Dar na provoz webu můžete poslat na účet 2000606220 / 2010.

Frývaldov Freiwaldau

Od roku 1947 Jeseník

Zlatý Chlum Goldkoppe 875 m n. m.

03.09.2019

MAPA

od 27.12.1921 do prosince 1926.

Již v období před II. světovou válkou se v souvislosti s rozvojem plachtění v Československu hovoří o vhodnosti Jeseníků pro bezmotorové létání. Svědčí o tom zprávy o využitelnosti Jeseníků severně od Pradědu a v oblasti Vysoké hole, jež podali němečtí plachtaři ze Šumperka. Zdroj.

, , od prosince 1926 do 1939.

Provoz kluzáků Zlin  Z V. U českých nebo německých plachtařů?

----------- 30.9.1938 prezident Beneš zlomil národu páteř ----------

V období II. světové války zde pravděpodobně létali plachtaři „hitlerjugend“, jak naznačovaly fotomateriály a letecká technika, která tu zůstala po osvobození. Materiál byl prý ve velmi malém počtu a nenasvědčoval o příliš silné skupině. Bohužel do dnešních dnů se z něj nedochovalo nic.

V letech 1939-40 údajně uskutečnili vlnový průzkum.

Flugwache (letecká hláska) ?

------ 8.5.1945 v 23.01 hod SEČ (u nás 9.5.1945 v 0.01 hod. SELČ) bezpodmínečná kapitulace Německa -----

Až po odsunu Němců z pohraničí a stabilizaci nového osídlení začala skupina občanů Jesenicka se zájmem o létání a letecké modelářství uvažovat o výstavbě alespoň malého horského letiště.

Již v roce 1947 získali nadšenci potřebné pozemky přibližně v místech, kudy dnes vede nová komunikace z Bukovic do Lipové a s primitivními prostředky bez finančního zajištění se pustili do práce. Největším nadšencem a tahounem vzniklého Aeroklubu byl Alois Hlisnikovský, velitel dopravní policie v Jeseníku, se svým přítelem a kolegou J. Poláškem.

hel431.jpg (297670 bytes)

Létat v Jeseníku se však začalo 15.8.1947, a to na školním kluzáku ŠK 38 OK-5580, na kterém se tehdy prováděl výcvik. Hangároval se v budově pozdějšího brašnářství na rozcestí u polikliniky. Odtud se vozil na vozíku na svahy k Lipové a nad budované letiště. Startovalo se pomocí gumového lana. V počátcích na letiště v Jeseníku dojížděli instruktoři z Olomouce a tehdejšího Gottwaldova, až v 50. letech měl Aeroklub instruktory své, např.: Jaroslav Klumpler, Arnošt Bílek, od února 1954 také Alois Hlisnikovský.

Školní kluzák ŠK 38 v roce 1947 po startu gumovým lanem ze svahů JZ od letiště, které se tehdy budovalo. hel430.jpg (53075 bytes), A. Hlisnikovský se soustředí na start s ŠK 38 , , první družstvo budoucích plachtařů v Jeseníku .

Nedoklouzal tam kam si přál .

---------- 25.2.1948 prezident Beneš dokončil předání moci komunistům ----------

Prostředky k výstavbě hangáru se získávaly například i veřejnou sbírkou mezi občany. Nejrůznější překážky a problémy se sice střídaly těsně za sebou, ale záměr se nakonec podařil a z práce plachtařů vyrostlo letiště s hangárem.

Balancování ve větru s ŠK 38 .

27.8.1948 po komisionelním jednání bylo schváleno bezmotorové letiště v Jeseníku. 

Výměrem z 16.11.1948 byl pak povolen bezmotorový provoz na tomto letišti. Na letišti se ke startům s ŠK 38 a Grunau Baby II používal naviják.

Kluzák ŠK 38 s gondolou během vzletu na navijáku .

Za celou dobu činnosti jesenického letiště došlo pouze ke třem mimořádným událostem. První nehodou bylo zrušení kluzáku ŠK 38 při vysokém skoku. Pilotovi se podařilo po vypnutí zapíchnout kluzák přímo do země bez sebemenšího zranění.

Práce se zpětným navijákem, v pozadí větroň Grunau baby IIb OK-8580 .

--------- 25.6.1950 komunisti přepadli Jižní Koreu ----------

Výměrem z 10.7.1950 bylo letišti vydáno také povolení k omezenému provozu motorových letadel typu Čáp a L-4 Piper Cub, a to na těchto provozních pásech: 1) pás 134 st. o rozměrech 100 x 700 m, 2) pás 292 st. o rozměrech 100 x 450 m.

Letadlový park se postupně rozšířil o další kluzáky : Z 23 Honza, Z 24 Krajánek OK-8511, VT 125 Šohaj OK-0733, VT 124.

Nástup před zahájením letového dne, v popředí flotila kluzáků: VT 125 Šohaj OK-0733, Z 24 Krajánek OK-8511, Grunau Baby II OK-8508 .

VT 125 Šohaj OK-0733 .

Ke druhé nehodě došlo tak, že při silném jihozápadním větru se pilotovi nepodařilo chytit ve na svahovém proudění nad lázněmi a přistál s Z 24 Krajánkem v zahrádce jednoho rodinného domku pod lázněmi. Asi 1 m uraženého křídla byl pak s pomocí místního stolaře perfektně přilepen. 

K vážné nehodě došlo v roce 1952, kdy pilot po přetržení lana při startu na navijáku se zavrtal půlotočkou vývrtky do země. Větroň Z 24 Krajánek byl zrušen a pilot pak několik měsíců chodil v sádrovém krunýři.

VT 124.35 Galánka OK-1724 a družstvo plachtařů při zaplétání lana .

VT 125 Šohaj OK-0733, v pozadí OK-06?? .

Bohužel již v roce 1950 započaly potíže ze strany místního vojenského útvaru a tak v roce 1951 vznikají první úvahy o jiné vhodné ploše. Byla navržena plocha na Smrčníku v místě dnešního lomu, kde se začalo s přípravnými pracemi a úpravou plochy tak, že Ministerstvo dopravy zde povolilo bezmotorový navijákový provoz. hel441.jpg (363637 bytes)

Zde se také konalo výkonné soustředění plachtařů z AK Olomouc. OK-845?, OK-85??, VT 125 Šohaj OK-0???, VT 125 Šohaj OK-0641 a VT 125 Šohaj OK-0733.

Později byla také navržena plocha nad Bukovicemi, kde se rovněž zkušebně létalo. hel442.jpg (240927 bytes)

Dvoumístný větroň LG 109 Pionýr OK-3285 .

Dvoumístný větroň LG 109 Pionýr OK-3285 a VT 124.35 Galánka .

Březen 1953 a  v Galánce Josef Myslivec , Sylva Spáčilová .

VT 124 Galánka OK-1732 , .

Fotomapa 1953 a 2009.

25.10.1953 odsud se poprvé jesenickému plachtaři podařilo navázat ze svahového létání do dlouhé vlny. Byl to Josef Myslivec s Galánkou, který svůj zážitek popisuje zde.

V Aeroklubu působili také modeláři, kteří měli úspěchy na krajských soutěžích. Kromě nich zde fungovala rovněž početná skupina parašutistů, kteří sice vykonávali pozemní výcvik na letišti v Jeseníku, ale skákat jezdili do Olomouce. Zdroj.

Alois Hlisnikovský, který byl hlavou všeho leteckého dění v Jeseníku, byl nejen vynikající organizátor, dobrý pilot a instruktor, ale také meteorolog, kameraman a šikovný konstruktér. Jeho filmové snímky tvorby mraků a zejména snímky přetékající fénové oblačnosti nad hřebeny Jeseníků nebyly dlouho překonány. Vše snímal pomocí vlastnoručně sestrojeného časovače, který řídil expozici kamery. Tohoto časovače ve spojení s přesně zaměřeným reflektorem se též používalo pro potřebu signalizace pilotům ve vzduchu.

Alois Hlisnikovský a VT 124 Galánka

Dvoumístný větroň LG 109 Pionýr OK-3285 a Alois Hlisnikovský .

V roce 1954 si plochu jesenického letiště zabrala vojenská posádka pro své účely a tím plachtařský provoz zde na dlouhá léta skončil. Piloti ještě nějaký čas využívali možnosti létat v Šumperku, ale i tato činnost se pravděpodobně postupně utlumila a Aeroklub v Jeseníku zanikl.

Co se stalo s hangárem?

 

Kluzáky a větroně provozované:

ŠK 38 OK-5580

ŠK 38 OK-5328

Z 23 Honza

Grunau Baby II OK-8508

Z 24 Krajánek OK-8511

VT 125 Šohaj OK-0733

VT 124.35 Galánka OK-1724

VT 124.43 Galánka OK-1732

LG 109 Pionýr OK-3285