Bongo?

NA 40 Bongo? je českým projektem velmi lehkého, dvoumístného, dvoumotorového vrtulníku bez ocasního vyrovnávacího rotoru. Cílem projektu je zaplnění mezery na trhu dvoumotorových vrtulníků, kde v současné době neexistuje vrtulník s méně než sedmi sedadly a cenou menší než 1,9 mil. USD. Bongo by mělo být cenově přijatelné řešení pro doplnění vrtulníkové flotily profesionálních uživatelů, jako jsou organizace veřejné bezpečnosti, lékařská služba první pomoci, tréninková střediska a mediální společnosti, a to nejen v evropských zemích, kde od ledna 2005 vejde v platnost většina ustanovení předpisu JAR OPS 3, jenž znemožní jednomotorovým vrtulníkům některé činnosti, mimo jiné provoz nad městskými aglomeracemi, a bude nutné je nahradit dvoumotorovými, ale i v dalších oblastech světa, ve kterých jsou omezení pro jednomotorové stroje méně přísná. Současně by Bongo mělo plnit roli "sportovního vozu" mezi malými vrtulníky, případně se dá díky jeho užitným vlastnostem a možnostem definovat nová kategorie vzdušného dopravního prostředku.

COCOMO

Zkratka COCOMO (COmplete COmpensation of MOmentum) je označením pro vlastní, patentově chráněný systém kompenzace reakčního momentu rotoru Ing.Jana Námisňáka, CSc. Dominantně využívá Coandova efektu, tak jako např. známý systém NOTAR, ale s podstatně vyšší účinností. Ta je dána oproti systému NOTAR jinými fyzikálními poměry docilovanými při obtékání ocasní partie vrtulníku. Ojedinělým je pak systém dynamické stability pomocí "ploutví" na konci ocasního nosníku.

Historie

Celý projekt má kořeny v roce 1992, kdy hlavní konstruktér a mozek celého projektu Ing. Jan Námisňák, CSc.  po rozsáhlé analýze vytvořil prvotní koncept Bonga jako velmi lehkého, dvoumístného, dvoumotorového celokompozitového vrtulníku bez vyrovnávacího rotoru. V následujících letech probíhalo ověřování teoretických předpokladů, včetně oponentury projektu ze strany ENSAE (Vysoká národní škola letectví a kosmonautiky) ve Francii. Na konci roku 1993 byla modelově ověřena koncepce COCOCMO. V roce 1994 byla po úspěšných modelových zkouškách zahájena stavba makety technologického demonstrátoru ve velikosti 1:1 , která současně sloužila jako pozitiv pro výrobu forem trupu pro samotný technologický demonstrátor. V roce 1995 byly ukončeny materiálové zkoušky nejnamáhanějších částí vrtulníku. V letech 1995 - 9 pak probíhala stavba technologického demonstrátoru, řešení motorizace, návrh, výroba a zkoušky převodového systému a samozřejmě provozní a letové zkoušky. Během letových testů provedl technologický demonstrátor více než 70 hodin upoutaného vznášení a plně tak prokázal funkčnost navrhnutého řešení. Zkušenosti, získané během vývoje a testů však také ukázaly, že pro komerční úspěch projektu a zvýšení užitných vlastností je potřebné konstrukci upravit. To se odrazilo v  návrhu nového, výrazně vylepšeného prototypu, na kterém se pracovalo v průběhu let 1999 - 2001.  
Nová konstrukce zahrnuje cca 104 změn, mezi nejvýznamnější patří: - zvětšení vnějších i vnitřních rozměrů pilotního prostoru, včetně instalace snímatelných dveří (původní návrh využíval pouze rozměrných "oken", která nebylo za provozu možno otevřít), zároveň došlo k vytvoření mimořádně objemného zavazadlového prostoru mimo pilotní kabinu jeho objem přesahující hodnotu 200dm3 umožňuje přepravu jak nezbytného vybavení například pro záchranáře a zdravotníky tak i případnou provozní instalaci doplňujícího vybavení.

- třílistý skládací rotor s novým profilem a modifikovanou materiálovou skladbou některých jeho částí
- modifikovaný ocasní nosník, který spolu s novým dmychadlem a podstatně modifikovanými tlakovými poměry pod novým nosným systémem zvyšuje účinnost COCOMO systému. 
- plnohodnotné dmychadlo, původní technologický demonstrátor totiž používal jako provizorní zdroj stlačeného vzduchu kompresor z motoru M-337. - 

V současné době je návrh nového prototypu kompletně plně parametricky zpracován ve 3D CAD systému, postupně se pracuje na zhotovení nového předsériového prototypu a jeho technologickém zázemí.
K dokončení vývoje a certifikaci včetně stavby dvou prototypů během tří let je potřeba finanční krytí ve výši  2.5 mil. USD, které však stále není zajištěno. Veškeré současné investice tak zůstávají v rovině vlastních investic zúčastněných subjektů. Na druhou stranu však vývojový subjekt již nyní disponuje reálnými výrobními možnostmi certifikovaného leteckého výrobce.

Technický popis

NA 40 Bongo? je velmi lehkým, dvousedadlovým, celokompozitovým vrtulníkem, poháněným dvěma turbohřídelovými pohonnými jednotkami. Jeho ovládání je řešno bez klasického ocasního vyrovnávacího rotoru, který byl nahrazen nově vyvinutým systémem komplexní kompenzace momentu COCOMO. Tento systém je aktivně patentově chráněn a je využitelný i v mnoha dalších aplikacích mechaniky tekutin všeobecně (řízení torpéd, raket, výrazné zmenšení kýlů jachet a pod.)

Drak vrtulníku Bongo je jako celek vyroben z neatmosféricky zhotovených kompozitových celků a částí. Ty jsou složeny z nomexových, polyamidových a hliníkových voštin armovaných uhlíkovými a skleněnými tkaninami na epoxidovém pojivu.

Pilotní prostor, pohonná skupina a palivová nádrž jsou umístěny v primární kompozitové, skořepinové sendvičové konstrukci, zhotovené vakuově za vysokých teplot. Zavazadlový prostor o objemu 210 litrů je umístěný mezi motorovou částí a palivovou nádrží, a může tak sloužit jako bezpečnostní prvek v případě poruchy motoru nebo jeho požáru. Tento objemný prostor je přístupný z vnější levé strany vrtulníku a je zcela oddělen od kabiny posádky.
Palubní deska je v současnosti vybavena analogovým systémem avioniky pro let VFR a má úplný duální řídící systém. V pozdějším stádiu je předpokládána  i verze IFR a verze plně digitalizovaná. Pohonná skupina vrtulníku se skládá ze dvou turbohřídelových pohonných jednotek s řídícími jednotkami FADEC. Palivová gumotextilní nádrž je umístěna ve spodní části trupu a má objem 230 litrů. Elastomerická hlava rotoru vrtulníku je navržena pro bezúdržbový provoz, koncepčně je blízká systému Starflex. Ve třech rovinách pohyblivé listy rotoru mají celokompozitovou konstrukci a výrazné geometrické překroucení, jejich koncepce odpovídá zásadám "bezpečnosti při poškození". Nad hlavu nosného rotoru je možné zabudovat záchranný padákový systém aktivovaný raketovým motorem (tento systém již byl vyzkoušen). Ocasní část vrtulníku včetně stabilizačních a kompenzačních ploch je rovněž celokompozitové konstrukce. 

Přistávací zařízení vrtulníku je tvořeno lyžinami s olejopneumatickými tlumiči, a je koncipováno tak, aby sneslo i mimořádně hrubé přistání, tedy například bezproblémový nácvik přistání v autorotaci.

Barracuda a Bion

Barracuda a Bion jsou odvozenými modely základní konstrukce, určenými provojenské využití.  Barracuda je konceptem lehkého ozbrojeného vrtulníku pro ozbrojený průzkum či použití jako "bitevní vrtulník chudého muže".Velice zajímavým konceptem je Bion, který je navržen jako bezpilotní průzkumný/úderný prostředek.  Koncepce využívá všech výhod stávající konstrukce Bonga - malé rozměry, nízký radiolokační odraz, extrémně nízkou hlučnost, nízkou úroveň vibrací, vysoké letové výkony a kombinuje je s výhodami alternativní pohonné jednotky - dieselového motoru - dlouhý doletem a výdrží. To by například mělo umožnit nést užitečné zatížení o hmotnosti 100 kg po až20 hodin.  Současně však max. vzletová hmotnost 950 kg umožní nést na kratší vzdálenosti i vlastní zbraňové systémy o relativně velké hmotnosti až 350 kg a mimo obvyklého zaměření UAV na průzkum posunout roli na průzkum a ničení cílů. Vlastní vývoj Bionu je však opět otázkou investovaných peněz. Zajímavé je sledovat současný trend k těmto VTUAV, jako je např. NorthropGrumman Fire Scout, který by měl být operačně nasazen u jednotek US Marines v roce 2003.

Zdroje: 
www.bongo.cz      
http://209.207.236.112/irp/program/collect/docs/vtuav-conops/index.htm http://www.army.cz/noviny/letec2.htm     
http://www.kulikovair.com/Notar.htm    
http://www.naval-technology.com/projects/firescout/
http://www.iss.northgrum.com/products/navy_products/vtuav/vtuav.html
 
 

TECHNICKÉ ÚDAJE VRTULNÍKU NA 40 BONGO

VÝKON
Maximální rychlost    280 km/h
Maximální cestovní rychlost   250 km/h
Ekonomická rychlost    230 km/h
Rychlost stoupání    8 m/s
Dolet      500 km
Dostup     4.000 m
Doba letu     2,5 hod.

HMOTNOST
Prázdná - bez volitelných prvků  480 kg ( bez raketového záchranného systému ) Maximální vzletová    950 kg
Maximální externí    250 kg

ROZMĚRY
Rozpětí listů     7,48 m
Počet listů rotoru    3
Délka      6,15 m
Výška     2,35 m bez raketového záchranného systému
Objem zavazadlového prostoru  210 dm3
Kapacita palivové nádrže   230 dm3

POHONNÁ JEDNOTKA ( civilní verze )
Typ      2 x TE50B
Vzletová výkonnost    2 x 87 kW
Palivo      JET,JP,RT,TS,PSM,PL

OČEKÁVANÁ KATEGORIE
Normální     VFR, IFR
Provozní     JAR-OPS 3 třída výkonnosti 1,2,3 -kategorie A,B

NAVRCHOLU.cz