,
,
04.11.2019
Jednomístný stroj, kterého stavbu objednala v roku 1938 Kriegsmarine. Jeho typickým rozpoznávacím znakem byl letounově uložený hvězdicový motor na předku stroje. Šlo o motor Siemens-Halske Sh 14A ale už se zvýšeným výkonem 110 kW, který poháněl dva dvoulisté, blízko sebe uložené protiběžné rotory. Tato typická Flettnerova konstrukce nosných rotorů řešila problém s reakčním momentem u klasických vrtulníků s vyrovnávacím rotorem a vyskytovala se i na jeho dalších konstrukcích. Po válce ji úspěšně použili například v USA na vrtulníku Kaman H-43 Huskie.
První let Fl 265 V1 D-EFLV se uskutečnil v květnu roku 1939 a po něm následovali další, včetně zkoušek autorotace (klouzání s vypnutým motorem).
Richard Perlia v V1
,
,
Tento vrtulník byl zničen havárií a to když nedostatek oleje v reduktoru zapříčinil poruchu. Pilot neúspěšně přešel do autorotace, otáčky rotoru ale poklesly natolik, že listy rotorů se srazily. Vrtulník z výšky 30 m spadl do země a shořel.
Vývoj pokračoval
s druhým prototypem V2 a ten už měl vojenské označení
TK+AN. Stroj dostal
úpravu, kdy při vysazení motoru nastavení listů rotorů automaticky přešlo do
režimu autorotace.
TK+AN absolvoval rovněž testy ve větrném tunelu v Chalais-Meudon
ve Francii.
Fl 265 V2 sloužil ke zkouškám Krigesmarine v Baltickém moři v letech 1939-40, kdy vrtulník operoval ze speciální plošiny umístěné na palubě křižníku Köln. Zkoušky se skončili velkým úspěchem. Potvrdili, že stroj je schopný plnit průzkumné, ale i bojové úlohy, hlavně proti ponorkám.
Další čtyři Fl 265 byly testovány v Baltickém a Středozemním moři z plošin na několika plavidlech jako průzkumné a protiponorkové. Pouze jeden vrtulník byl zničen, když byl nedostatečně doplněn palivem.
GI+SA
na palubě křižníku Köln 
,
,
video,
GI+SB 
,
.
Fl 265 V2 TK+AN zkoušeli i ženisté při cvičeních v Alpách. Vrtulník při nich například vlekl pontony při přechodu řeky a sloužil jako létající jeřáb při stavbě mostů. Dále také přepravovaly rozmontované děla zavěšené pod trupem a to do hmotnosti 175 kg liber nebo 17 % vlastní hmotnosti. Vrtulník s přízemním efektem unesl až 40 % vlastní hmotnosti. Dále byly používány pro průzkum, řízení palby dělostřelectva a spojovací lety.
V červnu 1941 Fl 265 vykonal poprvé na světě přechod do autorotace a zpět do motorového letu.
Zajímavé byly též zkoušky obrany vrtulníku před stíhačkou, kterého se účastnili zkušení piloti s Bf 109 a Fw 190 s fotokulomety. Stíhačům se nepodařilo během 20 minut dosáhnout ani jeden zásah vrtulníku letícího níže než 100 m.
Celkem bylo postavených šest prototypů, které celkem nalétali nejvíce hodin jediného typu vrtulníku v této době.
Přes úspěšný výsledek se však sériová výroba nerozběhla, protože mezitím vznikl ještě lepší vrtulník Fl 282.
Technické data
Průměr rotoru: 12,30 m
Délka trupu: 4,47 m
Výška: 1,67
Hmotnost: 800/1000 kg
Rychlost letu max: 160 km/h
Odkazy: L+K 12/02, ATM 1/03, LuftArchiv.de