii.

V USA se vrtulník zúčastnil záchranné akce poprvé v lednu 1944, kdy výbuch na torpédoborci USS Turner amerického námořnictva si vynutil k záchraně životů rychlou transfúzi krve, jejíž dopravu zajistil vrtulník HNS-1, a to za podmínek (nízká oblačnost, déšť se sněhem), ve kterých klasický letoun nemohl vůbec vzlétnout.

Jeden YR-4B byl  nedlouho předtím vzniklými Air Commandos použit 23.4.1944 k evakuaci pilota a tří raněných z letadla, které havarovalo v Barmě na území ovládaném Japonci. Video

helo2185.jpg (56770 bytes)Pod označením XR-12 byl vyzkoušen vojenským letectvem typ Bell Aircraft Corporation model 30 v roce 1943, po vývoji trvajícím od jara 1941. Video

 

Nosiče vírníků a vrtulníků.